Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Trine 2 je zvláštní kousek. Na jednu stranu oplývá zábavnými a rozmanitými mechanismy, vyspělým fyzikálním enginem a překrásnou barevnou 3D grafikou, kterou i po 8 letech řadím mezi 3D plošinovkami ke špičce. Jenže i přes všechnu tu vizuální krásu je hra po všech směrech strašně generická. Stylizace do klasické pohádky je fajn, proti tomu nic nemám, ale samotné podání je takové... eeeh... nezáživné a moc to nedrží pohromadě. S úrovněmi je to podobné. I když vypadají na oko fakt moc pěkně, často jim chybí nějaký nápad nebo jednotná pointa. Všechno je to jen sled nahodilých výjevů a hádanek, které je sice zábava hrát, ale čím víc jich za sebou hráč má, tím více splývají v jedno.

Další podivností je prazvláštně nastavený checkpoint systém, ve kterém vlastně nejde vůbec prohrát. A ač nejsem ve hrách zatíženej na výzvy, Trine 2 mi přišel minimálně v první polovině až směšně jednoduchý. Ke konci trochu přituhlo, zejména pokud chtěl hráč sesbírat všechny dostupné XP potions a skryté truhly, ale i jejich získávání bylo, v tom lepším případě, o tom postavit komín z beden a vyskočit pro secret ke stropu, v tom horším prakticky dílem náhody čí glitchnutí fyziky, než že by designéři vymysleli nějakou komplexní hádanku, která má jasné řešení a potrápí mozek. Řešení puzzlů a hopsání po plošinkách zpestřují jednoduché souboje, které mi přišly o něco zábavnější, než v prvním dílu. Není jich moc, takže nezačnou prudit a ta fyzika je prostě cool.

Zním možná až příliš negativně, ale výše uvedené problémy hru v mých očích zbytečně sráží z jinak sebevědomého 90% hodnocení. Protože ono se to vesměs jinak příjemně hraje, je to vizuální kochačka a i přes všechna ta užitá klišé je vidět, že nadšení tvůrcům nechybí. O to víc mě mrzí výše zmiňované nedodělky a nepříliš šťastná designérská rozhodnutí.

Pro: krásná grafika, plynulá hratelnost, fyzikální engine (kapalina zejména), závěrečný bossfight

Proti: nezáživně odvyprávěný příběh, generičnost designu, neuspokojivý checkpoint systém a s tím spojená nedotaženost některých mechanismů, občasné zasekávání postav

+30
  • PC 80
Audiovizuálně naprosto úchvatný kousek, který je mnohem zábavnější než první díl a zároveň daleko méně frustrující (i když zase jsem se u toho kolikrát namíchla tak, že jsem si musela uvařit čaj z nového pytlíku). Taky pohádkový příběh je lepší i nepřátelé působí osobitěji. Ještě zkusím datadisk, ale trojku už s dovolením vynechám (mám jenom jedny nervy).

Pro: audiovizuál, pohádkový svět, hratelnost

Proti: potřeba vraždit roste s každým dalším nepřesným skokem

+26
  • PC 85
Oba díly jsou si více než podobné (rozdíly tam ale jsou), proto zde budu hodnotit oba dva.

První slovo, které mě po dohrání této série napadá, je slovo Pohádka! Pohádkové je zde opravdu všechno: Grafika (která vypadá úžasně i na slabších počítačích), příběh, postavy, hratelnost. Je úžasné vidět, že hra nemusí mít milionové rozpočty, aby byla výborná a královsky bavila. Možná mě hra bavila proto, že nemám s plošinovkami mnoho zkušeností a vždy jsem je bral spíše jako druhořadý žánr, který má to nejlepší za sebou. Trine mě vyvedl z omylu a už se na plošinovky nebudu dívat tak, jak kdysi.

