Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Hovniválové aneb Záhada komixu

Dung-beetles aka The Mystery of A Comic

1998
65
18 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Příběh této 2D adventury vás zavede do kůže mladého teenagera Jerryho, který najde v jednom domě záhadný komiks. Při čtení ho však časopis "vcucne" dovnitř a už bude jen na vás, jak se s touto nepříjemnou skutečnosti vypořádáte.

Hra má celkem 4 velké kapitoly, ve kterých se zhostíte v různorodém prostředí různých postav (detektiv, opička, hovnivál a počítačový expert). Dále jsou zde 2 obtížnosti lišící se v několika postupech, minihry a také český dabing.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Poněkud opomenutá adventurka. Přitom mi z české dřevní tvorby vychází jako jedna z nejlepších. To hlavně díky citu pro stylizaci, jemuž pomáhá parádní skorokomiksová grafika, skvělá hudba a povedený (!!!) dabing. Výsledkem je suverénně a s chutí vytvořená záležitost, která sice má některé typické neduhy typu ne zcela logických akcí a hádanek, ale širokým obloukem se vyhýbá křečovitosti a trapnosti, do kterých české adventury často upadaly. Radost hrát.

Pro: grafika, hudba, styl, scénář, dabing

Proti: neintuitivní překážky v postupu hrou a z nich plynoucí obtížnost nedobrého druhu

+21
  • PC 50
Adventura Hovniválové (aka Komix) vyšla v době, kdy nějaká česká hra vycházela skoro každý měsíc, v krátké době vyšlo Horké léto, aneb Majer v akci, Edna, Boovie, Léto s Oskarem, Turbo Speedway a Oil Empire, čeští vývojáři tehdy doslova bombardovali trh ve snaze navázat na úspěch Dračí Historie, ale doba už poněkud pokročila a nároky na kvalitu se poněkud zvětšily. České hry si tehdy v podstatě konkurovaly navzájem, což v situaci, kdy si originální hru koupilo stěží 5% hráčů, nevěstilo nic dobrého. Tehdy uspělo jediné Horké léto, aneb Majer v akci, ostatní vydané hry upadly do zapomění a skoro nikdo je nehrál.

To byl i případ Hovniválů, chvíli jsem je tehdy během zlatých devadesátek hrál, ale kromě odporné grafiky a segmentu z broučí říše mi v paměti moc neuvízly. A jak hra vypadá dnes? Hra začíná vpravdě masivním intrem, které by ze všeho nejvíc potřebovalo akutní zásah střihače a dramaturga. Během něj sledujeme jakéhosi týpka z typicky českého města Gotham city (důvod pojmenování mi jaksi uniká) na zdlouhavé cestě že školy domů, kde se celý převleče (opět za nonstop asistence vtíravé kamery) a jde ven jezdit na skejtu. To jsme opět nuceni několik minut sledovat, aby poté při cestě domů (tentokrát již pouze textové info) vlezl do nějakého domu, ve kterém ho vcucla komixova kniha. Fajn, intro jsme přetrpěli, začíná hra. A jaká! Autoři Hovniválů opravdu věděli, jak potenciální hráče odradit, po absolutně nicneříkajícím intru totiž hra začíná rovnou v okamžiku, kdy hráče silně omezuje časový limit a adventurní problém, zahrnující pixelhunting a několikeré klikání na místo, kde by již nemělo nic být, což je jeden z nejpodlejších triků, který v adventurách existuje, nebo spíš v 90. letech existoval. K tomu všemu hráč musí přetrpět vpravdě příšernou grafiku, která nebezpečně připomíná nechvalně proslulou Misi Quadam. Po vyčerpávajícím zneškodnění úvodního problémů (nakonec klasicky za použití návodu, aneb jak si hned zkraje zkazit hraní) se hra nicméně zlepšuje a dá se hrát.

Hovniválové jsou rozdělení na 4 části. První, ve které hráč ovládá soukromého detektiva, je relativně rozsáhlá a není moc zábavná. Druhá část z říše plyšových zvířátek je zase směšně krátká, ale je třeba ocenit originalitu námětu, ač je dost infantilní a mě osobně moc nebavil. Následují slavní Hovniválové, tato část je opravdu originální a vtipná, bohužel však opět velmi krátká, jedna se o cca 6 obrazovek a stejný počet předmětů. Po defakto freewarových segmentech přichází poslední a konečně již patřičně dlouhá část z nedaleké budoucnosti. Trochu mi svou náladou připomínala Nightlong: Union City Conspiracy, ale hratelnost opět trochu pokulhávala, autoři zde myslím již přehnali svou snahu dávat všechny předměty do odpadkových košů, což je adventurní klišé, že kterého si dělal legraci už Al Lowe v prvním Larrym, a nutnost klikat na aktivní místa několikrát, aby z nich hrdina vyhrabal nějaký ten životně důležitý předmět.

