Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

Pokémon HeartGold Version

  • DS 95
HeartGold/Soulsilver (HGSS) je z mnoha dobrejch důvodů i v roce 2021 jeden z hlavních kandidátů na celkově nejlepší hru v rámci mainline poké-games (druhym kandidátem Black/White 2).

Neskutečně poctivej remake Gen 2 her Gold/Silver/Crystal (GSC) - moc pěknej grafickej overhaul, SPOUSTA novýho obsahu od pár zásadních novinek po nespočet drobnejch vylepšení.

PLUSY:
1) Tuna a tuna obsahu, dohrát tyhle hry vcelku včetně kompletního pokédexu, všech miniher/facilities, atd. zabere opravdu moře herního času.
2) I v roce 2021 je HGSS (a GSC) jedinou hrou obsahující dva kontinenty - Johto a Kanto. Přičemž v originálech bylo Kanto přece jen poněkud chudičký, tady má sice taky nádech post-game, ale Kanto-obsahu je tu víc.
3) Famózní počet postranních facilities a zábav. Battle Frontier je čistě zkopírovaná z Platinum, ale kdo by si na její přítomnost stěžoval... Zbrusu novej je Pokéathlon, taková pokémonní olympiáda, kde s pomocí dotykový obrazovky soutěžíte v desítce miniher. VELMI propracovaná a slušně zábavná záležitost, daj se tu strávit mraky hodin. Stejně jako v originále je tu fajnovej Bug-catching contest. Zbrusu nový je Safari v Johtu. Oproti novějším hrám je tu i Game Corner.
4) ...spousta dalšího obsahu: mnohem propracovanější je mise v Ruins of Alph. Možnost vytvářet si s vaším týmem fotografie. Rádio včetně kvízu Buena's Password. Telefon včetně propracovanýho systému rematches s gym leadery. Výroba apricornů - tentokrát s dvojím využitím (pokébally, šťáva pro lepší výkony v Pokéathlonu).
5) V historii pokéher nejlíp využitej pestrej kalendář událostí - každý den v týdnu a v jinou hodinu se v Johtu i Kantu děje spousta různejch věcí (výprodeje v obchoďáku, Bug Catching contesty, různý prodejci v Goldenrod podzemí, cesty lodí na druhej kontinent). Jedna z věcí, kterou nechápu-proč víc nevyužívaj i novější pokéhry.
6) Challenge. Pro člověka zvyklýho na moderní Exp Share a zkušenostní "polštář", kdy je často těžký nebejt overlevelled, to může bejt i negativum, ale místní trenéry, Gym Leaders a Elite 4 zkrátka nemůžete přejet jedním pokémonem (resp. jde to stokrát hůř než v novejch hrách) a jen těžko budete konstantně kosit pokémony cizích trenérů jedinym silnym útokem (přičtěme nepřítomnost Affection bonusů nebo dalších zjednodušení typu Z-moves, Roto Loto, atd.)
7) Nelineárnost, spousta dungeonů. Stejně jako v originálech GSC si po dosažení Ecruteak City a posléze Vermillion City můžete do značný míry zvolit pořadí další cesty. Zároveň je tu spousta nepovinnejch jeskyní, lokací a zákoutí.
8) Bojovej systém nezestárl. Gen 3 přinesla zásadní Ablities a v Gen 4 došlo k důležitýmu physical/special splitu, kterej velmi správně rozlišil fyzický (Fire Punch) a speciální (Flamethrower) útoky u jednotlivejch typů - s výjimkou MegaEvolucí, Z-moves nebo Dynamaxu (jejichž absenci někteří naopak ocení) je bojovej systém v HGSS prakticky identickej jako dneska.
9) Samostatnou kapitolou je elektronická věcička ve tvaru pokéballu PokéWalker, s kterou HGSS získává ještě zcela novej rozměr - nicméně sám jsem hrál bez ní, takže se nemohu vyjádřit :-)

MÍNUSY:
1) HGSS maj fantastický množství obsahu, ale je fakt, že příběh je oproti třeba Black/White nebo Sun/Moon velmi fádní až nijakej. Johto samotný je taky oproti novějším regionům (Hoenn, Sinnoh, Unova, Alola) méně výrazný a zapamatovatelný.
2) Pomalost - týká se to hlavně soubojů v trávě, který jsou hlavně při použití bicyklu nepříjemně častý a jejich spuštění/opuštění trvá zbytečně dlouho.
3) Pro někoho zbytečně tuhá level curve před Elite 4 - z mý zkušenosti jsem s jedním stabilním týmem byl před Elite 4 někde kolem Levelu 40, Elite 4 leaders maj nicméně Pokémony cca Lv45-50. I love me some challenge a to vítězství pak chutná mnohem líp (v Kanto se navíc křivka zas trochu sníží), ale pro někoho méně zkušenýho to bude znamenat nutnost nepříjemnýho grindu před Elite 4.
4)... s tím souvisí i fakt, že spoustu pokémonů jako Togetic nebo Magmar je téměř nemožný před Elite 4 evolvovat, takže mít silnej tým je v týhle fázi hry poměrně těžký (dvojnásob pokud nemáte možnost vytradeovat s někým svou Kadabru nebo Gravelera). (Na druhou stranu tak člověk nemá blbej pocit, pokud použije těžce odlovenýho Ho-Oha nebo Lugii - i s nima se zapotíte. Červenej Gyarados se taky hodně hodí :-)

Ve zkratce - legální kopie HGSS na 3DS-ko/DS-ko se dneska dá sehnat opravdu jen velmi složitě (resp. jde to draze na ebay a podobně, ale chce to hlídat si, aby nešlo o fejk), ale jsem rád, že se mi to před pár lety povedlo - ze všech pokéher je to ta, kde jsem strávil snad nejvíc herního času (endgame v Battle Frontier ukousla slušnou část) a šlo o čas velmi příjemnej a zábavnej.

Za mě se jedná o pokémonní klenot z doby, kterou dneska neváhám označit za zlatou éru týhle série.

Pro: OBSAH, OBSAH, OBSAH. nesmírně poctivej, kvalitní remake se spoustou starýho i novýho contentu. poctivá obtížnost, nelineárnost, hra, která v zásadě nezastarala.

Proti: příběhově nevýrazný, místy zbytečně pomalý, trochu nemilosrdná obtížnost před Elite 4

+9

New Pokémon Snap

  • Switch 80
Příjemný překvapení, který jsem osobně nečekal.

Popravdě - jako nevyléčitelnej pokémaniak jsem nakonec Snap se skřípěnim zubů zakoupil, ale obával se, že tý koupě za plnou cenu budu spíš litovat... jasně, původní Snap se stal v rámci komunity (trochu přeceňovanym) kultem, ale může probůh kolejnicová fotografická hra ještě v roce 2021 zabavit?

Může :-)

Bandai Namco má na svědomí už celkem dobře přijatej Pokkén, kterej sice vlastnim, ale moc jsem ho nehrál - bezesporu se o něm nicméně dá prohlásit, že vypadá skvěle, mnohem líp než hlavní pokémonní hry od Gamefreaku.

No a Snap zaprvé taky vypadá fantasticky, ale on se i výborně hraje a překvapivě dlouho vydrží.

