Mortyr, tak budgetová 3D akce, že se nedočkala ani recenze ve Score, ovšem kupodivu se dočkala tří pokračování. Už jen najít a spustit ji byl oříšek. Na gogu jsem nepochodil, takže přišla vhod jedna pirátská stránka. Ovšem stažením sranda neskončila, hra se odmítala nainstalovat z virtuální mechaniky, musel jsem snad po sto letech vypalovat image na CDčko!! Přes přepsání cesty k datům ho poté hra vyžadovala v mechanice. Přes instalaci dxvoodoo pak nešlo změnit rozlišení, některé prvky byly příšerně zrychlené, naštěstí se to týkalo jen střelby ze dvou zbraní. Co dál? Občas prolínání do textur, občas zásek při načítání kola.
Intro nahodí celkem zajímavý příběh, ve kterém zimní ofenzíva Němců v roce 1944 obrátila běh války a ještě v roce 2093 Němci ovládají svět, vedeni nějakým Mortyrem. No a pak už nic nedává smysl. Někdo (kdo a proč?) se vydává do německého hradu roku 1944, továrny a nakonec do budoucnosti zničit stroj času, o kterém není v intru ani zmínka. Cestou nachází dopisy vědce se svědomím Alberta a šéfa projektu dr. Liebermana, takže čekáte jak se příběh zamotá. A on se nezamotá, protože zprávy ustanou a nikoho z postav ve hře nepotkáte! Poznámky vám kladou na srdce, abyste našli 6 částí stroje času... našel jsem jen pět, ale hru jsem přesto bez problémů dohrál. Jako bonus v jedné misi najdete naprosto nehlídaného, nereagujícího... a nesmrtelného Hitlera.
Technická stránka mimo výše zmíněných záseků a bugů docela ujde. Grafika prostředí je průměrná, ale ne strašná, má mírně rozbitelné prostředí (okna, bedny, skříně). Strašní jsou pouze ohyzdní kreslení nepřátelé jak z o 4-5 let starší hry a hrůzostrašně nepovedené pokusy o tanky. Přesto hradní prostředí ala pozdější Return to Castle of Wolfenstein je celkem fajn, ale s přechodem do fabriky a budoucnosti se z toho stává generický kovový labyrint, občas příšerně tmavý. Máte sice baterku, ale našel jsem ji za celou hru asi třikrát a moc nevydrží... noční vidění jsem našel taky, ale nepřišel na to, jak ho po zapnutí zase vypnout. Hudba mi nehrála, co se týče hrdiny, ten prohodí za hru asi 5 hlášek tak příšerně dementním hlasem, že jsem byl rád že drží hubu.
Hratelnost mě ze začátku docela bavila. První třetina z 30 kol se odehrává na hradě a okolí, kola rychle ubíhají, prostředí vypadá reálně, bojujete s lehoučkými a pitomými nácky, sbíráte klíče, lékárničky, náboje a zbraně. Kop, nůž, pistole jsou k ničemu, plamenomet má podivnou trajektorii střelby, do raketometu jsem našel asi 5 raket dohromady a granáty taky moc nepomůžou. Ale puška přesně odstřeluje na dálku, samopal spolehlivě čistí na blízko a těžký kulomet by byl super, kdyby nevyčerpal náboje za 5 sekund... a bohužel společné náboje do něj a pušky.
Postupem času je to ale stále větší nuda, kola se stávají zamotanějšími a otravnějšími, příběh neexistuje a z té tupé akce se vkrádá nuda. No a v budoucnosti to jde naprosto do háje. Barevná, leč příšerně tmavá a obrovská bludiště (bez mapy), otravní těžce zničitelní roboti a poskakující vojáci. K tomu mizerná a často chybějící výzbroj. Laserovým samopalem nejde základní vojáky prakticky trefit, přestože míříte přímo na ně. Navíc do něj i těžkého kulometu máte málo nábojů a ten druhý se snažíte šetřit na roboty. Zbylé zbraně - kulomet, plazmová pistole a ovladač myšlenek (absolutně k ničemu) vám hra dá až téměř na konci.
Samozřejmě nechybí respawn do zad z již vyčištěných chodeb, na konci místo nějakého záporáka jsou tři generičtí robo pavouci a naprosto nic neříkající outro s výbuchem přeruší zásek na "loading", takže hru jsem končil pomocí správce souborů.
