Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Wolfenstein: Youngblood

MachineGames •  Arkane Studios •  Panic Button (Switch)
25.07.2019
26.07.2019
19.11.2019
kompatibilní
55
48 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

William B. J. Blazkowicz, legenda protinacistického odboje a strůjce Druhé americké revoluce, je nezvěstný. Zmizel beze stopy v průběhu neúspěšné mise v Paříži. Blazkowiczovy dcery, dvojčata Jessica a Sophie, se rozhodnou jít v jeho stopách a zjistit, co se Blazkowiczovi přihodilo. Vydávají se do vichistické Francie s jediným cílem – najít svého otce za každou cenu.

Samostatné rozšíření Wolfenstein: Youngblood se odehrává v roce 1980, 19 let po událostech Wolfenstein II: The New Colossus a připravuje půdu pro chystaný třetí díl. Hra je primárně koncipována pro kooperativní hraní pro dva hráče, přičemž každý hraje za jednu sestru. Tomu jsou přizpůsobeny i herní mechaniky včetně nové Tesla zbraně. Hru je ovšem možné hrát i jako singleplayer, kde se kontroly nad druhým dvojčetem ujímá AI.

Ve hře najdete vše, co od této restartované série můžete čekat. Tajnou základnu ukrytou hluboko v pařížských katakombách, odemykání nových schopností, vylepšování zbraní a především kosení nacistů na všechny možné způsoby.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 30
SPOILERY!!!
No, na tohle jsem se hodně těšil. O to víc to bolí. A nebolí to jen za mě, ale celkově za tuhle značku. Ta si totiž anální znásilnění nezasloužila ani omylem. Pojďme si ale onu penetraci trochu rozebrat. Už na začátku zjistíte, že je něco jinak. A to v podobě nesnesitelného "humoru" dvojčat. Haha, mám kus mozku v hubě. No úplně mě to zlomilo v pase. Ale ne smíchy. To jsem poprvé hledal pod stolem kýbl, abych si nezeblil svůj vypiplaný pc koutek. První várka je venku. Jedeme dál. V momentě, kdy se plnohodnotně projeví levely a bullet sponge, nepěkně stoupá tlak v trubkách. V těch mých. Odchod do kuchyně pro další prášek na tlak, byť jsem si jeden ráno bral. Jedeme dál. Následuje několik cut scén, při kterých chci spáchat sebevraždu, ačkoliv jsem víceméně vyrovnaný člověk. Sestry jsou na kopačku. Jediný vysvětlení, proč hledají Blažka je, že si uvědomil, co to stvořil za kozy a šel si prostě pro cigára. Jedeme dál. Ocitáme se v pařížských katakombách. Moc pěkně udělaný, říkám si. No, třeba nebude ve finále tak zle. Moc pěkná lodička, už se těším, až se v ní projedu do další části hry. Neprojedeš, Korbi.

Katakomby jsou pro tebe víceméně konečná. Následují dokola, dokola, dokola, dokola, dokola, dokola a dokola ty samý mapy s různými sidequesty. Lámu se v pase podruhé a další várka letí ven. Jedeme dál. Kýbl už je napůl plný. Pesimista by řekl, že napůl prázdný. Plný pesimismu jsem ale já a o pár trapných sidů dál to už vyloženě vidim blbě. Stále ale doufám, že se podívám i do nějakých zajímavějších lokací než do katakomb a těch pár map, které jsem proběhl už tolikrát, že v nich znám každou uličku. Marně. Byť na level designu je bez debat znát skvělá práce Arkane Studia, to samé pořád dokola je holt to samé pořád dokola. Vrcholem všeho je vybití haly při dobývání věže včetně biiig robota, následné projití dveřmi, sebrání pár číčovin a při návratu zpět opět ti samí nepřátelé včetně biiig robota. A to během asi, nekecám, pěti minut. Lovím kýbl potřetí. Jedeme dál.

