@sandokan (17.10.2020 17:05): Záleží na tom, co by mě bavilo a jak by to spadalo k dalším mým zájmům a koníčkům. Proč jsem někdy až po roce 2010, přrsněji v roce 2014, hrál Might and Magic 1? Hra z roku 1986, kdy mi bylo 8 let. Hrát jsem začal až někdy v roce 1992 nebo 1993. Otázkou tedy je, proč jsem ochoten hrát takovou vykopávku v roce 2014, když si na ni z dětství pamatovat nemohu a navíc byla již značně vykopávková v době, kdy jsem hrát začal?
Dále, proč mě bavila Final Fantasy 4 z roku 1990 více než skoro cokoliv z aktuálního PS2 produkce, kterou jsem aktuálně zažil? V roce 2006 jsem hrál 14 let starou hru, o které jsem nevěděl, že existuje v době, kdy jsme začal já hrát a byla na platformu, kterou jsem neměl.
Teorie o tom - hrál jsi to v dětství, baví tě to proto i teď - tady prostě padá.
Čili ano, zjevně bych začal hrát devadesátkové hry, pokud by platilo, že jsem hráč, je to můj koníček a ne jen výplňová zábava, kdy si v momentě nudy chci jen tak něco zapinkat, abych si ukrátil dlouhou chvíli.
Víš čemu ale věřím více? Že kdybych se k hrám dostal až v dnešní době, tak bych spíše nehrál, nebavilo by mě to a vlastně bych ani nezačal zjišťovat, že byly v devadesátkách nějaké jiné hry než dnes. Asi bych se věnoval knihám, chalupaření a v oblasti zábavy by mi stačily deskovky. Pro mě je to dneska fakt moc mega průmysl s tlakem na většinovou společnost, aby hrála ve stejné míře, jako se někdejší generace věnovaly koukání na televizi.
Dále, proč mě bavila Final Fantasy 4 z roku 1990 více než skoro cokoliv z aktuálního PS2 produkce, kterou jsem aktuálně zažil? V roce 2006 jsem hrál 14 let starou hru, o které jsem nevěděl, že existuje v době, kdy jsme začal já hrát a byla na platformu, kterou jsem neměl.
Teorie o tom - hrál jsi to v dětství, baví tě to proto i teď - tady prostě padá.
Čili ano, zjevně bych začal hrát devadesátkové hry, pokud by platilo, že jsem hráč, je to můj koníček a ne jen výplňová zábava, kdy si v momentě nudy chci jen tak něco zapinkat, abych si ukrátil dlouhou chvíli.
Víš čemu ale věřím více? Že kdybych se k hrám dostal až v dnešní době, tak bych spíše nehrál, nebavilo by mě to a vlastně bych ani nezačal zjišťovat, že byly v devadesátkách nějaké jiné hry než dnes. Asi bych se věnoval knihám, chalupaření a v oblasti zábavy by mi stačily deskovky. Pro mě je to dneska fakt moc mega průmysl s tlakem na většinovou společnost, aby hrála ve stejné míře, jako se někdejší generace věnovaly koukání na televizi.