Příběh není nic světoborného. Klasická pohádka. Podána ale tak, že si připadáte jako osmiletí fakani a nemůžete se dočkat, jak to dopadne. Tomu napomáhá jak vypravěč, tak hlavní hrdinové. Zatímco mi přišlo, že v 1 neměli příliš prostoru a moc jsme o nich nevěděli, ve 2 se spolu dokonce dohadují a člověk si hned příjde jako jeden z družiny.

Dvojka má také znatelně lepší hratelnost. V jedničce se postavy ovládali těžko. Zdálo se mi, že neustále padají z okrajů, kde by neměli spadnout, nedoskočí, kam by měli atd. Na tomhle je dvojka mnohem lépe. Zde nemusíte skočit jen doprostřed plošiny, aby jste nespadli. Konečně jsem zde plně využil i hák zlodějky. Možná to bylo nenabytými zkušenostmi, ale zdálo se mi, že v jedničce je ten hák téměř nepoužitelný. Zlodějka nikdy neskočila tam, kam jsem chtěl. Proto jsem v jedničce zlodějku skoro nepoužíval. Ve dvojce ale bylo vše napraveno a Zoja se stala i mou oblíbenkyní.

Co mi ale pro změnu ve dvojce chybělo, byly předměty a secrety. Jak již zde bylo zmíněno, v minulém dílu jste se k secretům dostávali těžko a museli jste použít hlavu, tady na ně narazíte cestou. A jelikož jsou zde secrety jen v podobě obrázku a básniček a ne předmětů, ztratíte nutkání je i všechny najít. Zdálo se mi, že je dvojka i těžší, co se hádanek týče. Je zde totiž mnohem víc prvku, se kterými musíte počítat (oheň, portály, proud vzduchu atd) a tak se hra stává variabilnější. Souboje jsou naopak lehčí. Checkpointy jsou skoro všude a tak můžete stát u nich a neustále se uzdravovat.

Shrnutí: Trine 2 je ještě o ždibínek lepší než jednička. Autoři se poučili z chyb a dostali jsme pohádkovou hru s pohádkovými postavami, pohádkovým příběhem, pohádkovou hratelností a pohádkovou cenou na steamu.

Pro: Postavy, hratelnost, logické úkoly

Proti: Mnoho checkpointů, absence předmětů a inventáře

+22
  • PC 90
Trine 2 je nádhernou pohádkou. Trojice hrdinů opět zachraňuje království, kdy vypravěč líčí putování této výpravy. A překrásné lokace které vytváří úchvatné scenérie, plné roztodivných zvířat, rostlin a nepřátel, vyplněné pastmi a mechanismy, a dalšími překážkami ke zdolání úrovně. Autoři konečně oproti jedničce vytvořili zajímavější a hlavně různorodější protivníky, přidali pěkné souboje s bossy, rozuměji vybalancovali systém checkpointů, a hratelnost ještě zlepšili.

Hádanky které nyní zapojují vícero možností, jako použití vody, ohně, vzduchu, trubek, portálů,dřevených beden a výbušnin, přináší svěží vzduch do zdolávání překážek. Sbírání lahviček pro zlepšení dovedností hrdinů, doznalo také změn, a jsou zde nové schopnosti a vylepšení. Rozhodně je krok dopředu v checkpointech, kdy už nemusíte v kuse dohrát jednu úrověň, nyní už je možno hru ukončit kdykoliv a vrátit se k poslednímu chekpointu. Souboje přesto že jsou až na druhém místě, nabízí zajímavé možnosti likdvidace protivníků, díky novým schopnostem, různorodějšímu prostředí a nástrahám které jsou všude okolo.

Grafická stránka hry je prostě uchvatná a překrásná, pohled na vycházející Slunce, noční les, rostoucí květiny, pláž s palmami a spoustu dalších, je kapitolou samo pro sebe. A k této pohádce to prostě patří. Nehledejte zde něco co zde není, Trine 2 je pohádkou, která sdělí a uchvátí svou nádhernou grafickou a stylovou stránkou hry. Tento zážitek si nenechte uniknout, vážně stojí za to.