Základem hry je fakt to ježdění po kolejnicích (který sami neovládáte) - a fotografování Pokémonů. A je to ve výsledku úspěch z několika důvodů:
1) Jak už bylo zmíněno - skvělá grafika, New Snap je aktuálně ZDALEKA nejlíp vypadající pokéhrou (na druhym místě mimochodem Pokkén a při pohledu na Legends: Arceus je bohužel nutno konstatovat, že dokud se Nintendo definitivně nenaštve, nevyrve Pokémony z područí Gamefreaku a nepověří jimi právě třeba Bandai, dlouho se to asi nezmění...)
2) Skvěle relaxační záležitost! Snap neni z mý zkušenosti typem hry, kterou budete hrát několik dní v kuse, dohrajete ji a už ji nezapnete - mnohem spíš je to hra, kterou jsem zapnul na chvíli každej den, projel dva/tři okruhy a pak se zase věnoval něčemu jinýmu. (Vzhledem k tomu, že přeceňovaný Animal Crossing už mě dávno omrzelo je teď mou hlavní relaxační hrou na Switchi právě Snap).
3) Oproti původnímu Snapu je tady mnohem víc lokací z nichž se každá dá "levelovat" a postupně tam tak objevovat víc a víc pokémonů nebo nových situací/akcí. Plus je většinu z nich možný projet ve dne i v noci, vrcholem jsou pak "bossové" - takový variace na "Totem Pokémony" z Aloly, každej ostrov skýtá jednoho.
4) Gameplay samozřejmě neni tak chudej, že by hráč jen mačkal tlačítko A - je rovněž možný házet ovoce, hrát na píšťalu, používat pokéradar, pozdějc i zrychlovat vozítko. A postupně objevíte i skrytý odbočky a původně lineární lokace se ukážou bejt ... ne zas tak lineární :)
5) Příběh je samozřejmě podružnej, ale přesto potěší - graficky je opět na co koukat, vrcholem jsou rozhodně scény se zmíněnými "Illumina" boss-pokémony, tam nejeden screen skončil v mý switchový fotobance a víckrát jsem si řekl něco ve stylu "jo, tady se tvůrci tak krásně vyřádili!"
6) Tohle je vlastně jeden z nejdůležitějších bodů - svět v New Snap je nesmírně živej, pokémoni v něm pobíhaj, reagujou na sebe navzájem, maj spoustu druhů chování - zkrátka všechno to, co bychom tak rádi jednou zažili v mainline pokéhře lze v tomhle ohledu zažít ve Snapu, zdravím mrtvý a sterilní Wild Area ze Sword/Shield :-)) :-((

Kritika je ode mě spíš dílčí, zmínil bych:
1) Na použití ovoce, píšťaly, radaru nebo illumina orbs pokémoni velmi často reagujou změnou chování, takže se daj pořídit lepší záběry, občas dokonce vyvoláte efekt typu, že si na vás počíhá mon, kterýho jste vyrušili v úvodu trasy - a pokud ho vyprudíte ještě víc, srazí vás třeba ze stezky a objevíte tak novou část trasy :-) Problém je - tyhle kauzality jsou velmi často těžko předvídatelný a např. píšťala má sice pokémony budit, ale to se mi dařilo mnohem častějc házením ovoce. Takže ve výsledku zkoušíte používat "všechno na všechno" a něco zabere, něco ne. Logiku to občas má, ale často je to spíš dost random.
2) Systém většinou hodnotí fotky slušně, ale občas dojde k failu - jak za fotku omylem vyfocenýho pokémonního zadku někdy dostanete 4 hvězdy skvěle popisuje v komentáři raisen ;))
3) Trochu nepřehlednej pokédex/fotodex, protože chyběj prázdný políčka, což by učinilo hledání "na kterym ostrově jsem asi něco přehlédl" o dost přehlednější.
4) Obrázky se po vyfocení daj upravovat - změnit úhel, zazoomovat... asi to víc odpovídá roku 2021, ale je to podle mě trošku dvojsečný, protože se tim vytrácí challenge a ta radost z momentu, kdy se vám konečně (třeba i za použití poslední z technik, kterou jsem nezmínil - několikanásobná spoušť, nebo jak se tomu říká;-) ) podaří vyfotit ultra-speedy Emolgu ve skvělym úhlu i velikosti, a vy se můžete s výsledkem pochlubit online (ano, daj se prohlížet a hodnotit fotky dalších hráčů a systém je to fajn)... tahle radost se tim trochu vytrácí, protože stejnýho výsledku můžete dosáhnout i úpravou fotky naprosto mizerný. Těžko říct, obojí má klady a zápory :-)
5) No jo vlastně, chybí možnost pokémony evolvovat, což původní Snap obsahoval :-( Shiny pokémoni by byli taky fajn bonusem (a jako lákadlo navíc bych si velmi dokázal představit možnost třeba nějakýho Mythical pokémona odlovit/spřátelit se s nim a poslat si ho do Pokémon HOME, nechápu, proč tenhle jasnej crossover potenciál Snap netěží)


Každopádně Bandai Namco se opět vytáhli a doufám, že Nintendo Company jejich úspěchy dobře vnímá - nadcházející remaky Brilliant Diamond/Shining Pearl připravuje méně renomovaná firma Ilca a i ta grafika zatim vypadá o dost hůř, kdybychom se dočkali od Bandai mainline pokéhry, byl bych na výsledek hodně zvědavej.

PS: hra už dostala nečekanej free update v podobě tří zcela nových tras/lokací! Takovejhle post-release servis si nechám líbit :-)

Pro: nádherná grafika, velmi relaxační hra, značný počet tras/lokací/pokémonů, efektní Illumina bossáci

Proti: ne zcela intuitivní efekty jednotlivejch předmětů na pokémony, asi určitej stereotyp, pokud to hrajete do zblbnutí, s modelem fotografický hry by se určitě do budoucna dalo dělat ještě víc - včetně opuštění těch kolejí ;-)

+10

Pokémon Sword/Shield Expansion Pass: The Crown Tundra

  • Switch 75
Osmá generace pokémonních her celkově a první na "nabušenym" Switchi byla celkem bez debat tou zatím nejkritizovanější - a přes určitej davovej efekt k tomu bylo bohužel spousta dobrejch důvodů. Naprosto nedůstojná grafika v 3D lokacích, slaboučkej příběh, (opět) neuspokojivá post-game a celkově naprosto evidentní uspěchanost... přes dílčí kvality Sword/Shield bylo vedle skvěle vypadajících, skvěle hratelnejch, dotaženejch a vymazlenejch Switch titulů typu "Super Mario Odyssey" nebo "Zelda: BoTW" naprosto evidentní, že Gamefreaku ve Switch éře zle ujel vlak.

Jednim z dílčích pozitiv bylo opuštění v roce 2020 už vyloženě cash-grabovýho a zastaralýho modelu "třetích verzí" (což celkem neslavně připomněla i poslední 3DS hra "Ultra Sun/Moon") a nástup datadisků - pro mnoho hráčů zdroj kritiky kvůli chudýmu obsahu původní hry a nutnosti si připlatit... ale principiálně a dlouhodobě určitě rozumnej krok.

První půlka dvojdatadisku "Isle of Armor" je bohužel spíš taková meh - dobře navržený tropický souostroví, kde bohužel ale neni zas tak moc co dělat a po dokončení jsem žádný velký nadšení nepociťoval.

Naštěstí - a nečekal jsem to - Crown Tundra je celkem bez debat nejlepší částí celý týhle generace.

Jednim z hlavnim pozitiv je věc, která původnímu Sword/Shield hodně chyběla - OBSAH, OBSAH, OBSAH. A konečně taky víc kreativity a míň uspěchanosti. V nový mrazivý lokaci je toho totiž od začátku hodně co dělat - kromě hlavní mise s Calyrexem je to hlavně velmi slušnej počet postranních questů, z nichž většina se týká lovu různejch dalších legendárních pokémonů - zapečetěný pyramidy naznačujou přítomnost hoennskýho Regi-tria, po tundře je rozeseto množství stop Fighting beasts z Unova her a pokud tyhle pokémony už dávno máte z předchozích her - hlavnim lákadlem je možnost pochytat galarský verze Articuna/Zapdose a Moltrese.

A je to všechno fajn zábava a někdy fajn novinky včetně gameplaye! Celkově mi připadá, že autoři v závěru hodně rozpačitý Gen 8 konečně chytili tu správnou "slinu" a v rámci toho, co se se Sword/Shield dalo dělat, toho udělali... celkem hodně.

