Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Thief II: The Metal Age

86
98 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > stealth akce *
akce > 1st person akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
21.03.2000 PC
Vývojáři:
Poté, co Garrett v prvním díle zneškodnil poloboha Trickstera a zbavil tak město strachu a nelidských daní, se po dvou letech klidu objevuje další hrozba, které bude muset čelit. Tou je šerif Gorman Truart, jenž ve městě zavedl nové pořádky v podobě zpřísněných hlídek, zavření několika podniků nevalné pověsti, zmizení pár jedinců beze stopy z řad žebráků a nemocných, a navíc se rozhodl krutě ztrestat každého, kdo se tomuto přísnému řádu jakkoli vzepře. Hlavní hrdina má nyní svou situaci ztíženu o to více, že šerif prahne po jeho životě a je mu proto nezbývá nic jiného, než se pokusit zůstat naživu a zjistit, co za tím je.

Jedná se o pokračování kultovní klasiky žánru stealth akcí. Proslulý zloděj Garrett je opět zpět, pohybující se v temných zákoutích, kam svit měsíce a pouličních lamp nedosáhne. Ctí přitom pravidla nebýt spatřen, slyšen, lapen, nezanechat za sebou žádné stopy a v případě nejvyšší nouze prostě zdrhnout, jak už to ostatně ve světě zlodějů chodí. Jeho cílem tedy je, krom vloupání a odcizení majetku, se zmocňovat i důležitých dokumentů, plnit rozličné úkoly, ať už jde o sledování určité osoby, její odposlouchávání a podobně. K tomu má ve svém inventáři řadu předmětů, aby si tyto činnosti usnadnil. Okolo hlídkujících stráží se může proplížit nebo je omráčit svým obuškem, rachot svých kroků ztlumit mechovým šípem, mechanické roboty vyřadit šípem ohnivým, omráčená těla strážných schovávat do zapadlých koutů místností, dveře páčit šperháky a při boji tasit svůj luk či meč. Pozor přitom musí dávat především na sebe, při utrženém zranění se vyléčit léčivým lektvarem či při seskoku z velkých výšek použít lektvar na pomalejší pád.

Hra běží na vylepšeném Dark Enginu z jedničky, obsahuje řadu nových efektů, např. efekty počasí jako jsou mlha, sníh nebo déšť. Koncept jednotlivých patnácti rozsáhlých misí je plný alternativních cest kudy se vydat a jakým způsobem je splnit. Prvky steampunku jsou mnohem výraznější než v minulosti, ty akční byly naopak potlačeny na naprosté minimum a Thief II soustředí svou pozornost zejména na plížení a ačkoli je stále možné v něm (na lehčí obtížnosti) zabíjet, tak tu pravou výzvu k hraní skýtá teprve až obtížnost Expert.

V roce 2004 vyšel třetí díl.


Poslední diskuzní příspěvek

CeBrk: u Falloutu to mám opačně, dostal jsem se kdysi v Levelu k Fallout 2 a až pak hrál Fallout 1. V tomto případě jednoznačně je lepší…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Překonat původního Thiefa se zdálo takřka neřešitelným problémem, v Looking Glass Studios ale vytvořili prakticky dokonalý produkt a ideální tečku za svým desetiletým působením.

Tím předním, a pro hru založenou na plnění oddělených misí, nejdůležitějším důvodem pro vyzdvihování díla je design. Lepší, a pro hratelnost vhodnější, těžko hledat, a to i mezi předchůdci nebo tituly pro tuto vlastnost populárními. Společně v harmonii s atmosférou budovanou nenápadnou hudbou Eric Brosiuse a výtvarným stylem posunutým od předchůdce ještě k více moderně působícím prvkům je tak hráč vystaven dokonalému virtuálnímu prostředí, které svou hloubkou mohu srovnat snad jen s Trespasserem, Outcastem a Portalem, pokud se nepočítají RPG tituly. Nenahraditelný hlas Garretta je už jen třešničkou na dortu. A to jsem vlastně ještě nezmínil cutscény, podobné, mimo sérii, jen tak vidět nejsou. A pro svůj svět Hammeritů, Keeperů a dalších tvoří neocenitelnou práci.

