Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Happy Game

Happy Game :)

28.10.2021
02.02.2023
69
38 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Studio Amanita Design se opět podívalo do vod pro ně nového žánru a jejich Happy Game je psychedelickou hororovou hrou. Nejenže se hra vymyká běžné tvorbě tohoto studia, ale ani samotný název úplně nepasuje, neboť Happy Game rozhodně není veselá hra. Hlavním autorem je Jaromír Plachý, který už stál za předchozími tituly studia Botanicula a Chuchel. Hru opět doprovází hudba skupiny DVA.

Ve (šťastné) hře se zhostíte role malého chlapce, kterého sužují noční můry a musí jejich světy procházet. Po cestě se setkáte s řadou hádanek a různých interakcí, které nemusí být zrovna vždy příjemné, naopak se často mohou zvrhnout a skončit v tratolišti krve. Ačkoli je hra prošpikovaná veselými smajlíky, plyšáky a dalšími postavičkami, násilí se hře nevyhýbá. Dostanete se z noční můry ven?


Poslední diskuzní příspěvek

@musa (23.11.2021 12:53): Vlastně ten můj popis dost odpovídá tomu tvému, ale ta hra je velice kreativní, je tam ta horrorová stránka, sonda do dětských nočních můr, variabilita a fantazie, zase o něco vypulírovanější grafika a animace od Járy Plachého a opět dokonalé ozvučení kapelou DVA

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Už dlouho jsem se na nějakou hru netěšil tak, jako na tenhle kousek. Samozřejmě mi bylo jasné, že to nebude na stoprocentní hodnocení, ale i ten jeden krátký trailer mě tak navnadil, že to prostě byla povinnost hrát. Jak už psal @musa v diskuzi, tak se jedná o hororový Chuchel a tak jsem k tomu i přistupoval. Nutno uznat, že tento kousek je ale ve všech směrech o kousek lepší a logicky cílí na starší publikum.

Skvělý byl samotný koncept hry, coby série 3 nočních můr, protože ve snech lze popustit uzdu logice, uvěřitelnosti a hlavně fantazii a z principu věci to prostě nemůže působit nepatřičně. Ano, je to zvláštní hra a dost možná jediná takto pojatá, ale není fajn čas od času zase vyzkoušet něco nového/jiného než to, co si užíváme obvykle? Člověk se chvíli směje, ihned poté je smutný, poté třeba napjatý a vyděšený, aby se pak zase uklidnil a třeba se jen kochal a hýbal hlavou zleva doprava, nebo nahoru dolů a tvářil se postupně snad jako všechny ty emotikony v našich mobilech.

Jako prakticky u každé hry z Amanita Design je i tu hned několik hlavních oblastí, kterými hra zaujme, tedy unikátní vizuální stránka a interakce s prostředím, jednoduchý a vtipný dabing plný různých skřeků a pazvuků a jako vždy skvělý soundtrack od skupiny Dva, skvěle pasující do jednotlivých scén a dění na obrazovce. V Happy Game je to navíc doplněno o mnoho až psychedelických momentů, etických poselství, existenciálních myšlenek a nevinných dětských představ. Nedá se to moc popsat slovy, taková ani čeština úplně nemá. Je prostě nutné a troufnu si říci i obohacující si to prostě celé zahrát.

Be happy, play Happy Game! ;)

Pro: hra o štěstí, atmosféra a nálada se mění každým okamžikem, krásně se na to kouká a skvěle poslouchá, není to hra jako každá jiná

Proti: mohlo být delší, klidně bych ještě přitvrdil

+22
  • PC 85
Tak prokleté, jak to jen proklít jde. Jde o vynikající, unikátní zážitek, za který se vyplatí zaplatit to skromné vstupné. Psychedelie, surrealismus, roztomilost a zvrácený horor.

Tuhle hru jsem si vybral jako první, kterou si zahraju po téměř osmiměsíčním období, kdy jsem žádnou hru pro jednoho hráče pořádně nehrál, a nemohl jsem si vybrat lepší dílo. Tato hra zachycuje to, co obecně miluji na hrách, a to je ta nespoutaná lidská kreativita v médiu umožňujícím vytvářet nezapomenutelné interaktivní zážitky. Do této hry byla vložena spousta lásky a je to jednoduše výborné umělecké dílo.

