Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Čtvrtý díl série navazuje na díl předešlý, bere si z něj to nejlepší a toto následně vylepšuje. Opět tedy budete prohánět více než padesátku sporťáků zejména z let 90. po nejedné trati. Tentokrát se vydáme premiérově i mimo USA, protože do hry přibyl její vlajkový mód, který posunul sérii o stupínek výš.

Nejde o nic jiného než drtivou většinou hráčů vyžadovaný režim Kariéry. Ze začátku máte akorát tak na nákup nejslabšího auta, přičemž vám zbyde na základní startovné a nějakou tu opravičku. Další novinkou totiž je poškozování vozů, které se odrazí na jejich vzhledu, ale především na jejich chování. První kariérní krůčky jsou celkem brnkačka. Nemusíte to nikterak hnát, protože i ve dvoukolovém závodě byste neměli mít výraznější problémy skončit první s velkým náskokem. Samozřejmě, pokud neuděláte nějakou fatální chybu nebo několik minel za sebou. Jak kariérou postupujete vpřed, máte přístup k rychlejším a rychlejším autům až nakonec skončíte u McLarenu GTR se kterým není problém překročit i rychlost 200 mph. Závody ke konci kariéry už jsou celkem peklo i pro časté jejich ztížení například povětrnostními podmínkami. K již existujícím modifikacím jet trať zrcadlově/pozpátku/v noci totiž přibyla varianta špatného počasí, které se projeví zejména na rychlých autech a v zatáčkách. Zajet některé eventy na první místo dá dost zabrat, ale sladká odměna by vás nakonec neměla minout. Kariéra se skládá z celkem 11 eventů, které zaštiťují více než stovku závodů. Zábavy si tedy užijete dosytosti. V někerých fázích kariéry se dokonce vsadíte o vlastní káru a to je poté teprve maso. Hlavně, když uděláte v posledním kole hrubku. Mimo Kariéry jsou k dispozici ještě módy Single Race, Tournament a Knock-out jak je známe z dřívějška.

Počet tratí se oproti trojce zdvojnásobil s tím, že čtyřka využívá všechny tratě svého předešlého titulu. Nových devět tratí se pro změnu nachází většinou mimo USA a Kanadu. Zavítáte do Skotska, Německa, Francie, Velké Británie, ale také na závodní okruhy na jih Evropy. Z nových tratí jsem si oblíbil téměř všechny, především protože jsou kratší než tratě z trojky. Nejvíce mi utkvěly v paměti dvě z nich. Dolphin Cove, která se nachází na kopci okolo delfíní zátoky v USA a dále trať Kindiak Park, kde projíždíte nádhernou kanadskou divočinou. Zde vás při troše smůly může v případě pádu do kolejí nabrat projíždějící vlak a změnit vašeho plechového miláčka na nepojízdný vrak. Jinak se ale jedná o vesměs podobný koncept tratí jako ve trojce. Snad ještě trasa Snowy Ridge dovede navnadit správnou zimní atmosféru. Rozhodně bych si dal pozor na spadlý sníh a sněhuláka na kraji vozovky. Poslední mód, který doznal úpravy, je Hot Pursuit. V něm si můžete zvolit z podmnožin Classic, Gateway a Time Trap. Classic je standardní honička s policií jak ji známe z dřívejška. Gateway je na jeden život, kdy se snažíte ujíždět co to dá a v Time Trap se snažíte dokončit závod v limitu, který se vám s každou pokutou víc a víc ukrajuje. Za závodníka je to tedy docela peklo. Z pozice policie máte víc klidu, protože vám stačí prudit závodníky a pochytat je, aby nedojeli do cíle.

