Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Mirror's Edge Catalyst

07.06.2016
kompatibilní
72
62 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Catalyst je dle tvůrců hry novým začátkem po předcházející akční parkour/freerunning hře Mirror's Edge. Odehrává se ve stejném prostředí jako původní hra, tedy ve městě, kterému vládne dystopický režim Gabriela Krugera a jeho pořádkových služeb. Proti němu pak stojí dvě skupiny, a to Běžci a stoupenci hnutí Black November. Zatímco Běžci jsou typičtí rebelové, ale pro svoji zdánlivou neškodnost ji Kruger toleruje, členové zmiňovaného hnutí jsou skuteční teroristé. Zde pak navazuje příběh běžkyně Faith Connors.

Hra přichází s mnoha novinkami, mezi něž patří možnost postupného vylepšování rukavice a tím i schopností hlavní hrdinky. Parkour v podání Faith je daleko více propracovaný a plynulý a rozšířila se i škála možností boje, především v podobě úderů využitím pohybu těla a kinetické energie. Nová je i mapa zaznamenávající hráčovy vedlejší aktivity. Původní lineární hratelnost je nyní nahrazena otevřeným světem a cíle lze tedy dosáhnout několika různými cestami.

Přítomna je singleplayerová kampaň a několik dalších herních módů (time trial, race). Mód synchronního multiplayeru, který Catalyst nabízí, znamená ovlivnění herního světa ostatních hráčů akcemi, které provedete ve hře vy sami. O technickou stránku hry se stará novější verze Frostbite enginu.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS4 80
Když jsem loni po mnoha letech pokusů konečně dohrál první Mirror's Edge, zalíbil se mi nakonec natolik, že jsem si koupil i Mirror's Edge Catalyst. Catalyst je takovou modernější verzí prvního dílu, v něčem lepší, v něčem horší.

Vzhledem k tomu, že se druhý díl (no, druhý díl...jedná se spíše o restart série) odehrává v otevřeném světě, nepůsobí příběh a hra celkově tak intenzivně jako to bylo v prvním díle. Tam na sebe mise navazovaly přímo a čím více byl hráč u konce, tím větší jízda to byla. Tady si hráč musí pro misi zaběhnout třeba přes půl města, cestou si může klidně splnit jeden vedlejší příběh, posbírat pár součástek a zaběhnout jeden dash (závod na čas). Osobně mi to nevadilo, parkur je i v Catalyst velmi povedený a město není tak velké, aby začalo být pobíhání po něm úmorné.

Co hodně potěší je úplné vynechání toho nejhoršího z prvního dílu - střelby. Místo střílení tak Faith používá pěsti, kopy a chvaty. Je to sice změna k lepšímu, ale i tak jsem se do praní pouštěl, jen když mě k tomu hra donutila (naštěstí to není tak často). Nicméně je soubojový systém docela jednoduchý a stačí se naučit jen pár triků.

Příběh hry je fajn. Opět není nějak světoborný, ale tak nějak funguje. I tak mi přijde, že tento povedený svět má větší potenciál. Například neuspokojivý mi přišel konec hry, poslední mise byla sice povedená, ale chybělo mi tam výraznější vyvrcholení, takhle to působí až moc otevřeně. Takový konec zničehonic.

Co se týče charakterů, Faith je mi dost sympatická (nj, mám slabost pro asijská děvčata) a i pár vedlejších postav je fajn, například Plastic (ten hlásek <3 :D ) nebo Dogen. Ale ne všechny jsou povedené, třeba Icarus mě dost štval.

Ve hře jsou samozřejmě tuny různých aktivit, mnoho z nich je na čas a to je něco pro mé nervy. Některé jsou tak těžké, že jde doslova o setiny a chce to více než trochu cviku. Hodnotím to ale pozitivně, zrovna u této hry je výzva vcelku žádoucí.

Graficky vypadá hra stále skvěle, každé prostředí je unikátní a hudba hrající na pozadí je stejně jako v prvním díle famózní.

Celkově jsem si hraní Mirror's Edge Catalyst užil, vlastně úplně stejně jako první díl. Oba díly jsou trochu rozdílné, oba mají ale něco do sebe.

Pro: Parkur a pocit z něj, grafika, hudba, město, Faith, je to zábava

Proti: Neuspokojivý konec, příběh mohl být daleko lepší

+20
  • PC 75
Z prvního dílu si pamatuji už jenom nablýskané mrakodrapy, originální gameplay založený na běhání a místy dost strašné střílečkoidní pasáže. To poslední naštěstí odpadlo a tak můžu říct, že Catalyst mě v celku nadchl. Pohyb je snad ještě svižnější, většinou krásně plynulý (až na občasné záseky a bugy) i když trochu nelogický (krátké běhání po zdech je pro mě už ok, ale proč každá malá bedýnka funguje jako trampolína, to nechápu). Udělat hru v open-world je asi spíš pozitivní volba, sedlo mi to víc, než lineární mise (které tady teda taky najdeme, ale v kombinaci s otevřeným světem to docela funguje). Hromadu jakýchsi mini úkolů a závodů s jinými hráči jsem moc nevyužil, přestalo mě to bavit celkem rychle a všude stojící postavy zadávající úkol působily spíš blbě.