Interaktivita se scénami je bohatá, přestože je k hraní této krásné 2D puzzle hry vyžadováno pouze levé tlačítko myši. Díky interakci a řešení přímočarých, ale důmyslných hádanek se postupně odhalují neuvěřitelně zvrhlé obrazy. Často musíte počkat a pozorovat, jak se věci samy dějí na obrazovce při hádankách, podobně jako ve skutečném snu. Kurzor se znovu objeví, a tak víte, že můžete znovu interagovat. Některé puzzly jsou náročné, a dokonce frustrující kvůli opakujícím se scénám, a někdy se interakce zdají těžkopádné a zdlouhavé, ale všechno to působí konzistentně, protože vás ohromuje vzhled hry.

Ve hře není žádný text ani dabing a protagonista pouze reaguje různými milými hlesy. Hra silně spoléhá na vynikající design zvuku a hudbu, díky čemuž jsou všechny interakce velmi zábavné. V hrách od českého studia Amanita Design jsme na tohle zvyklí. Ten nový a vzrušující prvek tady je horor. Ačkoli se výjevy mohou vážně zvrhnout k děsivosti, tak je to vše roztomilé a vtipné, což sedí do prostředí nočních můr malého chlapce, kde žije spousta bizarních postaviček. Hra je unikátní a nekorektní zážitek a díky tomu jsem si ji zamiloval, protože působí tak svěže.

To, co miluji na těchto hrách je, že podobně jako ve snech je příběh jasně nedefinovaný a otevřený k různým výkladům. Dotýká se témat jako šikana, traumata, dětství a samozřejmě noční můry plné hraček, které chceme získat zpět, a tak musíme překonat svůj strach. Konec příběhu je překvapivý a dělá tu hru ještě temnější.

V životě jsem nikdy nezkusil žádnou drogu, ale jsem si jistý, že by hra mohla dobře fungovat jako nějaká zvrhlá huličská komedie/horor, protože je mimořádně imaginativní.

Upozornění: Happy Game není radostná hra.

Odemknul jsem všechny achievementy! 11 z 11 (ez 100%): https://steamcommunity.com/id/globster/stats/1206060/achievements/

Původní text komentáře v angličtině: https://steamcommunity.com/id/globster/recommended/1206060/

Pro: nezapomenutelně detailní vizuální styl, postavy a interakce, velmi originální design zvuku a poutavá synth/freak-folk hudba, unikátní a roztomilý hororový zážitek

Proti: velmi krátké (2 až 3 hodiny, malá znovuhratelnost), scénky, které nejdou přeskočit, by vás mohly trochu unavit, používání pouze levého tlačítka myši může být pracné a jednotvárné

+20
  • PC 70
Přesně rok po vydání jsem se konečně dostal k Happy Game. Čekal jsem totiž na artbook, který byl během tohoto roku ohlášen, ale jeho výroba se trochu opozdila. Chtěl jsem si hru zahrát a případně i okomentovat právě na první výročí, a to se mi, jak vidno, povedlo.

Tohle se jen tak nevidí. Veškerým postavičkám, včetně hlavního hrdiny, se neustále mění nálada z veselé na ponurou a naopak. Střídání smajlíků a hororových obličejů je tak na denním pořádku a utrhnutých hlav nebo končetin se snad ani nejde dopočítat. Jára Plachý má v hlavě asi hodně zvláštní nápady, když dokáže vymyslet takovéto šílenosti.

Jestli nějaká hra spustí skrytou epilepsii, tak je to Happy Game, protože obrazovka se často rozbliká, jak na diskotéce z devadesátých let. Autoři na to však hned na začátku sami upozorňují. Soundtrack od kapely DVA je znovu úchvatný a především ústřední song, který hrál při běhu za míčem či za psem, se mi jen tak neoposlouchá.

Určitě není překvapením, že jde o kratší záležitost, čemuž tak nějak odpovídá i cena. Délka hry však není tím hlavním problémem. Tím je to, že dochází až k příliš častému opakování herních mechanik. Ačkoli je každá ze tří nočních můr celkem specifická, nastávají v nich velmi podobné situace, což je velká škoda.

