Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC --
  • Dreamcast 90
Shenmue patří k nejvýznamnějším titulům začátku milénia, ovšem jeho potenciál byl naplněn jen z malé části. I to málo ovšem řadě fanoušků stačilo k tomu, aby bylo vysněné dílo Yu Suzukiho bráno po právu jako kultovní počin (Real Life Location). Shenmue přineslo řadu inovací a nových postupů, které můžeme později vidět u her jako je L.A. Noire, Sleeping Dogs nebo především u přímého nástupce, série Yakuza. Tam kde Metal Gear Solid uchvátil svět filmovým pojetím a do absurdity dotaženým scénářem, tam Shenmue nabídlo detailní otevřený svět a poměrně komorní příběh, který se měl na poli mnoha dílů rozvést a uchvátit publikum. Bohužel, čas hrál proti tvůrcům ze SEGY a PlayStation vyhrál válku konzolí, a tak nákladný vývoj nemohl po druhém dílu pokračovat.

Kdysi nejdražší hra na vývoj se ovšem v posledních letech dostala znovu na výsluní. Kickstarter přitáhl pozornost, první dva díly se objevily na Steamu a konzolích, a třetí díl je konečně po osmnácti letech (!) před vydáním. Má ale smysl se dnes zabývat sérií, nebo půjde jen o zavděčení se početnému publiku dřívějších fanoušků?

Hlavní předností i dnes je celková propracovanost, prakticky průkopnická vize na poli videoher a také důvod, proč to vše stálo více jak 40 milionů dolarů. Míra detailů je v Shenmue ohromující. Ačkoliv jsou lokace (a je jich jen pár) malé, a to především kvůli technickým možnostem DreamCastu, působí na konci roku 1999 až překvapivě živě. Postavy korzují po ulici, plně nadabované rozhovory se mění a reagují na vaše momentální záměry. Večer po ulicích chodí opilí občané, sem tam se objeví kočka nebo pes, když se přibližuje datum 24. 12. začíná stále více sněžit a na ulicích se začne dělat náledí a sněhové valy, v obchodě si můžete prohlédnout každý předmět… míra interakce je i dnes na jedničku. Nechybí ani jízda v „ještěrce“ a na motorce. Ve své době se také mohlo Shnemue pochlubit skvělou mimikou a modely postav.

A jak se hraje Shenmue dnes? Těm, co hru rozehrají bez předchozí zkušenosti pravděpodobně špatně. Osobně jsem hrál Shenmue před lety v emulátoru DC, kdy šlo stále o revoluční pojetí, ale jisté designové rozhodnutí nezestárla nejlépe. Shenmue vyžaduje trpělivost, nicméně právě pomalé tempo je největší síla titulu. Tam, kde v Grand Theft Auto V splníte za 16 hodin desítky misí, projedete se v řadě vozidel a ukrojíte pořádnou porci z příběhu, tam u vlajkové lodi SEGY zažijete spíše větší prolog (nicméně to je logické vzhledem k plánům studia). Ryo Hazuki je konfrontován se smrtí svého otce a vydává se zjistit více, jelikož v něm pne hněv a touha po pomstě. Píše se rok 1986 a panuje vánoční atmosféra, která sílí i v odlehlé čtvrti Yokosuka, a Ryo začne rozplétat nitky, které vedou až do Hong Kongu (Shenmue II). Náplní po většinu času bude zjišťování informací od obyvatel, čekání na stanovený čas a občasné (a zábavné) QTE pasáže a boje po vzoru Virtua Figter (také povedené). Adventurní část se ovšem podařila, a hráč má opravdu pocit, že přichází po zcela logickém postupu na stopu vrahovi vašeho otce. Relativně otevřený svět, který byl ve své době k vidění například v Omikronu a Outcasu, ovšem nenabízí mnoho zábavy. Jsou zde šipky a nějaké starší hry z portfolia tvůrce (Out Run), ale je to velmi málo.

I přes malé ale výrazné negativní stránky hry (stačí se kouknout na nějaké videorecenze z posledních let) jde stále o výborný titul. Kdo má rád japonské filmy (martial, yakuza), ten si v Shenmue najde to pravé. Pomalé tempo ale může odradit nejednoho hráče. Pochválit musím ovšem verzi na PC, která je po prvotních problémech dnes skvělou volbou. Ve zkratce legenda, která by neměla minout žádného (opravdového) fanouška videoher. Zde se tvořila budoucnost média.

Pro: revoluční počin, grafika, dabing (japonský), míra detailů, hudba, příběh, akční pasáže

Proti: čekání, málo aktivit

+28
  • PS4 85
Herní výzva 2021 - bod č. 4 Minihraní

Shenmue má skvělý otevřený herní svět, který není nijak rozsáhlý, ale místo toho je detailně zpracovaný. Lidé ve městě nejsou pouhými panáčky, do kterých můžete pouze strkat, ale závisí na nich hratelnost, kdy se jich musíte neustále vyptávat na informace, které potřebujete získat. Občas s nimi můžete i jen tak pokecat a dozvědět se o nich pár nepodstatných informací. Ke všemu můžete i vstupovat do téměř všech budov, které mají otevírací a zavírací dobu, takže se tam nedostanete vždy. Vnitřní prostory jsou vždy odlišné a krásné, ovšem jejich jedinou vadou je, že uvnitř nemůžete nic dělat (kromě rozhovoru s postavami).