Souboje se omezily vesměs na pouhé "kopni týpka do spánku, druhýho kopem do koulí pošli přes zábradlí, ostatním zdrhni" a je to tak dobře. Pár bojových arén je ale krok vedle. Vizuálně je to dost dobré, výhledy jsou epic. Za nejlepší považuju mise, kde šplháte na některé z nejvyšších mrakodrapů. Škoda jen, že dolů pak svištíte výtahem. Chyběl mi tam už jen seskok dolů do kupky sena :)

Pro: Pohyb, ladné souboje, vzhled města a šplhání

Proti: záplava mini úkolů, občasné bugy, pár zbytečných soubojových pasáží

+17
  • PC 80
Herní výzva 2017 #8

Nebyl jsem zrovna někdo, kdo by celých sedm let od vydání prvního dílu Mirror's Edge čekal na pokračování - jedničku jsem si zahrál, zkonstatoval, že to bylo oukej, ale že je co zlepšovat, ale když dvojka nevznikne, tak by mi to taky nevadilo. Oznámení Catalyst mě proto nechalo celkem chladným a zahrál jsem si to o rok později jen proto, abych nějak využil koupený měsíc služby Origin Access. I proto jsem nakonec byl celkem příjemně překvapený, jak moc mě ME Catalyst bavil.

Největším tahákem hry a pozitivem je, jak jinak, parkour. Měl jsem z něho daleko lepší pocit než u jedničky - přišel mi plynulejší, rychlejší a celkově zábavnější. Řekl bych, že ovládání je oproti prvnímu dílu maličko zjednodušené a nevyžaduje tak rychlé reakce. Mírně kontroverzním prvkem byl červený ukazatel ukazující přesnou cestu dál, ale jde v nastavení buďto úplně vypnout nebo zredukovat tak, aby fungoval stejně jako v jedničce, takže v tom nevidím problém.

Co se týče open worldu, převažují u mě kladné pocity. Na jednu stranu herní náplň v něm není příliš originální (všechny nepovinné aktivity jsou prostě jen běhání na čas v různých variacích nebo sbírání collectibles), na druhou stranu je tak dobře navržený, že mi neustálé opakování stejných aktivit nepřišlo stereotypní. Potěšilo mě, že si autoři dali práci s vyvážením časů u každého nepovinného závodu, tudíž je nejde lehce proběhnout napoprvé a musíte skrz opakované pokusy najít tu optimální cestu. Některé jsou až tak těžké, že bych to v AAA hře od EA nečekal. Jako hřiště pro zábavné běhání město Glass funguje na jedničku, ale je škoda, že není příliš uvěřitelné - nenajdete v něm žádné NPC kromě nepřátel a zadavatelů questů a vůbec působí tak, že bylo primárně navržené jako bežecká dráha a až potom jako herní lokace. Mě osobně to moc nevadilo, ale chápu, že pro někoho to může být zápor.

Příběhové mise jsou o poznání lineárnější než mise v open worldu a protáhnou vás řadou efektních lokací - pokud vás v prvním díle bavily ty mise, kde vás hra nikam nehoní a musíte si najít vlastní cestu skrz členitou úroveň, tak se máte na co těšit. V tomhle ohledu bych vyzdvihl gridNode mise, které jsou parádní a je velká škoda, že jsou jen čtyři.

Faith dostala několik nových hraček (jako třeba efektní magnetický hák) a chvatů. Tolik kritizované přestřelky z jedničky byly nahrazeny melee bojovým systémem, který je primitivní až hanba. Máte sice k dispozici celou řadu kombo útoků spojených s běháním, ale celou hru jsem si vystačil s uskakováním do strany a kopáním nepřátel do zad. Není to příliš záživné a v některých částech hry se soubojům prostě nevyhnete, takže na nějaký pacifismus rovnou zapomeňte. Do konceptu Mirror's Edge mi nesedí stejně, jako střílení v jedničce, v dalším dílu bych radši viděl nějaké stealth prvky. Co mi taky nesedlo, je RPG systém, který po odemknutí základních pohybů v podstatě ztrácí smysl a slouží jen jako motivace k plnění vedlejších misí. Zbytečné.