1) Tak třeba tu poprvé v pokéhrách máme seznam questů! Do "Key Items" se vám ukládaj hezký obrázkový nápovědy, který se rovněž průběžně aktualizujou. Supr!
2) Trpěli jste u příšernýho pixelhuntingu v rámci Diglettího questu v Isle of Armor? Pro vystopování tria Coballion/Terrakion/Virizion už teď je potřeba najít jen určitý procento stop - výborný řešení.
3) Hlavní quest točící se kolem Calyrexe a jeho ořů je... prostě celkem fajn.
4) Pyramidy skrývající Regi-trio... pardon, už Regi-kvintet! ... daj konečně zas aspoň lehounce vzpomenout na Gen 3 a skvělý hádanky v Hoennu - už nalezení a otevření tý první podvodní komnaty dalo zabrat! Místní oříšky jsou o dost banálnější k rozlousknutí, ale aspoň se člověk vůbec musí trochu zamyslet - hurá.
5) Opravdu slušnej počet novejch pokémonů/forem - hned dvě nový Regi-formy, nový formy Kanto opeřenců, kopytnatci Glastrier a Spectrier, Calyrex s dvěma alternativníma formama dle toho, na kterym kopytnatci sedí (jen jim bohužel chybí zajímavější signature move/ability - bonus +1 Att/Sp Att po knokoutu soupeře je už těžká nuda)
6) Celkovym vrcholem je podle mě lov oněch Kanto opeřenců - zaprvé je uveden naprosto (konečně u pokéher nějakej superlativ, ano!) luxusní cutscénou (https://www.youtube.com/watch?v=xyt7iYuxNpo&ab_channel=AJBRUN) a následuje poprvé možnost ony "roaming birds" poprvé lovit v real-timu a 3D prostředí! Tohle je konečně moment, kdy Gen 8 naplno využije jinak sterilní a mrtvý prostředí Wild Area a musim říct, že když jsem asi napošestý po dlouhym nahánění napříč tundrou konečně ulovil Articuna (zahrnuje to i mini-puzzle, kdy pták vytváří svoje iluze), měl jsem pocit z dobře odvedenýho poké-lovu, jako už jsem v poké-hře dlouho nezažil.
7) Battle Tower v úvodní hře je pro zkušený hráče tragicky zmršená, Restrictive Sparring v Isle of Armor lepší, ale pořád trochu rozpačitej mód (my co zažili fantastickou Battle Frontier z Emeraldu víme svoje). Až Crown Tundra konečně přinesla opravdu fajn "Dynamax Adventures", v rámci nichž buď s online hráčema nebo AI musíte pokořit sérii Dynamax monů a na konci dostanete šanci porazit - a v případě úspěchu i se 100% úspěchem chytit - prakticky každýho legendárního pokémona z dřívějších gens (později včetně Ultra Beasts). Jako dlouholetej hráč jsem už legendární monstra všechny měl, přesto mě tenhle mód dost slušně zabavil, jedná se i o jednoznačnej upgrade už dávno sterilních a nevybalancovanejch Raid battles; hlavním zlepšením je zrušení systému štítů, který v praxi naprosto brzdily jakýkoli snaze o strategii (modří vědí). V součinnosti s cizíma trenérama je to teď opravdu slušná zábava - sice chybí jakákoli možnost komunikace (jiný hry už by dávno měly, pokéhry se opět marně rozkoukávají), ale tím, že musíte používat Rental pokémony a ti jsou slušně vybalancovaní, nikdy nevíte, jestli toho finálního bosse dáte - zvlášť když na vás takovej Kyogre v posledním momentu vybafne s nemilosrdnym Origin Pulsem a spláchne vám jedním úderem celou čtveřici. Super :-) I protože ti chycení legendární pokémoni potom hned "chutnaj líp".

Negativa? No furt je to Sword a Shield a vypadá to prostě hnusně, jen si vedle toho pusťte tu Zeldu, projděte se v její nádherný trávě a plakejte se mnou (že ta tráva vypadá příšerně i v nadcházejících Legends: Arceus, to už snad ani nekomentuju). Jinak je to opět dost pestrý a zajímavý 3D prostředí včetně klikatejch jeskyní a spousty zajímavejch zákoutí - řekl bych ještě krůček dál než Isle of Armor (a aspoň musím pochválit, že určitý objekty jako obří strom, jsou vidět prakticky z celý tundry a občas se na ty pokusy o panoramata i dá koukat :-)) ).

Jinak level scaling je pro hráče, kteří už třeba z důvodů hraní Competitive mají plnej zásobník Level 100 monů... opět naprosto zoufalej a nefunkční, byť trenérskejch bitev je tu tentokrát snad ještě míň než v Isle of Armor, takže je to naštěstí tentokrát spíš šumák... ale přesto je absence boje s trenéry (kteří by vám občas i zatopili) mínusem a průzkum tundry by byl ještě o dost zábavnější.

Edit: Oops, zapomněl jsem zmínit Galarian Star Tournament, takovej upgrade ligy/Elite 4. Pozitivum - spousta hlášek a interakce s Gym leaders během bitev, podobně jako v Gyms týhle generace (jeden z kladů SwSh) má člověk konečně trošku víc pocit, jako by byl součástí animé. Negativum - jako hráč, co má boxes plný Level 100 monů opět zuřim, protože oponenti maj mony kolem Lv 70-75 - takže i když jsou to zajímavější Double Battles a i oponenti můžou používat Dynamax, naprosto jsem na první pokus všechny přejel pouze za použití mýho Lv100 Centiskorche. PROČ proboha chybí option nastavení všech na Lv50 s třeba lepšíma odměnama v tomhle těžším módu???

Edit2: narazili jste na záhadné čtvrté stopy a ještě jste nevygooglovali, komu patří? Jojo, Crown Tundra skrývá na samém konci i pro zkušený hráče jedno nečekaný překvapení :-)  Sám jsem na to nakonec bez internetů nepřišel, ale podle mě se to s těmi indiciemi dá ;-) Keldeo je po Deoxysovi (ORAS) teprve druhym mythical pokémonem, kterej se dá chytit (bez použití Mystery Gift jako v Gen 4/5) přímo ve hře! 

Resumé - pokud chcete po Sword/Shield nášup a váháte, zda dvojici Isle of Armor/Crown Tundra pořídit - za mě je hlavně díky týhle subarkticky-laděný části odpověď kladná.

Pro: konečně zas jednou slušnej obsah. spousta lovení legendárních pokémonů, dobře navržený prostředí, skvělej lov "roaming birds", slušný Dynamax Adventures, rovněž obstojnej počet novejch pokémonů/forem. celkově nejlepší část rozpačitý Gen 8

Proti: furt hnusná grafika, opět neuspokojivej/nepřítomnej Level Scaling, minimum bitev s trenéry, puzzles jsou furt jen slabym odvarem proti starším hrám

+7

Animal Crossing: New Horizons

  • Switch 65
Tak tady budu kritičtější :)

K Animal Crossing jsem přišel/přistupoval jako slepej k houslím - dlouhodobě jedna z top hodnocenejch her na Switch, kterej vlastnim, a navzdory hodně infantilnímu vizuálnímu pojetí jsem se rozhodl i jako dospělej hráč to prostě zkusit. Tak tedy...

Od vydání hry mám nahráno - až překvapeně koukám - slušnejch pár desítek hodin a musím říct, že první cca půlku mýho gameplaye hodnotim celkově pozitivně. Život na ostrově začínáte v prostym stanu a objevujete zákonitosti světa - sbírání základních surovin (větvičky, tráva..), výrobu nástrojů (sekera, prut..), který vám umožňujou sekat dříví, lovit ryby, atd atd. K tomu potkáváte různý velmi cute - na někoho až nevkusně cute - postavičky, který vám pomáhaj ostrov pomalu rozvíjet, stěhujou se na něj, atd.

