Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Eye of the Beholder II: The Legend of Darkmoon

80
39 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
prosinec 1991 PC
1992 Amiga
listopad 1993 FMT
Vývojáři:
, (FMT verze)
Pokračovanie prvého EotB, je mnohými považované za najlepší diel série. Na vylepšenom engine predchádzajúcej hry, Westwood vytvoril bohatší a rozmanitejší svet – pribudli vonkajšie priestory, zväčšila sa interaktivita s prostredím A nechýbala ani možnosť preniesť si družinu z predchádzajúceho dielu.

Po úspešnom dobrodružstvo z prvej hry, naši hrdinovia odpočívajú v miestnej krčme, a vychutnávajú si novo nadobudnutú slávu. Keď sú odrazu vyrušený správou od Khelbena Blackstaffa – arcimága mesta Waterdeep. Ten ich žiada o pomoc. Poslal jedného svojho zveda zistiť, či sú pravdivé zvesti o zle zhromažďujúcom sa okolo chrámu zvaného Darkmoon. Avšak doteraz sa nevrátil. Khelben premiestni hrdinov k chrámu, aby našli zveda (ktorým je elfka Amber) a pokračovali v prieskume. Avšak ako onedlho zistia, nič nie je také, ako sa zdá...


Poslední diskuzní příspěvek

Problémy s rychlým respawnem jsem měl i já a kupodivu jsme nebyli s hanakem jediní. Zřejmě je to nějaký bug. Dostat se k dračímu orbu přes…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
První 2 díly série EoB jsem si zopakoval loni (rok 2008). Ač dohrané RPG hry ze zásady znovu nehraju, tentokrát jsem udělal výjimku. Objevila se totiž amiga verze, která implementovala automaping ve stylu Lands of Lore. Chtěl jsem si zkusit jak tyto dva kousky obstojí v porovnání s dobou, kdy jsem je hrával někdy zhruba před 15 lety.

Změna oproti prvnímu dílu se objeví hned na začátku - začínáte v lese. Netrvá to však dlouho a brzy poznáte dobře známé zatuchlé pižmo kobek. I tak ale byl snížen podíl kobek ve prospěch venkovních lokací a chrámových místností, což asi každý přívítal.

Počet NPC postav, které v průběhu hry potkáte a které vám dají nějakou informaci či se dokonce k vám přidají do party, byl navýšen na příjemnou úroveň. Jinak ale jde pochopitelně o klasický dungeon crawler, jenž zažíval tehdy slavné období a který mám já tak rád. Systém soubojů i kouzlení je identický s prvním dílem. Grafika se mi líbila tenkrát a líbí se mi i dnes, automaping navíc ulehčil od povinnosti mapovat na A4 či hrát hru s výtiskem Excaliburu :) Ve hře není ani otravný respawn, což jsem přivítal, protože je nutné se občas vrátit do již navštívených pater chrámu či kobek.

Závěrem bych chtěl uvést, že mě EOB2 nejenže bavil, on mě bavil dokonce více než tenkrát před tou spoustou let. Tentokrát jsem si hru užil prostě více (což možná ale je spíš můj problém). Atmosféra hry, hádanky, teleporty, grafika. Eob2 má opravdu hodně z těch ingrediencí, ze kterých se tvoří výborný dungeon.
+24
  • PC 90
ufff, prave dohrano. Trvalo to opet sice dele nez jsem planoval, ale povedlo se! Me prvni dohrani teto klasiky..

Co se tyka srovnani s prvnim dilem, ktery jsem tesne predtim taktez pokoril (a importoval si partu do dvojky). EoB2 je vyspelejsi ve vsech smerech, byt grafika defacto zustala ve stejnem stylu dilu prvniho (coz je jen dobre!), avsak je podstatne rozmanitejsi. Podivame se totiz do temneho lesa pres ktery najdeme cestu k chramu zla - Darkmoonu, zde navstivime mistni sklepeni ze ktereho se nasledne presuneme do honosnejsich vrchnich pater a vezi teto podivuhodne velke stavby.

Velikou zmenou oproti jednicce je taktez podstatne vetsi interakce, myslim tim nejen NPC ale i ta nase parta je takova nejaka ukecana a upozornuje napr. na tajne spinace, ci podezrele praskliny ve zdech, ktere stoji za to prozkoumat.. nesmim zapomenout take na NPC kterych potkame docela dost a casto se nam do cesty priplete i hlavni zapornak, aby okomentoval stavajici situaci a rekl nam neco nehezkeho...

Kapitolou samou pro sebe jsou ruzne zakernosti a hadanky zde se nalezajici (kdyz to vezmu kolem a kolem, v prvnim dile defacto nic takoveho poradneho nebylo). Nekdy prijit na to co po nas hra chce je docela slozite a priznam se bez natahovani na skripec, ze ke konci hry, kdy ma frustrace dosahovalo bodu varu, jsem musel parkrat (3x) nahlednou do cluebooku abych se posunul dale.

Zivot je boj, v Darkmoonu obzvlaste .. narazime zde na stare zname z dilu prvniho, tak i na mnoho novych potvor. Rozmanitost je velika, boj je lity a nekteri obludaci umi pouzivat kouzla, ci otevirat dvere. Mnozstvi a obtiznost boju se ke konci hry neustale zvysuje a konec mi prisel jako takovy killing fest, opravdu nevim, kde Dran sehnal toliko potvor na zabiti no a finalni souboj byl pro mne docela frustrujici.

