Remasterovaná verze původní Grand Theft Auto: Vice City z roku 2002. Hra se dočkala změn v podobě nového enginu Unreal Engine 4, vylepšení aspektů podobných doposud nejnovějšímu dílu série Grand Theft Auto V, vyššího rozlišení, lepší navigace a spoustu dalšího. Vyšla v kolekci společně s dalšími remasterovanými díly Grand Theft Auto III - The Definitive Edition a Grand Theft Auto: San Andreas - The Definitive Edition.
Další díl velmi populární série nás zavede do prosluněných 80. let minulého století do fiktivního města Vice City inspirovaného Miami. Město plné neonů, palem, pláží a stylu však stále nabízí spoustu nelegálního obchodu a ražení, kterým se hráč v roli Tommyho Vercettiho bude převážně zabývat.
Ačkoliv hra vyšla nedlouho po minulém dílu, nedošlo k pouhému reskinu, ale nabídla spousta dalších novinek v podobě ovladatelné helikoptéry, motorek, nemovitostí nebo mluvícího protagonisty. Opět se jednalo o velmi kladně přijatý díl série, který doposud patří k nejoblíbenějším.
Stejně jako u definitivní edice třetího dílu jsem do hraní definitivní edice Vice City šel bez zvláštních očekávání. V době vydání byla plná chyb a zcela oprávněně hodně hráčů doporučovalo hrát spíše původní verzi hry. Od té doby však již uplynula nějaká doba, dost věcí je již opraveno a tak jsem se do hraní této verze vrhnul i já.
Mé první pocity jsou opravdu dobré, protože vše vypadá o dost lépe. Auta se krásně lesknou, postavy také vypadají dobře a mají i další detaily jako vousy, chlupy na hrudi apod. Potěší i fakt, že si hra opravdu hodně dlouho pamatuje, kde jsem nechal nějaké auto. Například když jsem šel dělat vedlejší mise, tak i po nějaké čtvrthodině ježdění sanitkou po celém ostrově bylo mé auto, kterým jsem přijel původně k nemocnici, stále na stejném místě.
Občas jsem narazil na nějaký drobný grafický glitch, kdy postava blbě držela nějaký předmět nebo když auto zůstalo zaseklé ve stromě. Občas také divně problikávala světla lamp. Během pobíhání ve Vice City jsem také vrazil i do několika neviditelných zdí, které jsem prostě musel obejít. Sem tam se i stávalo, že pomalu jedoucí auta najednou z ničeho nic šílenou rychlostí zatočila na křižovatce a rychle odjížděla pryč.
Bohužel jsem ale narazil i na problémy, které ovlivňují hratelnost. Něco se dá v pohodě překousnout, jako například cílová plocha v rámci úkolu, kde je potřeba stát přesně na určitém bodě. Avšak v misích se mi často stávalo, že někteří nepřátelé prostě jen stáli jako nehybní panáci. Naopak zase mise, kde jsem s Lancem bojoval v Diazově vile zase probíhala tak, že Lance bezhlavě nabíhal přímo do střelby a často zbytečně umíral. Zde uznávám, že je klidně možné, že AI spolubojovníků byla taková už i v původní verzi hry, jen si to prostě nepamatuju. To vlastně mohu říct i o celkové obtížnosti, protože mi zde všechno přijde o dost lehčí než dřív.
Celkově jsem se při hraní definitivní verze bavil prakticky stejně jako u původní varianty hry. Avšak těch chyb a problémů je zde o něco více než u definitivní trojky. I tak si ale říkám, že za pár let, až budu mít chuť si hru zahrát zase znovu, tak sáhnu spíš po této definitivní verzi.
Mé první pocity jsou opravdu dobré, protože vše vypadá o dost lépe. Auta se krásně lesknou, postavy také vypadají dobře a mají i další detaily jako vousy, chlupy na hrudi apod. Potěší i fakt, že si hra opravdu hodně dlouho pamatuje, kde jsem nechal nějaké auto. Například když jsem šel dělat vedlejší mise, tak i po nějaké čtvrthodině ježdění sanitkou po celém ostrově bylo mé auto, kterým jsem přijel původně k nemocnici, stále na stejném místě.
Občas jsem narazil na nějaký drobný grafický glitch, kdy postava blbě držela nějaký předmět nebo když auto zůstalo zaseklé ve stromě. Občas také divně problikávala světla lamp. Během pobíhání ve Vice City jsem také vrazil i do několika neviditelných zdí, které jsem prostě musel obejít. Sem tam se i stávalo, že pomalu jedoucí auta najednou z ničeho nic šílenou rychlostí zatočila na křižovatce a rychle odjížděla pryč.
Bohužel jsem ale narazil i na problémy, které ovlivňují hratelnost. Něco se dá v pohodě překousnout, jako například cílová plocha v rámci úkolu, kde je potřeba stát přesně na určitém bodě. Avšak v misích se mi často stávalo, že někteří nepřátelé prostě jen stáli jako nehybní panáci. Naopak zase mise, kde jsem s Lancem bojoval v Diazově vile zase probíhala tak, že Lance bezhlavě nabíhal přímo do střelby a často zbytečně umíral. Zde uznávám, že je klidně možné, že AI spolubojovníků byla taková už i v původní verzi hry, jen si to prostě nepamatuju. To vlastně mohu říct i o celkové obtížnosti, protože mi zde všechno přijde o dost lehčí než dřív.
Celkově jsem se při hraní definitivní verze bavil prakticky stejně jako u původní varianty hry. Avšak těch chyb a problémů je zde o něco více než u definitivní trojky. I tak si ale říkám, že za pár let, až budu mít chuť si hru zahrát zase znovu, tak sáhnu spíš po této definitivní verzi.
Pro: Grafika, ovládání
Proti: Strašné množství chyb, špatná optimalizace