Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Unepic

69
10 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
akce > plošinovka
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
30.09.2011 PC
16.01.2014 WiiU
08.01.2015 XOne
29.03.2016 PS4Vita
15.12.2017 Switch
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://unepicgame.com/en/game.html
Unepic je kombinace RPG a plošinovky od nezávislého španělského vývojáře. Hra je 2D viděná z boku, vyznačuje se humorným nádechem a popkulturními narážkami. Příběh začíná, když partička nerdů hraje Dračí doupě a hlavní hrdina - Daniel - si musí odskočit. Na záchodě se ovšem stane cosi zvláštního a Daniel se ocitá ve středověkém hradě Harnakon, čítajícím na 200 místností plných monster, předmětů a dalších překvapení. Navíc Daniela velmi brzy posedne duch, který ho ale nemůže přímo ovládat, jen s ním mluvit. Duch se chce osvobodit, to lze ovšem jen v případě Danielovy smrti, takže duch celou dobu lže a snaží se škodit.

Postava postupem hrou získává zkušenosti za zabíjení nepřátel a plnění questů či side-questů, jež získá od NPC. Je zde přes 100 zbraní a 70 kouzel k naučení. Z ingrediencí z padlých nepřátel lze míchat různé lektvary. Hra obsahuje 4 stupně obtížnosti a 3 různé konce.

Multiplayer nabízí několik modů - klasická kooperace dvou hráčů, deathmatch, Conquest (v podstatě capture the flag), Race (dva týmy se snaží splnit určitý úkol jako první) a Survival (hráči se snaží přežít stále silnější vlny nepřátel co nejdéle).


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 30
Nomen omen.

Unepic je metroidvania-like RPG. Postava se pohybuje ve spletité mapě, postupně se dostává díky novým předmětům/schopnostem na dříve nepřístupná místa či vytváří "zkratky" do již prošlých oblastí. Kromě toho sbírá zkušenosti, levely, kupuje speciální bojové schopnosti, vybavuje se zbraněmi, brněním, kouzlí atd. Ve hře také existuje crafting systém nebo vychytávky typu pijavic či upírů (dostanou se do inventáře a neustále vysávají postavě životy, dokud nejsou z inventáře ručně vyhozeni).

V průběhu hry postava plní spousty questů a subquestů a orientaci usnadňuje barevná mapa s přednastavenými ikonkami důležitých místností a možností psát poznámky. Postupně je také možné se dostat k několika minionům, kteří chodí s hráčem, útočí automaticky na nepřátele, případně mají další schopnosti (mají vlastní ukazatel many a životů, po jejich smrti je nutné je oživit speciálním předmětem). Celá hra v závislosti na herním stylu zabere 15-20 hodin.

Následuje popis několikabodového trollingu, díky kterému jsem hře dal podprůměrné hodnocení, byť byla slibná a nápaditá.

Trolling první - rádobyhumor) Neustálé upozorňování hráče na to, jak jsou autoři znalí nerdové. To se tak ve hře například objevují postavy z jiných her/filmů (Star Wars, Star Trek etc.), aniž by to mělo jakýkoli smysl (krom pronesení hlášky z hry/filmu). Samotné dialogy jsou hloupé i tak, což se autoři pokusili zachránit častým používáním slova "fuck". Nepodařilo se, od třetiny hry jsem ty ohňostroje trapnosti přeskakoval.

Trolling druhý - ukládání) Hru je možné uložit na jediném místě ve hře, což by ještě samo o sobě nebylo tak strašné (průser nastává až ve spojení s dalšími druhy trollingu). Výrazně horší je naprosto nekonsistentní znovuobjevení postavy poté, co umře. Jednou se objeví na počátku obrazovky, ve které ke smrti došlo, jindy o několik obrazovek jinde nebo rovnou na onom jediném místě, kde je možné ukládat. Na princip ani důvod jsem nepřišel, ale možná to někomu z vývojářů prostě přišlo zábavné. U jednoho obchodníka je možné koupit prsten, který indikuje, kdy se hra skutečně uloží, tomu říkám herní pokrok. S ukládáním souvisí i respawn nepřátel, nepřátelé se respawnují po smrti postavy i po uplynutí určitého časového intervalu, logiku jsem v tom opět nenašel.