Dobývání věží jako takových je ale zase na druhou stranu zábavné, adekvátně náročné a v kooperaci jsme se s kámošem vzájemně psychicky drželi, abysme se nesešli v Bohnicích, v tom horším případě v Havlíčkově Brodě. Jenže, když už přišlo něco ok v podobě věží, musí se to zákonitě ihned posrat. Přišly cut scény ve výtazích. Teorie o Blažkových cigaretách sílí. To se nedá popsat, to se musí vidět na vlastní oči. A z těch krvácet. Lovím kýbl naposledy. Přetéká přes okraj. Hra dále nabízí ještě několik side questů, ale cut mě posunul dál. Do finální bitvy. Už nemám sílu, chuť natož odhodlání jet nic bokem a jdu na finálního. Konec. Opatrně nesu kýbl vylít do hajzlu, a kdybych měl krabicovou verzi, přihodím i ji. Nějakým způsobem bych ji tam nacpal, to mi věřte.

Pro: Level design, kooperace

Proti: Levely, trapný "humor", repetitivnost, bullet sponge, nesmyslný respawn....

+38 +41 −3
  • PC 35
Psát o tom, že Wolfenstein je mojí nejoblíbenější akční herní sérií, by už na úvod nemělo smysl, jelikož to bych omílal jen to, co řada z vás už dobře ví. V předchozích komentářích, kdy ode mě jakýkoliv díl Wolfensteina nedostal méně než 85%, by nikdo, včetně mě, nedoufal, že se u mě u zánovního dílu objeví hodnocení tak nízké. Ba co je horší, tentokrát má i premiéru chybějící typická zelená fajfka značící úspěšné dohrání hry a předem upozorňuji, že se tak nestalo nedopatřením.

Vezmu-li to od začátku, u nejnovějšího Wolfensteina s názvem Youngblood se poprvé nesetkáváme s legendárním a nepřemožitelným bojovníkem B. J. Blazkowiczem, nýbrž s jeho dcerami, které po celou dobu hry jsou hlavními aktérkami. Že by něco ve stylu multiplayeru? Dá se to tak říct, a tak tento nový prvek, který sice předchozí díly markantně odlišuje, mě ke koupi neodradil, jelikož změna je přece život. Tato změna ovšem citelně zasahuje do nejdůležitější složky hry a tou je hratelnost. Člověk by čekal, že s parťákem bude boj o něco méně náročnější, možná bude mít i určitý náboj, a tudíž není důvod se něčeho obávat. Obavy přijdou po rozehrání titulu velice brzy. Moje parťačka se sice snaží v boji pomáhat a na rozdíl od jiných titulů se jí to i celkem daří. Méně se jí už ovšem daří v bojích odolávat a jelikož hra vsází na boje s poměrně velkou početní převahou nepřátel, jste rádi, udržíte-li naživu postavu svoji, natož, abyste se starali i o život svojí věrné sestry. Nepříliš zřídka je výsledkem fakt, že sestra v boji padne, a přestože život mojí hlavní postavy má do úmrtí daleko, hra končí neúspěchem. Hmm, to nemá chybu!

Novinkou, kterou Youngblood přináší, je také rozlišování zbraní speciálnějšími znaky, které je odlišují svojí účinností a razancí. Zároveň s tím je u každého nepřítele tento znak zobrazen a hráči tak dává vodítko k tomu, že na konkrétní typ nepřítele je potřeba použít zbraň těžšího kalibru, nebo se naopak u slabšího nepřítele spokojit se zbraní jakéhokoliv druhu. Výsledkem je v podstatě to, že zvolíte-li na tužšího nepřítele zbraň slabší, musíte v tom lepším případě do něho vystřílet buď celý obsah muničního skladu, nebo se v poměrně častých případech takový boj mine účinkem a nepřítel prostě nepadne a velmi zřídka tomu pomůže i úprava těchto zbraní. Hmm, to nemá chybu!

