John Mirra
Chtěl jsem mít SW:TOR rád. Opravdu. A zhruba polovinu hrací doby se mi to dařilo. Kvůli menšímu karambolu se Steam účtem nevím, kolik času jsem hraním strávil, protože tento údaj jsem nikde ve svém SWTOR profilu nevyčetl. Odhaduju ale nějakých 50 – 70 hodin.
To není úplně málo, ale kdyby nebylo letošní herní výzvy, určitě bych hru nedohrál a někdy v půlce ji odinstaloval. Samozřejmě mi bylo jasné, že nemám čekat KotOR 3. Chtěl jsem se jen dozvědět, jak příběh dopadne. No a když jsem se tu dočetl, že nejvíc se tomuto rozuzlení blíží hra za Jedi Guardiana, zkusil jsem to.
V první řadě musím kvitovat, že je hra zdarma a free-to-play omezení vám cpe jen v přijatelné míře. Nikdy jsem během hraní neměl pocit, že bych byl nějak nepřiměřeně krácen co do možností, jak hru hrát. Naopak, celou hrou jsem prošel jako světelný meč rozehřátým máslem. O tom ještě později.
Moje ambice byly spíš opatrné, jelikož jsem si pamatoval, že mě hra v roce 2015 moc neoslovila. Mým cílem tedy bylo opravdu jen dohrát hlavní příběhovou linku jako by to byl single-player a šmitec. Skončil jsem na úrovni 53 a neúčastnil jsem se žádných PvP soubojů, endgame obsahu, vesmírných bitev apod.
Leveluje se rychle. Opravdu velmi rychle. V podstatě celou dobu mi hra musela uměle snižovat moji úroveň, abych NPC moc nepřevyšoval. Což beru. Na druhou stranu mě to pak moc nemotivovalo plnit další nepovinné úkoly. Proč bych se s nimi zabýval, když mi hra stejně mou úroveň sníží? Zajímavé většinou moc nebyly. Tak kvůli výbavě? To těžko, protože…
Protože SW:TOR je až úmorně jednoduchý. Ze začátku mi to přišlo fajn, protože začátek by jednoduchý být měl. Jenže ono to bylo jednoduché POŘÁD, takže mi jednoduše stačilo v různých frekvencích mačkat 4 – 5 různých útoků a měl jsem od začátku až k finálnímu záporákovi naprosto vystaráno.
Lékárničku jsem použil asi 3x za hru a umřel jsem jednou, protože jsem vlezl někam, kam jsem neměl a sesypalo se na mě víc nepřátel, než bylo zdrávo. Je mi jasné, že to takhle jednoduché je asi až teď, po X letech od vydání, aby se člověk dostal na level 80 co nejdřív a mohl dělat všelijaké jiné vylomeniny, které hra nabízí. Pro mě, kdo to chtěl hrát tak, jak jsem psal výše, to byl ale spíš ubíjející zážitek.
A rozuzlení příběhu… jako, nic moc. Začátek byl dobrý, takový klasický svěží Star Wars, kdy člověk začíná jako padawan a rozkoukává se a zjišťuje co a jak. Docela mě zmátlo, že se kdovíkde opět objevilo sithské impérium, které opět republice pořádně zatápí. Až později jsem si na internetu přečetl (ze hry jsem se to nedozvěděl), že se hra odehrává nějakých 300 let po událostech KotOR 2. Jinými slovy je to restart příběhu a začínáme zase od nuly. Achjo, ale tak co už.
Mistr Orgus Din byl fajn, i když bych byl asi raději, aby s ním můj Guardian strávil víc času – to by pak jeho tvrzení, že ho Orgus Din naučil vše o tom, co to je být Jedi, dávalo větší smysl. Potom se snažím všelijak uškodit impériu, hledám ultra-mega-nechutně-přísně-tajné-a-neskutečně-mocné zbraně a následně konfrontuju samotného Císaře, který mě ovládne… což vyzní naprosto do ztracena. Nějaká varianta na návštěvu Korribanu z prvního dílu, kde bychom si ukázali názory „druhé strany“ by mi přišla vhod. Nic takového se bohužel nekoná, jen lehce v podobě parťáka Scourge.
Zhruba od této chvíle (konkrétně od Hothu) už jsem hrou doslova probíhal, protože už mi nepřišlo zajímavého vůbec nic – rozhodně ne repetitivní pátrání po mistrech Jedi a jejich navracení na Světlou stranu Síly a ani to, jak se z padawana během pár dní stane největší Jedi, který kdy žil a kterému se nikdo nevyrovná (!), takže ho i rada mistrů posílá na mise se slovy „Osud galaxie i nás všech je ve tvých rukou!“ Bleh.
O finálním souboji a závěrečné oslavné cutscéně ani nemluvím, oboje měl lepší už první KotOR.
RPG prvků samozřejmě moc není, protože kromě úvodního zvolení povolání jsem si s výběrem dalších schopností nemusel vůbec lámat hlavu a navíc jsem měl jen 2x – 3x během hry pocit, že moje rozhodnutí mají na další události aspoň jakýs takýs vliv.
Společníci mi přišli většinou nudní, takže jsem jejich rozhovory často jen zběžně proklikával, abych dostal 16 000 XP za to, že jsem si s nimi promluvil.
Návětěva lokací z předchozích dílů a znovuvyužitá hudba (Endar Spire!) mě ale potěšily.
Takže jestli jste jako já a chcete pokračování KotOR, tak vám radím, ušetřete si 50 – 70 hodin času, přečtěte si knížku a nějaké shrnutí děje SW:TOR Jedi Guardiana na internetu a máte vystaráno.
