No hned jako první by se slušelo zmínit, že Carpenterův film (předloha) je u mě mezi TOP 5. Opravdu - ten film má působivej začátek, bezkonkurenční komorní atmosféru, je úplně bez ženskejch a zbytečnejch vztahů muž-žena, má nepřehnanej scénář a neamerickej dechberoucí mrazivej závěr. To možná malinko vysvětlí, proč hře všechny nedostatky tak lehko odpouštím.
I po druhém dohrání musím uznat, že ačkoli délka čisté herní doby se pohybuje okolo 5-ti hodin, tak pokud člověk není herní bůh, je nucen některé části opakovat. Save se zde nekoná zdaleka kdekoli, ale na určených místech, přičemž v některém levlu jsem nenarazil ani na jedinej SAVE TERMINAL – to délku hrací doby logicky prodlužuje (ani po konci kola zde není autosave). Především část hry v podzemí (po letadlech) mi dala skutečně příjemně zabrat. Obtížnost tedy akorát. Každá lékárna náležitě hřeje v batohu, s náboji se vyplácí sakra šetřit (především se zdroji ohně). To atmosféru hry výborně sytí.
Ačkoli hra postrádá hudební doprovod, o to víc potěší občasná atmosférická napodobenina geniálního hudebního doprovod Enia Morriconeho k původnímu filmu, ačkoli trvá jen asi 5 vteřin. „BA BAM…“
Příběh těží 100% z filmu, kterej si přímo žádá o pokračování tohoto typu. Byl jsem spokojen. Příjemné je, že každý váš kolega - NPC na které narazíte má vlastní hlas, jméno a i mimo tělesného i psychický stav – ten se skládá z důvěry k vaší osobě a stavu strachu. Opravdu nápaditě udělaný, navíc když se bez pomoci inženýrů neobejdete a musíte je přesvědčit ke spolupráci.
Souboje jsou poměrně dobrý, s vojákama teda nic moc, ale větší věci mi dávaly zabrat, jelikož krom zásobníku z MP5 taky potom bylo potřeba 2x podpálit plamenometem. Když jich bylo víc, musel člověk situace promyslet a né tam vlítnout jako střevo.
Bossové velmi lehcí - jsou 4 a ani jeden z nich mi nedělal potíže – v pohodě se vždy dali sejmout z místa kde na mě nemohli, takže jedině ukončovací podpálení bylo někdy tužší.
Co lze vyčíst?
Nedobře pořešený ovládání inventáře, sice je zde i možnost jakéhosi rychlého přístupu, ale ani ten mi nesednul. Ale to by se ještě dalo zkousnout.
Co mě opravdu štvalo je, že vašim spolubojovníkům můžeme udělat test, jestli nejsou imitací. To je sice super, ale hra s tímto výsledkem jakoby nepočítá a za 5 vteřin po kontrole se váš kolega vesele promění ve věc – proč tedy autoři takovou možnost dávali, když je naprosto zbytečná – stejně se jim nedá důvěřovat. Pak bolestně zjistíme, že každej koho potkáme věc není a když máme level za sebou a už není potřebnej, najedou na vás zaútočí. S tímhle si šlo vyhrát líp!
Takže suma sumárum: doporučuju - opravdu se hře podařilo přenést atmosféru filmu do hry a to se cení!
K nesrovnatelně lepšímu zážitku se rozhodně první podívejte, pokud už jste tak neudělali, na geniální Carpenterův film THE THING z 1982 – nutnost! (Novější pokračování taky neurazí, ale doporučit ho úplně nemůžu)
Nostalgických 95%
I po druhém dohrání musím uznat, že ačkoli délka čisté herní doby se pohybuje okolo 5-ti hodin, tak pokud člověk není herní bůh, je nucen některé části opakovat. Save se zde nekoná zdaleka kdekoli, ale na určených místech, přičemž v některém levlu jsem nenarazil ani na jedinej SAVE TERMINAL – to délku hrací doby logicky prodlužuje (ani po konci kola zde není autosave). Především část hry v podzemí (po letadlech) mi dala skutečně příjemně zabrat. Obtížnost tedy akorát. Každá lékárna náležitě hřeje v batohu, s náboji se vyplácí sakra šetřit (především se zdroji ohně). To atmosféru hry výborně sytí.
Ačkoli hra postrádá hudební doprovod, o to víc potěší občasná atmosférická napodobenina geniálního hudebního doprovod Enia Morriconeho k původnímu filmu, ačkoli trvá jen asi 5 vteřin. „BA BAM…“
Příběh těží 100% z filmu, kterej si přímo žádá o pokračování tohoto typu. Byl jsem spokojen. Příjemné je, že každý váš kolega - NPC na které narazíte má vlastní hlas, jméno a i mimo tělesného i psychický stav – ten se skládá z důvěry k vaší osobě a stavu strachu. Opravdu nápaditě udělaný, navíc když se bez pomoci inženýrů neobejdete a musíte je přesvědčit ke spolupráci.
Souboje jsou poměrně dobrý, s vojákama teda nic moc, ale větší věci mi dávaly zabrat, jelikož krom zásobníku z MP5 taky potom bylo potřeba 2x podpálit plamenometem. Když jich bylo víc, musel člověk situace promyslet a né tam vlítnout jako střevo.
Bossové velmi lehcí - jsou 4 a ani jeden z nich mi nedělal potíže – v pohodě se vždy dali sejmout z místa kde na mě nemohli, takže jedině ukončovací podpálení bylo někdy tužší.
Co lze vyčíst?
Nedobře pořešený ovládání inventáře, sice je zde i možnost jakéhosi rychlého přístupu, ale ani ten mi nesednul. Ale to by se ještě dalo zkousnout.
Co mě opravdu štvalo je, že vašim spolubojovníkům můžeme udělat test, jestli nejsou imitací. To je sice super, ale hra s tímto výsledkem jakoby nepočítá a za 5 vteřin po kontrole se váš kolega vesele promění ve věc – proč tedy autoři takovou možnost dávali, když je naprosto zbytečná – stejně se jim nedá důvěřovat. Pak bolestně zjistíme, že každej koho potkáme věc není a když máme level za sebou a už není potřebnej, najedou na vás zaútočí. S tímhle si šlo vyhrát líp!
Takže suma sumárum: doporučuju - opravdu se hře podařilo přenést atmosféru filmu do hry a to se cení!
K nesrovnatelně lepšímu zážitku se rozhodně první podívejte, pokud už jste tak neudělali, na geniální Carpenterův film THE THING z 1982 – nutnost! (Novější pokračování taky neurazí, ale doporučit ho úplně nemůžu)
Nostalgických 95%
Pro: ATMOSFÉRA, příjemně tuhá obtížnost, podobnost s geniální předlohou, netradiční boje s věcmi, občas nutnost přemejšlet
Proti: Systém inventáře, boje s vojáky, pár bugů, mohlo bejt delší, absence autosavu po dohraném levelu