Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Napříč herním světem jsem se setkal s pár herními sérii, které budí různé dojmy a jejich hodnocení a obecné vnímání se opravdu liší. A u této série tomu není jinak, zvláště pokud budeme konkrétní, tak u této hry. Člověk je schopen si na jednom komentáři přečíst všelijaká superlativa a hned pod tímto komentářem se naučí i nějaká nová sprostá slova. A i tohle způsobuje hraní tohohle dílu.

A jelikož mne z nějakých podivných důvodů hrozně tahle série láká, abych se ji podíval na zoubek, tak jsem i když nevím proč začal tímhle dílem. Hrál jsem ho asi tak před sto lety ( ono je to míň, ale mne to přijde už tak sto let), kdy jsem ještě byl vlastníkem PS3, ale doba uplynula, paměť se zhoršila a já si nemohl na spoustu důležitých věcí vzpomenout, tak jsem se do tohohle světa vydal znovu. A byl jsem překvapen.

Tak jak i po prvním hraní, tak i po tomhle hraní se nemohu ubránit dojmu, že hra je velice podceňovaná. A opravdu je to dáno hlavně hlavní postavou. Ono jsou totiž dvě postavy, kdy nejdříve hrajete za jednu a pak za druhou. A ta druhá prostě je úplný protiklad té první. Ale je to vyloženě špatně? Pro mne ne. Mne ta postava tolik nevadila, ano je nevýrazná, ale prostě zajímalo mne jak ten jeho příběh bude postupovat dál a jak skončí. Ale každý jsme jiný, takže mne to nepohoršilo a já si díky tomu hraní náramně užil.

Hrál jsem remastered verzi a verze vypadá opravdu hezky. Na to, že původní hra je z roku 2012 tak vyleštěna byla dobře a moc hezky se na to koukalo. Co bylo horší, tak bylo ovládání. Tenhle díl se nehraje úplně jak jedna báseň. Ovládání postavy je dost krkolomý a i na ovladači jsem měl občas problém, aby mne postava poslechla a skočila tam kam chci, ale u parkouru by se to ještě dalo, ale u soubojů to už bylo trochu náročný. Ale s trpělivostí dál dojdeš, zvláště u hraní her a proto jsem nenechal vzejít svý Hulkovo já a ovladač zůstal celý a já se naučil i v soubojích dělat zajímavé likvidační komba a celkem jsem si to užíval. Ale hra zas tolik komb neobsahuje aby to bylo bůhví co, po určité době se začnou opakovat, ale taky nemůžeme chtít vše.

Ale co beru jako největší doménou hry, jsou cutscény, herecké výkony a dialogy. Prostě to mne tak uhranulo, že jsem měl pocit jako kdybych se díval fakt na film. A proto jsem zvědavý, zda je tohle i v jiných dílech protože tohle bylo fakt perfektní. A já celkově zasazení a téma mám rád a potěšilo mne i odkazy na různé filmy, např. Poslední Mohykán.

Co je ještě zapotřebí zmínit, tak délka hry je opravdu dobrá, ale pokud zabřehnete do vedlejších misí, tak se vám herní doba opravdu natáhne protože v týhle hře je opravdu co dělat. A vedlejší mise jsou fajn, je jich dost a liší se od sebe, ale u některých děláte to samé dokola, ale to mne nijak nepohoršilo a některé mne opravdu bavily. A ještě když připočtete, že se ve hře vyskytuje opravdu rozsáhlá databáze, která opravdu nahrazuje učebnici dějepisu a popíše vám opravdu spoustu zajímavých informací, budov a všeho, co se ve hře děje, tak se konečně i díky hraní můžete i něčemu přiučit.

Proto celkově já hru vnímám pozitivně a byl jsem z hraní nadšený. Chápu, že spousta lidí to vidí jinak, ale já tenhle díl, pokud vám zasazení a téma nevadí, opravdu doporučuju zvláště pokud jste fandové např. zmiňovaného filmu. Takže stačí už jen nanést warpaint a pustit se do dalších dílů a bojů s templáři.

