Pamatuji si, že když jednoho dne domů strýc přinesl The Thing a začal hrát, hodně jsem se bál, jako doposud u žádné jiné hry. Nakonec jsem však svůj strach překonal a Věc si zahrál také. Několikrát jsem ji rozehrál, ale vždy jsem po určité době nevěděl, jak dál. Díky návodu však došlo na pokračování a nakonec i na dohrání celé hry.

Na začátku se ještě vcelku nic moc neděje, protože sice letím až do daleké Antarktidy, ale je se mnou tým vojáků, se kterým mám zachránit předešlou vědeckou expedici. Pak však vojáci náhle odletí a já jsem v této zamrzlé končině zcela odkázán sám na sebe. Jak ale můžu sám najít a zachránit členy předešlé expedice, kteří se záhadně ztratili? V této chvíli začíná ta pravá a nefalšovaná nejistota, kdy jsem nevěděl, jestli na mě náhodou něco zpoza rohu nevyskočí.

Nejistotu jsem však pociťoval i v přítomnosti mužů či žen, které jsem na své pouti potkal a jenž se ke mně připojili. Jak posléze totiž vyšlo najevo, kdokoli z nich se mohl nakazit od mimozemské formy života a následně se proměnit v monstrum, které jde jen těžko zabít. Proto jsem své spolubojovníky raději střílel už v době, kdy měli při pohledu do inventáře jakousi "klepavku" a bylo tedy jasné, že se dříve či později v ono monstrum promění.

Hra měla a určitě ještě má dokonalou temnou atmosféru, kterou ještě umocňuje film, jenž sloužil více méně jako předloha. Já ho viděl až několik let po dohrání tohoto survival horroru, a tak mi ani nebylo známo, že se od něj nějakým zásadním způsobem liší, ale jak se později ukázalo, hra na film volně navazuje.

Na konci návodu, který jsem měl v té době k dispozici bylo uvedeno, že po zdolání posledního bosse se buď objeví závěrečná animace, nebo hra spadne, přičemž se na obrazovce objeví hláška o jakémsi erroru. Jako na potvoru byla tato chyba obsažena i v mojí verzi hry, a tak jsem se musel na závěrečnou animaci podívat na youtube.