K technické stránce není moc co dodat, grafika je prostě strašlivá. Nemám nic proti komixovemu stylu, ale grafik Centauri Production prostě neuměl moc malovat. Hudba je průměrná a nestojí za výraznější zmínku. Za zmínku ovšem rozhodně stojí dabing, překvapivě ovšem v kladném slova smyslu. Podle všeho je amatérský (přinejmenším o něm není žádná zmínka v jinak ultrainformativnich credits), ale působí uvěřitelné a mnohdy lépě, než řada českých profesionálních herních dabingů. Zejména dabér hlavního hrdiny je velmi dobrý. Obecně se však v případě Hovniválů jedna spíš o dobový průměr až lehký podprůměr (samozřejme s klasickou desetiprocentní kladnou přirážkou pro české projekty) s tím, že se ve hře střídají zábavné pasáže s těmi nudnými, ba přímo frustrujícími. Hovniválové tak do české scény nepřinesli nic nového a vcelku zaslouženě se na ně zapomělo. Autoři se možná měli plně soustředit na segment s Hovnivály a nekouskovat hru do několika různých nesourodých stylů.

Pro: czech made, námět, občasná politicky nekorektní brutalita, povedený amatérský (!) dabing

Proti: grafika, zastaralé ovládání, 3 ze 4 akčních meziher jsou absolutně nehratelné, předměty v odpadkových koších, na ktere je nutné několikrát kliknout

+15
  • PC 60
Centauri production, vy bestie! Klidně si vydáte hru proloženou filmy s živými herci (byť v typicky prokládané nekvalitě výsledného záznamu), namluvenou a navíc i se dvěma volbami obtížnosti? Některé obrazovky scrollují, a to nahoru i dolů? Nevídané...

Hovniválové (původně vedení pod jménem Komix, jak byli ostatně i recenzovaní tuším ve Score) jsou hrou velmi zvláštní. Skládají se z několika naprosto odlišných segmentů, z nichž každý má úplně odlišné ovládací prvky (některé připomínají SCUMM se dvěma řadami příkazů nad sebou - ostatně autoři jako jednu ze svých inspirací uvádějí Indiana Jonese, jiné jsou pro změnu v jedné řadě. Liší i barevným provedením) a společné mají snad jen to, že se protagonista - skejťák - jen tak náhodou dostane do světa komiksů.

Některá místa jsou obtížná díky nechutně krátkému časovému limitu (ať už se jedná o střílení padouchů či zneškodňování bomby hned na samém začátku hry) a jiná zase kvůli mezihrám (které jsou všechny na jednom místě v podobě automatů - zrada je v tom, že musíte na jednom z nich překonat nejvyšší dosažené skóre a pokud nejste pamětníky Arkanoidu, odhalování (lehce lechtivých) obrázků či klasickému automatovému střílení typu Space invaders, tak vám pomáhejte všichni svatí (a nebo cheat - vyberte si prostřední automat a hned jak začnete kolo, stiskněte ctrl+h). Opakujte po následujících třináct spoře oděných dívek). Kromě (v tomto pořadí) Arkanoidu, Qixy a Galao jste v závěru odměněni ještě hrou Flappy, která dost připomíná Boovie.

Vizuálně vypadá hra poměrně odpudivě - částečně je to asi dáno nízkému rozlišení naskenovaných pozadí, hlavní postavička snímaná pomocí motion capture tam zapadá jako pěst na oko. Představte si něco mezi Misí Quadam a Gookou v tmavých barvách. Hudba je zajímavá snad jen v intru a outru a jinak jsou samply spíše iritující.

Autoři dále zkoušeli mou trpělivost předlouhými videi - šestiminutové intro nemá prakticky žádnou výpovědní hodnotu, tedy pokud nejste fanoušky ježdění na prkně - a naopak credits mají výpovědní hodnotu obrovskou. Tvorba hry zabrala třináct měsíců od podzimu 1996 do podzimu 1997? Naprogramováno na třech 486kách? Něžný vzkaz pro Petra Vochozku (Chcípni, hajzle!)? Lokace v Chomutově a Klášterci nad Ohří?

No, to by snad stačilo.
+7