Pro: Haytham Kenway, audiovizuál, cutscény, herecké výkony, téma občanské války, indiáni, vedlejší mise, databáze se spoustou zajímavých informací, vedlejší postavy, námořní mise

Proti: rozšíření mapy musíte získat díky vylezení na různá vyvýšená místa, Connor, občas hapruje ovládání, některé menší bugy, navštěvování obchodů

+13
  • PC 70
Když jsem o předchozím Revelations psal, že je cítit opravdová únava materiálu, tak jsem netušil, že Ubisoft v dalším díle přijde s naprostým a detailním faceliftem. Jenže co z toho, když to jako celek spíše nefunguje, táhne to ke dnu špatné technické zpracování a kvalitní storytelling nic Ubisoftu neříká.

Po prvním spuštění na vás dýchne nehezká rozmazaná hra locknutá na 63 fps. Hra ani po aplikování všemožných řešení z pc wiki gaming není plynulá, není to příjemné 60 fps hraní, jako bylo v předchozích dílech.
V čem ale hra vyniká je překopané a zjednodušené ovládání. Je to intuitivní a Connor poslouchá na slovo. Animace soubojů a parkouru jsou taktéž předělané a vypadají fakt skvěle. Když Connor běží a do někoho se zabodne svým ostřím, tak je to cítit a vypadat to cool. Souboje s převahou jsou skvělé a Connor má mnoho efektivních chvatů a zakončení. Jako kdyby hře nestačilo, že nepůsobí plynulým dojmem, tak jsou zde i přítomny neustálé grafické bugy - textury problikávají, NPC na ulici do sebe narážejí, občas vypadla i část mapy a nahrazena byla jednou velkou bílou texturou, pomohl až restart. Celkově hra není smooth a tohle mě dost odrazovalo prozkoumávat hru a tak jsem se soustředil hlavně na příběh a ten je...

...dost špatný. Narativ na papíře vypadá dobře, námět je více než výživný a zasazení do bojů o nezávislost je super, hra opravdu vyniká v reáliích a vykreslením historie. Několikahodinový úvod je dobrý, jenže, hnedka jak začneme hrát za velkého Connora a střetáváme se s místními assassíny vše jde do kopru. Twist s Connorovým otcem Ubisoft neuměl vůbec emotivně prodat. Postavy mezi sebou mluví jak roboti. Postavy se neustále dostávají do uměle vytvořených dramatických událostí, aby se z nich díky uměle vytvořeným řešením znovu dostaly. Haytham a jeho skupina je fajn do té doby, než se jejích charaktery otočí o 180 a jsou najednou pure evil. Desmondova linka taky stojí za starou bačkoru. Až na ten konec, ten funguje dobře jak u Connora, tak u Desmonda.

Hra je krásně detailní, nabízí toho mnoho. Krásné mapy přírody i měst nabízí nesčetně aktivit, od námořních bitev, po lov, výrobu a obchod. Ale celkově to prostě hra neumí prodat. V Brotherhoodu jste měli Řím, který jste mohli osvobozovat a budovat po částech a to mému mozku produkovalo dopamin. Vše mělo svou logiku, nebylo to zbytečně složitě pojaté, hra vám vše představila. K tomu mohl Ezio dělat vedlejší mise pro Leonarda, které prohlubovaly role playing. Tady je toho hodně, ale nic mě nevtáhlo. Navíc vám ani hra dostatečně neřekne, co vše nabízí. Např. to že máte nějaké assassiny a můžete je po vzoru Brothehoodu vysílat na zahraniční mise a verbovat díky osvobozeným částem měst, jsem se dozvěděl až ke konci. Je to škoda.

Je to smutné, že musím dát hře jen sedmičku, protože ze začátku to vůbec nevypadalo na zklamání. Hra utekla rychle, a těch 15+ hodin bylo do jisté míry zábavných a nemůžu nic říct o stereotypu. Ale i kdybych překousl, že hra je příběhem i na Ubisoft podprůměrná, plná klišé, příběhových zkratek, špatných dialogů, nedostatečně napsaných postav, tak je tu technická stránka hry, která hru táhne dolů a nechtěl jsem ve hře být déle, než jsem musel.