Ze stanu je tak postupně baráček, v němž přibývaj místnosti, ryby/hmyz/fosílie se vám vystavujou do muzea a katalogu (tahle část hry dost připomíná sbírání pokémonů), dostáváte se k předmětům jako bidlo a pozdějc i žebřík, který vám umožňujou zdolávat dřív nedostupný místa ostrůvku. Tahle fáze hry je zábávná a člověk neustále něco objevuje, nakonec se dostane až k možnosti stavět mosty a úplně překopat/přeměnit celej ostrov...

...nicméně v týhle druhý části hry pro mě bohužel hře spadl řetěz. Důvodů je asi víc, ale tím hlavním je podle mě skutečnost, že jedno z jáder hry - vytváření předmětů pomocí surovin - je něco na způsob Potěmkinovy vesnice. Zpočátku vás to zaujme, všechny ty předměty včetně vybavení baráku vypadaj zajímavě a užitečně... jenže 98% z nich je ABSOLUTNĚ K NIČEMU!!! :-(( Sprcha, sporák, pohovka, nápojovej automat, boxovací pytel, počítač, včelí úl, bazén, větrnej mlýn, robot v nadživotní velikosti... Zní to všechno tak lákavě, což? Jenže tohle všechno je v "lepším" případě interaktivní ve stylu, že při zmáčknutí tlačítka A se objeví drobounkej efekt; v horším případě (a týká se to většiny itemů!) nedojde ani k tomu efektu. MEH! A tohle meh sráží moje hodnocení velmi výrazně.

Někdy ve třetině mýho hraní jsem si uvědomil, že můj hlavní zdroj zábavy nespočívá v kultivaci ostrova, baráčku, atd., ale v už zmíněnym lovu ryb, hmyzu atd., výsledky čehož se ukládaj do muzea - podle mě jednoznačně nejlíp zpracovaný části hry. Muzeum obsahuje nesmírně vytuněný akvárium, park (pro hmyz), archeologickou část (ještěří fosílie) a galerii, kam se úlovky ukládají a ve vitrínách nebo na volno se prohánějí. Vypadá to skvěle plus místní kurátor v podobě sovy je zdaleka nejlepší postavou ostrova - má výbornej "attitude" včetně toho, že jakejkoli kus hmyzu (byť nádhernýho motýla) označí za nebezpečnou a zákeřnou nestvůru a naopak i krvežíznivou ozubenou rybu vychválí do nebes ;))

Jenže kolik tvůrčí energie šlo do muzea... nešlo do jinejch částí hry. Od simulátora života na ostrově bych očekával aspoň základy kuchtění (ulovený ryby nemůžete jíst ani vařit! můžete akorát jíst jablka a jiný plody - a je to veskrze k ničemu!), byť minimální efekty počasí (v dešti můžete vytáhnout deštník, ale je opět jen pro efekt) a zkrátka už tu zmíněnou mnohem lepší interaktivitu s všemi těmi předměty, který vás po vás hlavní mise chce vyrábět a dekorovat jimi ostrov.

Nabízí se srovnání se Sims, kde jídlo doplňuje nasycení, sprcha hygienu, postel energii, interakci s postavami sociální uspokojení, atd. Ale upřímně je mi jedno, jestli AC jde nebo nejde cestou Sims nebo jinejch Tycoonů, podstatný prostě je, aby mě zabavila jak na začátku, v průběhu a v závěru se dostavil pocit uspokojení, jako když třeba v Rollecoaster Tycoon koukáte na dokončenej lunapark a pipláte si ho ještě po dohrání základní mise.

A zatímco v early-game mě AC dost bavilo, v later-mid-game a end-game (nebo chcete li "dojezdu") u mě AC naopak dost selhalo (heslo: pachuť). Veškerý úkoly a novinky, který se na mě v poslední části hry valily jsou čistě vizuálního rázu - v baráku mi přibývaly místnosti, který mě ale nijak nelákalo tunit, když už jsem prohlédl iluzi AC a věděl, že koupelna, kuchyň i posilovna mi budou k ničemu (a taky mě do domku nikdy nikdo nepřišel navštívit); obchod s oblečením a různý NPC's prodávající hadříky, koberce atd. - opět všechno vizuál; a nakonec i nástroj k přetváření ostrova - mosty, cestičky, přeměna skal i vodstva. Určitě se s tím dá ohromně vyhrát, ale mě už hlavně kvůli tý skoro nulový interaktivitě se vším nijak nelákalo se do toho pouštět.

Pár bodů na závěr.
1) Hra vypadá výborně. Druhá věc je, jestli vám sedne dětskej styl, ale mimo to nemám námitky.
2) Je jistě možný, že tahle hra je primárně pro děti; nicméně v jásavých recenzích jsem se dočítal prakticky jen, jak se s tím zabaví i dospěláci.
3) Multiplayer - nevyzkoušen. Při nákupu hry jsem si myslel, že interakce s dalšími hráči bude jednou z hlavních zábav hry a taky jsem se hned na letišti snažil o návštěvu cizích ostrovů/přizvání cizích hráčů na můj. Neúspěšně. Potřebujete buď switchový kámoše nebo přidání prostřednicvím kódů - a skutečně nemyslim, že kvalitně navržená hra by po vás měla požadovat googlování kódů pro multiplayer na různejch internetovejch fórech...
4) Hra je místy STRAŠNĚ těžkopádná - např. pro sběr víc předmětů najednou nejde držet tlačítko, nelze vyrobit víc předmětů najednou, při návštěvě obchodu vás obsluha při každym kroku přerušuje hláškama...
5) Z tripletu nejlíp hodnocenejch her na Switch (vedle Super Mario Odyssey a Zeldy: BOTW) je AC podle mě ta nejvíc nezaslouženě vyhajpovaná hra. Vedle neochoty mnoha dnešních poloúplatnejch recenzentů kritizovat velký tituly je podle mě na vině i fakt, že je nutný v AC odehrát desítky hodin, aby člověku došlo, jak moc ta hra hraje na efekt (sám bych tomu cca po 20-30 hodinách klidně taky napálil 80-85%).

Pro: zábavná první půlka hry, grafika, muzeum, změny ročních období, ke hře i po vydání vycházejí free aktualizace. pro občasnej relax fajn, cute, hodně návyková věc.

Proti: zoufalá (ne)interaktivita s předměty!!, hlavní náplní hry je paradoxně sbírání havěti, pomalost základních aktivit - sbírání/výroby předmětů, v momentě, kdy vám dojde, jak velký procento hry je jen "naoko" hře spadne řetěz. podle mě přehnanej hype.

+14

Pokémon Sword/Shield Expansion Pass: The Isle of Armor

  • Switch 55
První datadisky v historii mainline pokéher - Isle of Armor a Crown Tundra - jdou koupit pouze společně, takže otázka, jestli má cenu koupit třeba pouze jeden z nich, není na stole. Nicméně když už je tady máme samostatně, pojďme si je samostatně zhodnotit ;-)

Isle of Armor je po mnoha třetích sériích (Emerald, Platinum...) vůbec prvním pokusem pokévývojářskýho studia Gamefreak o klasickej model datadisku a hned na úvod řeknu, že je to pokus sice chvályhodnej, ale v mnoha ohledech (vzhledem k reputaci Gamefreaku nikoli neočekávaně) hodně rozpačitej a že Isle of Armor je tou slabší částí.