Pro: Uchvatná grafická a stylová stránka hry, hudba, dabing, hratelnost a zábavnost, pohádkovost

+20 +22 −2
  • PC 85
Kedysi bolo pre mňa nemysliteľné, aby som opakoval prejdenú hru, ale dnes je to skôr pravidlom. Chcem mať istotu, že život po 30ke (no dobre, mám trošku viac) nebudem mrhať na zbytočnosti. Preto ho mrhám (aj) na hranie, ehm.

Už som to tu niekde tuším písal, ale keď sa spýtam detí, čo by chceli hrať, tak vyhráva Trine 2. Keď sme dohrali pred pol rokom všetky 4 diely, tak bolo na čase rozhodnúť, ktorý diel zostane a ktoré pôjdu preč. Opäť vyhralo Trine 2.

Prístupnosť celej tetralógie je ideálna. Môžu sa zahrať 1 až 3 osoby. Checkpointy sú prakticky na každom kroku (iba prvý diel bez enchanted vylepšenia fungoval trošku inak). Ak nepočítam level v Trine 4 (ježibaba a zrkadlá), tak žiadna pasáž nevyžaduje logické uvažovanie a dá sa prejsť „hrubou“ silou. Prakticky každý level sa dá vyriešiť mnohými spôsobmi a je to vlastne logické, lebo hrou môže prejsť jednotlivec aj skupina hráčov. Nehovoriac o tom, že každá z 3 postáv (rytier, lukostrelkyňa, kúzelník) má iné schopnosti. Niekto sa tomu bude možno čudovať, ale skúste použiť gravitačné šípy. Ja som im spočiatku neveril, ale od 3.hrania sú alfou a omegou môjho coop hrania s deťmi. No a ako posledné musím opäť vyzdvihnúť rôzne pripravené levely pre jednotlivca a skupiny hráčov. Bravo.

Obtiažnosť hry je možné rôzne meniť, napr. jedno nastavenie dovoľuje prenášať spoluhráčov stojacich na prenášanom predmete (kocka, drevené poleno, kameň). Je len na hráčovi, či chce prechádzať priepasti vďaka svojej šikovnosti, alebo bude trošku podvádzať.
Skúšal som nájsť pre deti inú alternatívu, ale nič sme nenašli, preto budem veľmi rád za každý relevantný návrh.

Chcete zažiť nekrvavé dobrodružstvo v rozprávkovom svete ? Choďte do toho.
Chcete pohodovú hopsačku a máte k tomu aj parťáka/ov ? Choďte do toho.
Chcete ... ? No proste Trine 2 odporúča celá moja rodina , ale mojej manželky sa radšej nepýtajte.

Pro: Level dizajn, Grafika, Nenáročnosť

Proti: Výnimočne nejaký bug

+17
  • PC 60
Možná ze mě mluví až nekritické nadšení z první hry, ale popravdě nedokážu ze zdejších zlepšováků a inovací poukázat na nic, co by oproti dřívějšku bylo krokem dopředu a zároveň s sebou neneslo pytel problémů.

Grafická stránka přestala balancovat na hraně mezi pouťovým hnusem a staromilským zaprášeným pelem zašlého světa a skočila rovnýma nohama do toho nejhoršího kýče – všechno musí blikat, svítit, být jedovatě barevné a okázale nasvícené, aby bylo na první pohled jasné, jak hrozinky moc je to všechno pěkňoučké. O poznání horší hudba nabízí překvapivě málo originálních motivů, což se podepisuje na výraznosti jednotlivých levelů. Zapomeňte na to, že byste se v každém levelu dočkali nové úžasnosti typu Dragon Graveyard; teď vás čekají v polovině případů totožné strašidelné ruchy, prokládané nanejvýš variacemi na Crystal Caverns (Searock Castle je jimi při nejlepší vůli těžce inspirovaný a Icewarden Keep je obšlehnutá komplet celá).