Hudební doprovod hry a její ozvučení je minimálně na stejně kvalitní úrovni, jako v předešlém díle. Hrát vám bude celá řada známých interpretů, většinou ve stylu techno, house, elektro, funk a podobně. A můžete si být jisti, že vás muzika do závodění spolehlivě navnadí. Z negativ mě napadá snad jen o trochu nižší obtížnost v začátcích kariéry. Tu ale vynahrazuje obtížnost těžší v jejím závěru. Dále může čtyřka působit jako vykradač předešlého dílu, což je svým způsobem pravda a ještě některé zbytečně dlouhé závody v kariéře, kdy se několik po sobě jdoucích závodů jede na osm kol. Ono jet závod víc jak půl hodiny je solidní nápor na nervy. Nic dalšího kazícího hru už mě ale nenapadá. Road Challenge jsou pro mě společně s trojkou a Porsche 2000 díly, které v této sérii stavím na její absolutní vrchol. Hru ale rozhodně nedoporučuji fandům série, kteří jsou odkojeni díly z prostředí městských závodů plných tuningu a hip hopu. Ti by na ni s největší pravděpodobností zírali jako na příliš starou a nudnou. Otevřený svět tehdy ještě v NFS neexistoval.

Pro: kariéra, nové tratě a auta, vylepšené honičky s policií, poškození vozu, závody o auto soupeře, interaktivní prvky na tratích, stoupající obtížnost, soundtrack od známých interpretů

Proti: může působit jako vykradení HP, několik závodů na 8 kol v kariéře

+17
  • PC 80
Konečně kariéra! První tři díly kariéru neobsahovaly, tudíž mi nedaly motivaci se u nich zdržet déle. Čtvrtý díl však tento neduh napravil a nutno přiznat, že poctivě. Kariéra je zde vskutku dlouhá, skládá se z již známých režimů tournament a knockout, přibyl nový mod high stakes, kde sázkou není nic jiného, než vaše auto. To si můžete nově alespoň zjednodušeně vytunit. Další novinkou je model poškození, který však reálně nic moc nemění. I se značně poškozeným autem totiž jedete prakticky pořád stejně jako s nepoškozeným.

Nevadí mi tratě použité ze třetího dílu, vadí mi však velký pokles obtížnosti. Ve třetím díle jsem měl velký problém udržet se se soupeři na obtížnost expert, zde na nejvyšší obtížnost není problém. Vyhrával jsem prakticky všechno, často i o několik desítek sekund, v delších závodech jsem občas soupeře předjížděl o kolo. Jedinou skutečnou výzvu tak představovalo počasí, kdy pokud pršelo nebo sněžilo, byla manipulace s autem výrazně těžší, což se na soupeřových autech nijak neprojevovalo. To byly jediné závody, které představovaly výzvu.

Jízda je arkádovější než ve třetím díle, naštěstí ne tak extrémně jako v díle druhém. Zejména zezačátku s pomalými auty není nutné brzdit či nějakým způsobem taktizovat, jak vybrat zatáčku. Jde vidět, že tratě jsou uzpůsobené těm nejrychlejším dostupným autům, kdy už je potřeba brzdu používat často.

Celkově bych to tedy shrnul tak, že trojka je lepší závodní hra představující větší výzvu pro hráče. Na druhou stranu ji ale chybí pro mě naprosto podstatná věc a to již zmíněná kariéra. Tou má čtyřka zase navrch, takže ve výsledku hodnotím obě hry stejnou známkou.

Pro: kariéra, akce, rychlost, auta, tratě

Proti: příliš jednoduché, model poškození je zbytečný

+23
  • PC 95
Mám nový recept na dobrou závodní hru. Vezmu relativně povedený předchozí díl, trochu vylepším grafiku, přidám nové tratě, nová auta, model poškození a kariéru a mám nejlepší díl celé série. Alespoň pro mě.

Asi nejzajímavější novinkou je zmíněná kariéra. Začíná se s méně výkonnými auty nižších tříd, což je ideální způsob, jak se postupem času pořádně naučit všechny nové tratě. Ty jsou sice spíše kratší, ale na druhou stranu jsou příjemným doplňkem v kontrastu s delšími tratěmi z trojky (mluvím k tobě Summite). Škoda jen, že se v nich nenacházejí důmyslné zkratky jako právě u předchozího dílu. Počet tratí je tak už docela velký, tak je škoda, že si i sem neodpustili dávat zrcadlově otočené tratě, které od srdce nenávidím.