U pokéher mi to nějak sklouzává na rozbor prostřednictvím pozitiv a negativ, takže jedeme: ;-))

POZITIVA:
- Isle of Armor je oproti základní hře jedním velkým propojeným 3D územím a oproti graficky ohavnýmu, šedivýmu a dost prázdnýmu základnímu 'Wild Area' je určitě krokem vpřed. Tropický prostředí s jeskyněmi je dobře navržený, mnohem barevnější a pestřejší a od začátku nejste jakkoli limitováni v průzkumu souostroví.
- nová příběhová mise, kdy se stanete učněm ve Fighting Dojo, je... OK content navíc
- pokémoni vás konečně zase můžou následovat! (jen kdyby ubyly glitche a nesmysly typu, že ultrarychlej Dragapult vás vůbec nestíhá.. plus tahle feature nepochopitelně nezačne fungovat v základním Wild Area)
- návrat několika desítek pokémonů ze starších her
- novej pokémon Kubfu, kterýho můžete evolvovat do jedný ze dvou forem Urshifua. pěknej design, obě formy vysoce použitelný i v Competitive sféře, jejich Ability a signature moves jsou užitečný a zajímavý. příběhový animace s Kubfuem jsou rovněž velmi pěkný.
- pár kjůt/vtipnejch míst - lesní miniúkol s Liligantem, Petililem a Applinem mě pobavil :-)
- překvapivě vysokej počet novejch Move Tutor útoků! (moc z nich mě bohužel kreativitou nenadchlo, nicméně Grassy Glide je pro startovního Rillabooma naprostou nutností)
- Restrictive Sparring jako novej bitevní mód je pro zkušený hráče aspoň lepší a trošku víc challenging než tragická Battle Tower ze základní verze (viz můj text u Sword/Shield)
- pomocí Gigantamax soup si můžete konečně zvolit formu vašeho pokémona při Dynamaxu
- možnost získat alolský/kantonský formy (včetně Hidden Abilities) od cizích trenérů

NEGATIVA:
- venkovní 3D grafika je přes zlepšení pořád dost hrozná. viz ty textury "trávy"... napadlo by vás, že v roce 2020 ještě u videohry použijete dávný výraz pixelhunting? smutná realita současných pokéher, což dokonale ukazuje side-quest s hledáním Diglettů. tohle bych bez návodu fakt nedokončil (a hlavně - NECHTĚL dokončit. #vostuda)
- "scaling" levelů. opět naprosto zoufalá nekompetence Gamefreaku, přitom pro datadisk naprosto ZÁKLADNÍ věc, tady zcela nezvládnutá. když se do Isle of Armor pustíte ihned po dohrání základní hry, není to asi moc problém. jenže pokud jste půlrok do vydání datadisku byť jen trochu levelovali pokémony na Level 100 (třeba kvůli perfektním IV's), budete během hry pociťovat absolutně NULOVOU výzvu, protože i nejsilnější bosák bude mít v samotnym závěru hry příšery max. kolem levelu 80. Gamefreak, why do you suck!!
- Water/Dark věž, kterou musíte projít jen s Kubfuem, rovná se čtyři absolutně bezbludišťovitý poschodí s jedním slaboučkým trenérem v každym patře. za mě dost špatnej vtip.
- prozkoumávat Isle of Armor je celkem pěkný... jenže ono tu jaksi neni moc co dělat, zvlášť pokud třeba máte odehraný minulý série a starší pokémony jste natahali prostřednictvím Pokémon HOME. v divočině se vůbec nevyskytují "nepřátelští" trenéři a s výjimkou celkem užitečný suroviny Armorite Ore a houbiček pro Gigantamax polívku se tu žádný velký poklady (ty už totiž všechny máte z hlavní hry) najít nedají. (OK, výjimkou je ostrůvek, kde každej den rostou vzácný Mints, ten doporučuju ;-) ) 
- kromě Kubfu/Urshifu a galarský verze Slowpokea/Slowbroa žádný nový pokémoni, což by dojem určitě zlepšilo
- prakticky se nezlepšila variabilita pohybu divokejch pokémonů - jedinou výjimkou je v lese poletující Emolga, na kterou musíte zapískat, jinak do všech příšerek stačí vrazit a chybí jakákoli strategie, která by chytání mohla činit mnohem zajímavějším (pamatujete, jakou událostí bylo chycení Abry ve starejch hrách?)

PS: jako obvykle k pokéhrám je moje perspektiva pohledem člověka, kterej má odehrány prakticky všechny díly ze série (nedávno podruhé, takže žádná slepá nostalgie ;-) , takže pohled víc casual hráčů se může na některý věci určitě lišit. Zároveň si za všema těhle věcma celkem pevně stojim a mrzí mě, že je pokésérie v mnoha ohledech ve stavu, v jakym je...

Pro: content navíc, pokémoni vás následují, pestrý ostrovní prostředí je přece jen míň hnusný než Wild Area v hlavní hře, Kubfu/Urshifu, ucházející Restrictive Sparring, nový útoky

Proti: venkovní 3D grafika je pořád silně nedůstojná hlavní pokéhry na Switch, Gamefreak nedokázal naplnit 3D area smysluplnym obsahem, level "scaling" je zvlášť pro veterány absolutně otřesnej a nedostatečnej... celkově žádnej zázrak

+8

Super Mario Odyssey

  • Switch 95
Bomba, nejlepší "plošinovka" a asi jedna z nej her vůbec, co jsem kdy hrál, po všech stránkách vymazlená, dotažená, v rámci žánru (i žánr místy přesahující) takřka dokonalá hra.

Abych to uvedl, Odyssey jsem po zakoupení Switche začal hrát víceméně jako naprostej Mario-panic :-) nicméně netrvalo dlouho a po malinko rozpačitym úvodu v tmavym kloboukovym království jsem začal pociťovat nadšení - nejdřív když jsem v druhym vodopádovym levelu narazil na spícího T-Rexe na skále a šokovaně zjistil, že se v něj můžu proměnit a rozpoutat naprostej mayhem ;)) ... a pak když mě hra vypustila do neskutečně rozsáhlýho pouštního světa a hlava se mi zatočila z všech těch pyramid, ruin, plošinek a roztodivnejch potvor na obzoru. Open world jako víno.

Paralelně teď zkouším hrát i starší Mario tituly a musím říct, že Odyssey mě namlsala tak, že ani (fanoušky celkem haněnej) switchovej port oslavovaný Galaxy mě nedokáže natolik připoutat - kromě podstatně lepší grafiky za to podle mě může hlavně trumfový eso Odyseje, kterým je možnost transformovat se hodem čepičky do prakticky JAKÝHOLI cizí potvory a ovládat ji, což ve spojení s mnohem otevřenějším světem než měly minulý tituly naprosto nehorázně zvyšuje gameplay. Tyhle transformace byly v omezené míře možný i v minulejch Mario hrách, nicméně tady to jde poprvé opravdu kdykoli (pokud vám tedy v jeden moment zlotřilej pták nesebere čepičku) a výsledek je jednoduše famózní, často i hodně vtipnej (třeba když se proměníte do obří šunky). Každá z příšerek má naprosto vlastní ovládání a možnosti, s každou jde tudíž i naprosto jinak prozkoumávat danej svět. Boží.

Oproti Galaxy na mě taky Odyssey působí jako mnohem logicky propojenější svět - pronásledování Bowsera (kterej samozřejmě už posté unesl princeznu Peach) se mimoděk promění v cestu kolem světa, čehož dojem v každém ze světů skvěle posiluje mapa v podobě parádní cestovní brožury a sbírání suvenýrů, kterými si lze zdobit Mariovu vzducholoď zvenku i zevnitř. A ta hudba k tomu...! Dokonalost :-)

Pokud jsem vůči Odyssey četl nějaký výtky, bylo to spíš ze strany dlouholetých Mario hráčů, kterým postup hrou přišel až moc jednoduchej - jako newbiemu mi tohle naopak přišlo naprosto perfektní a v duchu oný cesty kolem světa : v každym světě musíte pro další postup nasbírat určitej počet měsíčků, aby vzducholoď mohla letět dál, ale tenhle nutnej počet neni nijak stresující a je jen zlomkem počtu moons, které lze v těhle úrovních nasbírat (a že je to lákavý!). Občas přitom třeba v nějaký zelený trubce narazíte na slušně tuhej level - ale zcela přirozeně se můžete rozhodnout nechat si ho na pozdějc (nebo na nikdy :-) ). Krom toho když splníte klíčový mise nebo se do jednotlivých světů vrátíte později, často najdete tunu věcí/míst, kterých jste si předtím nevšimli nebo nebyly dostupný. Postgame naprosto luxusní.

