Fade to Black

Fade to Black, 3D pokračování úžasné plošinovky Flashback, jsem vždycky chtěl dohrát, ale vždycky jsem to vzdal hned na začátku, jako u spousty her, které mě prostě hned v úvodu odradí. Tentokrát jsem se kousnul a s pocitem, že se dovím, jak to s hrdinou Flashbacku Conradem dopadlo se do toho pustil.

Fade to Black začíná přesně na konci Flashbacku. Conrad zničil planetu Morphů a unikl ve své lodi, ale v neznámém vesmíru nezbývalo než se uložit do hibernace a doufat, že ho někdo najde. Po 50 letech bloudění vesmírem je nalezen, bohužel zrovna Morphy a uvržen do vězení. Morphové nezaháleli a podařilo se jim ovládnout Zemi, z vesmírné lodi Shadow jim vzdoruje jen hrstka rebelů a Conrad se po úniku z vězení přidává. Příběh je slušný, sledujeme rebely při snaze osvobodit Zemi, tentokrát se dočkáme uzavření a navíc je doprovázen parádními animacemi plnými akce a vesmírných scén.

Samotná hra bohužel zas tak úžasná není. Dvě věci, díky kterým jsem to vždycky vzdal jsou grafika a ovládání. Grafika je prostě odporná. Neinspirativní krabicoidní prostředí, hnusná barevná paleta, textury, prostě všechno. Chápu, že je to rok 1995 a že tehdy těch 3D pokusů moc nebylo, ale v porovnání s ostatními hrami toho roku je to prostě hnus na ntou.

Samotná hratelnost je third person akce, možná jedna z prvním a také jedna z mála, která vznikla před slavným Tomb Raiderem. Bohužel se to podepsalo na ovládání. To je neskutečně tuhé - šipkami se člověk otáčí a dopředu je běh. Občas potřebujete jen krok, ale něco jako chůze moc nefunguje, šipka dozadu není couvání, ale přikrčení se. To v celé hře nevyužijete, hodilo by se v soubojích, ale bohužel to při míření nejde. Souboje probíhají že jedním tlačítkem spustíte míření a šipkami se snažíte zaměřit nepřátele a dalším tlačítkem střílíte. Třetí tlačítko je pak na přebíjení. Něco zaměřit, natož trefit je umění, jde to naštěstí i myší, ale tam zas laguje střelba. Pokud chcete uhýbat, tak to jde zas jen na numerické klávesnici a pomalu.

Souboje jsou zkrátka peklem, navíc soupeři střílejí taky, občas máte různé poletuchy, které je těžké trefit, jindy potvory co vydrží 5-6 zásahů... a životy jdou do háje. Navíc nějakého chytráka napadlo, nacpat do hry plno nezničitelných potvor - golemové, věžičky, mechové, hlavní příšera. A tak střílíte a střílíte, než Vám dojde, že to nemá smysl a začnete prchat. Vtipné to je, když do Vás buší golemové, zatímco se snažíte řešit puzzle.

Abych je nekritizoval, tak ten zbytek je popravdě docela zábavný. Design levelů se povedl - sbíráte klíče, předměty, aktivujete zařízení pro postup dál, občas přijde nějaké puzzle, prostorový úkol (neviditelné stěny mě daly zabrat). Jsou tu různé nášlapné plošinky, vražedné sloupy rudého světla či bleskové podlahy, nebo lasery. Občas narazíte i na někoho živého na pokec. Explorace je fajn, stejně tak různé maličkosti - sbírání různých nábojů, štítů, skenerů. Funguje tu dobíjení energie na stanicích, ukládání je bez problémů, je tu povedená mapa. A kromě dějových animací je tu spousta death scén, které se spustí, pokud Vás něco originálně zabije. Asi nejvíce mě pobavilo zničitelné sklo na vesmírné stanici a následně vycucnutí ven.

Fade To Black není úplně špatná hra. Je tu slušně podaný příběh plný animací, dobře vymyšlená kola, jen to sráží mizerné ovládání a souboje a odpudivá grafika i na rok vzniku.