O hratelnosti snad ani není nic co psát; kdo strávil nějaký čas s hry LGS tak ví, že té se dostává péče největší. Vše funguje jak má, každá z obtížností je vyvážena (ač, hrát na obtížnost expert je v sérii prakticky nutností), nikdy nemáte příliš šípů či lektvarů a jediným problémem tak zůstává AI, kterou však neprogramovat reálněji by byl úkol více než dlouhý a obtížný. Z celkových patnácti misí jsem si nejvíce oblíbil First City Bank and Trust a pomalý postup za lupem v depozitu, Eavesdropping s katedrálou ve které straší a poté mysteriózně laděné Trail of Blood. A pro mě nejlepší, a z tématiky druhého Thiefa nejvíce těžící Life of the Party. Ono, jak nad tím přemýšlím, jdou vybrat všechny – snad až na první, kterou jsem hrál již asi osmkrát. A pokud si původní, výborné, také ohrajete a naučíte všechny skryté poklady, tak řešením je nespočet fanouškovských misí. Kvalita je mnohdy také vysoká, a na výběr je i rozdílná tématika. K vizuálně nejzdařilejším mohu počítat The Lost Castle.

Oproti druhému System Shocku a Deus Ex se Thiefu II nedostává takového věhlasu, který by si jinak zasloužil. Zmíněné tituly v mnohém překonává a díky své menší, ale o to oddanější, komunitě vděčí za také podstatně širší možnosti, kdy fanouškovské mapy se do konceptu hodí jako do málokteré hry. Nebýt technických problémů, které přetrvávají i přes snahy o nové patche, tak jde klasiku, kterou by neměl nikdo minout. To ale platí i tak - příliš lepších her se na osobních počítačích neobjevilo.

Pro: design, hudba, lore-světa, nekonečná hratelnost

Proti: technické problémy

+26+27 / -1
  • PC 90
Engine, hratelnost a mechaniky se od 1. dílu prakticky nezměnily. Čím tedy to, že mi dvojka přijde o tolik lepší? Nebojte, je to jen řečnická otázka, protože to vím.

1. Skvělý leveldesign, díky kterému nikde neztvrdnete a hraní je tak mnohem plynulejší. Víte, co chcete, kde to asi hledat a jak se k tomu dostat. Žádné mačkání debilně skrytých tlačítek v časovém limitu jako v 1. díle apod.

2. Pro mě zajímavější mapy. Z 15 mě nebavily jen 2, což je oproti jedničce, kde mě moc nechytly tak 2/5, výborné skóre. Ohromně tomu pomáhá minimalizování nadpřirozena (které bylo hlavním pilířem Dark Project a které mi v Thiefovi, nevím proč, vadí) a věnování pozornosti té steampunkové části světa. Což mě vede k...

3. Absenci (téměř) různých příšer, zombíků a duchů. Pryč jsou mise, kde se pohybovali jenom tyto potvory. Nemusím si tak hrát na Tomb Raidera, ale na pravého Thiefa. Mě baví okrádat lidi!

4. Lepší ovládání. Žádné zbytečné přemapovávání kláves. Jednička mi přišla v původním nastavení téměř nehratelná. Tady jsem sedl a hrál. + lepší mapy, kde konečně vím, na co se dívám.

Shnutí:
Ve svém komentu k prvnímu dílu jsem psal, že jsem si Thiefa užil, ale svojí zdlouhavostí mi to stačilo bohatě jednou. Dvojku si dám ale s radostí znova. I přes svá léta působí stále svěže. *malé povzdechnutí, po kterém následuje zvuk utváření úvahy* Za což může také fakt, že i v dnešní době má na podobné hry málokdo koule. Jo, kdekdo se zaklíná openworldem, který ale často nemá větší smysl, protože se v něm krom cestování nedá nic dělat. Ta svoboda jako ve hrách Thief, Deus Ex, Dishonored, nebo MGS V tam bohužel skoro pořád chybí.