Trolling třetí - ovládání) Není možné ovládat postavu myší (útok na blízko a zejména směr střelby), o čemž psali hráči vývojářům asi dva roky. Při střelbě z luku bych rád jednoduše zamířil kurzorem místo toho, abych přepínal mezi jednotlivými cíli jako idiot tabulátorem (nemluvě o tom, že nepřátele v určitém úhlu vzhledem k postavě zkrátka nezaměříte, i kdyby jste se rozkrájeli). Je to tak složité naprogramovat, že to šlo např. v Abuse před dvaceti lety.

Trolling čtvrtý - vývoj postavy) S každým novým levelem získá postava pět bodů, které je možné rozdělit mezi různé vlastnosti (meče, sekery, palcáty, dýky, lukostřelba, používání brnění, ohnivá kouzla, ledová kouzla etc.). Jediná omezující podmínka spočívá v tom, že není možné mít v žádné vlastnosti více bodů, než je aktuální level postavy. Autoři tak vysloveně vybízejí k experimentování (ve hře je krom jiného spousta kouzel se zajímavým efektem typu směrové teleportace nebo polymorfizmu). Zcela ostře proti experimentování ovšem hovoří design nepřátel a bossů.

Některým nepřátelům působí meče jen čtvrtinu běžného poškození (u jiných platí totéž pro jiné typy zbraní), ke každému druhému bossovi není možné se dostat na blízko a je nutné jej ustřílet/ukouzlit (případně pouze ukouzlit, protože na něj nefungují ani střelné zbraně) atd. Výsledkem je, že není možné hrát Unepic za čistého válečníka (a možná ani lukostřelce). To je jako bych hrál nějaké Diablo-like ARPG za kouzelníka a autoři se rozhodli stylem "Kouzelník? Nasrat, tohoto bosse budeš prostě mlátit základní holí". Proč nemůžu hrát RPG (jeden z nejsvobodnějších žánrů co do herního stylu) s širokou paletou možností vývoje postavy vlastním stylem, ale musím se neustále vcházet do nesmyslných omezujících podmínek designérů?

Trolling pátý - máte to vědět dopředu) To si tak člověk bojuje s bossem a v polovině boje provede boss speciální útok, který spočívá v tom, že postava místo bojování začne postupně používat všechny lahvičky z inventáře, pročež ji boss samozřejmě zabije. Opravdu zábava, před dalším pokusem tedy poučeně vyhazuji z inventáře všechny lahvičky, aby mě boss při čtvrtině zdraví teleportoval na začátek hry pomocí předmětu, který se běžně používá na návrat k savepointu. Před dalším pokusem jsem tedy kromě lahviček (údajně je totéž nutné provést i pro svitky a hole, ale ty jsem neměl v inventáři) vyhodil na zem i teleportovací předmět. Boj s daným bossem není nějak extra těžký, ale zkrátka není i díky náhodnému chování bosse a zbytečné zdlouhavosti dost zábavný na to, abych jej chtěl absolvovat třikrát jen proto, že designér byl nesvéprávný idiot.

Další příklad jsou situace, kdy je třeba použít proti určitým nepřátelům specifické kouzlo/předmět, či jejich kombinaci. Tento trolling graduje zejména ke konci hry, kdy je v jedné místnosti třeba uspat kouzelníky se štíty, počkat až jim tyto vyprší a následně do nich střílet (po první ráně si štíty nahodí znovu, rinse and repeat). Pokud byste chtěli být kreativní a použít po jejich uspání a vyprchání štítů kouzlo polymorph, tak na to autoři pamatovali také, za trest nejdou kouzelníci po přeměně na kuřata zaměřit lukem (jsou na vyvýšených plošinkách, takže zbraněmi na blízko nezasažitelní), tedy zabít a nedostanete se dál (jediná možnost je jejich následné zabití pomocí minionů, které jsem nikde jinde nepoužil a samotný způsob provedení hraničí s glitchem). Nemáte kouzlo sleep, manu na kouzlo sleep etc?. Hybaj o deset obrazovek zpátky, nafarmit a následně se přes deset obrazovek znovuobjevyvších monster probíjet ke kouzelníkům. Pokud by to jednou nestačilo, tak jsou tyto místnosti tři za sebou.