U Happy Game jsem se bavil o něco více, než u Chuchla, který je šťastné hře svým pojetím nejblíže, alespoň co se amanitího portfolia týče. Přesto však nejde o žádný světoborný počin, který by se nějak výrazně zapsal do herní historie, i když zapomenout se na něj dá jen velmi těžko.

Pro: střídání nálad všech postav, netradičně podané násilí, tři různé noční můry, soundtrack

Proti: časté opakování herních mechanik, krátké

+19
  • PC 70
"Hororový Chuchel" je vlastně naprosto trefný popis této hry. Happy Game je klasická amanití klikačka, tentokrát mířená převážně na dospělé publikum. Jakkoli se hra ale tváří jako horor, tak se u ní člověk moc nebojí a spíše obdivuje kreativitu a nápady tvůrců. Happy Game pořád s sebou nese rukopis studia - od stylu animace až po zvuky - pouze tu typickou roztomilost překlápí do čehosi zlověstného, do nekončící noční můry.

A tady mám se hrou trošičku problém, který u těch roztomilých klikaček vůbec nemám. Od dobré hororové hry jednoduše očekávám příběh, který má nějakou expozici, gradaci a vyvrcholení. Hra nijak zvlášť negraduje a zejména to vyvrcholení v Happy Game zcela absentuje. Tvůrci si spíše jen tak pohrávají se surreálnem, představami, které vychází z obav malého dítěte. Hráč navštíví 3 levely, 3 tematicky odlišné noční můry, ale o jejich původu hra nic moc neřekne a najednou je konec. Další věc je, že hlavní silou her od Amanita Design byla odjakživa líbivá souhra art a sound designu, což tu vzhledem k tématu taky nefunguje až tak dobře. Naopak jsou mnohé zvuky cíleně zlověstné až vyloženě nepříjemné, což v kombinaci s občasnými záseky může zkoušet hráčovu trpělivost.

Ale výše zmíněné je každopádně otázkou vkusu. Happy Game je tak či onak povedený titul, který tvorbu studia vede zase trochu jiným neokoukaným směrem. A v pořádku, že ne každý směr musí hráči ve všem úplně 100% sednout. Bavil jsem se, ale třeba třetí Samorost nebo Machinarium mě svou náladou a stylizací oslovily více.

Pro: oddychová hratelnost, kreativita tvůrců, zábavné hádanky

Proti: absence příběhu a takové té líbivosti na první pohled

+17
  • PC 75
Zatím nejnovější počin od Amanita Design vypadá na první pohled stejně jako většina jejich her. Krásné barvičky, veselá stvoření a vlastně i veselý název. To vše vede k tomu, že by tato hra byla ideální pro hraní s dětmi. Jenže zdání klame, protože pod krásnou slupkou se skrývá temná atmosféra a gore scény se spoustou krve, za jejíž množství by se nestyděla ani Beatrix Kiddo z Kill Billa. Není divu, že autoři dali na začátku hry varování, že tato hra skutečně není moc veselá.

Příběh hry je velmi jednoduchý a není potřeba se nad ním nijak pozastavovat. To co dělá hru zajímavou je její atmosféra. Šťastné a barevné scény se náhle mění, když se na scénu dostane nějaké to monstrum či dojde na brutální scénu. Asi nejdrsnější bylo řezání roztomilých králíčků v mlýnku, ale s pozitivním závěrem ve stylu karma je zdarma. Atmosféru pak dobře dokresluje i příjemná a jednoduchá hudba, která ale umí být v těch správných okamžicích zticha.

Hratelnost je typická pro hry od Amanity. Většinu obrazovek je potřeba vyklikat, aby hráč zjistil, co je interaktivní a co ne a to následně správně použít. Záseků jsem tak měl ve hře jen minimum. 

Celkově jsem se hrou spokojený, je to takový Chuchel pro dospělé aneb Alenka v říši divů, nebo spíš snů. Hlavní zápor hry však vidím v její krátkosti, protože jsem se ke konci dostal za nějaké dvě a půl hodiny. Hraní jsem si ale užíval plnými doušky.
+15