Nu což, nejsme žádná ořezávátka, tudíž pár herních úmrtí jako u kterékoliv jiné hry hravě vydýcháme a po nahrání checkpointu si boj zopakujeme. Jasně, jenže největší vtip je v tom, že checkpointy ve hře nejsou a my se musíme spokojit s uložením kompletní mise. Ta oproti klasického checkpointu má pochopitelně časově mnohem delší trvání, takže pokud jste už už na jejím konci a boj se nezdaří, vztyčí hra symbolický prostředníček a s úsměvem na rtech vás pošle na samý začátek mise. Vzhledem k tomu, že se svojí spolubojovnici se můžeme navzájem přivádět k životu, což však ale nelze neomezeně, tak k čemu nějaké checkpointy, řekli si nejspíš jednoho krásného dne autoři. Hmm, to nemá chybu!

Vyzdvihl jsem tedy tři hlavní negativa hry a mohl bych dále pokračovat přes nekonečný respawn, vracení se do stejných lokací, které jste pracně vybili, ale po návratu je vše v původním stavu včetně počtu a druhů nepřátel, popř. naprosto nepřehledné úkoly, z nichž kolikrát není možné chápat, co vlastně mám dělat. To vše hratelnostně Youngblood naprosto fatálně ničí a výborná optimalizace nezachrání můj pocit, že v tomto díle Wolfensteina je v podstatě úplně všechno špatně. To je něco, v co jsem opravdu nikdy nevěřil a do poslední chvíle nedoufal, že vzhledem k uctívání této série nikdy žádný díl Wolfensteina nenechám nepokořen. Rve mi to srdce a můj hráčský život bez přehánění utrpěl citelnou trhlinu, ale ačkoliv jsem se tomu vehementně snažil bránit, bohužel se stalo a já tak Youngblood pouštím k ledu. A v tuto chvíli tak vím, že vyjde-li někdy další díl, minu ho tentokrát doslova obřím obloukem.

Pro: optimalizace

Proti: všechno další

+35
  • PC 60
Hned ze začátku musím nepokrytecky uznat, že Youngblood určitě není tak špatný, jak se všude jinde i tady píše. Pokud k tomu hráč přistoupí s čistou hlavou a živým parťákem, umí to být i zábavná FPSka. Jenom se v tom nesmí hledat původní Wolfenstein. Hra má moc věcí, které mi během hraní vadily a zároveň pár světlých chvilek, kvůli kterým se vyplatí mít s ní trpělivost.

Gameplay hodně skřípe. Dávkování akce je hrozné. Jednou se na vás valí náckové ze všech stran, nekonečně se spawnují z míst, které dávno považujete za vyčištěné a chvíli na to běháte po prázdné mapě, hledáte drahocenné náboje, ale místo nich narážíte jenom na 3D brýle, kazety, noviny a miliardu dalších úplně zbytečných pi**vin, které tam jsou jen aby tam byly. Hra špatně komunikuje úplné základy (tutoriálové "terminály" prostě můžete jednoduše minout), takže se může stát, že jdete proti nepříteli a vůbec netušíte, že hra reflektuje nějaké weak spoty nebo rozdílný druh nábojů pro každého enemáka. Netušíte kdy nebo jak se hra ukládá, nevíte k čemu jsou peníze nebo ozubený kolečka, než si to prostě sami proklikáte a už vůbec nemáte páru proč vám jednou ten Übersoldat nic nedělá a podruhé vám nasolí nekompromisní IKčko (ano, mluvím o levelování, které je stejně samoúčelné, jako sbírání collectiblů). A taky nechápu, proč v celé německé Paříži nefungují dveře u výtahu.