Trolling šestý - speciální útoky monster) Některá monstra jsou neviditelná (existuje potion/scroll, aby bylo možné je spatřit), jiná umí člověku sebrat i neaktivní zbraň a začít ho s ní řezat, další mají speciální útok díky kterému postava po nějakou dobu háže na zem aktivní zbraň (což autorům zjevně nestačilo, spolu s tím se zruší i na ni nastavený shortcut, opravdu k popukání). Pokud se toto vhodným způsobem zkombinuje, je opravdu "veselo" (takový neviditelný nepřítel, který krada zbraně ...), nemluvě o tom idiotovi, který umí proměnit používanou zbraň v gumové kladívko s útokem jedna (proces je vratný, ale dost drahý a suroviny k jeho provedení je nutné získat nudnou
likvidací již dvacetkrát zlikvidovaných monster). Někomu to možná přijde zábavné, na mě to působí jako zhola zbytečná vysíračka.

Trolling sedmý - opakování matka zapomnětlivosti) Pokud mě hra nutí, abych při úmrtí procházel deset obrazovek znovu a likvidoval stejné nepřátele jen proto, že se v nějaké obrazovce po zabití tří kouzelníků objeví žebřík, nutný k pokračování dál, tak je to prostě fail. Už kvůli tomu, že o obrazovku dříve se například po likvidaci tamních nepřátel objeví natrvalo plošinka, aby šlo obrazovku po úmrtí rychle proběhnout a člověk se tak opětovnou likvidací již jednou zlikvidovaných monster zabývat nemusel. Konsistence nula.

Trolling osmý - poslední level) Pokud nestačilo výše uvedených sedm bodů, tak to "nejlepší" si autoři nechali na konec (po dlouhých letech jsem u nějaké hry téměř rozmlátil klávesnici). Dotáhli tady k dokonalosti mimo jiné svůj přístup "nasrat na to, jakým způsobem chce hráč postavu rozvíjet". V posledním levelu je nutné ovládat na střídačku dvě postavy, jedna má předdefinovaná kouzla a brání se spolu s dalšími miniony nekonečné záplavě elfů z portálu, druhá (herní postava) má mezitím za úkol proběhnout asi dvacet obrazovek plných nepřátelských elfů, spínačů a kravin typu neustálého skákání po plošinkách a na konci tento teleport zničit. Mezi postavami je třeba se přepínat, nekonečná záplava elfů přichází ve vlnách a každá z vln je silnější než předchozí (takže je level v podstatě časově omezený, protože časem druhou postavu utlučou čepicemi). Člověka po předchozích zkušenostech s demencí designérů už tak nějak nepřekvapí, že poslední level trvá 25 minut a nejde v něm uložit hra. Těch 25 minut samozřejmě pouze v případě, kdy přesně víte, co máte dělat (probíhat a spamovat kouzlo sleep, protože není třeba zaměřovat a jiný postup není tak rychlý, o čas jde především). Nepochybujte o tom, že si tento level zopakujete klidně desetkrát, protože spadnout z plošinek o několik obrazovek níže není žádný problém (čímž přijdete o cenný čas a druhou postavu zatím elfové umlátí čepicemi).

Od hraní Devil Inside jsem neměl tak silný pocit záměrného házení klacků pod nohy ze strany vývojářů, vyloženě sofistikovaně vymyšlených naschválů. "To už není náhoda, tady si někdo dal opravdu práci s tím, aby vás nasral."

Pro: délka hry, široké možnosti vývoje postavy

Proti: neuvěřitelný trolling ze strany vývojářů

+14
  • PC 80
Po mé dlouholeté závislosti na Dungeon Crawl: Stone Soup jsem se při letošních steam salech přistihla, že nakupuji výhradně crawlery, které buď maji na screenshotech mřízkový inventář (Deus Ex fetiš) anebo hry ve kterých jsou emancipované holky s podholy. Tak nějak jsem doufala, že UnEpic bude mít obojí, no neměl.

UnEpic je vlastně simulátor hipízáků, kteří potírají dveřní kliky diethylamidem kyseliny lysergové. Hlavní hrdina Daniel se tímto forkem stal obětí a měl tu možnost si užívat krásný (v mém případě 16 hodin) trip.

Ačkoliv obtížnost není nijak zvlášť vysoká, hra dosti připomíná 2D Dark Souls. Občas se objeví puzzly při kterých je nutno použít hlava, při prvním střetu s novým nepřítelem vás hned nemusí trknout čím tu zrůdu vlastně máte zabít, ale lidi znající RPG logiku asi nic moc nepřekvapí.

