Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Brütal Legend

67
71 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 3rd person akce *
strategie > real-time strategie
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
13.10.2009 PS3X360
26.02.2013 PC
18.09.2018 XOne
Vývojáři:
Double Fine Productions
Oficiální stránky:
http://www.doublefine.com/brutallegend/
Eddie Riggs je nejlepší rockový kulisák a mistr speciálních efektů široko daleko a hlavně díky jeho umu se teenagerské skupině rádoby metalových guru plní sály. Na jejich koncertech totiž vždycky převažovala forma nad obsahem a milovník klasického rockového metalu Eddie tento úpadek snáší čím dál hůře. Mizérii hudební produkce mladistvých "šampónů" dokonale podtrhl rezignovaný výrok jeho parťáka a vysloužilého rockera při jednom z představení: "Metal je mrtvý". Za chvíli musel Eddie zakročit, když jeden z členů skupiny navzdory jeho zákazu vylezl na část monstrózní dekorace. Kluka Eddie zachránil, stejně tak jeho kytaru, ale sám záhy skončil pod zřícenou konstrukcí. Krev, která stekla na přezku jeho opasku v podobě démonské hlavy, aktivovala totožně stylizovanou dekoraci a diváci se tak mohli radovat nad skutečně povedeným "efektem" v podobě obživlého démona, který si přišel pro Eddieho. Ten procitá v podivném světě podobajícím se dílem severskému Midgardu a druhým dílem ještě více tomu, o čem zpívají metalisté.

Eddie má co dočinění s otevřeným světem (zhruba 100 km²), kde postupně osvobodí lidi trpící pod brutální nadvládou démonického, deathmetalového despoty Doviculuse a jeho armády zplozenců pekel. Eddie se ohání buďto sekerou nebo nepřátelům zatápí hrou na svoji elektrickou kytaru Clementine. Hra je prošpikována různými slovními vtípky i situačními gagy během cutscén. Nepřátele Eddie v humorném duchu ničí už jen tím, že hrábne do strun již zmíněné kytary. Elektrošoky nepřátel či tavení jejich tváří v důsledku hraní na Clementine jsou ty menší z vedlejších účinků jeho hry. K těm podstatnějším a nenásilným patří přivolat si své tuningové auto, nebo vyzvednout z hlubin země strukturu postavenou titány. Hratelnost se však neomezuje na pouhý akční hack and slash s prozkoumáváním světa. Ve většině misí jde o to zničit koncertní pódium nepřítele dříve, než on zničí to vaše a to se děje ve stylu real-time strategie obsahující dokonce jistý "surovinový" management.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Hra o metalu?
It's about fucking time! - The Guardian of Metal

Do hledáčku se mi Brütal Legend dostala s příchodem na Steam, kde jsem si ji prohlížel tak dlouho, až jsem si ji v jedné ze slev koupil.

Hned na začátku předesílám, že tohle hodnocení uděluji zejména proto, že jako metalhead snad ani jinak nemohu.
Ale udělit nějaké hře pětaosmdesát procent jen pro to, že je hrou s nejlepším soundtrackem? Brütal Legend toho naštěstí nabízí mnohem víc.

Jedním z největších lákadel jsou bezesporu slavná jména se hrou spojená. Ozzy Osbourne (The Guardian of Metal a vtipný metal joke Dadbat), Lemmy Killmister (The Kill Master), Rob Halford (General Lionwhyte a The Baron), Lita Ford (Rima), Tim Curry (Doviculus) a v neposlední řadě skvělý Jack Black (Eddie Riggs), jehož láska k rocku a metalu je všeobecné známa, a který se zde ujímá role hlavního hrdiny, jemuž kromě hlasu a podoby propůjčuje svůj humor. Přestože většina ze jmenovaných osobností má ve hře nakonec jen několik vět, je jejich přítomnost velice příjemná. A jak málo chybělo, aby se hrou bylo spojeno i Iron Maiden!

Dobrá, dobrá. Skvělá hudba a pár slavných lidí, to bychom měli. Ale jak jsme na tom s hratelností?

Kupodivu překvapivě dobře. Mix mlátičky, RTS a projížděk v cool open-world světě je doplněn správně klišé high fantasy příběhem a humorem v podání Jacka Blacka a narážek na co jiného, než správnou tvrdou muziku, její interprety, alba, a metalovou subkulturu všeobecné.

Jak jsem naznačil v předešlém odstavci, příběh nepatří k těm, které vám vyrazí dech, ale v kombinaci s tím zbytkem funguje skvěle. Společně s metalovou mytologií a scenériemi, které jako by vypadly z obalů alb sedmdesátých a osmdesátých let, tvoří komplet, z kterého na tváři raší vousy a chlupatí se hruď.

