Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Carpenterov film patrí k tomu najlepšiemu, čo som z hororov videl. Parádne ručné nechutné triky, nezabudnuteľný úvod so psom, Morriconeho geniálna hudba a prvotriedna atmosféra. Púšťam si to pravidelne takmer každý druhý rok.

Keď vyšla hra, ktorá pokračovala tam, kde filmová legenda skončila, hneď som po nej nažhavený skočil. Atmosféra strachu fungovala hlavne v prvej polke hry viac než dobre, podozrievavosť ostatných ľudí a ich psychika dávala hre nový rozmer, v dobe vydania vypadala hra graficky pekne, chladné tmavé prostredie bolo ideálne a nepriatelia podobne nechutní ako vo filme. Za vydarený prvok považujem aj prepínanie pohľadov.

Je škoda, že v druhej polke hry už je tých prekvapení menej, boje s vojakmi nemajú takú šťavu a aj tuhá atmosféra trochu povolí. Každopádne to na mňa fungovalo a podobne ako patrí Carpenterov The Thing k najlepším filmovým hororom, tak hra patrí k tým najlepším herným.

Pro: V prvej polke hry veľmi vydarená atmosféra, podozrievavosť ostatných ľudí a ich psychika, prostredie

Proti: Neskôr už je tá atmosféra slabšia, boje s vojakmi

+31
  • PC 95
No hned jako první by se slušelo zmínit, že Carpenterův film (předloha) je u mě mezi TOP 5. Opravdu - ten film má působivej začátek, bezkonkurenční komorní atmosféru, je úplně bez ženskejch a zbytečnejch vztahů muž-žena, má nepřehnanej scénář a neamerickej dechberoucí mrazivej závěr. To možná malinko vysvětlí, proč hře všechny nedostatky tak lehko odpouštím.

I po druhém dohrání musím uznat, že ačkoli délka čisté herní doby se pohybuje okolo 5-ti hodin, tak pokud člověk není herní bůh, je nucen některé části opakovat. Save se zde nekoná zdaleka kdekoli, ale na určených místech, přičemž v některém levlu jsem nenarazil ani na jedinej SAVE TERMINAL – to délku hrací doby logicky prodlužuje (ani po konci kola zde není autosave). Především část hry v podzemí (po letadlech) mi dala skutečně příjemně zabrat. Obtížnost tedy akorát. Každá lékárna náležitě hřeje v batohu, s náboji se vyplácí sakra šetřit (především se zdroji ohně). To atmosféru hry výborně sytí.

Ačkoli hra postrádá hudební doprovod, o to víc potěší občasná atmosférická napodobenina geniálního hudebního doprovod Enia Morriconeho k původnímu filmu, ačkoli trvá jen asi 5 vteřin. „BA BAM…“

Příběh těží 100% z filmu, kterej si přímo žádá o pokračování tohoto typu. Byl jsem spokojen. Příjemné je, že každý váš kolega - NPC na které narazíte má vlastní hlas, jméno a i mimo tělesného i psychický stav – ten se skládá z důvěry k vaší osobě a stavu strachu. Opravdu nápaditě udělaný, navíc když se bez pomoci inženýrů neobejdete a musíte je přesvědčit ke spolupráci.

Souboje jsou poměrně dobrý, s vojákama teda nic moc, ale větší věci mi dávaly zabrat, jelikož krom zásobníku z MP5 taky potom bylo potřeba 2x podpálit plamenometem. Když jich bylo víc, musel člověk situace promyslet a né tam vlítnout jako střevo.

Bossové velmi lehcí - jsou 4 a ani jeden z nich mi nedělal potíže – v pohodě se vždy dali sejmout z místa kde na mě nemohli, takže jedině ukončovací podpálení bylo někdy tužší.

Co lze vyčíst?

Nedobře pořešený ovládání inventáře, sice je zde i možnost jakéhosi rychlého přístupu, ale ani ten mi nesednul. Ale to by se ještě dalo zkousnout.
Co mě opravdu štvalo je, že vašim spolubojovníkům můžeme udělat test, jestli nejsou imitací. To je sice super, ale hra s tímto výsledkem jakoby nepočítá a za 5 vteřin po kontrole se váš kolega vesele promění ve věc – proč tedy autoři takovou možnost dávali, když je naprosto zbytečná – stejně se jim nedá důvěřovat. Pak bolestně zjistíme, že každej koho potkáme věc není a když máme level za sebou a už není potřebnej, najedou na vás zaútočí. S tímhle si šlo vyhrát líp!