Příběh není velká paráda. Je lepší než v jedničce, což ale není samo o sobě velký úspěch a upřímně moc nerozumím, proč se tvůrci rozhodli rebootovat, když vlastně nevymysleli nic moc nového, spíš si vzali hromadu konceptů z prvního dílu a akorát je zpracovali trochu jinak. Catalyst je trochu hollywoodštější, akčnější a má výraznější (ačkoliv hodně klišovité) postavy, než jednička, ale za rok si na něj kvůli příběhu stejně nevzpomenete. Ono je to vlastně jedno, ten příběh pořád existuje jen jako odůvodnění toho, co vlastně děláte. Neurazí, nepotěší.

Graficky to zas vypadá samozřejmě výborně. Jednotlivé čtvrti města mají svůj unikátní styl, takže se nemusíte bát, že by celá hra byla jen bíločervená. Soundtrack je opět od Solar Fields, ale přišel mi o něco méně zapamatovatelný než v prvním díle.

Catalyst není v ničem moc inovativní, ale klíčové herní mechaniky fungují tak, jak mají a to je pro mě to hlavní. Souboje jsou sice primitivní, ale aspoň příliš neruší od běhání. A to je to, oč tu jde. Je zábava pomalu hledat cestu, je zábava zběsile uhánět k cíli, je zábava jen tak se proběhnout městem. Zbytek je buďto nepodstatný nebo nerušivý.
+16 +17 −1
  • PC 80
Nedávno jsem slyšel v jednom herním pořadu, že od doby, kdy začali v nových recenzích mazat úvodní odstavce, tak se jejich celková kvalita zvýšila, tak to také zkusím aplikovat a vyhnout se mandatorním nostalgickým kecům o (skvělé) jedničce, kterou si beztak už moc nepamatuji, nebo celkovém pozadí hry a jejího vývoje, protože koho to sakra zajímá a rovnou se vrhnu na hru samotnou. Mimochodem, i tak je tento odstavec neinformativní nudný tentononc o ničem, ale nechám ho zde, abyste viděli, jak vypadá :)

Druhý díl nestárnoucí klasiky Mirror's edge není ani sequel ani prequel, ale přímo reboot. Hlavní hrdince Faith zůstal pouze vzhled, jinak přichází s jiným příběhem a jinými postavami, které v něm účinkují. Upřímně na tom až tolik nezáleží, a to, že jsem si uvědomil, že nejde o pokračování původního příběhu až zhruba v polovině hry, jen dokazuje jak málo mě v jedničce samotný příběh oslovil, že si ho ani nepamatuji a přitom nikterak nesnížil pocit zábavy. I zde postačí, že dává solidní strukturu hlavním misím a příliš neotravuje od toho důležitého - parkouru.

Pokud se komukoliv líbil první díl, nemá moc důvodů nemít rád ani ten druhý, protože je to nemlich to samé. Běží se, skáče a leze po střechách mrakodrapů za hektického tempa pomocí výborných atletických schopností hrdinky, které od posledně prošli mírným vyladěním, než nějakou velkou riskantní inovací. Faith je plynulejší, přesnější při výběru správného pohybu, nepadá tak často kvůli nezachycení se okraje a neztrácí zbytečně rychlost, která je tak důležitá pro zajištění těch nejlepších výsledků, protože o ně jde především - dostat se z místa A do místa B výběrem nejrychlejší trasy a pomocí správného načasování pohybů nejrychleji, jak jen to jde. Tentokrát však v otevřeném světě, který má své pro i proti.

Bohužel hlavní mise v něm zasazené postrádají určitou rozmanitost a jsou paradoxně přímočařejší, zvlášť díky ukazateli směru, který nahradil chytrý design úrovní z jedničky, který často směroval hráče i bez svítících ukazatelů. Naopak silná stránka otevřeného prostředí je, že vytváří obrovské herní hřiště a je čistě na hráči, jak se dostane do cíle, pokud ignoruje ukazatel směru, který mimochodem skoro nikdy neoznačuje ideální a nejrychlejší stopu. Na mapě je zasazeno pár vedlejších misí, spousty roznáškových misí, ale i desítek výzev na čas, které dostatečně provětrají hráče, který hledá radost z virtuálního parkouru, který si nejvíce užije bohužel až potom, co si postupem hrou nebo koupením za dobyté zkušenosti v stromu vylepšení otevře všechny dovednosti. Jde to celkem rychle, ale i tak to není nejlepší řešení a nechápu, proč třeba kotoul pro vytlumení dopadu není dostupný už od začátku.

Hru doplňuje i překopaný soubojový systém. Už nelze vzít zbraň do ruky, takže je hráč odkázán jen na boj na blízko a ten opět rámuje celkový přístup hry, a to že v rychlosti je síla. Často lze od útočníků prostě jen utéct, běháním Faith generuje jakoby štít, takže nepřátelé se střelnými zbraněmi prchající hrdinku jen mírně lechtají a když k souboji dojde, vyplatí se útočit v rychlosti pomoci různých akrobatických technik a celkově využívat prostředí. Hlavně ze začátku, pokud je hráč statický a nechá se přečíslit, tak jde o život, což generuje mírný strach a napětí a spíše vybízí k úprku. Každopádně hra k soubojům zas tak často nenutí, takže se mi bohudík nestačili zprotivit.

