Kerbal Space Program je hrou, která na mě nedávno vybafla z propadliště dějin. Úplně jsem totiž tak nějak zapomněl, že existuje. Vybavily se mi v tu chvíli úžasné i strastiplné vzpomínky na zážitky, které jsem zažil jak hraním, tak sledováním na YouTube či Twitchi. A právě proto píši tuto recenzi, abych tak trochu připomněl, že tahle hra stále existuje. A kdo ví, třeba ji díky tomu objeví někdo nový.

Základní koncept je v celku prostý - postavte raketu a leťte. Ptáte se kam? Na měsíc, ke slunci, k ostatním planetám, do nekonečného vesmíru. To už je na vás. Vězte avšak, že to nebude jen tak. Společně s Kerbaly totiž postupně pochopíte, jak náročné je jen dostat něco funkčního na orbitu. Tato hra nabízí opravdu komplexní zážitek, který vyžaduje důkladné promýšlení jak struktury vesmírného plavidla, tak jednotlivých fází letu. Zároveň to ale díky možnostem postupného výzkumu můžete dostávat dávkované tak, že se neztratíte v hromadě nekonečných možností, které ve hře jsou. I tak toho ale na začátečníky může být hodně, k čemuž nepomůže místy nepřívětivé rozhraní, kde jsou některé funkce a mechaniky poměrně dobře schované. Na druhou stranu objevování, co všechno lze dělat, má vlastně jisté kouzlo.

Mně osobně v době objevení hry odrazovala také grafika, které vypadá mimo vaše vytvořené stroje vlastně až odpudivě. Kerbalové jako takoví jsou divně vybledlí mužíčci s velkou hlavou a jejich planeta je na tom podobě (tedy až na tu hlavu). Avšak postupem času tak nějak začnete i samotnému vizuálu přicházet na chuť a pravděpodobně si jej zamilujete. Pochopíte, jak neskutečně osobitý charakter mají někteří členové posádky (Jebediah je zkrátka boží) i personálu, aniž by museli pronést jediné slovo.

Kerbal Space Program je zkrátka povinností pro všechny, kteří mají alespoň trochu rádi vesmír. Největšími problémy jsou tu samotné začátky, ale vše je o zvyku. Čím více hodit ve hře strávíte, tím více vám bude připadat, že je vlastně dokonalá.