Nicméně po frustrujícím začátku, vytuněním zbraní a pochopení mechanik už akce dává větší smysl. Najednou je zábava kosit zdánlivě nesmrtelné několikametrové roboty, když víte, že se musí střílet do jejich ruk nebo motoru na zádech. Toto jde ruku v ruce s kooperací s kamarádem, kdy se můžete domluvit kdo z jaké strany nebo čím bude střílet. No a když všechny strategie selžou, přijde na řadu rotační brokovnice, která vyřeší všechny problémy, protože víc OP a nevyváženou zbraň jsem už ve hře dlouho neviděl. Bossové jsou zábavní, líbilo se mi po krůčcích zdolávat jejich fáze. Jak špatné a neférové jsou venkovní souboje, tak ty indoor jsou naopak velmi povedené.

Hra je nefér k hráči. Checkpoint (jakože jich tam moc není) má fungovat tak, že se hráč vrátí do hry ve stavu, v jakým tím checkpointem prošel. Bohužel ve chvíli, kdy dojdou hráčům společné životy, tak se vrátí do hry pouze s jedním ze tří a s podstatně menším množstvím nábojů (především u silnějších kraftwerků). No a toto je problém, protože do takové situace jsme se dostali vždy u bossů, kteří se tím pádem stávají jenom těžšími a místo soustředění se na boj jsme v tom chaosu jak idioti běhali po aréně a hledali náboje. Za toto hodně palců dolů.

"Fuck yeah duuude" bloncku už nikdy ve hře nechci vidět. Obě baby jsou trapný, až to bolí. Dabing a cutscény působí hrozně low-costově.

Naopak špička je ztvárnění antiutopie s náckama, kteří ovládli skoro celý svět. Líbí se mi architektura, všechny možné detaily i osmdesátkový nádech. Grafika je parádní, raytracing šlape a vypadá suprově.

Youngblood je plný kontrastů. V jednu chvíli chce člověk vyhodit PC z okna a chvilku na to se směje, jak dělá z nácků sekanou pomocí brokovnice. A zabíjení nácků je vždycky sranda. Znovu to hrát určitě nebudu a další díl bych prosil zase čistokrevnou FPS než tento slepenec žánrů a vykrádačku her, které jsou na podobný gameplay lépe připravené, ale zase takový průser to určitě není.
+19 +20 −1
  • PC 40
Změny a posuny v zajetých sériích chápu. Na první dobrou většinou skřípu zuby a i přes prvotní brblání se nakonec dokopu k závěru, že je to vlastně dobře. V tomhle případě to absolutně neplatí.

Přidat do série, jejíž dědeček je jedna z prvních FPS, body poškození které se odvíjí od úrovně postavy jako v RPG? Už jenom to napsat je extrémně neuctivý. Kdybych dal stranou bebíčko způsobené touto změnou, stejně bych nemohl být spokojený, protože jedna vrstva vylepšení (postavy) neudělá žádnou změnu v poškození - ta se odvíjí od úrovně postavy.

Propracovanější lokace s více možnostmi postupy jsou oproti New Colossus o kus dál a jsou super (ten Arkane touch je cítit). Bohužel radost z nich netrvá dlouho, protože je potřeba se do nich neustále vracet, abych v nich splnil desítky generických vedlejších úkolů, abych se mohl levelit a mít šanci proti silnějším nepřátelům....

Příběhové zvraty nepřekvapivý, postavy neoslní a kvůli absenci BJ mi vlastně byl úplně šumák, co se děje. Jes a Soph dostávali všude bídu, mně přijdou jako jediná dvě pořádná pozitiva ve hře. Reprezentují onu nadsázku ve Wolfovi, které je tu jinak pomálu. Nehledě na to, že takhle nějak podle mě vypadají děti, které vychovává BJ.

Jasně, moje nespokojenost vychází hlavně z toho, že to není "more of the same", ale fakt, že vývojáři udělali looter shooter bez toho lootu, tomu moc nepomáhá. Neuspokojivé střílení, otravní bossové, nepřehledný interface, tuctové úkoly, ke kterým se váže neustálé spawnování nepřátel....
Není to akční nářez, není to RPG a ani looter shooter. Youngblood osciluje někde mezi tím.