Přes slibný začátek mě to nakonec bavilo čím dál méně a ve výsledku jsem se dostal skoro až k hodnocení, které je tady.
Intro nahodí celkem zajímavý příběh, ve kterém zimní ofenzíva Němců v roce 1944 obrátila běh války a ještě v roce 2093 Němci ovládají svět, vedeni nějakým Mortyrem. No a pak už nic nedává smysl. Někdo (kdo a proč?) se vydává do německého hradu roku 1944, továrny a nakonec do budoucnosti zničit stroj času, o kterém není v intru ani zmínka. Cestou nachází dopisy vědce se svědomím Alberta a šéfa projektu dr. Liebermana, takže čekáte jak se příběh zamotá. A on se nezamotá, protože zprávy ustanou a nikoho z postav ve hře nepotkáte! Poznámky vám kladou na srdce, abyste našli 6 částí stroje času... našel jsem jen pět, ale hru jsem přesto bez problémů dohrál. Jako bonus v jedné misi najdete naprosto nehlídaného, nereagujícího... a nesmrtelného Hitlera.
Technická stránka mimo výše zmíněných záseků a bugů docela ujde. Grafika prostředí je průměrná, ale ne strašná, má mírně rozbitelné prostředí (okna, bedny, skříně). Strašní jsou pouze ohyzdní kreslení nepřátelé jak z o 4-5 let starší hry a hrůzostrašně nepovedené pokusy o tanky. Přesto hradní prostředí ala pozdější Return to Castle of Wolfenstein je celkem fajn, ale s přechodem do fabriky a budoucnosti se z toho stává generický kovový labyrint, občas příšerně tmavý. Máte sice baterku, ale našel jsem ji za celou hru asi třikrát a moc nevydrží... noční vidění jsem našel taky, ale nepřišel na to, jak ho po zapnutí zase vypnout. Hudba mi nehrála, co se týče hrdiny, ten prohodí za hru asi 5 hlášek tak příšerně dementním hlasem, že jsem byl rád že drží hubu.
Hratelnost mě ze začátku docela bavila. První třetina z 30 kol se odehrává na hradě a okolí, kola rychle ubíhají, prostředí vypadá reálně, bojujete s lehoučkými a pitomými nácky, sbíráte klíče, lékárničky, náboje a zbraně. Kop, nůž, pistole jsou k ničemu, plamenomet má podivnou trajektorii střelby, do raketometu jsem našel asi 5 raket dohromady a granáty taky moc nepomůžou. Ale puška přesně odstřeluje na dálku, samopal spolehlivě čistí na blízko a těžký kulomet by byl super, kdyby nevyčerpal náboje za 5 sekund... a bohužel společné náboje do něj a pušky.
Postupem času je to ale stále větší nuda, kola se stávají zamotanějšími a otravnějšími, příběh neexistuje a z té tupé akce se vkrádá nuda. No a v budoucnosti to jde naprosto do háje. Barevná, leč příšerně tmavá a obrovská bludiště (bez mapy), otravní těžce zničitelní roboti a poskakující vojáci. K tomu mizerná a často chybějící výzbroj. Laserovým samopalem nejde základní vojáky prakticky trefit, přestože míříte přímo na ně. Navíc do něj i těžkého kulometu máte málo nábojů a ten druhý se snažíte šetřit na roboty. Zbylé zbraně - kulomet, plazmová pistole a ovladač myšlenek (absolutně k ničemu) vám hra dá až téměř na konci.
Samozřejmě nechybí respawn do zad z již vyčištěných chodeb, na konci místo nějakého záporáka jsou tři generičtí robo pavouci a naprosto nic neříkající outro s výbuchem přeruší zásek na "loading", takže hru jsem končil pomocí správce souborů.
Přes slibný začátek mě to nakonec bavilo čím dál méně a ve výsledku jsem se dostal skoro až k hodnocení, které je tady.
Han22
Dan9K
holmesjedna
Drolin
Všivák
Dines
Pro: Hratelnost, arzenál zbraní, grafika, secretroomy, první část hry během druhé světové války
Proti: Futuristická část hry, stereotyp, scripty, bugy, bossfight, konec, český dabing