Střídání nesouvisejících prostředí působí především v druhé polovině i kvůli nepřítomnosti mapy naprosto arbitrárně a nesmyslně a silně přispívá k dojmu, že se příběh odehrává ve vakuu a hra by se bez něj v pohodě obešla – což je paradoxní, protože pominu-li mizernou odvyprávěnost a nevysvětlené vržení do děje, které trvá několik úrovní, je tahle pohádka mnohem komplexnější a poutavější než zachraňování království z prvního Trine. Rozmanitost nepřátel sice vzrostla, jenže co je to platné, když většina z nich chcípe zcela totožným způsobem.

Především ale byla zničena křehká rovnováha mezi různými herními aspekty, tj. akcí, hádankami, obsesivním sháněním pokladů a XP a experimentováním s fyzikou, a těžce vychýlena ve prospěch hádanek, jejichž řešení je kolikrát otázkou nikoli logiky, ale náhody. Kdysi více méně dobrovolné fidlání s rébusy nyní přímo podmiňuje postup vpřed, a není tudíž výjimkou, když se člověk prostě zasekne, bez možnosti level prvně dohrát a ke komplikovanému místu se později vrátit. Značně zkrouhnuto bylo i množství použitelných řešení: často pokud nepřijdete na přesnou kombinaci jednotlivých postav a netrefíte to na milimetr a vteřinu přesně, jste zkrátka v háji.

S tím souvisí i omezení svobody při volbě strategie – zatímco dřív bylo jednou z možností používat určitou postavu jako dominantní a tím z každého dalšího zahrání udělat nový zážitek, zde je mnohdy nutné v přesném pořadí sáhnout po přesně té skladbě postav, jakou si developeři přáli. Osobně mám kvůli tomu nulovou motivaci zahrát si Trine 2 znovu, protože pokud se mi zrovna nechce shánět lidi do multiplayeru, budu hrát v podstatě jednu a tu samou hru.
+16 +17 −1
  • PC --
Fluidní hratelnost z jedničky byla nahrazena krkolomnými pasážemi s „hádankami“, jejichž řešení je často věcí náhody. Akce je více nárazová a když už k ní dojde, je jí tolik, že začne nudit. Bossové nepředstavují žádnou výzvu a nepřátelé celkově jsou jen osinou v zadku. A to jen díky systému checkpointů, který je ještě štědřejší než v jedničce. Checkpointů je hodně. Více než hodně. Postavy se u nich respawnují a dostanou plnou nádrž zdraví. Často skáču s checkpointu přímo do bitvy nebo do hádanky. Hra nepředstavuje prakticky žádnou výzvu, protože je lepší vychcípat a respawnout se znovu o 5cm zpět, než se snažit o nějaký další progress pouze se dvěma postavami.

Některé nové hrátky s fyzikou jsou fajn, minimálně hrátky s tekutinami a jumpery byly originální. Naopak Portal like hádanky do hry příliš nezapadají.

Celkově 13 achievementů, to není ani třetina počtu z jedničky. Přičemž 8 z nich jsem dostal, aniž bych se jakkoli snažil. Hanba.

RPG prvek z prvního dílu je pryč. Zmizel inventář i předměty, zmizela dokonce i mana a jednotlivé schopnosti postav se dají resetovat(!!!), což totálně zakopává jakoukoli snahu o sbírání zkušeností. Místo toho sbírám v bednách hloupé básničky a obrázky, které nemají na hratelnost žádný vliv.

Autoři se až příliš soustředili na celkový umělecký dojem, protože jediný důvod, proč si dvojka zaslouží alespoň jednu hvězdičku, je nádherná grafika a poslední level, resp. souboj s bossem. Oproti zbytku hry se vymyká tím, že není tak úplně jednoduchý a boss je vzhledově vskutku impozantní.

Nevyvážený poměr soubojů/hádanek/hopsání, chybějící RPG element a nízká obtížnost dělá z Trine 2 mnohem horší kousek, než byl první díl. Frozenbyte by si měli uvědomit, že grafika není všechno a že na to jejich třidé sere pes.

