Arcania se hraje velmi dobře. Schválně teď neříkám "Gothic IV", protože s původní sérií má společné spíše jen zasazení (čistě teoreticky), některé postavy a část mytologie -- avšak v hratelnosti se s originály zásadně rozchází a to je něco, s čím se fanoušci vyrovnávají mnohem hůře.

Mně osobně sice "nová", víceméně striktně lineární a.k.a mazej-vpřed-jako-metro hratelnost sama o sobě tolik nevadila; hra měla dobrý spád, příjemně odsýpala, zbytečně nikde nefrustrovala (to pak až bugy a další technické nedodělky, kterých tu je prostě habaděj) a překvapivě dobrý příběh slibně gradoval. Koneckonců, spousta klikacích RPGček typu Diablo mě přeci taky baví (stejně tak střílečky) a to jsou hry ještě přímočařejší (jabka a hrušky teď stranou). Co mi ale vadilo bylo to, jak okatě tuto lineárnost Arcania prezentovala, až nestoudatě, spíše než nějaké přirozené bariéry před vás postavila jednoduše zeď a řekla, že dokud nesplníte questy XY, dál se nedostanete. Navíc ony questy jsou opět neskutečně lineární a stereotypní (zabij A, dones B, opakuj), což v tomto případě už opravdu vadí; prostě skoro žádné pamětihodné momenty, žádné ikonické úkoly a taky žádná výzva. To už mi přijde trochu trapné.

Ještě trapnější je ale Arcania z hlediska RPG, bereme-li v potaz fakt, že tento žánr je do určité míry definován bohatým rozvojem hráčského alter-ega. Ten totiž v Arcanii skoro není. Osekanější skill tree nepamatuji, nemluvě o tom, že některé "odlišné" schopnosti se dokonce ještě překrývají. Stejně tak mi chybělo učení se všemožných dalších, vedlejších schopností. Ne proto, že to tak bylo minule, ale proto, že to tak v rozsáhlých RPG má být (což Arcania prostě není, ačkoliv se tak profilovala).

Naopak musím uznat, že Arcania minimálně vypadá na pohled dobře. Krásné výhledy, krásné scenérie a strom mágů Tooshoo je fakt pecka. Navíc je hrací plocha rozličnější a dynamičtější než v Gothic 3 a tudíž se jí nepřejíte. Stejně mile na mě působila i hudba - prostě se povedla a soundtrackem si teď s chutí vyplachuji zvukovody.

Celkově ale nemůžu jinak, než Arcanii hodnotit pouze "slušně nadprůměrně". V prvé řadě mi vadila evidentní lineárnost (místy až Fable-oidní koridorovost), tupé questy, pouze VELMI základní RPG prvky, a technická nedodělanost, která hru objektivně srážela do kolen. Naopak herní svět je pohledný, stejně tak se povedlo nasadit příjemné tempo, ukout fungující soubojový systém a to zabalit do slušné story.

Jinými slovy, fajnová fantasy... skoro-rubačka. (Ehm. V životě bych nečekal, že bych o Gothic hře někdy něco takového řekl.)

Tohle byla taková moje srdcovka, hrál jsem to když mi bylo nějakejch 7, 8 let, jedna z mejch prvních "velkejch" her a totálně mi to uhranulo. Snad desítky a desítky hodin... naprostá božárna :) Sice jen proto, že jsem předtím neměl vůbec přehled a nevěděl, že nejde o žádnou extratřídu, že existují i (mnohem) lepší hry... Ale což, sladká nevědomost!

No, co si budeme namlouvat... Piranha Bytes si i přes své dravé rybí zoubky ukousli příliš velké sousto. Svět je přehnaně velký a roztahaný, často prázdný a díky tomu je příběh děsně nekonzistetntní. Navíc je vyplněn spoustou úkolů "jen aby tam něco bylo," kde se donekonečna točí "dojdi do jeskyně a pobij tamní obyvatele," přičemž všechny ty jeskyně jsou stejné. A soubojový systém také smrdí, i po tunách patchů se stává, že se do vás nepřítel zakousne (divočáci?!?!) a nepřestane útočit, dokud není po vás... a vy s tím dělat nemůžete vůbec nic.

Vývoj postavy se také moc nepovedl, je to až moc lehké, zkušenosti naskakují jak blázen. A vůbec, "vývoj" prostě nefunguje. Když hned druhý obchodník, kterého potkám, nabízí nejlepší brnění ve hře, je ve zdejším státě něco shnilého.