A ty jednotlivý úkoly a levely (který se často skrývaj v oněch ikonickejch zelenejch rourách)! Neskutečná pestrost, kreativita, variabilita. Od klasických skákacích úrovní po geniálně implementovaný oldschool 2D levely, spousta miniher, ale občas i vyloženě logickýho uvažování - jako v případě rébusovejch obrázků rozesetých po světě, splnění některejch z nich mě vyloženě uspokojilo a donutilo mě říct si, "sakra tohle je tak dobře navržená hra" :-) Skvělý vodní levely, vzdušný levely, ježdění motorkou po mrakodrapech, mega-žabí skoky na měsíci s minimální gravitací, level s oblíbencem Yoshim, transormace do Bowsera, obrácená pyramida, nehorázně realistickej dračí boss nebo ÚŽASNÁ atmosféra při už teď kultovnim festivalovym levelu v New Donk City... jsou toho opravdu mraky.

K dohrání hry mi v tuhle chvíli chybí pár měsíčků a poslední ultra-těžkej (v zásadě bonusovej) level, ale už tak můžu směle říct, že takhle - opakuju se - dotaženou, vymazlenou kompaktní hru se skvělym gameplayem, u který je úplně vidět ta láska a kreativita, s jakou jí tvůrci dělali... je prostě radost hrát a stane se to opravdu zřídkakdy :-)

PS: během Cascade Kingdom jsem si na chvíli odskočil, načež zjistil, že Mario se mezitim uvelebil do trávy... usnul... a na nose mu seděl papoušek ;-)) pokud jde o smysl pro detail týhle hry, nuff said?

Pro: v tuhle chvíli jedna z nejlepších skákaček všech dob geniálně využívající letitý zkušenosti Mario her s žánrem a posouvající ho o pěknej krok dál. člověk by si mohl říct - blbá plošinovka? Odyssey je mnooohem víc než to:-)

Proti: nic mě nenapadá. fakt. akorát těch 100 skoků přes švihadlo a 100 volejbalovejch úderů nevim jestli někdy dám :-)

+10

Paper Mario: The Origami King

  • Switch 80
Zkraje bych napsal, že Origami King je první hrou ze série PM, kterou jsem hrál, takže oproti třeba pokémonům nejsem žádnej expert... ;-)

Paper Mario mě hlavně uchvátil, co se týče grafickýho stylu, kterej je jednoznačně kouzelnej, plnej kreativity a humoru. V první lesní lokaci jsem si nebyl tak jistej, ale stačí se dostat do hlavního města, do okolí hory s rozhlednou nebo na širé moře a bude vám jasno - tahle hra je vizuální klenot :-)

Gameplay je v základu extrémně jednoduchej - kromě pohybu máte k dispozici jenom dva pohyby: skok a majznutí kladivem. V něčem je tahle jednoduchost kouzelná a příjemná, na druhou stranu třeba jako v Zeldě jsem očekával, že postupně budu moct třeba skákat víc do výšky, a toho jsem se nedočkal. S tímhle omezeným arzenálem pobíháte po nádhernym propojenym světě, sbíráte penízky, nakupujete zbraně a vybavení, kosíte protivníky (k tomu další odstavec) a snažíte se odstranit šest barevnejch stužek, který z moci zlovolnýho 'Origami Kinga' obepínaj hrad - jako vždy nebohé a v nesnázích - princezny Peach :-) Bossáky jsou tu nikoli Bowser (s kterým naopak spojíte síly), ale démonické papírnické potřeby jako pastelky, děrovačka nebo samotné nůžky!

K těm soubojům - i při pohledu na recenze a ohlasy jde asi o nejkontroverznější prvek hry, jsou totiž oproti klasickým Mario hrám zcela netradičně v podobě tahové logické minihry (s časovým limitem) a jsem ve vztahu k nim... takovej rozpolcenej :-) na jednu stranu je to podle mě fajn změna, na druhou stranu se po čase vkládá určitej stereotyp a při řešení složitějších hádanek je to v něčem dost o náhodě. Nebo o vysoký prostorový představivosti, kterou osobně nemám ;-))

Souboje s bossáky jsou nicméně zajímavější - hrací desku tentokrát upravujete tak, abyste se po šipkách výhodnou cestičkou přes co nejvíc bonusů dostali buď k tlačítku, kterým majznete zloducha po hlavě/hupnete na něj, nebo povoláte některého z živlových "velumentálů" (obdoba 'elementálů" z fantasy her v papírové podobě), které posbíráte po cestě. Tady už je prostoru pro víc kreativního myšlení a zpočátku mě tyhle souboje hodně bavily (byť ke konci mi už taky přišly až moc na jedno brdo).

Asi nejvíc mě PM: OK chytnul mezi druhou a čtvrtou stužkou, po prozkoumání širého moře a pouště se přece jen začal vkrádat určitej stereotyp a přišlo mi, že poslední cca čtvrtina hry už na mě nedokázala chrlit tolik překvapení nebo osvěžujících změn gameplaye (kterým bylo právě cestování po moři), abych se vyloženě bavil - jako to dokázal třeba klenot Switche Super Mario Odyssey.

Co jsem koukal, v sérii Paper Mario se v hodnocení fans tenhle titul nachází zhruba někde uprostřed, což nemůžu posoudit. Nicméně za mě fajn zážitek, nikoli bezchybnej, ale určitě přinejmenšim po stránce grafiky/stylu zážitek zapamatováníhodnej :-)

PS: podobně jako u Luigi's Mansion 3 mě trochu mrzí nemožnost dokončit hru a poté dál pobíhat po světě a dohrát postgame na 100% - tady by se ta možnost podle mě perfektně nabízela

Pro: grafika, styl, humor, kreativita. zhruba v půlce hry pestrý změny gameplaye. souboje s bosáky. pohodová hra.

Proti: diskutabilní souboje s nebosáky, omezenej gameplay, ke konci hry trochu repetivní, příběhový rozuzlení neni bůhvíjaký

+8

Pokémon Sword

  • Switch 70
Nejkontroverznější hra v sérii mainline pokéher - oprávněně?

Z určitýho hlediska se mohla kritika jevit jako přehnaná - SwSh je v mnohym naprosto typickej příspěvek do generace pokémonních her. Sbírání příšerek, návrat Gyms (po přestávce v Gen 7), efektní novej mechanismus Dynamax, některý výrazný vylepšení jakože pokémony konečně vidíme v trávě, atd.

Jenže z pohledu, zda Sword/Shield obstálo jako plnohodnotná Switch hra, naplnilo očekávání do prvního pokétitulu na takhle "nabušený" konzoli a snese srovnání s tituly jako Zelda: Breath of the Wild nebo Super Mario Odyssey... se ta kritika bohužel v mnohém jeví jako velmi oprávněná.

Jádro pudla (promiňte...Furfrou-a) je podle mě dvojí. První faktor je bohužel asi hodně obtížně odstranitelnej - úzká svázanost pokéher s animé, kartama a dalším merchem, což mimo jiné značně komplikuje variantu posunutí termínu vydání hry. Což by tahle hra ale SAKRA potřebovala.