*/5
+15 +24 −9
  • PC 80
Trine 2 společně s LIMBO, které vyšli ve stejném roce mě přesvědčili o značné síle tohoto žánru. Totiž tvz. side-scroll hopsačky mají pořád co nabídnout. A Trine 2 nabízí hned několik věcí.

Nečekaně je to scénář z chytré hlavy pana scénáristy. Hra je vyprávěná přesně jako pohádka, kterou vám jako malým svišťům předčítala mamka. Je to příjemné a pěkně se to poslouchá.
Postavy jsou taktéž moc milé. Hrdinové jsou trojce sympaťáků, kteří mají dosti odlišné osobnosti a svoji vlastní motivaci.
Pontius - chrabrý rytíř s hezky vypěstovaným pivním pupkem se zajímá předně o to kdy a kde by se našla nějaká ta bašta.
Amadeus - Čaroděj, tak trochu posera. Vlastně pravý opak Pontiase.
Zoya - Do mazané, lehce sarkastické zlodějky s Arabskými kořeny jsem se zamiloval. Nevím asi mám slabost pro nezbedný, zlodějský holky. Dabing je skvělý což funguje jako opora už tak sympatickým hrdinům.

Hra jako taková: Souboje, hádanky založené na fyzice, mírné RPG prvky a místy kýčovitá ale přesto krásná grafika. Tedy já jsem si každý tento aspekt užíval, jelikož to fungovalo. Jak jsi hrdinové přivlastňují nové vlastnosti za nasbírané kouzelné hlavičky pro vás, jakožto hráče se otevírají nové možnosti jak k soubojům přistupovat. Kombinace led+kladivo se jen tak neomrzí stejně tak házení nepřátel do propastí nebo jim na hlavy pouštět tunové kameny pomocí telekineze (co? Televize a kino?). Navíc je pěkné, že schopnosti můžeme neustále přepínat. Potřebujete přičarovat můstek? Stačí si odškrtnout přičarování bedny nebo si místo ledových šípů udělat ohnivé. Hádanky mi nepřišly moc náročné a pokud se zaseknete vypravěč vám dá tip. Občas se mi stalo, že jsem jednu hádanku či překážku překonal několika způsoby. Nevím zda se jednalo o designérskou chybu nebo chytrý úmysl.

Budu tady opakovat mnohokrát napsanou frázi, ale grafika a styl je jedinečný. Těžko by jste asi hledali hezčí plošinovku. Jak jsem napsal dříve, občas to vypadá dost uměle (přesvícení, moc výrazné barvy). Ona krása má to však i svoji nevýhodu. Hra byla zabiják grafických karet. Mě se po zapnutém AA grafárna před těma dvěma lety po hodině upekla a to nebyla žádná vykopávka. No, to by byla asi jediná věc, kterou bych osobně vytknul. I když je fakt, že jinak moc dobře fungující fyzika se občas chová divně.

Trine 2 je skvělá žánrovka, která se snad musí líbit každému kdo na těchto "hop hop" hrách vyrůstal.
+15
  • PC 80
Dal jsem tomu od prvního dílu trošku čas. Zahrál si různé hry, včetně různorodých plošinovek a když už nadešel pocit, že bych se k sérii Trine měl vrátit, tak jsem nainstaloval dvojku. Jedná se pořád o tak skvělou plošinkovku?

Jedná! Jednoznačně! Opět se tu totiž ujímáte role tří hrdinů - rytíře, čaroděje a lupičky, se kterými procházíte neuvěřitelně nádherně nasnímanými úrovněmi, na které je radost koukat. Jediná vysloveně slabina tohoto dílu je podle mě příběh, který je vyprávěn tak zvláštní formou, že je Vám vlastně docela jedno. Popravdě vlastně ani nevíte kam a za čím jdete. Prostě si Vás Dříšťál vytáhne z Vašeho všedního dne a vypraví Vás na pouť - neznámo kam, neznámo kudy. Nevím co si o tom myslet, ale na příběhu se tady zapracovat fakt dalo!