3. bod herní výzvy 2017
+21+21 / 0
  • PC 85
Jako hrace nepolibeneho stealth akcemi (pred prvnim Thiefem jsem hral maximalne tak prvni Commandos :-P ) bylo pro mne hrani docela utrpenim, protoze jsem musel zcela zmenit svuj zpusob hrani - bohuzel se mi to moc nedarilo. Pres veskere problemy vsak musim rict, ze tato serie je skvela!

Nesmirne se mi zalibil svet Thiefa a Garreth mi velmi prirostli k srdci - prave to me pohanelo dal. A jsem si jisty, ze prvky, ktere jsem behem hrani ze srdce nenavidel, nema v lasce ani protagonista. At uz nemrtvi z jednicky, nebo vsemozna mechanicka hejblata a boti ze dvojky. Protoze samotne plizeni se za straznymi a zbavovani se jich za pomoci obusku, pripadne prolezani tajnymi chodbami a prisvojovani si vseho, co ma nejakou cenu, to je pojate skvele a skvele se to i hraje. O to vic nastvou mise, kde i na normalni obtiznost je zakazano byt zpozorovan nebo zanechat za sebou nekoho v bezvedomi, natoz vyvrhnuteho.

Osobne mi nejvice prirostly k srdci hned prvni mise (zadni roboti), mise v pristavu, fizlarna (jeste lepsi nez stalkovani nic netusicich obeti je poslouchat jejich rozhovory) a konecne i mise v centru mesta, byt i ty byly misty frustrujici. Nektere mise na sebe navazuji, takze nasyslene vybaveni konecne neprijde nazmar.

A nakonec bych prosil potlesk pro me nejlepsi pratele krome obusku - vodni sipy a lecivy lektvar - obcas jsem se konfrontaci se strazi holt nevyhnul:-P Jsem zvedavy, jak se mi pri znalosti prvnich dvou dilu budou hrat Deadly Shadows...
+15+15 / 0
  • PC 100
Tož, klenot mezi hrama, perfektní stealth akce, nádherně desigonvané lokace. Srdce každého zloděje zaplesá.
---
No dobře tohle trochu doplním. Předevěším oceňuju proti prvnímu dílu důraz na plížení a rozsáhlé zajímavé lokace. Hratelnost na mě působí ucelenějším dojmem, jen poslední mise mi přišla pojetím slabší. Narozdíl od Daemona považuju steampunk za plus (což je možná pořadím, v jakém jsem hry hrál) a i mechanické hračky ve mě repsket a strach budily :) Jinak nevím moc co bych dodal, pro mě nejlepší stealth akce vůbec.

Vlastně ještě tohle - proti Splinter Cellům a MGS (které ani jedny nepovažuju zrovna za čistokrevnou stealth záležitost) si u thiefa hodně vážím značné otevřenosti lokací, kde se dá volně pohybovat všemi myslitelnými směry.

Pro: hafo možností, důraz na to zůstat neviděn

Proti: občas se v té mě člověk ztratí :)

+11+11 / 0
  • PC 100
Thief 2 je geniální hra o tom žádná. Když jsem ji hrál úplně poprvé líbila se mi eliminace stráží obuškem do hlavy. Oproti střílečkám se hrála podobně, jen nebylo skoro potřeba střílet, omráčené tělo šlo schovat a kopa dalších možností. Vůbec, na této hře mě dodnes překvapuje to s jakou důmyslností byla vytvořena. Jelikož v ní stealth styl 100% fungoval, ať již šlo o hluk, ukrývání omráčených stráží, odstraňování krvavých skvrn, zhasínání ohnivých loučí. Zkrátka profesionální simulátor zloděje. Ač je hra už mnoho let stará má stále početnou základnu věrných fanoušků, kteří vytvářejí další a další fan mise do hry.

Pro: Rozmanité mise, dobová atmosféra a příběh.

Proti: Snad jen pavouci a hloupý zvyk (na experta) když omráčeného strážného hodíte do vody.

+11+11 / 0