Systém poškození je také fajn. Zvláště u vícekolových závodů si tak musím dávat pozor na jakékoliv nepřesnosti, které by mohly mé auto poškodit, což by vedlo k velkým problémům v pozdější fázi závodu. Je teda divné, že dokážu celkem bez problému jet dál po čelní srážce se stromem, ale jsou to arkádové závody, tak proč ne.

Trošku mě na kariéře mrzí, že se jedná pouze o "oficiální" závody. Nesetkáváme se tak zde s veřejnou dopravou a policií a to je fakt škoda. Minimálně na High Stakes závody by se to docela hodilo.

Největší zábavou ale stále zůstává klasický hot seat mód. Mám stále v paměti spousty hodin, které jsme kdysi s bráchou nebo s kamarády ze školy strávili u této hry.

Někdo může namítnout, že je to prostě jen vykrádačka třetího dílu a měl by to tak být spíše DLC/datadisk a má bezesporu pravdu. Ale když ono to ve výsledku funguje skvěle, dobře se to hraje. A jak už jsem psal v komentáři k trojce: Ve výsledku na mě hra postupem času udělala takový dojem, že když se řekne "jdem hrát Needy", automaticky sahám právě po tomto dílu.

Pro: Hot seat, tratě, kariéra

Proti: Chybí policie v kariéře

+17
  • PC 100
  • PS1 --
Série Need for Speed je prostě pojem. A když proběhla diskuze na DH, jak si stojí závodní simulátory, co novější díly, několik uživatelů tam předneslo své názory. Mezi nimi i já. O den později mi to nedalo a poohlédl se po Road Challenge. Nemluvě o tom, že na disku jsem zrovna žádné pokračování kultovní značky neměl již delší dobu k dispozici. Stesk po těch časech udělal své, trochu i ta nostalgie. Neboť je obsažená náplň kombinací hned dvojice her. A zatímco mám trojku, pětku, šestku a sedmičku odjezděnou už dávno, zbývá vyplnit tu skulinku za prvním číslem. Přináším tak i důkladnou analýzu k Need for Speed: Road Challenge, shodou okolností deset let po komentáři k Porsche 2000. Zprvu mně vrtalo hlavou, jak je vlastně hra z roku 1999 koncipována, protože popisek mi toho o ní moc neřekl, a to ani dobové recenze. Nezbývalo tak nic jiného, než si udělat obrázek sám. Samotným odehráním, sepsáním textu a konstatováním finálního názoru, potažmo ukazatelů toho, co já považuji za zcela stěžejní.

Režimy Singe Race, Tournament, Hot Pursuit a Knockout zůstávají. V nich si dle preferencí vybírám několik parametrů, jak má závod vypadat a probíhat. Auta tu mají ve výběru plnou dostupnost, dle příslušnosti k dané výkonnostní třídě. Hlavní aspekt zde ale má, jistě nepřehlédnutelná, nabídka Kariéry - disponující třicítkou soutěží, abych nepoznal pocit nudy. Mimo jiné tím, že si koupím upřednostněné vozidlo v obchodu, za předem určený finanční obnos, kouknu na jeho výkon a případně mu ho vylepším. To platí i o vzhledu, kdy bývá většinou Level 3 s úpravami karosérie. Mnohdy originální motivy k mnou vybraným supersportům. A snažím se s nimi často vyhrávat. Čím pokročileji dosáhnu, tím utrácím více peněz na opravy, uhrazuji startovné, prodávám ojetiny za polovinu. U té nové herní varianty se dosažený status hráče pohodlně ukládá a dá se jednou absolvované sekce závodní jezdit opakovaně. Tak za ně získávat neomezené finanční prostředky. U Turnajů si fáze závodů musím stále manuálně uložit, to měla již trojka. A načítá se to z kontextové nabídky, ta je vidět hned.