Pro: coop, sdílené životy, stavba úrovní, Jes a Soph

+19 +20 −1
  • PC 70
Úvod do deja
Ako dcéry B.J.Blazkowicza sa vydáme do Paríža nájsť nášho otca, a pomôcť miestnemu odboju proti nacistickej okupácii.  

Plusy
➤kooperácia: za mňa najväčší plus nového Wolfensteinu je možná kooperácia. Osobne som hru dohral v singleplayeri, ale viem si predstaviť aká sranda to musí byť pokiaľ to hráte s nejakým vaším kamarátom, a nie náhodným človekom.
➤lokácie a level dizajn: spolu s grafickou stránkou hry sa mi lokácie páčili viac ako v predchádzajúcej hre. Pohybovali sme sa v Paríži a pomáhali miestnemu odboju. A na veľa miestach je vidieť že odboj sa naozaj snaží, či už úspešne alebo neúspešne. Prejdeme si zničené ulice, nacistické bunkre, kancelárie či stoky. Veľa miest má viac prístupových ciest a tým pádom má stealth väčší potenciál. Pár lokácii si človek zapamätá aj naspämeť, keďže sa do nich budete vracať vo vedľajších úlohách.
➤zbrane a schopnosti: na začiatku som si nevedel k žiadnej zbrani nájsť cestu. Páčili sa mi všetky ale nejakú obľúbenú som nemal. Až som si jedného dňa vylepšil brokovnicu a obľúbenec bol jasný. K tomu som občas zahral s dvoma automatickými pištoľami či puškou, po tom ako som ich vylepšil tak boli extrémne silné. Špeciálne zbrane ako laserová či elektrická som používal len na tých najsilnejších nepriatelov. Ale trhanie nacistov hocičím na kusy je vždy zábava. K tomu všetkému sme mali k dispozícii aj zneviditeľnenie či na konci hry aj chytanie a následné vracanie guliek majitelovi.   
➤vedlajšie a príležitostné misie: nebolo ich prehnane veľa a boli aj celkom zábavné. Škoda je že ste sa vracali do už prejdených lokácii, niekedy aj 3 krát. Občas ked ste vyšli do ulíc, vám niekto zavolal že by ste niekoho mali zabiť či oslobodiť alebo niečo ukradnúť. Priznám sa že tieto príležitostné misie som neplnil skoro vôbec.
➤akcia a stealth: ani na sekundu som sa nenudil a musím uznať že nenastal ani stereotyp. V hre som bol ale niečo málo cez 10 hodín. Strieľanie nacistov neomrzí ale nikdy. Na rozdiel od predchádzajúceho dielu ma v tomto bavil stealth viac. Lokácie na neho boli o dosť viac uspôsobené. No na poriadnu prestrelku to samozrejme nemá.
➤finálny boss fight: niekedy sa mi zdá že vývojári majú až moc prehnané nápady. A to sa mi zdalo aj pri poslednom súboji. Ale uznávam že to bola poriadna výzva aj keď zabrala len dva pokusy. Poriadny súboj, kde okrem hlavného bossa do vás strieľa aj stíhačka a iný nepriatelia som potreboval. Pretože sa mi zdalo že hra už nebola taká výzva ako jej predchodca.

