Diskuze

Myslím, že asi dvojklik pravým tlačítkem - už nevím. Ale přijít na to bylo peklo.

Já jsem měl první zásek hned první minutu, jak se má člověk dostat z vězení. Score totiž přiložilo ke hře návod, ale v něm ani jediné slovíčko k ovládání (zatracené Score!) a internet jsem ještě neměl. Zkusil jsem všechno, mačkal jsem ze zoufalství všechna tlačítka na klávesnici, kliky, dvojkliky, i klávesové zkratky, mačkal jsem klávesnici všemi prsty najednou, pak to povolilo, ale nezjistil jsem ČÍM jsem to udělal, takže u druhé překážky zase stejný zásek (fakt díky, Score). Neintuitivní ovládání, dokázalo spolehlivě zabít atmosféru, ale ještě to mohly zachránit úkoly - kdyby mě zaujaly. Bohužel, pokaždé jsem si jen říkal: "Tohle že jsem měl udělat? To by mě fakt ani ve snu nenapadlo. Takhle bych se já nikdy nezachoval."
Taky si pamatuju na špatně řešenou mapu, se kterou jsem měl pořád potíže. Pamatuju si, že ke konci už jsem jenom bezcílně bloudil, (protože dívat se pořád do návodu mě nebavilo) a přemýšlel, co se po mě vlastně chce a kam mám jít, když nikam nemůžu. A pak jsem toho nechal, někde snad ve třetině.

Vzpomenout si na příklad? To bys po mě chtěl trochu moc, po tolika letech. Dá se říct, že na začátku mě zaujala atmosféra hry, ale ta se rychle vytrácela, kvůli nesmyslnému řešení úkolů a velkým potížím s ovládáním.

Hru jsem chvíli hrál už před drahně lety, ale příšerně mi tam vadilo, že věčně nevím co mám dělat, ani jak to mám dělat.
A když jsem nahlédl do návodu, namísto abych se podivil jakto, že mě to nenapadlo hned, jsem si říkal, že takové řešení by mě nenapadlo, ani kdybych přemýšlel tisíc let.
Takže zůstala nedohraná někde na disku a musím říct, že i takový Gothic byl jednodušší.
Především proto, že v něm nebyly věčné adventurní záseky: "Co po mě ta hra chce, co mám dělat?"