Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Tajemství opičího ostrova tvoří společně s několika adventurami z téže doby (Indiana Jones and the Last Crusade, King's Quest V, Loom) počátek novodobých point and click adventur, které se čím dál tím více oprošťovaly od parseru, byť je u her LucasArts stále ještě jeho vliv poznatelný v matici dvanácti ikonických příkazů. The Secret of Monkey Island značí také počátek zlaté éry tohoto žánru, která pak končí kolem roku 2000 Gabrielem Knightem 3, The Longest Journey a Syberií. Je to cca deset let plných skvělých her, které také formovaly mé hráčské dospívání a první dobrodružství Guybrushe Threepwooda je i první hrou, kterou jsem na své 286 s černobílým monitorem, ale zato se zvukovou kartou, dohrál. Je to nějakých 27 let, což se v době psaní tohoto komentáře jeví již jako prehistorie, kterou je třeba oprašovat archeologickým štětečkem. To byl asi i důvod, proč v roce 2009 vznikl remake této hry s detailnější grafikou, modernějším ovládáním a dabingem. A právě ve srovnání s ním vyniknou jisté kvality původní hry.

Ta je totiž ve své krásné pixelartové grafice ve skutečnosti nadčasová a mnoho obrazovek skvěle navozuje nejprve tajuplnou noční atmosféru ostrova Mêlée a ve třetí části pak prosluněnou exotiku bájného Opičího ostrova, na kterém se skrývá pirát LeChuck. Grafika této hry má totiž velmi uvědomělý styl - a to je něco, co její remake bohužel postrádá. Střídání detailů na tváře při některých rozhovorech s povedenou perspektivou některých lokací a také ptačím pohledem na ostrovy dodává hře velkoleposti (je to něco, co mi mj. právě chybělo u hry Ringworld). To remake sice přejímá, ale její detailní kresbě chybí nezaměnitelnost původní hry - grafika je divně rozplizlá a postavy nevýrazné. To byl také důvod, proč jsem se rozhodl hrát znovu původní hru (byť v její VGA verzi). Abych ale remake jen nehaněl, musím vypíchnout velmi dobrý dabing, který lze vyexportovat do originálu a hrát tak originální hru i s dabingem (např. ve ScummVM). Vynikající výtvarnou stránku také doplňuje několik výrazných melodií, z nichž ta ústřední je jednou z nejzapamatovatejněších v herních dějinách.

Velmi dobře je ve hře řešena také většina hádanek. Předmětů ani lokací není příliš, vždy je jasné, co je třeba splnit a i ty nejbláznivější hádanky (kterých ale není oproti druhému dílu tolik) mají svůj hint v nějakém rozhovoru nebo popisku. Za jediné problematické místo lze asi považovat získání ryby na molu za kuchyní, na jejíž řešení je třeba krapet náhody. Hru se mi tak podařilo dohrát během třech večerů bez nějakého zásadnějšího záseku. Hádanky navíc většinou nepůsobí jen jako nějaké nutné zlo vynucené žánrem (zdravím Hectora), ale jako komplementární složka příběhu. I proto je jejich řešení zábavné i po takové době.

Samozřejmě, hra je svým způsobem ve srovnání s moderními adventurami např. studia TellTale nebo walking simulátory s vyspělými příběhy poněkud těžkopádná (ostatně jako všechny adventury této doby), ale nepřítomnost dead endů, náhodných úmrtí (z kterých si autoři v jednom místě i udělali legraci), její vtip a krásná atmosféra pirátského, ale i romantického dobrodružství, je dostatečným předpokladem, že dokáže poměrně bezbolestně přiblížit tuto herní etapu i mladším hráčům, kteří budou možná překvapení, že je bude bavit více, než některé současné a mnohem technologicky propracovanější tituly. Jsou hry umění? Za sebe říkám ano, a první Monkey Island je jedním z jeho raných představitelů.

Pro: Uvědomělý a nadčasový audiovizuální styl, nepřítomnost slepých uliček a smrti, funkční a vynalézavé hádanky, zeštíhlené UI

Proti: Humor je někdy příliš nerdovský

+25
  • PC 100
Při vzpomínce na tuhle krásnou adventuru mi naskakují slzy do očí, opět mi připomíná část mého mládí a rozepsal bych se o ní ve 3 základních bodech.