Kouzlo tkví v té svobodě, těch malebných okolích tratí, duchu přírody a mé vlastní samoty z toho, že pro mě neplatí žádná pravidla. Jen vyhrát, jet, co můžu. Zírat na výstavní fára. Zažívat situace s bouračkami, úmyslným odstavením soupeřů, poslouchat muziku. Nepochybně i v faktu, že je stále náročnější archivní kousky rozjíždět, nastavovat v nich posléze veškeré technické a jiné záležitosti. A pak taky postupná kompletace videoherní historie a rozšiřování si obzorů. Zatáčky, překážky, tunely, občas i zkratky, devítka starších map, sofistikovaný systém modelu poškození. Grafická stránka věci rovněž potěší. Emulace DgVoodoo 2 výtečně drží můj dojem pořád na výši. Implementace počasí, deště, sněhu, rozvířeného prachu, paprsky slunce, svit měsíce v poušti, šero noci. Ten moment, kdy zkrátka sešlápnu plyn a chci být rychlý a zběsilý. Fascinace vozy Porsche. Pochopení toho, z čeho vychází legendární Porsche Unleashed.

Systém obměny vozového parku je na jedničku, úzce to souvisí s alternativním názvem hry. High Stakes sice spustím i s jedním žihadlem, ale časem to bez vlastnění toho druhého nepůjde. Tam právě přijdou k dobru nastřádané peníze ze spousty opakování dobře dotovaných příležitostí. Oba názvy hry reprezentují zdejší obsah perfektně. Ať už je cílový zájemce odkudkoli, nesejde na tom. Vsadit své vozidlo a pokusit se vyhrát soupeřovo, v tom horším případě o to své přijít, mělo něco do sebe a přimělo mě k opatrnosti. Aut je adekvátní počet, každé hýří trošku jiným stylem řízení, což je odvislé jeho maximálně dosažitelnou rychlostí. Já dal přednost těm, co s oddálenou kamerou nevypadala tolik ploše a dala se lépe ovládat. Nevyhovující poměr stran kazil realističtější dojem z hraní, ačkoli pomohl delší čas a následné navyknutí. Tratě ze staršího Hot Pursuit nejsou odemčeny hned, ale je nutné na tom zapracovat. Autoři je ukryli do části Memory Lane, kam vedou mé kroky v rozehrané hře.

Hot Pursuit disponuje čtyřmi typy závodů, z nichž tvoří novinky Getaway a Time Trap. Classic je pronásledování neukázněných závodníků číhající Policií, Time Trap spadá do kategorie obvyklého odpočítávání předem určeného času, během něhož je vyžadováno danou trať odjet. A ztěžují to vysoké šance vystavení se všudypřítomným, uniformovaným příslušníkům, nedám-li si pozor, budu pomalý, do něčeho narazím a tak. Dlouho mi trvalo najít vyhovující vozidlo třídy B, z něhož by dokázala hra těžit. Stal se jím model Toyota Celica GT-S, převedený z Underground 2 Jeho jízdní model překypuje pozměněným chováním, umožňujícím flexibilitu ovládání a maximalizaci rychlosti. Ve Snowy Ridge tak, za hustého sněžení a silničního povrchu s břečkou, rázem velká změna. Jakmile chci jet první i mít rozestup několika vteřin, stejně tak vyšší šanci na zvládnutí prudkých zatáček. U ostatních automobilů platí, že když inklinují ke sklonům k přetáčivosti, uvědomí mě hra o tom, že to fakt není snadné. Ověřeno s modelem Porsche 924 Carrera GTS, měl tendence se neustále přetáčet, projetí zatáček bylo uměním. Základní BMW Z3 naproti tomu zcela ok, v tomto ohledu. Nabídku luxusních žihadel reprezentuje jak oficiální seznam, tak i ten neoficiální z Internetu. Jednou chybou navýšeno konto financí, aniž bych projevil jakoukoli snahu. A to opakovaně. Zapříčiněno Dodge Charger R/T - 2006, ale ono auto poté odstraněno. V Single Player Arcade přibudou tratě ze trojky tehdy, absolvuji-li je prvně v kariéře. Na ně natěšenost vzrůstala s tím, jak blízko mě odjezděné kilometry dovezly k cíli. Do Hometown, Redrock Ridge, Lost Canyons a Atlantica.
+16
  • PC 70
Čtvrtý díl Need for Speed jednou přinesla domů sestra. To už jsem měl ale dávno za sebou kariéru a továrního jezdce v jedinečném Porsche 2000, takže jsem ze hry pochopitelně nebyl dvakrát nadšený.