Dost ale bylo chvály. Jaká jsou negativa? Jako první se dere na mysl open-world svět, který by měl být jedním z hlavních pozitiv. Ano, je epický a poměrně rozlehlý, brzy ale zjistíte, že navíc smutně prázdný. Rozhodně by potěšilo, kdyby se jeho obyvatelstvo neomezovalo na jednu plážovou party a kupy náhodně generovaných random encounterů. Autoři se jej sice pokusili zaplnit půldruhou tunou collectibles, kterých je 6 (slovy šest!) druhů a z nichž některé jsou pro hráče téměř nezbytné, ale většinu z nich jsem sbíral až po skončení dějové linky, což sice herní dobu natáhlo o několik hodin (!), ale upřímně - nebyly to příliš zábavné hodiny a poměrně brzy jsem si na pomoc vzal mapu. Prázdný svět by bolel méně, kdyby nabízel zajímavé vedlejší úkoly. Ty tu sice jsou, ale k jejich plnění motivuje jen fakt, že jsou jedním z prostředků k zisku cenných Fire Tributes, platidla v Ozzyho obchodu. Brzy totiž zjistíme, že se neustále opakují (mimo stavím dva chain questy - lovecké mise a závody s démonickou verzí Briana Johnsona), takže naprostou většinu vedlejších misí tvoří vlastně pouhé tři questy. Najde se i pár čestných (a navíc vtipných) výjimek - dovoz piva na párty, výpomoc Dadbatovi, kterému jeskyni okupují nepříjemní squatteři a wingmanování pro jednoho Heabangera, který chce zaskórovat s jednou z Razor Girls. Škoda, že takhle nápaditých misí nebylo víc.

Dalším dubstepovým skřípotem v téhle metalové symfonii je nepříliš dobře vyladěná RTS pasáž. Ta by měla velký potenciál (viz níže), ale na obtížnost Normal obvykle nabídne maximálně jeden prohraný zápas následovaný brütálním vítězstvím, kdy nepřátelskou AI přejedete jako Rock Crusher. A bohužel k tomu většinou stačí zabrat několik Fan Geysers (zdroj surovin pro RTS část), pomalu si budovat obrovskou armádu a odrážet chabé útoky nepřítele. Zkrátka - k tomu, abyste vyhráli, se ani nemusíte zapotit.

Nejsem hráč, který u her klade vizuální stránku na první příčky co do důležitosti, ale nepopírám, že je na Brütal Legend zkrátka vidět, že je to čtyři roky stará hra, která ani v době svého uvedení nepatřila ke grafické špičce. Že se navíc jedná o port z konzolové verze je znát zejména v herních menu, v nichž ale příliš času nestrávíme, a ovládání mimo ně je v celku dobře vyřešené. (Jen mě čas od času k šílenství doháněl fakt, že Eddie Riggs neumí skákat.)

A jak jsem slíbil výše, ještě poznámka ke hře více hráčů: Ta nabízí tři naprosto odlišné armády, za což lidem z Double Fine patří respekt. Když jsem zjistil, že se nejedná jen o tři balíky skinů pro jednotky, ale skutečně o tři plnohodnotné frakce s vlastními units a kytarovými sóly (Doviculus má dokonce úplně odlišný management armády), byl jsem unesen. Velká škoda, že multiplayer nikdo nehraje.

Ale jak malé jsou ty chyby ve srovnání s tím, že se můžete ponořit do světa, kde je metal hudbou bohů, headbanging univerzální odpovědí na většinu životních problémů, hra na Killmasterovi basové struny léčí i ty nejvážnější rány a vaše kytarové sólo stáhne z oblohy hořící řiditelnou vzducholoď. (Tak tahle narážka snad došla všem.)

Co říci závěrem? Dovolte Timu Schaferovi už ***** udělat druhý díl!

Pro: metal, nejlepší herní soundtrack všech dob, Jack Black, camea metalových legend, metalová mytologie, 3 naprosto odlišné frakce pro multiplayer

Proti: repetitivnost vedlejších úkolů, prázdný svět, ne zrovna optimální vyladění RTS pasáží

+29
  • PC 85
Konečně pořádná hra pro metalisty.:) Ne, určitě není žádné pravidlo, aby vycházely hry přímo zaměřené ne nějakou cílovou posluchačskou skupinu. O to víc je potřeba si vážit Brutal Legend, které se právě na headbangers zaměřuje. Zahrát si ji samozřejmě mohou i ostatní, nicméně ty, které neoslovuje metalová hudba a kultura, těžko hra skutečně osloví. A to je právě ten háček, proč se nejspíš jen stěží dočkáme druhého dílu.
Hra samotná je zajímavým mišmašem mezi openworld akcí a strategií. Přiznávám, že zrovna strategiím nejsem zrovna nakloněný, ale zde to funguje.
V kuži Eddieho (ztotožnění Jacka Blacka) se pustíte do záchrany metalového světa. Nasednete do svého autíčka, které si nadále můžete postupem hrou tunit, a s pomocí kumpánů se vydáte do boje proti Doviculusovi. A že se octnete mezi smetánkou je více než jasné. Po boku stanete s Lemmym Kilmistrem, Robem Halfordem nebo třeba Ozzym Osbournem.
Svět je dostatečně rozlehlý a nápaditý. Co chvíli postupujete krajinou, která se neustále mění. Louky střídají zasněžené planiny, ty zase džungle atd.
Úkoly povětšinou nejsou příliš nápadité, ale i přesto zabaví. K dispozici dostanete samozřejmě i sidequesty, kterých však není mnoho a dost se opakují.
Co je zde opravdu skvělé je bezpochyby soundtrack. Jak by taky nemohl být s přítomností těch známých postav. Rozepisovat se zde nebudu, ale každý si přijde na svoje hlavně díky spoustě zastoupených žánrů a více jak 100 skvělým skladbám. Ale pozor - všechny vám nebudou hrát ihned. Musíte si je prve pěkně poodemykat.
Brütal Legend není hra bez chybky a také ne pro každého. Pokud vám však tématika něco říká, určitě by byla škoda ji minout.
METAAAAAL!

Pro: METAL, soundtrack je opravdu famózní, humor, osobnosti, nepřátelé, různorodý svět

Proti: RTS souboje, opakující se sidequesty

+12