Druhým faktorem je problematičnost stále poměrně malýho vývojářskýho studia Gamefreak - to si celkem výborně poradilo s přesunem na Nintendo 3DS (Pokémon XY přes některý svoje neduhy vypadá naprosto výborně), ale už mnohem hůř s prvním velkým titulem na Switch - když vyšel cca tři čtvrtě roku před releasem první trailer na Sword/Shield, domníval jsem se, že ta grafika v 3D 'Wild Area' prostě musí být nějaká raná alfa verze. Jenže ona je to verze výsledná :-(((

Grafika je opravdu jedním z hlavních kamenů úrazu, nicméně ne jediným, na druhou stranu SwSh určitě není vyložená katastrofa a má i povedený prvky. Pojďme na plusy a mínusy:

PLUSY:
- pořád v mnohém staří dobří pokémoni, ten herní model je v mnohém nadčasovej a pořád vysoce zábavnej a návykovej
- grafika mimo 3D prostory vůbec tak špatně nevypadá - města, jeskyně, atd. vypadaj slušně
- pokémony konečně vidíme v trávě, ve vodě, atd.
- návrat Gyms v plný parádě - hlavně díky nový technice Dynamax jsou Gym Battles podle mě celkem bez debat nejlepší a nejefektnější v celý sérii
- ona technika Dynamax je sice problematická v competitive sféře, nicméně oproti Z-Moves (Gen 7) je v hlavní misi mnohem líp vybalancovaná - Dynamax nelze použít v každý bitvě a když už jo, protivník ji může použít taky. side effects jsou přitom hodně pestrý a napomáhaj k takticky zajímavějším bojům.
- celkem slušnej počet novejch příšerek i povedenejch designů (Dragapult je jeden z nejlepších designů vůbec, zcela kouzelnej je jablečnej dráček Flapple, povedení jsou i Toxtricity, Frosmoth, Coalossal nebo vytoužená evoluce Farfetch'da - Sirfetch'd)
- finální souboj s Leonem a jeho nabušenym týmem byl pro mě jeden z nejlepších v celý pokésérii
- místo 'cashgrabový' třetí verze se Gamefreak konečně odhodlal k datadiskům 
- Raid Battles nejsou zlý, není to bomba, ale je to novej gameplay prvek, kterej mě chvíli slušně bavil
- pokud hrajete Competitive, je tu nenápadná revoluce: vyškrtnutím útoku Hidden Power a přidáním Mints, který dokážou měnit Nature, je konečně možný chytat Legendární pokémony bez obav, že budou mít špatnou Nature nebo typ Hidden Poweru, což vedlo k nesnesitelnýmu 'soft-resettingu'

MÍNUSY:
- grafika v 3D Wild Area. je mi líto, absolutní příšernost. vypadá to jako raná alfa verze a vedle Zeldy: Breath of the Wild to působí totál směšně. o modelech stromů se toho už napsalo mraky...a bohužel oprávněně. dále slabá viditelnost včetně vyskakujících pokémonů. datadisky dojem mírně zlepšujou.
- slabej příběh, kterej působí strašně uspěchaně a nedodělaně. přitom některý postavy vůbec špatný nejsou, přesto jednoznačnej krok zpět po Sun/Moon
- nevyladěná obtížnost, už zase. stačilo by přidat aspoň dvě difficulty options a všichni by byli spokojeni, jenže Gamefreak... Exp Share je trochu míň přepálenej než v Gen 6 a 7, ale pro změnu nejde vypnout. hra vás sice nabádá, ať trávíte čas ve Wild Area a klidně se tam vracíte, ale jakmile to uděláte a vyhrajete pár Raids, zasype vás tolika 'Exp Candies', že vám to klidně zničí jakejkoli pocit výzvy ve zbytku hry. je podle mě naprostou tragikomedií, že poslední opravdu vybalancovaná Pokéhra (Black/White 2), která navíc obsahovala obtížnostní módy, vyšla v roce 2012...
- animace pokémonů/útoků. jeden z hlavních argumentů pro omezení počtu pokémonů ve Sword/Shield (tenhle fakt by mi samotnej vůbec nevadil, je jasný, že k tomu jednou dojít muselo) bylo, že vývojáři budou mít víc času na zlepšení grafiky a animací jednotlivejch příšerek. jenže většina modelů a animací je jen sprostě okopírována z Gen 6 a 7, spousta útoků vypadá naprosto směšně (vygooglujte si Double Kick a plačte se mnou) a nenapravený jsou i vyložený facepalms typu, že želvák Blastoise pořád nestřílí vodu z kanónů. meh!
- a vůbec... nemůžu si pomoct, ale pokémonní modely v 'Let's Go Pikachu/Eevee' vypadaj líp :-(
- opět chudičká postgame v základní hře, zvlášť když se tvůrcům nepochopitelně povedlo zmrvit Battle Tower - můžete používat přepálenej Dynamax (oponenti minimálně) i legendární pokémony (oponenti vůbec), dostanete za to pokaždý jen 2 Battle Points, jedinej bossák je Leon. uffff.
- tohle byl už velkej problém Gen 7, ale zoufale chyběj kvalitní, nelineární dungeony  
- ne všechny pokédesigny jsou povedený - u kousků jako Eiscue, Indeedee, Stonjourner nebo Mr. Rime je vidět, že tvůrcům přece jen docházej nápady nebo jsou to takový... křečovitý kreace
- ... a jakkoli je úvodní trio Scorbunny/Grookey/Sobble podle mě super, jejich finální evoluce jsou poměrně meh, Cinderace je pak podle mě designově snad nejhnusnější finální evo v historii všech starterů, nesympatickej a nenápaditej ohnivej králík-čutálista...
- multiplayer neni sice tak otřesnej jako v Gen 7, ale stejně dost špatnej a horší než v Gen 6
- málo odvahy dělat zásadnější změny. všichni Pokémoni maj např. rigidně furt 4 útoky a jednu ability - tenhle systém by se už dávno dal jemně zlepšit, aniž by to systém moc zkomplikovalo.
- tahový boje nemám problém zachovat, ale proč jsou tak zbytečně pomalý??? furt vyskakujou přehnaně dlouhý tabulky, který dnešní hry už dávno řešej mnohem rychlejc a dynamičtějc. i zahájení souboje pořád trvá naprosto zbytečně dlouho.
- stále se snižující počet novejch útoků a abilities, přičemž většina mě nijak zvlášť nezaujala (výjimky - Toxtricity nebo Morpeko), chybí výraznější nápady, který by oživily metagame (jako třeba v Gen 6 vyloženě kreativní Aegislash), nebo jsou kopírkou už dříve použitých (Cinderace-ovo 'Libero' je stejný jako 'Protean' Greninji), atd.

Pro: v mnohém pořád klasičtí pokémoni se vším, co na nich milujete (či nesnášíte)

Proti: od prvního mainlinovýho titulu na Switch se čekalo mnohem víc

+12

Pokémon Ultra Sun

  • 3DS 65
Jako samostatná hra, pokud jste nehráli Sun/Moon - 80%. Ovšem v kontextu Sun/Moon o pěknejch pár procent míň a hlavním důvodem je zkrátka příliš málo novinek a změn a ve výsledku nemůžu hodnotit jinak než "cashgrab".

Black/White 2 v rámci těhle třetích verzí konečně zdvihnul laťku - region procházíte ve značně jinym pořadí, počet novejch lokací (včetně dvou měst) je obstojnej a vynikající postgame (téměř srovnatelná s HeartGold/SoulSilver) včetně jedný nový Battle Facility (PWT) a jedný side facility (Pokéstar Studios) - z nichž jsou obě velmi kvalitní a propracovaný - zaberou opravdu moře příjemně strávenýho času.