Shrnuto? Velice kvalitni pokracovani, ktere opravdu splnilo to co se vzdy od dalsiho dilu ocekava, skoda jen te zaverecne casti, ktera se spise zvrhla o to kdo, ma vice hitpointu a kouzel, ale co, stejne mne to zabijeni bavilo :)

Pro: Interakce, rozmanitost prostredi, hadanky, hratelnost a i ta grafika je fajn

Proti: Posledni tretina hry je spise jen o tom, kolik mrtvych po nas zustane

+22
  • PC 80
Na první pohled vypadá druhý díl prakticky stejně jako ten druhý, ale zdání klame. Po pohodové obtížnosti není ani stopy a frustrujících nelogických hádanek znatelně ubylo. Puzzly jsem řešil s radostí, protože je zapotřebí zapojit mozek a otravné zkoušení všeho na všechno až na výjimky odpadlo.

Prostředí je daleko více interaktivní a postavy to nadšeně komentují. Je dobré je poslouchat, neboť úrovně jsou spletité a plné tajných chodeb a neviditelných tlačítek. Hrál jsem s vytištěnou mapou, což často pomáhalo, ale samospasitelné to není. Občas jsem se dostal do neřešitelné situace, typicky před zavřenými dveřmi, k jejichž překonání jsem potřeboval klíčový předmět. Po dlouhém a pečlivém studiu mapy jsem zjistil, že mi mapa nepomůže. Následovalo úmorné prozkoumání celého levelu, případně i toho nad ním (pod ním). Hledáním jakýchsi šesti zrcadel jsem strávil celý čtvrteční večer, pro červený diamant jsem se musel čtyřikrát prosekat skrz tlupu létajících hadů. Vyplatí se sbírat všechno, protože věc která nemá zdánlivě žádné využití, je o tři úrovně dál nepostradatelná.

Animovaná ústa na stěnách mě honila po Darkmoonu jako nadmutou kozu a já jsem proklínal neuvěřitelně otravný respawn nepřátel. Á propos, ve druhé sklepní úrovni jsem hru málem vzdal. Čárkovat jsem začal až po čtvrthodině sekání, ale i tak jsem napočítal 63 zničených kostlivců. Postupně mi došlo, že je zásoba zřejmě nevyčerpatelná. Jenže vědět a využít znalosti, jsou dvě různé věci.

Nepřátelé jsou velice variabilní a většina z nich je opravdu výzva. Za všechny zmíním jakési obrněné pásovce a neuvěřitelně odolná létající světýlka. Ty jsou obzvlášť otravná, protože jejich porážka záleží čistě na štěstí. Dají se zabít na prvních pět ran (vyzkoušeno), ale můžete je minout 31x v řadě (vyzkoušeno). Naopak závěrečný souboj mi přišel relativně nekomplikovaný, i když jsem jím strávil poctivou půlhodinu.

Na prvním díle jsem zkritizoval prostředí některých úrovní, ale teď musím autory naopak pochválit. Za zvlášť vydařené považuju spodní dvě patra sklepení a nápadité zdůvodnění nemožnosti spát. Pochválit bych je měl i za místa s "tekutou" mapou oblastí.

Pro: logické hádanky, variabilní nepřátelé, nápadité prostředí, obtížnost je výzva, krásné animace

Proti: pravidla AD&D, "uměle" zvýšená obtížnost pomocí zástupů nepřátel, potřeba tahat sebou roztodivné haraburdí

+16
  • PC 85
Pre mna urcite najpodarenejsi diel serie Eye of Beholder a mozno aj celej AD&D ery dungeonov spolocne s Dungeon Hack. V Eye of Beholder 2 sa vyde aj na povrch a celkovo graficky hra posobi pekne aj na dnesku dobu. EoB2 je dlhy a narocny, presne to co ma clovek ocakavat od dungeonu.
+11
  • PC 75
Nebudu se zmiňovat o nesporných kvalitách klasiky jakou je EoB... Ten, kdo v noci neprocházel katakomby Hlubiny, netřásl se ve strachu, aby se ze tmy nevynořil nějaký masitý příšerák zrovna ve chvíli, kdy zakresluje mapku na čtverečkový papír.. Ten asi nikdy nepochopí (po všech Baldurech, Falloutech, pak KOTORech a Mass E.), proč těmto, z jeho pohledu, naprosto otřesným shlukům pixelů a příšerné dřevní pc-hudbě někdo může udělit více než 30%. Já jsem měl to štěstí a podobné "vykopávky" se ke mně dostaly ještě včas - nerozmlsán ultrarealistickou grafikou jsem při pohledu na hry z generace EoB nepociťoval potřebu hodit šavli do kýblu... Jsem za to rád:)

Darkmoon mi utkvěl v paměti především jednou věcí.. po nekonečném bloudění, řešení hádanek a pobíjení lítých potvor jsem triumfálně došel do finále. Lépe řečeno, před brány finále - otevřít je nešlo, páč jsem během onoho putování sežral veledůležitá vajca (nebo co to bylo) a vůbec by mě nenapadlo, že sežratelný předmět z naprostého počátku hry budu na konci nezbytně potřebovat:).. Už si nepamatuju, jak to celé dopadlo, avšak ta proklatá vajca, ta mi nedala spát ještě dlouho potom.
+6(7-1)