Ano, oproti trojce vypadá Road Challenge znatelně lépe a novinky v podobě systému nákupu vozů, poškození vozů nebo módu High Stakes jsou skvělé, ale po pro mě nejlepší závodní hře všech dob prostě jen těžko můžu jásat nad jasně horším titulem. Samozřejmě vítám přítomnost Porsche 911 Turbo, a to dokonce na obou stranách zákona. Potěší i klasiky v podobě Lamborghini Diablo, Ferrari F50 nebo Chevrolet Corvette, ale to nestačí.

Intra vývojáři z EA Canada prostě umí a i zde to předvedli. Stejné je to s hudbou, která znovu nezklamala, avšak tratě, které jsou z poloviny okopírovány z trojky, mě nenadchly. Celkově jsem se bavil o něco více, než u trojky, ale daleko méně, než u pětky, takže není to nejhorší, ale mohlo by to být i lepší.

Pro: Porsche 911 Turbo, systém nákupu vozů, High Stakes, intro, hudba

Proti: tratě, samotné závody

+11
  • PC 80
NFS 4 byla zvláštní, nebyla tak rychlá a zábavná jako předchozí díly, ale přinesla spoustu novinek a rozšířila svět NFS.

Grafika hry byla trochu zklamáním, jelikož sice dostala nové efekty, vymodelovanou palubní desku, ale oproti trojce vypadala vizuálně hůř. Prostě autoři měli velké plány, ale tehdejší akcelerátory nedokázaly vykreslit vše v dostatečné kvalitě. Zvuk a hudba nemá výtku, na to byly vždy EA mistři.

Velkou novinkou bylo poškození vozu, které ale bylo hlavně formou několika ukazatelů na obrazovce. Vizuální změna vozu byla ještě jen minimální, a ani v chování nebyl zas tak zásadní rozdíl, i s "totálkou" se dalo normálně závodit. Nejzásadnější bylo rozbití světel, jeden naráz a jeli jste noční trať potmě.

Druhou největší novinkou byl režim kariéra, tj. nákup základního vozu za přidělené peníze a jeho postupné vylepšení (byla tu možnost výkonnostního tuningu) a poté nákup výkonnějších vozidel. Prostě klasika. Tento mód přinesl nové možnosti a využila se i vlastnost rozbíjení vozidel, protože opravy byly placené. A do hry šly přidávat i nová vozidla, vzpomínám si, jak jsem jezdil kariéru s Fábkou :-)

Ostatní druhy závodů jsou jako v předchozím díle, včetně honiček s policií.

Need for Speed 4 (nebo taky High Stakes či Road Challenge, dodnes nechápu proč tolik názvů) byl velice solidním nástupcem předchozích dílů. Nebyl bohužel až tak návykově zábavný jako 2 a 3, ale přinesl odklon k lehce realističtějšímu závodění (stále ale to byla hlavně arkáda), a nabídl nové zásadní novinky. Narazil na technická omezení, hlavně na grafice to bylo znát, že i když vše bylo detailněji zpracované, nepůsobilo to tak dobře jako předchozí díl. A měl jsem i technické problémy, nechtělo se mi to na některém HW spouštět s akcelerací (pouze softwarovou, a to vypadalo strašně a bylo to pomalé). Ostatní nýdy z té doby mi žádné funkční problémy nedělaly, běhaly jako víno.