Je tedy pravda, že za druhou polovinou hry příběh trošičku nabírá spád a hráč se konečně dozví, kam jde a proč tam jde. I když úplně čisté to taky není. Tvůrci si tu zatraceně věřili s tím, že mě herní mechaniky donutí hrát, i když mi je příběh vlastně jedno. Věřili si natolik, že se jim to vlastně vyplatilo.

Na této plošinovce se mi totiž líbí to, že úrovněmi můžete procházet, jak se Vám zlíbí. Můžete je projít s jednou postavou, ale můžete si pohrát i se třemi. Navíc si je v průběhu hraní vylepšujete sbíráním minciček a i to vylepšení Vám může uškodit, ale i výrazně pomoci. V každé úrovni prakticky jinak, takže mám za to, že každý z hráčů hru dohraje naprosto rozdílně. Ta variabilita je na plošinovkuaž neuvěřitelná.

Jako je tomu standardem, tak i zde jsem se dočkal překrásného soundtracku. Musím se ale přiznat, že i u prvního dílu ta hudba vytvořila větší wow efekt. Měl jsem nutkání si pouštět během hraní poslední album od Nightwish, které také není úplně topové, ale po pár posleších jsem uznal, že je na dnešní poměry pořád natolik dobré, že ho budu mít rád. Nakonec jsem to uznal i s hudbou v Trine 2 a vrátil se opět k ní. Finové to se mnou prostě umí.

Trine 2 potvrdilo, že se jedná o nejlepší plošinovkovou sérii současnosti. Navíc se mi opět potvrdilo, že Finové na pohádkovou atmosféru a epickou melodickou tóninu mají prostě krev. Plus přidali i na délce a tak jsem se tu mohl bavit o něco déle, než u prvního dílu. Za mě tedy dobrý. Adekvátní druhý díl. Trošku jiný, ale přesto dobrý.

Pro: Po sérii různě zkoušených a dohraných arkád a plošinovek současnosti jsem se opět vrátil k Trine a opět si potvrdil, že není lepší arkády.

Proti: Na rozdíl od prvního dílu tu ale hudba je mírně slabší, příběh horší a délka delší, což je vlastně plus...ale hodilo se mi to do věty :-)

+14
  • PC 80
Trine 2 je ještě více kreslenější a ještě více barevnější než první díl. Tím pádem je i více pohádkovější!! Opět se setkáváme se třemi hrdiny Amadeusem (čaroděj), Pontiusem (rytíř) a Zoyou (zlodějka). Zápletka připomíná první díl ale to se dalo čekat od pohádky.
Herní mechanismus zůstal stejný, každý ze tří hrdinů má svoje vlastnosti kterými pomáhá přejít překážky v cestě. Např. kouzelní si umí přičarovat bednu či lávku, rytíř si nejlépe poradí s nepřáteli atd.
Jak již jsem psal tak grafické zpracování je ještě pohádkovější (kreslenější, barevnější). Pro někoho až kýčovité, i já našel místa kde toho bylo až příliš ale pak přišly místa kde jsem se naopak kochal barevností a pestrostí krajiny.
Hratelnost je jednoduchá, takže po dvou odehraných levelech Vás už nic nepřekvapí. Na tož Bossové kteří jsou stejný jako vejce vejci (pardon každý má jinou barvu). Jedna taktika na všechny. V tomto ohledu mě hra dost zklamala...
Doba dohraní je 8h což je na skákačku s prvky puzzlu + mini prvky rpg je Parádní!! Samozřejmě jsou zde i achievementy kterých je požehnaně a také se nabízí co-op. Bohužel jsem hru ve více hráčích nevyzkoušel, takže nemohu posoudit.
Pokud přistoupíte k Trine 2 jako k odpočinkové hře jako jsem to udělal já, budete se dobře bavit. 80%

Pro: Pěkná grafika, Nenáročná hra, Zábavnost.