Pro: Výborně předělané ovládání, soubojový systém a parkour, mnoho nových aktivit, detailní mapy, atmosféra dané doby, soundtrack

Proti: Storytelling, technické problémy, ve výsledku vedlejší aktivity tak nějak přišly vniveč

+12
  • PC 85
Upozorňuji, že i tento můj komentář na AC je dlouhý, předlouhý, ale já zkrátka nedovedu shrnout tak velkou hru pár řádky. Čili, kdo má s dlouhými texty potíže (např. neumí moc dobře číst atp.) může rovnou zanechat velké červené mínus a jít o kus dál :)

Do pr…, bylo první, co jsem si po spuštění AC III řekl. Nečetl jsem žádné recenze ani nesledoval videa, takže jsem se úspěšně vyhnul prakticky všem spoilerům. Po skončení animovaného filmečku Embers bych si býval šel vsadit na to, že dalším hrdinou bude žena. Tu bych vítal všema deseti, protože ať se to lidem líbí nebo ne, ženská hrdinka má potenciál na to udělat příběh mnohem emotivnější a drsnější neboť kombinace brutalita a křehkost dokonale táhnou k sobě. Kdo si vzpomene na Tomb Raider (2012) ví, že to opravdu může fungovat. No a pak bych si šel vsadit znovu a to na to, že novou destinací bude Japonsko! Hurá, samurajové ala Asasíni, svist katany, gore efekty, bojová umění, exotika jaká tu ještě nebyla a jedinečná architektura měst. Něco takového jsem díky anketám, ve kterých dominovalo Japonsko, očekával. Jenomže tvůrci jsou tupci, nebo prostě nemají koule na to, vytasit něco zbrusu nového anebo si myslí, že by se to neprodávalo, což mi s přihlédnutím na ty ankety přijde jako blbá myšlenka. Takže místo toho, aby se AC série pořádně vyprsila, vytáhla dobu sice známou, ale pro mě k uzoufání nudnou. Nějaká válka za nezávislost v Americe - indiáni proti zlodějům půdy a zloději půdy proti svým chlebodárcům. Uff, kolikrát už to tu bylo? Kolik filmů, kolik knih, kolik her? A tak jsem alespoň doufal, že to bude poprvé, co uvidím slavnou éru Ameriky v šedých barvách. No… nebylo to nejhorší, tím spíše, že i Washington z toho vyšel jako falešná svině.

Po vzoru Odhalení příběh představuje hned trojici hlavních hrdinů. Spojit Ezia se vzpomínkami na Altaira bylo fajn, ale teprve nyní tvůrci využívají potenciál dvou hrdinů v jedné době a na jednom místě. Heytham Kenvay je jedním slovem borec. Osobitý, chladný, jízlivý, ale zajímavý a lidský. Mně se za něj hrálo podstatně lépe, než za hlavního hrdinu Connora. Indiánský pitomec, co se žene za pochybnou pomstou a potácí se mezi různými frakcemi, protože sám neví, co vlastně chce? A ten obrat Kenvayovy party o 180° v momentě vyřknutí slova templář bylo křečovité, až to bolelo. Škoda, že to dopadlo, jak to dopadlo, protože Connor mi k srdci prostě nepřirostl. Stále mi připadal jako zaslepený naivní trouba, který se jen veze na provázkách svých loutkářů (Achilles, Haytham a Washington).

A co se Desmonda týče, to byla také katastrofa. Ani nevím čím to, snad obličejem ála Ben Stiler, snad nezáživnou jeskyní, nebo možná vinou WTF závěru, mne Desmond jedině štval a přitom jeho příběh konečně dostal pestrý průběh s řadou (staro)nových postav. Takže podtrženo sečteno – Desmond a Connor nic moc, příběh politiky je až na pár momentů černobílá bída, zvraty jsou kolikrát křečovité a nelogické, no a závěr Connorova příběhů působí vyloženě trapně (Lee nejdřív prožvaní, co se dá, pak se nechá idiotsky postřelit a nakonec jde chlastat do hospody, kde se v klidu nechá zapíchnout?!). Příběh (a tedy i mise) jsou na špici od chvíle, kdy Connor spolupracuje se svým otcem až do jeho smrti, zbytek žádná sláva, ale pořád to není na poměry AC nijak tragické.