Mínusy
➤hlavné postavy: po celú hru som im nejako nevedel prísť na chuť. Myslím si že by sa vývojári museli veľmi snažiť aby prekonali B.J.Blazkowicza. Jeho dcéry mi prišli nie moc sympatické, občas trápne a na to že nikdy nikoho nezabili, sa do toho dostali rýchlo. Plus zdedili aj tradičnú Blazkowiczovú nezničiteľnosť. Na začiatku som si zvolil Jess. Dostal som na výber nejaké základné úpravy a neskôr už nič viac. Takže ma nebude mrzieť to, ked sa s dievčatami už nestretnem.
➤hlavný záporáci: kvôli spojlerom ich nebudem moc opisovať. Nebolo žiadným prekvapením ako sa to s nimi vyvinulo. Jeden zomrel až trapným spôsobom, no našťastie s druhým sme dostali celkom tuhý boss fight. Každopádne ničím zaujímavý záporáci v hre neboli.
➤príbeh: ten sa mi moc nepáčil ani pri dvojke, ale teraz som ho neriešil už vôbec. Celé hra sa točí okolo pomoci odboju a hľadaní vášho otca. Chvíľu to začne byť zaujímavé pri spomínaní Laboratorii X, keďže premýšľate čo by sa tam mohlo skrývať, no po tom ako som sa tam dostal, som ostal riadne sklamaný.
➤humor: bohužiaľ som človek, ktorého rozosmeje málo vecí. Ale v tejto hre som sa pousmial tak jeden krát. Toľko trápneho humoru som už dlho nezažil. A všetko bolo zaklincovane, ked sa vám hra načítala počas cesty výťahom. Vtedy vám na obrazovke začali vaše postavy predvádzať rôzne detinské scény. Ako chápem že sú to tínedžerky a ešte aj dievčatá ale aj tak tam mal radšej bežať veľký nápis loading.  
➤spawnovanie nepriatelov: veľakrát sa mi stalo že sa mi nepriateľ objavil za chrbtom. Šťastie je že neboli taký presný. Niekedy ich ale bolo až príliš veľa. Hra vám dáva možnosť ich obehnuť a po prejdení do novej lokácie sa despawnú, ale neberiem to ako plus. Ja mám lepší pocit pokiaľ lokáciu vyčistím celú.


!! Záverečné zhrnutie !!
Po dohraní zatiaľ posledného Wolfensteinu mám zmiešané pocity. Na jednu stranu ma kosenie nacistov na všetky spôsoby stále veľmi baví, no na druhú je to jediná vec, čo ma na tejto sérii ešte láka. Sestry Blazkowiczové sa svojmu otcovi vyrovnať nemôžu. Jednoducho mi neboli sympatické a ich humor bol až trápny. Nehovoriac o tom že tínedžerky, ktoré donedávna nemali so zabíjaním nacistov skúsenosti, ich teraz kosia jedneho za druhým. Veľké plus je kooperácia, ktorá môže byť so správnym človekom poriadna zábava. No ja som hru prechádzal sám. Dalej lokácie boli možno lepšie ako v New Colossus. Ponúkajú viac možností ako ich predchádzať, čo dáva viac voľnosti aj pre stealth prechod. Jedna zo schopností je aj neviditeľnosť a to som nemohol nevyužívať. Táto stránka hry ma veľmi bavila. A samozrejme aj streľba. Hlavne z brokovnice či útočnej pušky. Špeciálne zbrane mi moc nesadli. Hlavnú príbehovú líniu som vôbec neriešil. Viac ma bavili vedľajšie úlohy, aj ked ste sa v nich vracali na staré miesta, niekedy aj 3 krát. Oceňujem ale koniec. Finálny súboj bol poriadne tuhý ale nakoniec zabral len 2 pokusy. Samotný záporáci ale neboli ničím výnimočný. Občas bol otravný aj neustály respawn nepriateľov, ktorý sa vám často objavili za chrbtom. Youngblood hodnotím horšie ako predchádzajúce časti, no nie až tak kriticky ako iný ľudia. Hra ma celkom bavila ale len ked sa na ňu pozriem ako na strieľačku. Pokiaľ vyjde nejaký nový Wolfenstein tak mi ale nebude vadiť ak v ňom nebudú sestry Blazkowiczové. Doporučujem si zahrať asi väčšine ľudí, no nemôžete od toho očakávať veľa. A ani to kupovať za plnú sumu. Max 10€.

➤Čas strávený v hre: 11,1 hodín 
➤Achievementy: 26/60

HODNOTENIE: 70/100%
+18