Co víc říct, hra mě baví. Lítám si po střechách, a přitom se sám nezapotím, nezadýchám a při pádu nezlámu vaz. Možná, když už Faith překopali, měli ji vymodelovat větší prsa a zadek, ale i tak je fajn.
+14 +15 −1
  • PC 80
Catalyst je v podstatě jen nový oblek prvního Mirror's Edge. Vedle běhání přibyly side questy, user generated content a nemůžete střílet. Což mě osobně nijak nevadí, i když bojový systém je dost zjednodušený, dalo by se říci i primitivní nebo prostě volšovej. Občas jsem stál jak nějakej panák mezi hloučkem týpků z K-Sec, kteří si se svou inteligencí mohou podat ruce s některými členy MP. Prostě stojíte na místě a kopete nohama vzduch kolem sebe, epesní podívaná. Dá se rozběhnout "z fleku", jenže to samý tlačítko (RMB defaultně) slouží i pro obíhání a vyhýbání se útokům od protivníků.

Sub questy (neplést se side questy - těch je pár a doplňují příběh, postavy atd.) jsou generické, tuctové, ničím originální (dones, nerozbij, odveď pozornost). Multiplayer (jestli se to tak dá nazvat) je omezen na dvě věci - proběhnout jiným hráčem vygenerovanou trať, anebo tzv. BEAT L.E., což je takový jednoduchý geocaching. Zbývá teda fakt jen běhání a hlavní příběh. Běhání je super, ve zpracování pohledu první osoby podle mě nemá DICE konkurenci. Až na pár výjimek jsem nepoužil fast travel, neměl jsem potřebu, velikost města, resp. vzdálenost trochu klame. Celou herní plochu přeběhnete za cca 10 minut, navíc mezi jednotlivými částmi města se můžete přemisťovat jen jedinou cestou a nejspíš i kvůli tomu jsem pak měl tendenci volit vždy stejnou trasu. Hra by vás mohla k objevování nových cest motivovat více a pouhé vypnutí runner's vision nepomůže (doporučuji vypnout až v pozdější fázi hry, pro svižný pohyb městem je nutné dostat prostředí do paměti). Dějová linka byla dostatečně motivující a nezapůsobilo na mě žádné hluché místo. Jakoby se snad DICE hrozili toho, že nacpou do hry nějakou vatu, děj končí náhle. Rozhodně ještě jedna nebo dvě mise a malé natažení herní doby by zde bylo ku prospěchu.

Grafické zpracování a design města hrají důležitou roli. Bílá hraje stále prim, ale barev je tentokrát trochu víc. Místy nesmyslná architektura podtrhuje utopii a sterilitu města. Optimalizace je celkem v pořádku, na pár menších propadů (okolo 55fps) jsem byl schopen jet ve full HD na Hyper nastavení v 72fps. Před poslední misí však přišel crash (freeze obrazu, zvuk běžel, žádný error). Když jsem zapl hru znovu, dostal jsem jen info, že save file byl poškozen a bude přepsán novým. Jakože úplně novým. Takže jsem si to dal celé znova :) Origin FTW! Jaký je pak smysl cloud syncu?

Catalyst nijak nerozvíjí první díl. Naopak, některé postavy (Caitlyn) zde mají naprosto jinou minulost, takže na původní Mirror's Edge můžete úplně zapomenout, nemá smysl jej ani rozehrávat. Po šíleně dlouhých titulkách (30 minut... WTF!) si nechá Mirror's Edge Catalyst pojistku pro možné budoucí pokračování, takže uvidíme. Zatím jsem odehrál poctivých 30 hodin, ještě chvilku si po Glass poběhám a uvidím, jestli budu mít motivaci dotáhnout vše na 100%. Přestože je stále co zlepšovat (pořád to trošku zavání takovým "zkusíme-uvidíme" odérem prvního dílu), Catalyst se povedl a nijak výrazně netrpí ani na umělé nekonečné natahování herní doby. Virtuální běhání a skvěle zpracovaný pohled první osoby spolu s kontrastem (jak vizuálním, tak iluze svobody z běhání vs. utopické město budoucnosti s dobrovolně "zotročenými" občany) působí jako svěží relax.

Pro: Zpracování pohybu, design města, kontrast (vizuální i myšlenkový)

Proti: Klišovitý příběh, zakončení, Origin cloud sync (ještě teď jsem na***nej)

+11 +12 −1