Herní výzva 2026 - Spoluhráči (SC)
To není úplně málo, ale kdyby nebylo letošní herní výzvy, určitě bych hru nedohrál a někdy v půlce ji odinstaloval. Samozřejmě mi bylo jasné, že nemám čekat KotOR 3. Chtěl jsem se jen dozvědět, jak příběh dopadne. No a když jsem se tu dočetl, že nejvíc se tomuto rozuzlení blíží hra za Jedi Guardiana, zkusil jsem to.
V první řadě musím kvitovat, že je hra zdarma a free-to-play omezení vám cpe jen v přijatelné míře. Nikdy jsem během hraní neměl pocit, že bych byl nějak nepřiměřeně krácen co do možností, jak hru hrát. Naopak, celou hrou jsem prošel jako světelný meč rozehřátým máslem. O tom ještě později.
Moje ambice byly spíš opatrné, jelikož jsem si pamatoval, že mě hra v roce 2015 moc neoslovila. Mým cílem tedy bylo opravdu jen dohrát hlavní příběhovou linku jako by to byl single-player a šmitec. Skončil jsem na úrovni 53 a neúčastnil jsem se žádných PvP soubojů, endgame obsahu, vesmírných bitev apod.
Leveluje se rychle. Opravdu velmi rychle. V podstatě celou dobu mi hra musela uměle snižovat moji úroveň, abych NPC moc nepřevyšoval. Což beru. Na druhou stranu mě to pak moc nemotivovalo plnit další nepovinné úkoly. Proč bych se s nimi zabýval, když mi hra stejně mou úroveň sníží? Zajímavé většinou moc nebyly. Tak kvůli výbavě? To těžko, protože…
Protože SW:TOR je až úmorně jednoduchý. Ze začátku mi to přišlo fajn, protože začátek by jednoduchý být měl. Jenže ono to bylo jednoduché POŘÁD, takže mi jednoduše stačilo v různých frekvencích mačkat 4 – 5 různých útoků a měl jsem od začátku až k finálnímu záporákovi naprosto vystaráno.
Lékárničku jsem použil asi 3x za hru a umřel jsem jednou, protože jsem vlezl někam, kam jsem neměl a sesypalo se na mě víc nepřátel, než bylo zdrávo. Je mi jasné, že to takhle jednoduché je asi až teď, po X letech od vydání, aby se člověk dostal na level 80 co nejdřív a mohl dělat všelijaké jiné vylomeniny, které hra nabízí. Pro mě, kdo to chtěl hrát tak, jak jsem psal výše, to byl ale spíš ubíjející zážitek.
A rozuzlení příběhu… jako, nic moc. Začátek byl dobrý, takový klasický svěží Star Wars, kdy člověk začíná jako padawan a rozkoukává se a zjišťuje co a jak. Docela mě zmátlo, že se kdovíkde opět objevilo sithské impérium, které opět republice pořádně zatápí. Až později jsem si na internetu přečetl (ze hry jsem se to nedozvěděl), že se hra odehrává nějakých 300 let po událostech KotOR 2. Jinými slovy je to restart příběhu a začínáme zase od nuly. Achjo, ale tak co už.
Mistr Orgus Din byl fajn, i když bych byl asi raději, aby s ním můj Guardian strávil víc času – to by pak jeho tvrzení, že ho Orgus Din naučil vše o tom, co to je být Jedi, dávalo větší smysl. Potom se snažím všelijak uškodit impériu, hledám ultra-mega-nechutně-přísně-tajné-a-neskutečně-mocné zbraně a následně konfrontuju samotného Císaře, který mě ovládne… což vyzní naprosto do ztracena. Nějaká varianta na návštěvu Korribanu z prvního dílu, kde bychom si ukázali názory „druhé strany“ by mi přišla vhod. Nic takového se bohužel nekoná, jen lehce v podobě parťáka Scourge.
Zhruba od této chvíle (konkrétně od Hothu) už jsem hrou doslova probíhal, protože už mi nepřišlo zajímavého vůbec nic – rozhodně ne repetitivní pátrání po mistrech Jedi a jejich navracení na Světlou stranu Síly a ani to, jak se z padawana během pár dní stane největší Jedi, který kdy žil a kterému se nikdo nevyrovná (!), takže ho i rada mistrů posílá na mise se slovy „Osud galaxie i nás všech je ve tvých rukou!“ Bleh.
O finálním souboji a závěrečné oslavné cutscéně ani nemluvím, oboje měl lepší už první KotOR.
RPG prvků samozřejmě moc není, protože kromě úvodního zvolení povolání jsem si s výběrem dalších schopností nemusel vůbec lámat hlavu a navíc jsem měl jen 2x – 3x během hry pocit, že moje rozhodnutí mají na další události aspoň jakýs takýs vliv.
Společníci mi přišli většinou nudní, takže jsem jejich rozhovory často jen zběžně proklikával, abych dostal 16 000 XP za to, že jsem si s nimi promluvil.
Návětěva lokací z předchozích dílů a znovuvyužitá hudba (Endar Spire!) mě ale potěšily.
Takže jestli jste jako já a chcete pokračování KotOR, tak vám radím, ušetřete si 50 – 70 hodin času, přečtěte si knížku a nějaké shrnutí děje SW:TOR Jedi Guardiana na internetu a máte vystaráno.
Herní výzva 2026 - Spoluhráči (SC)
AuroN
Cathan
ganny
Jab
pajmič
Logan
Templayer
Aries
Ebb
Minatory
Patrovic
Ma ra
Radecker
Pro: Jednoznačně příběh, audiovizuál, plno možností jak hru hrát a co v ní dělat
Proti: PVP (subjektivně bych to překopal), sem tam bug (někdy nelze dokončit quest a je třeba ho restartovat), chybí prvky z moderních MMO, které by hru vylepšily