Hra stojí na komorním příběhu, kdy se snažíte najít člověka, který zabil vašeho otce, a proto musíte získávat informace od ostatních obyvatel. Kromě informací od obyvatel budete hledat i místa a předměty, které můžete zkoumat zblízka vcelku dopodrobna. Ve městě je i hodně aktivit, které vám zpříjemňují čekání. Mezi hlavní aktivity se řadí herní automaty (Space Harrier a Hang-On, dále QTE Title a Excite QTE 2), šipky či hrací automaty. Některé minihry jsou jednorázové nebo omezené po určitou dobu. Mezi ně se řadí známý závod vysokozdvižných vozíků nebo kulečník. Kromě toho můžete i sbírat různé svitky, díky kterým se naučíte nové chvaty, kazety s hudbou nebo postavičky z jiných titulů od SEGY.

Hratelnost je velmi jednoduchá, kdy si vystačíte s pár tlačítky na interakci při běžných úkonech. Druhou částí jsou pak souboje, ve kterých můžete vytvářet různá komba, nebo se zaměřit na obranu a uhýbání a následné uštědření rány protivníkovi. Souboje jsou velmi dobře zpracované, i když víceméně převzaté z Virtua Fighter. Horší už je to poté s QTE pasážemi, které se mohou objevit i uprostřed cutscény, zcela nečekaně a většinou je budete opakovat. U některých QTE je ovšem opakování nemožné a máte pouze jeden pokus na úspěch.

Za zmínku stojí i grafika, která je stále velmi hezká. Pozadu nezůstává ani nádherná hudba se skvělým japonským dabingem.

Pro: Živé město, komorní příběh, jednoduchá hratelnost, soubojový systém, množství aktivit

Proti: Dlouhé čekání bez možnosti přetočení času, nečekané QTE pasáže

+18
  • PS4 85
Shenmue je krásná adventura z počátku tisíciletí, která nabízí vtahující interaktivní zážitek, kdy na cestě za pomstou máte k dispozici minimální HUD, čas běží v reálném (herním, urychleném) čase a minimapa s vyznačenými body neexistuje. Díky spojení s jednoduchou, ale chytlavou zápletkou, si mě hra dokázala hnedka získat. 

Náplň hry je sice značně stereotypní, ale krásně namixovaná, že to je furt zábavné. Neustále se vyptáváte ostatních NPC, které vás směrují správným směrem, občas dojde na bitku, na nějakou interakci s objekty, na minihru, a potom se celý cyklus znovu opakuje. Dialogy jsou řízeny automaticky, hlavní hrdina se pokaždé vyptává na současný úkol, výběr dialogů neexistuje a hře to pomáhá na spádu. Samotné dialogy jsou občas vtipné, místy divné, díky různorodým postavám, a díky tomu, že hlavní hrdina Ryo je typický japonský sigma muž. Mechanika reálného času je zde obzvláště důležitá, protože si hráč musí hlídat čas, v kolik hodin otevírají obchody a v kolik se musí dostavit na důležitá místa. Čas nelze přetáčet, kromě večerních hodin, kdy se jde poctivě spát, nebo když hra chce posunout příběh. Nemožnost přetáčet čas mi asi nejvíce pomohla vtáhnout do hry. Kolikrát to člověk může využít pro hlubší průzkum světa, když například má hotový úkol a jen čeká až skončí den. Zde je veliká škoda, že při navazování konverzací, se Ryo neustále dokola ptá na to samé, a zrovna na to, co souvisí s úkolem, i když už je dávno splněný. Náhradou může být okolní interakce s objekty, například herní automaty, ale pokud to člověka omrzí, není už nic moc co dělat. Absence minimapy zde není ke škodě. Veškeré lokace nejsou extra velké a po nějaké chvíli opadne počáteční dezorientace. Vadou na kráse je poměrně velké nevyužití některých lokací, které slouží spíše jako dlouhý průchod mezi domovem a hlavní lokací, ve které se odehrává většina děje. I přes všechny tyto neduhy se ale jedná o kvalitní herní zážitek.

Hru v mých očích sráží hlavně jedna silně natahovaná část v druhé půlce hry (brigáda), která sice samotný interaktivní zážitek prohlubuje, ale nic to nemění na tom, že to je silně natahované, obzvlášť, když hráč nemůže opustit lokaci, dokud nenastane 22. hodina večer. Dále nejsem tolik nadšený ze soubojového systému. Beru samozřejmě v potaz stáří původní hry, ale přesto je souboják poměrně dost neresponzivní. Ve hře se průběžně můžete naučit nové kousky, jak někoho pořádně nakopat. K tomu se musíte naučit sérii tlačítek na ovladači, které ačkoliv jsem mačkal, málokdy se mi povedlo dané kung-fu kousky provést. Vůbec nepomáhalo, když se vyžadovalo současné zmáčknutí tlačítka a úhybu zpátky, když se zároveň kamera (kterou neovládám) hýbe sem tam, a úhyb dozadu se změnil ze šipky vlevo na šipku vpravo a podobně. Po většinu času jsem mačkal cokoliv, a doufal že se ze souboje nějak dostanu, ve většině případů to naštěstí fungovalo.

Hru tedy hlavně stěžuje její zastaralost, na ovládání je to hodně znát, přesto se však nejedná o nic, co by nešlo překonat a hru si neužít. Já si jí právě dost užíval, díky její jednoduché náplni, vtahující interakci a chytlavému příběhu. Remasterovaná verze, nebo spíše HD port pro další platformy je celkem OK, ale na některých místech padali fps, což mi přijde k celkové velikosti a "náročnosti" hry zbytečné a určitě se tomu dalo vyvarovat. Přesto jsem vděčný za tenhle port. Na druhý a třetí díl se dost těším, i přesto že vím, že se v nich nedočkám rozuzlení.

Pro: Příběh, jednoduchost, vtahující interakce

Proti: Zastaralé ovládání, neresponzivní combat, natahovaná část v druhé půlce hry

+13