Takže suma sumárum: doporučuju - opravdu se hře podařilo přenést atmosféru filmu do hry a to se cení!

K nesrovnatelně lepšímu zážitku se rozhodně první podívejte, pokud už jste tak neudělali, na geniální Carpenterův film THE THING z 1982 – nutnost! (Novější pokračování taky neurazí, ale doporučit ho úplně nemůžu)

Nostalgických 95%

Pro: ATMOSFÉRA, příjemně tuhá obtížnost, podobnost s geniální předlohou, netradiční boje s věcmi, občas nutnost přemejšlet

Proti: Systém inventáře, boje s vojáky, pár bugů, mohlo bejt delší, absence autosavu po dohraném levelu

+24
  • PC 75
Film The Thing jsem viděl v době, kdy jsem se správně na horory moc koukat neměl. Zvlášť na takovéto gore-festy. Ten film ve mně zanechal stopu, a to tak hlubokou, že se vlastně do dneška nejsem schopný na první díl podívat. I když mám za to, že už by mě ty praktické efekty tolik neděsily, ale těžko říct. Nějak nemám moc chuť to zkoušet :)

Na druhou stranu mě ale myšlenka "Věci" vždycky fascinovala a občas jsem nad ní rád přemýšlel. Uchovává si člověk po asimilaci svoji identitu? Pokud ano, jak dlouho? Bylo by možné Věc v sobě ovládnout, jako se o to pokusil hlavní záporák v této hře? A mohla by se Věc šířit například kapénkami? Tuhle teorii trochu i potvrzuje hra, když mluvíte s vojákem, který cítí, že byl nakažený, a radši se sám zabije. Já ji ale moc rád nemám, protože by to v praxi znamenalo, že psovi z filmu by stačilo prostě jenom kýchnout a čekat.

Na tyto otázky hra moc odpovědi nenabízí a asi je to dobře – zejména po zkušenostech s filmy jako Prometheus a Alien: Covenant :) Člověk si nad tím tedy může nerušeně dumat i nadále, pokud chce. Hru jsem hrál relativně nedávno po jejím vydání a rád jsem si ji zase připomněl.

"Věci" se nedá upřít atmosféra, zejména v cca první polovině hry. Tma, arktický chlad (a nutnost se před ním chránit), otázky typu "co se to tady sakra stalo?", tísnivý pocit, uzavřené prostory... Je fakt škoda, že cca po vašem zajetí už to tak tísnivé není, ovšem "survival feeling" ze hry naštěstí nezmizí. Jojo, není nic lepšího, než se prohánět základnou beze zbraní a přitom koukat na Věc, která na vás za sklem netrpělivě čeká :)

Jen je škoda systému střelby, který mi přišel takový zvláštní. Proč nemůžu se zbraní normálně mířit? Resp. můžu, ale musím přitom přepnout do zvlášního modu, ve kterém musím stát na místě (to fakt v akčních pasážích chcete). Naštěstí má Blake docela dobrou mušku (možná nakonec i lepší než já), takže to zas tak moc nevadí. Naopak nutnost větší Věci nejdříve postřelit, a až poté dorazit plamenometem (nebo letlampou) mi pořád přijde super.

Systém strachu a důvěry/nedůvěry ve vaši osobu byl taky fajn, ale zpracován je trochu nešťastně. Adrenalinové injekce jsem ve hře na spolubojovníka použil asi 2x a systém "hádej, kdo je nakažený" je nehorázně naskriptovaný, takže to v praxi vypadá tak, že použiju na kamaráda test, aby se mi za 20 vteřin po proběhnutí určitým místem změnil. Navíc ke konci už ale bojujete spíš s vojáky a stropními věžičkami než s Věcmi a finální boss fight mě teda dost zklamal. Fakt škoda.

Docela by se mi tenhle koncept líbil v nějaké méně akčně pojaté hře, kde byste byli odkázáni na něčí pomoc a museli byste spolupracovat, ale zároveň byste si nemohli být jistí, že vám nevrazí kudlu (chapadlo) do zad. Takové adventurní Alien: Isolation mixmuté s Among us, řekněme.

Herní výzva 2020 - Zimní radovánky (HC)
+24
  • PC 70
ÚVOD
Achjo....Takhle by asi počáteční slovo ke komentáři ke hře vypadat nemělo ale když ono to slovo vystihuje mé menší zklamání. Jako milovník filmů mě The Thing nesměla minout, leč opožděně ale přeci. Zbožňuji starou Věc(filmovou), její uvěřitelné efekty (nemám rád digitální poslední dobou) a hlavně její atmosféru. Čekal jsem to od hry. Achjo.