Celá hra je složena ze snad osmi/devíti lokací, každá jinak tématická s odlišnou taktikou. Nikde se mi nestalo, že bych se vyloženě zasekla a když už mě lokace přestávala bavit hra se rychle a někdy i vtipně posunula dál. Na pokusy o humor narazíte často, ke konci hry se snad i kvalita humoru zvyšovala, protože na vysokém levelu vás hra sic neměla jak zabít, ale mohla aspoň nepříjemně vytrolovat. Tedy od vhodně položených propasti které vás vráti o několik místností dozadu až po typ nepřítele, který vaší právě drženou zbraň pernamentně změní na gumové kladívko s DMG 1. Nepřátelé, kteří vlezou do inventáře, či něco z inventáře ukradnou, nebo ukradnou i to co zrovna držíte v ruce.

Co je rozhodně plusem, každý problém jde vyřešit mnoha způsoby. Skill pointů je vždy dost a hráč není v trénování postavy nijak omezem, výsledkem je tedy mnoho způsobů hraní a ve své podstatě to i nabízí možnost hrát opakovaně.
UnEpic je rozhodně kvalitní RPG s občas zajímavými mechanismy a kdokoliv má zálibu v Dungeon Crawlerech měl by tohle vyzkoušet.

Pro: Genocida elfů

Proti: Voiceacting, který dělali asi tak tři lidi

+11
  • PC 80
Velmi dobře hratelný mix plošinovky a RPG odehrávající se v obrovském hradě, v němž nechybí hladomorna, kuchyň, knihovna, kobky, zahrady atd. atd. Každé prostředí má svá vlastní (často velmi důvtipná) specifika.

Hru lze hrát mnoha způsoby, lze se profilovat coby klasický bijec (se specializací na dýky, meče, sekyry, palcáty či kopí), lučišník či mág. Obsaženo je také vaření lektvarů, kouzlení ze svitků či nošení kouzelných prstenů.

Ve hře je přítomno mnoho osvěžujících prvků: např. místnosti jsou po vašem vstupu neosvětlené, je nutno ručně zapalovat louče. Většinu herních situací lze řešit vícero způsoby, a to díky velkému množství kouzel a lektvarů, jejichž účinky lze různě kombinovat. Silného nepřítele lze obejít (lektvar neviditelnosti, kouzlo uspání), ustřílet z dálky (šípy s jedem), utlouct mečem (lektvar síly) či lze zapojit některého z vašich pomocníků (dráček, žába). Pomocníci: malá stvoření poletující nad vaší hlavou se zvláštními schopnostmi (léčení, zmražování soupeřů apod.).

Úkolem každé části je zabít bosse, poté postoupit do další části hradu. Těchto částí je sedm, vše končí překvapivým závěrem. V hradě jsou přítomny také nepovinné úkoly, za jejichž splnění dostáváte lepší výzbroj či peníze. Některé úkoly slouží spíše k pobavení. Vše je velmi nápadité a chytlavé. Jednotlivé prvky hry jsou velmi hezky kombinovány, často je třeba vracet se do starších částí hradu. Velmi pěkné je kupříkladu osvobození skřetů: nejprve je třeba zabít hlavního bachaře a sebrat klíč od cel, poté je třeba sehnat skřetí sekyry, teprve poté lze osvobodit skřety. Osvobození vás následují a je na vás, zda svou smečku necháte zahynout v boji či zda je odvedete do bezpečí skřetích dolů (v případě, že tlupu zavedete domů, stanete se přáteli všech skřetů) Podobných situací je ve hře mnoho.

V hradu jsou přítomni také obchodníci, u nichž si lze zakoupit výbavu, střelivo či lektvary. Implementováno je také opotřebování zbraní, atd.

Ve hře je obsažen svérázný humor a obrovské množství popkulturních narážek. Dabing je velmi slušný.

Hrad je protkán množstvím tajných místností, v nichž lze najít poklady či nejrůznější výzvy: dobrovolné úkoly typu "jednu minutu uhýbej před náhodně padajícími kameny".

Herní model je detailní, funkční a zábavný, až je mi trochu líto, že se vše odehrává v jediném hradu, že nelze ovládat dialogy, že hra není rozsáhlejší a v otevřené krajině. Rád bych si zahrál "větší RPG" v podobném provedení.

Unepic je překvapivě dobře hratelná záležitost s dobrými nápady, humorem a slušnou atmosférou.

Pro: hratelnost, úkoly, humor

Proti: nepřehledný inventář

+9