První bod je krásný příběh, který jsme zažili při jejím prvním hraní. Psal se tuším rok 1990, možná 1991, už si přesně nepamatuji, ale bylo mi zhruba okolo 10 let. Hru jsme rozehráli s kamarádem, ke kterému jsem chodil pařit na PC mé první hry. Hráli jsme ji zhruba čtvrt roku s občasnými prodlevami (pro mladší generaci hráčů bych podotkl, že jsme neměli žádné návody), časopis Excalibur již vycházel, ale neměli jsme o něm ani potuchy, navíc návod na tuto hru vyšel až v některém z pozdějších vydání. Po těchto dlouhých 3 měsících hraní, kdy jsme zakysli v úvodním městečku a ne a ne se z něj dostat, to jsme hru několikrát rozehráli od znova, abychom zjistili, jestli jsme někde neudělali chybu, ale zákys přišel vždy v tom samém místě, prostě jsme se nemohli vymotat z městečka. Po těchto třech úporných měsících jsme omylem přišli na to, kde je zakopaný kámen úrazu. Omylem jsme na úvodní obrazovce, kde stál stařec u ohně, zmáčkli jinam a ejhle, ono nás to hodilo na mapu, která nabízela obrovské možnosti, kam se dál pohnout. No v tu chvíli si dokážete představit náš úžas a zárovneň bezmoc kvůli naší blbosti a neschopnosti najít cestu ven z města. Na druhou stranu jsou to nezapomenutelné zážitky a ruku na srdce, kolik takových zákysů je jen kvůli naprostě hovadině, řekl bych že hodně. Pak se člověk jen diví, že na to nepřišel dříve, než po čtvrt roce :-).

Ve druhém bodě bych rád zavzpomínal na bitvu, kterou svádíte slovy a musíte doslova slovně potupit spousty Vašich protivníků. To byl nádherný kus hry, kdy jsme samozřejmě při naší neznalosti anglického jazyka, zkoušeli vše možné i nemožné. Po několika neúspěšných dnech jsme si všechny hlášky nakonec začali zapisovat a proklestili se až ke zdárnému vítězství, které nám dovolovalo pokračovat ve hře. Toto vše trvalo pěkných pár dnů, možná týdnů, ale hra byla prostě úchvatná a nedalo se nepokračovat.

V závěrečném třetím bodě bych rád trochu nastínil samotnou hru, její hratelnost, grafiku atd...
Co se týče hratelnosti, tak hra trpěla jednou neduhou. Obsahovala některé akce, které se již dnes skoro nevyskytují, a které byly dle mého naprosto zbytečné a zavádějící. Například příkaz: Look at, Talk to, Use. Dnes povětšinou místo těchto zbytečností stačí kliknout na danou věc a ta se provede automaticky. Prostě kliknete na nějaké místo a automaticky hra pozná, že to místo prohledáváte. Dříve jste na to potřebovali zbytečný klik na Look at a až poté na dané místo. To samé při promluvě s jinou postavou na ní povětšinou stačí jen kliknout a nemusíte již zadávat příkaz Talk to. Až na tuto věc, která hru dosti zpomalovala, byla hra velice hratelná a intuitivní. Pokud jste prostě nevěděli co dál, stačilo použít vše na vše a někdy jste se prostě trefit museli.
Grafická stránka hry se mi na tu dobu zdála výborná a přiznám se, dodnes se mi líbí více starší kreslené hry, než ty v novém vyumělkovaném hávu.
Co se týče hudby, myslím, že do tohoto žánru sedí dokonale a při jejím poslechu vždy dostávám návaly nostalgie.

Pokud se najde někdo, kdo Monkey Island ještě nehrál, tak vřele doporučuji,. Škoda jen, že už nezažijete ten pocit, jakoby jste ji hráli v době jejího uvedení. I tak se do ní pusťte, nebudete litovat.

Jedna z prvních a nejlepších adventur všech dob = Monkey Island, to je nezpochybnitelné :D

Pro: Grafika, Hudba, Prostředí, Srandovní momenty, Příběh

Proti: Dle mého pár zbytečných akčních příkazů pro ovládání hlavního hrdiny

+20
  • PC 85
Herní výzva 2021 - bod č. 3 Remaster

Původně jsem měl do výzvy naplánovanou jinou adventuru (Gabriel Knight), která mi bohužel úplně nesedla a nedokázal jsem se donutit k jejímu dohrání. Rozhodl jsem se tedy poohlédnout po jiné adventuře a vzpomněl jsem si právě na tuto. První díl Monkey Islandu jsem rozehrál již před několika lety, ale nějak se mi ho nepodařilo dohrát a trochu jsem na něj pozapomněl. Tento menší herní herní rest jsem však nyní dokázal napravit.