ROZBOR
Pokračování příběhu filmu a jeho atmosféra je znát hned na začátku hry v Antarktidě.
Filmové lokace, některé odkazy, deníky. Ale tím končíme.
Čekal jsem že budu pobíhat po Antarktidě ale za chvilinku jsem se přesunul do tajných základen kde se odehrávala většina hry a kde atmosféra prostě vzala čáru. Občas byla mezi nimi venkovní lokace na přeběhnutí. Maličko jsem snil že budu běhat po Antarktidě, hledat onu ,,Věc´´, strachovat se mrazu, nebo se třebas konečně podívám do toho mimozemského plavidla (,,Věc Počátek´´ trošku odhalila ale nelíbilo se mi) a odhalím původ organismu. Achjo
Příběh se od základen změní na pro mě klasické klišé s vládou a na akční hru s pár hororovými prvky.
Hned na začátku mě překvapilo ovládání a parta kamarádu kteří jdou se mnou.
Na ovládání jsem si chviličku zvykal ale pak bylo parádní. Automatické zaměřování překvapivě fungovalo dobře a kamera nikdy moc nezlobila.
Za to můj doprovod mi ze začátku nevadil, bylo to pěkné zpestření ale během hry, pokud to hra nevyžadovala jsem raději chodil sám. Mít za zády bandu opic leč v určitých místech užitečnou na atmosféře hororové hry nepřidá.
Zmiňovaný systém jejich strachu se mi ze začátku sice líbil ale pak jsem ho vůbec neřešil.
To samé krevní testy které byli užitečné jen na začátku hry na přesvědčení spolubojovníku ale jejich využití bylo podle mne jen umělé jelikož někteří se stejné díky scriptu změnily, navíc přibližně za polovinou hry testy úplně vymizeli. Tak dobré nápady a tak nevyužité.
Pěkné bylo ozbrojování spolubojovníku čímž se zvyšovala jejich důvěra k vám.
Zbraní na ničení monster a lidí je dostatek a každá se hodí na něco.
Nepřátele z řad lidských byli obyčejní vojáci s různorodými zbraněmi a boj s nimi mě moc nebavil.
Nepřátele z řad mimozemského organismu byli celkem rozmanití a na větší bastardy jste museli jít systematicky, střelná zbraň a poté plamenomet.
Když už jsme u plamenometu a ohně celkově musím se vůči němu ohradit. Při použití plamenometu bez zaměření jsem si často podpálil pod nohama což zdraví znatelně pocítilo a okruh zranitelnosti ohňů byl nějaký velký. Zkrátka oheň vás zraňoval i když jste nebyli nějak viditelně blízko.
Boje s bossy krom jednoho celkem snadné. Na každého se dá najít jednoduchý postup.
Grafická stránka hry se mi moc líbila i když interiéry byli občas celkem chudé.
Exteriéry byli zamrzlá pustina bez života což je věrohodné.
Chyběl maličko nějaký tísnivý hudební doprovod, jinak zvuková stránka celkově v pořádku.
Celková délka hry je není moc dlouhá ale díky opakovaní některých částí se natáhne na normální délku.

ZÁVĚR
Pro mě malé zklamání. Na začátku jsem byl atmosféricky natěšen na atmosférickou bombu, které ale po chvilce zhasl doutnák a změnila se na akční nafouklou bábovku.
S tím příběhem a atmosférou se dalo tolik udělat ale vše zůstalo trošičku podle mého na půl cesty. ACHJO 70%

BONUS
Docela mě pobavilo sledovat jednoho ze svých spolubojovníků když měl v jedné místnosti takový strach že zpanikařil a sám se podpálil :D
Má nastavení obtížnosti vliv i na hru, nepřátele a né jen na autoaim???

Pro: Začátek,odkazy,obtížnost,grafika,občas spolubojovníci

Proti: Akčnost,vojáci,příběh,pro mě pohřbená atmosféra,nevyužité prvky

+19 +20 −1
  • PC 80
Kolem a kolem výborná hra. Zajímavě řešený systém pomocníků. Sem tam se objeví menší chybky a předposlední mise svou obtížností trochu vybočuje, ale jinak jeden z nejlepších akčních survival horrorů (spíš něco mezi FPS (nebo spíš 3PS) a survival horrorem).

