Wolcen: Lords of Mayhem

Hru dosud nikdo neohodnotil, tak mám tu čest být jejím prvním recenzentem já. Wolcena jsem zakoupil už v betě někdy na podzim roku 2018, ale víc jsem se mu začal věnovat až někdy loni na jaře. Autoři slibovali to nejlepší z Diabla III a Path of Exile, tudíž mi po dohrání příběhu Grim Dawn již nic nebránilo se přemístit sem. Vybral jsem si tedy svoji oblíbenenou lučištnici a vydal se kosit nepřátele.

A úvod hry je skutečně povedený. Intro, v němž se autoři zjevně inspirovali scénami z Pána prstenů, vás do hry solidně navnadí a úvodní boje odehrávající se na útesech atmosféru jen přiživují. Hra je doprovázena herními cutscénami vysvětlujícími příběh a zapeklitou interakci s vašimi spojenci. Výhodou je, že se dají v případě nezájmu je sledovat přeskočit. Příběh a hra samotná hodně připomíná interfacem, grafikou a celkovým zpracováním třetí díl Diabla. Na čem autoři zapracovali je systém skillů, pasivních dovedností, craftování a podobně.

Přestože jsem byl předem obeznámen, že hra obsahuje krátce po vydání bugy a není vybalancovaná, všiml jsem si za necelých dvacet hodin hraní snad jen dvou propadů FPS, jednoho bugu v podobě pozdě zmizelého zabitého moba a jednoho pádu hry ve třetím aktu. Zklamání ale bohužel nastalo, možná trochu překvapivě, z přílišné linearity, zbytečné podobnosti lokací, jejich krátkostí, absencí širších map a zejména častým vykrádáním zejména Diabla III. A to především designem bossů, minibossů a herních lokací. Navíc mi přijde, že autoři šetřili s počtem mobů.

Marně jsem během prvního aktu čekal na moment, kdy příběh nabere spád. Přišlo mi, že hraji mobilní Hack&Slash hru ve stylu Anima a vůbec ne temnou rubačku. A myslím, že je to veliká škoda, protože Wolcen rozhodně měl a má na víc. Vím, že hra má celkem tři akty plus endgame a ve třetím aktu se hra rozjela a lokace jsou o něco větší. Pomohlo i překopání kláves, kdy jsem skilly z čísel přesunul na ASDFC a lahve na YX. Hra mě začala výrazně víc bavit, ale pořád se nemohu ubránit dojmu, že měla být udělána především výrazně temněji a ponuřeji. Hudební doprovod nezklamal, ale ani nenadchl. Vše je takové neslané, nemastné, jakoby spíchnuté horkou jehlou a nedodělané. Za mě velká škoda nevyužitého potenciálu.