Pořád mě to baví, pořád mě to drží, pořád je to super hra... jen to už není starý známý Gothic s jedinečným příběhem, světem, postavy a úkoly.

UPDATE: Ke třetímu Gothicovi jsem se vrátil s několikaletým odstupem a po bohatém komunitním záplatování, a musím říci, že je rázem docela jiný! Pokud jste tedy ještě nehráli, těch (doslova) pár stovek teď už klidně investujte.

Doom 3 podle mě v prvé řadě dojel hlavně na tom, že od něj lidi čekali až moc. Za vývojáře měli borce, kteří prakticky definovali FPS a fanoušci tak jak jaksi zapomněli na to, že se doba změnila. Ale i tak byl Doom 3 přeci super hrou. Parádní atmosféra, skvělé technické provedení, dlouhotrvající hratelnost, peklo bylo úplně super... jen to holt nebyla revoluce jak všichni doufali.

Sama o sobě nic moc hra, ale... ALE! Jak se dáte dohromady s bandou kámošů, je to lepší, než polštářová válka s bandou spolužaček. (Nebo vy jste snad Bulánky hrávali někde jinde, než ve školních učebnách?)

Já vám nevím. Nikdy jsem se nedostal dál, než za první asi hodinu hraní. Nevím, co jsem to měl za verzi, něco s ní asi bylo špatně. Nebylo pak už kam jít, návody mluvili o něčem úplně jiném... a tak jsem jen lítal všude možně s procházením zdí a střílel nepřátele s nakódovanými zbraněmi. Jenomže z nějaké důvodu to byla DĚSNÁ zábava.

Někdo tomu někde řekl "engine bez hry." Takový Assassin's Creed bohužel opravdu je. Má fantastický námět a měl fantastický potenciál. Jenomže na papíře to všechno znělo mnohem lépe. Sakra, vždyť ani ta zakončovací komba pořádně nefungovala! Snad to napraví dvojka a jako bonus by mohla přinést a něco jako "variabilní úkoly". I tak to totiž byla podívaná - když už nic jiného.

Pro mě rozhodně nejlepší "Age of..." hra pod sluncem. Miluji řeckou mytologii - to už samo o sobě přidává spoustu kladných bodů. Jenomže pak také miluji krystalicky čistou hratelnost, která se na jazyku rozplývá jako cukrová vata a stejně dobře i chutná. Kampaň je skvěle udělaná, se spoustu zajímavých misí a skvělým příběhem, ale ještě lepší jsou pak skirmishe a online módy. Perfektně vyvážené a ďábelsky zábavné.

Rozhodně milé rozšíření mého nejoblíbenějšího RTS univerza, leč po kultovní jedničce a dvojce už trošku nemastné neslané. Až jsem si ke konci říkal "Ať už to mám za sebou, už mě to přestává bavit."

Hodnotit před deseti lety, vlepím sem stovku a začnu jásat, jak je to fantastické, nevídáné a nejlepší na světě. Jenomže nedávno jsem si to po dlouhé době opět spustil, užíval si prvních pět minut a pak se slzou v oku začal nadávat, jak je ta umělá inteligence blbá, jak nefunguje pathfinding, jak nemůžu čachrovat s kamerou a tuny dalších věcí, které jsou u dnešních strategií samozřejmostí. Na svou dobu každopádně výjimečný kousek a podle dobových měřítek také hodnotím.

Takhle má podle mě vypadat moderní strategie z moderní doby. Příběh hezky reflektuje moderní dějiny (přitom žádný Tom Clancy přes kopírák), hraje se to moc mile, odsýpá a ačkoliv ke konci už Act of War začně být trošku nuda, dojel jsem jej s chutí. Skvělá alternativa ke Command & Conquer: Generals.

Bylo to ujeté, divné a pomatené, ale člověk se pobavil a nemusel nic mlátit. Být to adventura normálně prodávaná, šel bych do průměru, ale tím, že se jedná o freeware, musím hodnotit trošku víc.

[SPOILER: Totálně zaujatý a neobjektivní komentář.]

Gothic byl mou bránou do světa RPG. Žádné Baldur's Gate, žádné Diablo, žádné Elder Scrolls. Gothic se pro mě stal modlou herního žánru, vzorem, jenž by měla konkurence následovat.

Atmosféričtější hru nenajdete - tedy, vyjma Gothic II - a o tom to myslím celé je. Ten svět, který Piranha Bytes vytvořili, ty postavy, které do něj zasadily, ty úkoly, kterým jej vyplnily... fe-no-me-nál-ní.

A s remcáním ohledně ovládání mi každý může vlézt na záda. :)