Diskuze

@Matthew.J (17.07.2014 00:09): Posílám obrázek mé postavy. Rád se dozvím, jak lépe jsem měl při rozvoji postupovat.

@Sinister (17.07.2014 13:00): Pro odpověď na tuhle otázku jsou tu jistě povolanější uživatelé než já. Skutečností je, že se u mne spotřeba lektvarů v různých částech hry lišila, nejspíš v závislosti na tom, do jaké míry mé vlastnosti a výbava odpovídaly předpokladům vývojářů. Při optimálním vývoji postavy bude spotřeba lektvarů jistě nižší než v případě nikoli optimálně vyvinutého paladina, ale osobně pochybuji, že nízká.

@M.a.t.t. (17.07.2014 12:21): Ano, kulantně řečeno považuji příběhy a herní světy za jedny z těch zanedbávanějších složek her. Inquisitor v těchto ohledech podle mého názoru skutečně náleží ke špičce žánru, avšak abych strpěl ty soubojové části, musel by být ještě lepší.

Když jsem pročítal zdejší stesky nad souboji od hráčů, kteří kvůli nim hraní ukončili, také jsem si říkal, že se nad ně snad dokáži pro ty jiné chválené věci přenést, a skutečně jsem to po dlouhou dobu zvládal: přibližně osm hodin jsem procházel devět obrazovek Železných dolů, v nichž se nedalo dělat nic jiného, než v zoufale fádních chodbách pobíjet na 650 nepřátel (asi 3 druhy), a prošel jsem ještě tři další podobná, byť trochu menší podzemí. Úmornost soubojových pasáží je ale ohromná, obzvlášť když nemáš vhodně vyvinutou postavu či vybavení, je tak velká, že to dál prostě nešlo.

Nelze než doporučit vlastní vyzkoušení a ověření si, jestli svět a příběh za ty souboje stojí. Nejspíš působí divně, když člověk, jemuž se hra v řadě ohledů opravdu zamlouvá, s hraním skončí ve dvou třetinách, ale v diskusi psali i tací, kteří skončili ještě později (@valcik (18.04.2014 20:45)).

@Bodkin (17.07.2014 10:42): Takový přístup leccos vysvětluje. Ještě by mě zajímalo, v čem spatřovali zábavnost těch soubojů vzhledem k jejich množství. Anebo o zábavnost nejde a hráč měl pocítit tíži údělu bojovníka božího?

@Matthew.J (17.07.2014 10:12): Právě proto, že jsem tuto "nešťastnou náhodu" nepředpokládal, bral jsem získávání náhodných předmětů jako součást hry (jako je tomu na př. v Diablu): jednou mi vypadne předmět užitečnější, jindy méně užitečný, tak to bývá. Nadto mně opakované nahrávání starších pozic narušuje "hraní role".

Jak má hráč vlastně zjistit, že jsou předměty ve hře náhodně generovány? Já jsem to věděl nejspíš ze zdejší diskuse, do níž jsem před hraním letmo nahlédl, ale ve hře jsem to zjistil náhodou až někde ve druhém dějství, když jsem nebyl spokojen s náklady jednoho vítězství.

Postavit úspěch ve hře na tom, že bude hráč opakovaně nahrávat pozici, aby mu padl vhodný "náhodný" předmět, aniž by hráči o náhodném generování předmětů vůbec řekli, považuji za krajně pochybné.

@Jab (16.07.2014 23:38): Ano, v množství nepřátel je mezi těmi hrami rozdíl, v tomhle jsem nebyl přesný.

@Matthew.J (17.07.2014 00:09): Z rozvíjení postavy jsem neměl špatný pocit, ale co já vím... Až přijdu domů, klidně sem odkážu screenshot se statistikami mé postavy: zajímalo by mě, jak by se dala pojmout lépe. Save/load metodu při získávání předmětů nepoužívám, připadá mi proti duchu hry.

Opravdu kritické to s těmi lektvary začalo být v podzemí glatzburgské kapituly, v něm už se moje postava či vybavení nejspíš rozešly s předpoklady vývojářů. Tahle část hry mě definitivně zlomila, nadto jsem do ní musel vyrazit ihned po návratu z Ďáblových jeskyní; dvě taková podzemí následující po sobě byla příliš.

Jinak když čtu Fildasovu poznámku, říkám si, že jsem přestal hrát v pravý čas. Dostal jsem se sotva na 40. úroveň a představa, kolik bych musel vzhledem ke zpomalujícímu se levelování pobít nepřátel, abych se dostal na 70., mě děsí.

@GodOfTheSick (16.07.2014 09:27), @Ferdish (16.07.2014 09:31): Poslední dějství je tedy přibližně stejně rozsáhlé jako ta předchozí? To by bylo dobré, obával jsem se, že bude podstatně delší; připadalo mi, že příběhově je toho přede mnou ještě hodně, podle toho, jak se zápletka vyvíjí.

Obtížnost soubojů sice postupně klesá, ale stejně už jich mám plné zuby. Probíhání si nechám až jako poslední záchranu.

Podařilo se mi probít do třetího dějství. V jaké části hry se tak podle vaší zkušenosti nacházím? A zůstane ve zbytku hry poměr soubojů k ostatním složkám hry podobný, nebo to bude horší?

Děkuji.

Po nějakých 10 hodinách jsem přes hlavy přibližně 650 nepřátel konečně vyšel ze Železných dolů. Kéž je to skutečně nejdelší podzemí ve hře, jak jsem se kdesi dočetl při hledání odpovědi na zoufalou otázku: "Kolik to má ještě pater?", neboť další podobně úmorné dobrodružství bych již nejspíš nepřetrpěl. Můj do té doby kladný dojem ze hry jím věru utrpěl; žádný příčetný člověk se přece nemohl domnívat, že takhle špatně podané souboje budou v takovém množství hráče bavit!