Pro: Zábavné, přijatelně obtížné, zajímavé

Proti: Menší bugy, kvůli který je občas nutné hrát misi znovu

+17
  • PC 70
Pamatuji si, že když jednoho dne domů strýc přinesl The Thing a začal hrát, hodně jsem se bál, jako doposud u žádné jiné hry. Nakonec jsem však svůj strach překonal a Věc si zahrál také. Několikrát jsem ji rozehrál, ale vždy jsem po určité době nevěděl, jak dál. Díky návodu však došlo na pokračování a nakonec i na dohrání celé hry.

Na začátku se ještě vcelku nic moc neděje, protože sice letím až do daleké Antarktidy, ale je se mnou tým vojáků, se kterým mám zachránit předešlou vědeckou expedici. Pak však vojáci náhle odletí a já jsem v této zamrzlé končině zcela odkázán sám na sebe. Jak ale můžu sám najít a zachránit členy předešlé expedice, kteří se záhadně ztratili? V této chvíli začíná ta pravá a nefalšovaná nejistota, kdy jsem nevěděl, jestli na mě náhodou něco zpoza rohu nevyskočí.

Nejistotu jsem však pociťoval i v přítomnosti mužů či žen, které jsem na své pouti potkal a jenž se ke mně připojili. Jak posléze totiž vyšlo najevo, kdokoli z nich se mohl nakazit od mimozemské formy života a následně se proměnit v monstrum, které jde jen těžko zabít. Proto jsem své spolubojovníky raději střílel už v době, kdy měli při pohledu do inventáře jakousi "klepavku" a bylo tedy jasné, že se dříve či později v ono monstrum promění.

Hra měla a určitě ještě má dokonalou temnou atmosféru, kterou ještě umocňuje film, jenž sloužil více méně jako předloha. Já ho viděl až několik let po dohrání tohoto survival horroru, a tak mi ani nebylo známo, že se od něj nějakým zásadním způsobem liší, ale jak se později ukázalo, hra na film volně navazuje.

Na konci návodu, který jsem měl v té době k dispozici bylo uvedeno, že po zdolání posledního bosse se buď objeví závěrečná animace, nebo hra spadne, přičemž se na obrazovce objeví hláška o jakémsi erroru. Jako na potvoru byla tato chyba obsažena i v mojí verzi hry, a tak jsem se musel na závěrečnou animaci podívat na youtube.

Pro: temná atmosféra, nejistota, místy vyšší obtížnost

Proti: bugy

+17
  • PC 75
Jako velký fanoušek filmové předlohy jsem byl zvědavý, jak se tvůrci poperou s jejím pokračováním v herní podobě.

Hra se odehrává na Antarktidě a je to volné pokračování filmu. Zpočátku by se mohlo zdát, že je to survival horor v týmech pracující na důvěře či nedůvěře k vašim spolubojovníkům. Jestli náhodou nejsou nakaženi. Atmosféra je dobrá, kterou ještě umocňuje nemožnost si uložit hru kdekoliv a netradiční soubojový systém. Větší protivníky musíte nejdříve oslabit palebnou zbraní a potom je upálit.. AI spolubojovníku dobrá (nezasekávají se, poslouchají). Později se bohužel hra zvrhne v střílečku a hororová atmosféra se vytrácí. S tím také souvisí, že spolubojovníci do děje moc nezasahují a bylo mi úplně ukradení jestli umřou. Ještě více zamrzí umělá inteligence vojáků. Příběh je slušný, ale předvídatelný. Akorát mi nejde do hlavy. Kde se tam vzali za tak krátkou dobu takové komplexy laboratoří. Obtížnost střední. Délka hry krátká (nějakých osm hodin hrubého času). Potěšil mě závěr, který jde přesně v duchu filmu. U hry jsem se bavil, ale vracet se k ní nepotřebuji.

Grafika naplno využívá exteriéru Antarktidy (nic tam není). Interiéry na tom nejsou o moc líp (viděno z dnešního pohledu). Autoři se hodně zaměřili na modely postav. Na svou dobu jsou skvělé.