První, co mě na Monkey Islandu uchvátilo byl humor, který hrou prosakuje ve všech směrech. Nejvíce se ovšem objevuje u rozhovorů s postavami, kdy sami můžete volit mezi vtipnými odpověďmi. Postavy jsou dobře napsané a mezi ty nejlepší rozhodně patří obchodník, především díky neoficiálnímu českému amatérskému dabingu.

Vývojáři hry si velice šikovně poradili s šermířskými souboji, které zde nejsou jako akční minihra, jak by to nejspíše většinu napadlo. Souboje jsou zde prováděny pomocí urážek. Cílem je najít správnou urážku pro svého protivníka a tím ho v souboji přemoci.

Velmi pěkně jsou zpracované lokace, které jsou dokreslovány jednoduchou hudební vložkou. Hádanky ve hře jsou velmi často pouze o sbírání předmětů a jejich použití na správném místě, ale i o vcelku složitých rozhovorech. Jedním z takových případů je smlouvání s prodavačem ojetých lodí.

Na hře mi více méně nevadilo příliš věcí, přesto se jich pár najde. Jedním z toho je méně přehledná mapa opičího ostrova, po které cestujete a neustálé pobíhání po ní sem a tam. Tím druhým negativem jsou některé nadbytečné příkazy, které téměř za celou hru nepoužijete a mohly být vynechány.

Pro: Humor, šermířské souboje, vtipné postavy, zajímavé lokace

Proti: Nepřehledná mapa Opičího ostrova, nadbytečné příkazy

+20
  • PC 90
Na Monkey Island jsem se chystal snad už rok a díky konečně dokončenému dabingu od studia Perla group jsem si tuhle legendární adventuru konečně zahrál. Nikdy bych neřekl že mě dvacet let stará hra bude tak bavit.

To co mě u Monkey Isladnu drželo byl příběh který je zajímavý a pěkně šílený. Dialoby stály za to, nechybí jim vtip a obvykle máte na výběr několik možností jak odpovědět, i když každá volba nakonec vede ke stejnému konci. Hudba je skvělá, pro zájemce soundtrack zde. Grafika je sice hodně zastaralá ale má svůj styl. Největší problémy bude dnes dělat archaické ovládání kdy musíte vybírat akci a pak kliknout na věc se kterou chcete danou akci udělat.

Nakonce musím pochválit Perla group za dabing který se mi hodně líbil, jsem zvědav jak dopadla dvojka kterou si určitě taky zahraju.

The Secret of Monkey Island byla a stále je výborná adventura která dokáže zaujmout i dnes, a za to jí pátří zasloužených 90%. Zahrajte si to

Pro: Příběh, hlášky postav, všudypřítomný humor, soundtrack, dabing, souboje

Proti: zastaralé ovládání, hratelnost?

+17
  • PC 100
Sérii Monkey Island jsem nehrál opravdu dlouhá léta, možná ještě od dob, kdy mi bylo náct a můj počítač byla prastará 486ka. Proto jsem trošku nevěděl co čekat a musím říct, že jsem byl velice příjemně překvapený.

Především, ač je jednička z roku 1990 a grafika je tudiž prastará, kostičkovaná, vypadá hra překvapivě dobře. Některé scenérie jsou úžasná i v této grafice, celé noční město, nebo příjezd lodi duchů je doslova magický. Navíc ve hře je pár pěkných detailních obrázků ať už na postavy, nebo nádherně hnusnou lebku.

Příběhově je to taky paráda. Ve hře začínáte jako naprostý nýmand, klučina jménem Guybrush Threepwood, jehož jméno si nikdo nepamatuje a který se chce stát pirátem. Nemáte nic nejste nic a na prvním ostrově musíte splnit tři úkoly - najít poklad, něco ukrást a porazit mistryni meče. Každý z úkolů je jedinečný a i ty následující - získat posádku, loď a nakonec vyrazit zachránit guvernérku Elaine Marley před duchem piráta LeChucka, který ji chce pro sebe. Jednotlivé části příběhu parádně navazují od začátku až po parádní bitku s LeChuckem, jsou v něm nezapomutelné postavy (užvaněný prodavač Stan, pirát se strachem z papoušků, voodoo kněžka, kanibalové kteří zkouší přestat s masem či věčný trosečník Herman, který si musí vždy "něco vyřídit v křoví"). Rovněž hlavní záporák LeChuck, který hrdinu podceňuje je skvělý. Samozřejmě nechybí spousta humoru a hlášek i když úplně za břicho se popadat nebudete, stále je to dobrodružná hra s humorným nádechem.