Pro: Kariéra, poškození vozidel, hudba, zábavnost

Proti: Grafika (není to prostě úplně ono), poškození vozidel mohlo být zpracováno lépe, technické problémy

+13
  • PC 90
Tato hra ztvárňuje v mém životě zajímavou roli. Jednak proto, že nejsem hráčem tohoto typu her a také proto, že jsem jí hrával v době, kdy jsem jako hráč neměl moc možností herního vyžití. Tento komentář je spíše nostalgický, tudíž v něm nelze hledat nějaké objektivní zhodnocení.

Pamatuji si, že mě můj bratr jakýmsi způsobem přemluvil, abych tuto hru vyzkoušel. Zpočátku jsem nesouhlasil, neboť tento žánr mě nějakým způsobem vždy nechával chladným. Byla to zvláštní situace, která předcházela tomu, že toto je dodnes prakticky jediná závodní hra, u které jsem dodnes strávil nesčetný čas v porovnání s tím zlomkem času, který jsem jinak tomuto žánru věnoval.

Těžko bych v té době hádal, že podobně jako u starých klasik (Doom, Wolfenstein 3D, Prince of Persia) se k ní budu s odstupem času stále vracet. Sám si nedokážu vysvětlit, co na této hře bylo tak unikátní, že jsem se nikdy nedostal do bodu, že bych si řekl, že stačilo, dost a konec.

Snad u žádné hry jako tady jsem neobdivoval variabilitu jednotlivých krajin, kde se samotné závodění odehrává. Fascinovala mě jejich rozmanitost (město, hory, zasněžená krajina, aqua "městečko", kaňony, venkov...) a jakýmsi způsobem dosáhla toho, že ono hraní mě prostě nepřestávalo bavit. Každá herní lokace byla svým způsobem unikátní a odrážela nějaké reálné prostředí a i na první pohled nezajímavé krajiny měly svůj herní půvab. Takto nějak podivně začala má fascinace touto hrou a z nějakého důvodu způsobila, že NFS4 (jak to dodnes nazývám) zůstává i přes mnohé pokusy hrát další díly mojí neoblíbenější závodní hrou. Zkoušel jsem hrát další díly, zkoušel jsem hrát jiné závodní hry, no s ironií osudu se stalo, že jsem nikdy u jiné hry tohoto zaměření nevydržel delší čas. Herní svět si s člověkem někdy pěkně hraje, tak tomu bylo u mě v tomto případě.

Asi každý hráč zná ten pocit, kdy mu nějaká hra jakýmsi iracionálním způsobem přiroste k srdci, aniž by k tomu byl nějaký logický nebo objektivní důvod. Snažím se nevnímat, co mě přimělo se vždy za nějaký čas k NFS4 zase vrátit a znovu si procházet a hrát něco, čím jsem si už prošel. Je divné, že každé takové zahrání bylo toho rázu, že mě nepřestávalo a nepřestávalo bavit. Nemohu říci, že by se tam něco opakovalo, bylo nudné nebo něco v tomto smyslu. I přesto, že jsem na nějakou řádku let tuto hru odložil, vždy nastal nějaký čas, kdy jsem se k ní vrátil a o to zajímavější je pocit, že nikdy nevnímám, že bych hrál starou hru, nebo něco, po čem dnes nikdo neštěkne.

Až o mnoho let později v době vlastnictví více počítačů jsme s bratrem rozjeli LAN a mohli konečně vyzkoušet to, o čem všichni hráči jen mluvili a sice poznat ten herní rozměr, kdy můžeme závodit spolu. Chápu, jak neuvěřitelně zvláštně toto může znít, nicméně taková byla doba a o to krásnější zážitky si člověk z ní odnesl. Je to srovnatelné s tím, kdy jsem si po mnoha letech jako dítě mohl zahrát Doom po síti se spoluhráči. V dnešní době pro hráče snadno dostupná věc a dost možná samozřejmost. Tehdy to bylo unikum a člověk by platil zlatem za každou chvíli strávenou hraním navíc.

