Journey to the Savage Planet

Journey to the Savage Planet je velmi zábavná hra z pohledu první osoby postavená na radosti z objevování, zkoumání mapy a milém humoru.

Vžijete se do role chudáka, který se přihlásil na misi se čtvrtou nejlepší vesmírnou agenturou. Ocitnete se tak na neznámé planetě, kde máte za úkol zkoumat místní flóru a faunu, zjistit, co se stalo s inteligentním životem, a také najít vhodné palivo pro návrat na Zemi. Doprovázet vás bude palubní AI, která je sice nápomocná, ale zároveň neustále hláškuje a ráda si do vás rýpne.

Grafika je pěkně barevná, soundtrack hravý a autoři si dali záležet na velkém množství vtipných hraných filmečků. Humor je jednou z hlavních devíz hry – chodí vám absurdní spamové zprávy, šéf posílá bizarní videology, sledujete parodické reklamy a samotná flóra i fauna planety má často dost ujeté tvary i vlastnosti.

Soubojový systém je jednoduchý. Kromě kopání a facek dostanete do ruky v podstatě jednu zbraň, kterou lze postupně vylepšovat. Bossfighty spočívají hlavně ve střílení do slabých míst. Postupně sbíráte suroviny, díky nimž si odemykáte nové upgrady obleku i nástrojů. V hratelnosti mi občas vadilo lehce nepřesné ovládání, což bylo nejvíc znát při skákacích pasážích – párkrát jsem kvůli tomu spadl do své smrti. Naštěstí to hra řeší s humorem: na lodi se okamžitě objeví vaše naklonované já, AI to okomentuje sarkastickou poznámkou a vy si můžete dojít pro loot ke své mrtvole.

Celá mapa je krásně navržená. A byla to čistá radost objevovat a zkoumat nová místa. Nejvíc mě bavila první část hry, kdy jsem se s každou novou schopností s radostí vracel na stará místa a otevíral si dříve nedostupné cesty, abych odkryl záhadu planety, získal cenný materiál na upgrade či zblajzl oranžovou hmotu, která po stém kousku přeměnila moje tělo z 95 % na jeden chodící nepřemožitelný nádor. Tomuhle se prý říká metroidvania a dost mě to chytilo, že budu rád za další podobné hry.

Hra mě potěšila natolik, že jsem ji dohrál na 100 % včetně DLC. To je sice o něco slabší – přidá jednu mapu a zhruba dvě hodiny hraní – ale neurazí. Vtipné je, že naposledy jsem dohrál na 100 % Far Cry 5 a Far Cry 6. Je vidět, že za hrou stojí bývalí vývojáři z Ubisoft – ty jejich návykové, ale pro mnohé neoblíbené designové prvky tu jsou znát. Vzniklo i pokračování, Revenge of the Savage Planet, tentokrát už v novém studiu (původní bylo prodáno Googlu, ale klíčoví lidé si založili nové studio – takhle se dělá byznys!).