Pro: zpočátku skvělá hororová atmosféra, dobře hratelné, inteligence spolubojovníků, sejvování jen na některých místech, zábavný soubojový systém

Proti: později jen zábavná střílečka, demence vojáků, krátka hrací doba, trapní bosové

+17
  • PC 85
S odstupem času mi přijde, že stejným způsobem jakým Hitman 2 přispěl k zpřístupnění žánru stealth akcí svými pochopitelnými pravidly a absencí frustrujících momentů, tak The Thing rozšířil FPS hráčům obzory o survival horror. The Thing se sice jako hororová adventura tváří, má její atmosféru, jež si mnoho nezadá ani s předními zástupci žánru typu série Resident Evil, či Alone in the Dark, ovšem hraje se poměrně jednoduše, jako taková trochu jiná FPS…

Nacházíte se v odlehlé vědecké stanici na Antarktidě a vašim jediným úkolem je utéct. Ač narazíte na několik vzkazů a vyslechnete si pár dialogů mezi dalšími přeživšími, nemusíte v příběhu hledat indicie, které by byly nezbytné pro dokončení hry. Avšak právě občasná konverzace perfektně dokresluje atmosféru úzkosti a strachu. Během prvního levelu dokonce nebude třeba ani jednou vystřelit, přesto se budete pomaličku ploužit místnostmi, prohlížet každý kout a užívat si každou vteřinu hry. Právě jako dobrý hororový film, nemusíte vždy čelit nejhrůznějším monstrům, abyste se báli. Ovšem zde podobnost s filmy končí, upřímně, ani jsem si neuvědomil, že hra měla na film The Thing navazovat a nějak rozvíjet jeho děj.

Samotný způsob hraní je poměrně jednoduchý – nemusíte si příliš lámat hlavu se zaměřováním, či uhýbáním, střílení je formalita, co je důležitější, tak zda se díváte správným směrem a zda máte munici, což rozhodně nemáte vždy, a tak v řadě situacích musíte volit raději útěk. Dá se říct, že obtížnost si hráč zvyšuje sám tím, jak moc hru prožívá, jak se bojí a jak moc se leká  Občas se k vám připojí další pozůstalí, ale pozor, někteří z nich mohou být infikovaná „časovaná bomba“. Můžete je sice otestovat, ale to vřele nedoporučuji, protože i infikovaný voják vám ušetří trochu munice a zdraví, zatímco pozitivní test ho promění v příšeru okamžitě.

Celkově jsem touto hrou velmi nadšen, vidím na ni sice spoustu drobností, které by se daly vylepšit (inventář a množství itemů, možná sem tam propracovanost prostředí, umělá inteligence), ale i tak přináší perfektně hutnou atmosféru a chytlavou hratelnost v balení přístupném ne-hardcore hráčům žánru surfoval horror/adventur.
+15
  • PC 95
Mrazivá atmosféra spolu s vynikajícími nápady dělá tuhle hru opravdu skvělou. Atmosféra strachu, když hráč slyší zvuky a dupání z nějaké místnosti a opravdu má strach tam vlézt.
Moc mi sice nesedlo zabíjení velkých příšer. Rozstřílet a potom ještě zapálit jinak neumře. Ono je vůbec absurdní, že ve hře která se odehrává za polárním kruhem, hraje tak důležitou roli oheň.
Hru jsem si užil a myslím, že kdyby někdo chtěl točit Věc 2, tak tady má návod. Hra se sice jmenuje The thing ( Věc ) ale s filmem má dějově pramálo společného.
Hra se mi ze začátku zdála extrémně těžká, ale když si to člověk vychytá zjistí, že zas tak těžká není.
Co se mi líbilo a je to z původního filmu, byla vzájemná nedůvěra. Nikdo neví kdo je nakažený. Nicméně zas tak velkou roli to ve hře nehraje.

Pro: Strašidelná atmosféra, nedůvera, logické puzzly

Proti: Bugy, v pozdějších fázích hře dochází dech, obtížné zabíjení monster

+10 +11 −1
  • PC 80
moje prvni zkusenost s zanrem survival hororu a u kdyz se asi jedna o slabsi kousek, tak to byla zkusenost prijemna a pri hrani jsem se vubec nenudil, cili tech 80 si to zaslouzi.
+5 +7 −2
  • PC 40
Původní film The Thing mám moc rád. Když kdysi vyšla hra, byl jsem zvědavý a těšil jsem se na ni. Ze začátku vypadá nadějně, později se ale příběh stočí ke klasickému klišé armáda dělá pokusy na mutantech / ufounech a vymkne se to kontrole. Čím blíže je finále, tím více je hra "šitá horkou jehlou" a level design začíná být skoro až tragicky nenápaditý a odbytý.
-7 +4 −11