Proti: Bossové, to je opravdu výsměch.

+13
  • PC 90
Nemôžem inak, ako tvrdiť, že toto je veľmi prominentná hra. To, čo sa darí štúdiu Frozenbyte je veľmi neobvyklé. Jednotkou ma ohúrili, no v dvojke ma pocit blaženosti sprevádzal až po koniec, a to nielen blaženosti ako takej, ale aj vyslovene úžasu nad excelentným designom úrovní. V tomto sa radí Trine medzi špičku AAA titulov, nech si tvrdí kto chce, čo chce. V žiadnej inej hre som nemal taký pocit rozmanitosti, roztomilosti či rôznorodosti. V porovnaní s prvým dielom naviac opravili niektoré neduhy v hrateľnosti a myslím, že to dotiahli do takého stupňa, o ktorom podobné hry môžu len snívať.

Pro: - mega kvalitný soundtrack (jeden z mála herných soundtrackov, ktorý si rád pustím len tak); dychvyrážajúci level design; radosť z hrania počas celej doby

Proti: - aj to dobré má vždy svoj koniec

+12
  • PC 60
U jedničky jsem byl i přes několik drobných nedostatků mile překvapen, u dvojky zase naopak nemile zklamán. Celá základní hra na mě již od začátku působila jako datadisk, ve kterém se proti klasickým zvyklostem obsah ubírá, namísto toho, aby se přidával. Tak například upravené a osekané rozhraní vylepšování dovedností jednotlivých postav byl stoprocentní krok zpět. Délka základní hry mě taktéž vůbec nepotěšila a vše musel spravovat až následný datadisk (datadisk datadisku?!) Trine 2: Goblin Menace, který mě bavil o něco více a na jeho závěrečný souboj rozhodně nedám dopustit. Žaludek červa byl ale už trošku moc a tvůrcovská potřeba originality za každou cenu zde již překročila svoji mez.

Příběh nějak navazoval na původní díl nebo co a vůbec, zbytečné kecy jsem přeskakoval, prostředí mě většinou moc nebavila a měl jsem dokonce pocit, že se zde úplně vytratilo ono zábavné hledání různých fíglů a cest k pokračování do další části. Abych jen nekritizoval, sem tam se mi i něco líbilo, ale z hlavy bych to nyní popsat nedokázal. Co mi ovšem vyloudilo na tváři nechápající polonaštvaný WTF výraz: sbírání básniček. A obrázků :D (první smajlík v komentáři ever, pardon, ale musím) No naprosto upřímně, tohle jsem úplně ignoroval. K dobru druhému dílu mohu přičíst ještě snad omezení tun zbytečných kostlivců a sem tam zajímavé nepřátele.

Třetího dílu se po přečtení recenzí opravdu bojím a jediné, co mě trochu utěšuje je fakt, že bych ho stejně nyní na svém (ne)herním PC nerozjel.
Pro mě osobně tohle byla velká slabota a nemám se v tuto chvíli rád za své až zbytečně vysoké hodnocení, které z hlediska nižšího principu neznámého hře uděluji. Asi ta grafika nebo co. Po druhém dohrání to zřejmě upravím. Zatím 60%.

Pro: Jednou takhle večer, kouzelníček brečel,

Proti: tu slzičky utíral, proč ty básně sbíral?? (no ty básničky mě fakt zničily)

+10
  • PC 90
Trine 2 je podle mě jedna z nejlepších logických skákaček na trhu. Má velmi příjemné herní mechaniky (přepínání mezi 3 zcela odlišnými postavami, včetně možnosti kooperace lokálně a po síti), rozumnou herní délku (fanoušky potěší i DLC) a zejména naprosto famózní a jedinečný grafický styl. Pohádkovost a hravost z ní jenom čiší, a řekl bych že se jedná o jednu z nejlépe vypadajících her na trhu. Vřele doporučuji úplně každému.

Celkové hodnocení: Nářez

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).
+7