NFS4 je jedním z mezníků mého herního života, což mě přivádí k myšlence, vyzkoušet někdy nějaký žánr her, kterému jsem se doposud stranil. Ono to dost možná nemusí fungovat, ale může se i stát, že přimknete ke hře, ke které byste se těžko jinak dostali. A možná nad ní budete trávit mnoho hodin, daleko více, než byste si byli do té doby ochotni připustit. Toto je jedna z těch krás herního světa, které člověk může u hraní zažít.
+15
  • PC 90
Tak dohráno!! Po více než patnácti letech znovu......Suma sumárum, prostě pecka pořád a stále....Ano grafika a všechno kolem už zestárlo.....nicméně pořád skvělá zábava a pořád skvělá hra.....Toto need 4 speed je spíš takový velký upgrade předchozího dílu hot pursuit, ale ono to kupodivu všechno funguje......Nejlepší věcí je dle mého pohledu možnost kariéry.....Příjemná je možnost poškození aut, i když rozbít si čelní světlomety v nočním závodě bylo občas dost nepříjemné, tak i tak se jednalo o příjemné zpestření závodů. Velice příjemné bylo zařazení starších tratí právě z dílu Hot Pursuit + tři nové závodní okruhy. Bylo opravdovým zážitkem se vrátit zase do mých pubertálních let a zahrát si něco co jsme kdysi milovali.

Pro: Příjemná hratelnost, množství tratí, poškození aut, kariéra.....

Proti: Někdy příliš zdlouhavé jednotlivé závody v rámci kariéry (několikrát se mi stalo, že jsem ostatní předjel o kolo)

+14
  • PC 90
Pokud mělo NFS 3: Hot Pursuit nějaké ty mouchy, NFS IV je všechny jednou ranou rozmázlo, naopak jeho plusy naplno využilo a posunulo je na vyšší úroveň. Hot pursuit mód se stal samozřejmostí, přibyl systém poškození (taky jste v trati, kde projížděl vlak, zkoušeli, co váš vůz vydrží, anebo jsem jedinej? :D). Mód kariéry mě motivoval především proto, že se postupně odemykaly i tratě z předchozího dílu! Nevím, co víc bych dodal, jednoduše stále staré dobré, leč vytuněné, NFS.

Pro: poškození, přístup k tratím z NFS III

+14
  • PC 85
Takové vylepšené Need for Speed III: Hot Pursuit. Titul má oproti předchůdci mnohem více tratí a vozů. Poprvé v sérii NFS se zde objevil systém poškození vozů, tuning vozů a také kariéra. Grafické zpracování je malinko lepší než u předchůdce, největší rozdíl je vidět v interiérech vozů, auta již mají komplet 3D interiéry. Tratě ve hře jsou dlouhé, rozmanité, obsahují také zkratky. Devět okruhů je ze staršího dílu, přibylo deset nových (a nutno říct překrásných) tratí. Na výběr je mnoho sportovních i supersportovních vozů, za zmínku stojí určitě Ferrari F50 nebo McLaren F1. Do hry se dá stáhnout z internetu velké množství nových aut. Při závodech hraje výborná hudba.

Ve své době to byly naprosto špičkové závody sportovních vozů, které i dnes dokáží člověka zabavit na dlouhé hodiny. Na Need for Speed: Porsche 2000 ale tento díl nemá.

Pro: kariéra, množství aut i tratí, policie, soupeři, pohledy kamery, hudba

Proti: na svou dobu skvělá hra, podle mě bez nějakých slabin

+12
  • PC --
Posledni dil ktery se mohl honosit nazvem Need for Speed

Pro: Policie akce adrenalin hudba atmosfera

Proti: par nepodstatnych bugu

-11 +6 −17
  • PC 50
Dnes už nepříliš zajímavé závody, které nemají prakticky čím zaujmout, neboť je v hratelnosti překonává skoro každý starší (NFS 2) i mladší (NFS Underground) díl.
-11 +3 −14