Ultra/Sun Moon je bohužel co se týče contentu krokem zpátky, shrňme si plusy a mínusy:

Pozitiva:
- pozměněnej příběh - dle nemála fans jsou některý ty změny k horšímu, ale během hraní mi to tak nepřišlo, naopak se mi některý věci pozdávaly víc. Necrozma je sice v něčem těžkou kopírkou Kyurema z BW2, ale i tak je to podle mě legit zajímavej prvek a bossák, kterej zaujme mytologií i designem.
- několich novejch pokémonů - v tomhle je aspoň USUM první třetí verze, která se k tomu odhodlala, kromě vzácný verze vlčího Lycanroca přibývají hned 3 ultra beasts, z nichž ta jedna dokonce lze evolvovat (bohužel nemá žádnej signature move, což považuju za fail)
- slušnej počet miniquestů - taky relativní novinka, region je jimi opravdu vcelku zaplavenej a třeba Charjabug puzzle v observatoři je opravdu bezva oživení.
- hned 2 nový minihry v podobě Mantine Surfing a jízda v Ultrawormhole na Solgaleovi/Lunale - fajn věc, jen houšť!
- obtížnost je sice stále trestuhodně nevychytaná, ale některý totemy (Ribombee) a Ultra Necrozma jsou i pro zkušenějšího hráče s Exp Share ON slušný souboje.
- rozvětvená finální mise pro Minu - aspoň tady nastává velkej upgrade a hráč musí oběhat (a často svést souboj s) Trial Captains, kteří byli v SM až pozoruhodně přehlíženi
- působivej finální výstup na Mount Lanakila, výrazný zlepšení od Sun/Moon

Negativa:
- průchod Alolou a příběh je trestuhodně podobnej tomu ze Sun/Moon - ostrovy prolejzáte v naprosto totožnym pořadí a ke skutečnýmu odklonu dochází až při vstupu do Ultra Wormhole, což je až na konečnym 4. ostrově!!
- minimum novejch lokací, v tomhle opravdu tragický srovnání s BW2, který mělo nový dungeony (včetně epickejch Castelia Sewers) i dvě nový města včetně krásnýho Humilau i další nový Routes a lokace. USUM? Ultra Megalopolis, což je ve srovnání se vším zmíněným naprostej joke - krátkej, přímočarej koridor se zavřenejma barákama. jedinym vylepšenim, který stojí za to, je oproti Sun/Moon už důstojnej a poměrně epicky působící výstup na Mount Lanakila jakožto obdoba Victory Road. a pak už je tu jen... mrňavá Sandy Cave a jeden tunel (cringe)
- opět trestuhodně nevyvážená obtížnost a chybějící difficulty options. zkrátka, pokud jedete s jednim týmem a máte zapnutý Exp Share, skončíte na konci hry snadno o 10 či víc levelů nad Elite 4 bez jakýhokoli grindingu, věc, která se v jakýkoli hře do XY nikdy nemohla stát. Zatimco v Gen 6 tohle ještě zhoršovaly overpowered Mega Evoluce zdarma (Mega Lucario v XY, Mega Latios v ORAS), tady jsou přepálený Z moves, zhruba od půlky hry takový "cheat" tlačítko, kterym sejmete jakýhokoli oponenta (pokud jste si nevypnuli Exp Share). a USUM je sice možná o chlup těžší než SM, ale nová funkce "Roto Loto" se zbytečně silnejma bonusama tohle stejně zase relativizuje...
- Z moves - ještě k nim - kromě toho, že jsou v single kampani přehnaně silný, stále maj naprosto nesnesitelně dlouhý animace, který se nedaj přeskočit.
- Emerald přinesl fantastickou (a nepřekonanou) Battle Frontier, BW2 mělo silnou kombinaci Unova Quest a World Tournament, co přináší USUM? Battle Agency, celkem bez debat nejhorší paskvil v historii pokémonních battle facilities.
- a nebitevní facilities? vedle výbornejch Contests (Gen 3), Pokéathlonu (Gen 4) a Pokéstar Studios (Gen 5) se Alola Photo Studio umisťuje až někam na chvost k pokémonním muzikálům (Gen 5)... resp. věcička je to celkem cute, problém je v tom, že jako jedno z hlavních lákadel USUM je to dost chudičký.
- Rotom Dex s pitomou funkcí Roto Loto je ještě otravnějš než v SM!!
- online systém prostřednictvím Festival Plaza je stejně příšernej jako v Sun/Moon

Pozitiva/negativa:
- ultra-beastí lokace v Ultra Wormholes jsou opravdu pěkný a kreativní... jenže jsou to v zásadě opět jen tupý koridory bez jakýhokoli obsahu nebo pořádnejch puzzlů (v puzzlech a dungeonech celkově Gen 7 naprosto selhává, Gamefreak si tady absolutně neporadil s přechodem z čtyřsměrnýho 2D prostředí, kterej puzzlům a dungeonům dost nahrával)
- post-game mise Team Rainbow Rocket je.... sice content navíc, ale osobně mi to přišlo přehnaný a až moc přitažený za vlasy, byť aspoň jsou tu šťavnatý souboje s legendary pokes

Pro: pokud jste nehráli Sun/Moon: zvyšte hodnocení na 80%, neni moc důvodů proč si pořizovat SM a ne hned vylepšenej USUM. hra se slušnym obsahem, na pokémonní poměry čerstvym a originálnim regionem i příběhem.

Proti: pokud jste Sun/Moon hráli, nelze tenhle cashgrab příliš doporučit, pokud nejste echt fandové/sběratelé - příliš málo změn a novinek, příliš identickej postup hrou. (opět) nevyladěná obtížnost , handholding.

+8

Pokémon: Let's Go, Pikachu!

  • Switch 70
Treti navrat do Kanto, regionu, kde to vsechno zacalo.

Rozporuplna hra.

Pozitiva:
1) Grafika. Kouka se na to a kocha se tim krasne, prochazet si Kanto v plnohodnotny Switch grafice je podobne fajn jako znovuobjevovat plnohodnotnej 3D svet a pokedex v XY.
2) Prvni pokemonni hra s malou revoluci - pokemony konecne vidime v overworldu! Neni to perfekne udelany, ocekaval bych vetsi variabilitu pohybu atd, ale jak je videt ze Sword/Shield i datadisku, tvurci tenhle system snad budou dal zlepsovat (edit: no, to jsem byl trošku moc optimista...). Prvni krok je to zasadni.
3) S tim souvisi i moznost osedlat si Rapidashe (au!), proletet se v postgame na Charizardovi a jako v Heartgold nechat se nasledovat jakykoli monem - super.
4) Zapojeni Alolan pokes z Gen 7, Mega Evoluce.
5) Propojeni s PoGo.

Negativa:
1) CONTENT. Je mi lito, ale kdyz uz jednou existuje HeartGold s TUNOU obsahu, ale i prvni remake FireRed, kterej obsahoval velice fajn bonus v podobe souostrovi Sevii Islands, Let's Go proste pusobi ochuzene. Potesi par detailu (Legendarni trenerka Green), ale krom bodu 2 a 3 (sekce pozitiva) tu neni jakakoli perlicka navic, ktera by oslovila. Chybejici Safari Zone taky dost zamrzi. Post-game rovnez chudicka a quest s Master Trainers nic moc.
2) OBTIZNOST. Skutecnost, ze Gamefreak nejpozdejc od XY, kdy se objevilo naprosto prepaleny/gamebreaking Exp Share, (pri jehoz uzivani v novejch hrach snadno ke konci hry bez grindingu skoncite o 10+ levelu nad souperi) nepredstavil prinejmensim dva ruzny obtiznostni mody je naprosto neomluvitelnej. Opravdu cira nekompetence, zurim.
3) Chybej abilities - zbytecny.
4) Spis detail pro competitive hrace, ale nechat ve hre zasadni move typu Stealth Rock a vyhodit tolik potrebnej countermove Rapid Spin, to je opravdu dukaz toho, jak "moc" maj vyvojari prst na tepu metagame. CHJO.

Celkove - neni to zly, ale kdyz to clovek srovna s klenotem Switche jimz je Super Mario Oddyssey, kde clovek totalne cejti tu lasku, s jakou to tvurci delali, je to preplneny obsahem a kreativitou... tak to proste uplne neobstoji. Jestli je na vine spis tradicni casovej tlak (Super Mario bylo myslim o mesice odlozeno, Gamefreak si tohle kvuli propojeni s Pokemon Company vcetne anime, karet atd nemuze dovolit) nebo v zatuchajicim Gamefreaku... odpoved by me samotnyho zajimala.

Pro: Grafika, Kanto v plne parade, pokemoni v overworldu, following a da se na nich jezdit/letat, kompatibilita s Go

Proti: (Pod)prumernej herni obsah zdaleka se nepriblizujici vrcholum HeartGold/Soulsilver a Black/White 2. Chybej Sevii Islands, jakakoli slusna postgame, neco navic. Opet trestuhodne chybejici obtiznostni mody nebo lepsi vybalancovani.

+8