A do třetice hratelnost. Kdo je z té doby zvyklý na Sierrovky plné dead endů, psaných příkazů, časových limitů, úmrtí a házení klacků pod nohy, bude příjemně překvapen. Lucasovky nic z toho neobsahují, navíc většina akcí je celkem logická, dá se na ně přijít a do návodu jsem kouknul jen párkrát zejména v druhé části. Kromě toho jsou tu dva velké ostrovy na průzkum, spousta skvělých lokací - například loď, ve které Vás posádka odmítne poslouchat či působivá loď duchů. Je tu pravda asi 12 akcí, které můžete použít (a některé nevyužijete za celou hru), ale hra Vám u většiny míst nabídne nejlogičtější akci, která se dá použít pravým tlačítkem - paráda.

A samozřejmě nechybí nezapomenutelné souboje na meče, ve kterých nejde o šermířské dovednosti, ale o to najít na urážku tu nejlepší odpověď a použít ji na soupeře. Ve hře tak musíte získat meč, projít základním výcvikem a pak chodíte po ostrově s při bojích s piráty sbíráte random nadávky a odpovědi na ně, abyste se mohli postavit mistryni meče - což je naprosto parádní nápad.

Prostě Monkey Island je právem klasika - slušný příběh, na svou dobu pěkná grafika, humor a především tuhá, leč férová hratelnost. Zaslouženě adventura roku 1990.

Pro: Humor, prastará ale pěkná grafika, parádní postavy a záporák, slušný příběh, šermování

+16
  • PC 95
Hi I´m Guybrush Threepwood..I wanna be pirate !

Touhle větou začala celá série legendárních adventur s nezapomenutelným Guybrushem (ten vůl se stupidním jménem) a jeho věčným sokem Le Chuckem (který se podle mě řadí za nejlepší herní záporáky všech dob)

Ze začátku nevíte nic prostě hrajete za blonďatého chlápka který se prostě chce stát pirátem a zničeho nic se objevil na Melee Islandu. Jakmile osloví partu pirátu v hospůdce..kteří popijejí grog který rozežírá džbánky (o pravdu nechci vědět jak to vypadá v jejich žaludku) dozví se že musí splnit tři úkoly..nebo čtyři už si přesněji nepamatuji. A tak začíná toto epické dobrodružství.

Silnou stránkou této hry je geniální humor který místy funguje animačně ale většinou je v dialozích které sou skvěle,geniálně a hlavně humorně napsány.
Ve hře se také seznámíte s výborně napsanými charaktery ať už geniální prodavač Stan (který je neodmyslitelnou postavou v této sérii) nebo holohlavý pirát co má u sebe doma nevídané monstrum na které Guybrush bude muset sáhnout...ACH bože.
Grafika na tu dobu je skvělá a musím říct že ještě ted nic neztratila ze svého kouzla.

No o této hře bych mohl básnit dlouhé hodiny ale pochybuji že by to někdo četl. Vesměs The Secret of Monkey Island je geniální humorná adventura s vysokou obtížností která je způsobena někdy nelogickými kombinacemi apod. Tento díl je skvělej start sice se tu vše ještě rozehřívá a by pak v dalších dílech mohl humor a bláznivost propuknout na plno ale i tak je tohle jeden z nejlepších dílů série. Jinak šermířské souboje mužou přijít obtížné ale když si zapamatujete nebo zapíšete fráze budete to mít hotový co by dup.

Pro: Geniální humor,dialogy. Skvěle napsané postavy.délka hry,příběh

Proti: Pro někoho šermířské souboje,obtížnost

+13
  • PC 70
Mám pocit, že Tajemství Opičího Ostrova jsem dohrál hned po kutálejícím se vajíčku Dizzym a když ty 2 adventurky zpětně porovnám, tak nějak bych je viděl na stejném místě, co se týče hodnocení.

Opičí ostrov je zbytečně komplikovaný jak pověly tak i někdy nelogickými záseky, s kterými jsem měl opravdu co dělat, abych pohnul dál, zejména v městečku Melee ( kdy jsem musel na šermířský souboj použít návod ). Řada dialogů mi přišla nezajímavá, nevtipná a zbytečně zdlouhavá, ale zase mě bavilo dobrodružství na ostrově kanibalů poletovat lokacemi sem a tam a postupně řešit hádanky, některé z nich opravdu originální.

Takže suma sumárum dávám silný průměr.

Pro: originálnost, hádanky

Proti: dlouhé dialogy, místy opradu těžká obtížnost

+7