Co mě zaujalo…

Nejprve to dobré…
Příroda, to bez debat. Zpracování lesů, polí, luk… a taky sněhu. Sníh a mlha dodává každé lokaci úplně jiný nádech atmosféry. A protože jsou lokace opravdu velké, člověk má pocit, že se pohybuje po opravdu velké ploše. Kupodivu ani velká velikost Hranic mi nevadila, spíše naopak. Škoda je, že zimy si člověk moc neužije. Odhaduji, že není ani v 1/5 misí. Přesto je změna ročního období perfektní zpestření, stejně jako efekty počasí (mlha, déšť bouře,…)

Lodě jsou fajn, vlastně hodně fajn. Ani jsem nečekal, že budu moci loď ovládat, ale ač je každá námořní bitva silným atmosférickým zážitkem, ta arkádovost tomu trochu škodí. Chtělo by to trochu komplexnější systém s větší volností a nejen úkoly typu – znič tuhle loď, propluj úzkým kanálem, ukryj se před vlnou atd. Těch opravdu kvalitních misí jsou jen čtyři kusy a to vážně není mnoho. Ale navzdory tomu jsem rychle „zhltnul“ všechny námořní mise a ještě plně vytunil Aquilu.

Indiánský jazyk mě vážně dostal. Vlastně nemám tušení, jak věrně se to drží skutečným indiánským jazykům, ale poslouchá se to skvěle a dodává to na věrohodnosti, čili palec nahoru.

Sídlo je bezpochyby nejlepší ze všech dosavadních AC. Krajina plná zajímavých a roztomilých lidiček, jejich osobních misí i vila s řadou upomínkových předmětů… kam se hrabe Monteriggioni z AC II. Bavilo mě plnit osobní úkoly lidí i poslouchat jejich rozhovory. Kolikrát jsem si jen vytipoval zajímavého člověka a během celého herního dne jsem pozoroval, co všechno bude dělat a že těch aktivit je spousta.

Pak tu jsou ještě zdánlivě nedůležité ale přesto příjemné detaily. Je prima se po řadě bitek zastavit v hospodě, kde hraje muzika a vrhnout se na Mlýn či Dámu. Je prima se projít po vile a prohlédnout si artefakty získané za nejrůznější splněné aktivity. Je prima i databáze, která dosáhla oproti předchozím dílům obřích rozměrů. A stejně tak je prima vydávat se do neprozkoumaných končin světa a ‚dokreslovat‘ mapu, která se konečně neodhaluje jen za pomocí rozhleden.

Teď to špatné
Brutální zjednodušení pohybových aktivit. Kde kdo si stěžoval na složité ovládání, já si naopak stěžuji na to jednoduché. Jestliže na akrobatický běh stačí dvě tlačítka, pak opravdu nemám pocit, že vyšplhat na gigantický dub, je pro Connora něco náročného. V žádném z předchozích AC jsem během klasického pohybu nedělal takové množství nežádoucích úkonů jako tady. Přeběhnout Bostonské tržiště bez přelézání stánků a zboží? Nemožné.

Lov je katastrofa sama o sobě. Přestal mě bavit už během výukové mise a poté při pobíhání Hranicemi, kdy jsem na každém kroku zavadil o zvíře, mne vyloženě štval. Pěkné byly snad jen mise lovení, ale že by mě lákal lov běžných zvířat, kterých je všude jak nas… to se říct nedá. Korunu tomu nasazují QTE s šelmami. QTE obecně mi zase tak nevadí, ale musí se udržet správná míra. V momentě, kdy potkáte smečku 6 vlků je míra v háji. Kdybych měl vyjmenovat nejhorší misi, kterou jsem v AC III plnil, budou to výzvy spolku lovců.

Craftění… Jaký má smysl vyrábět si XX věciček od sudů přes klobouky až po lodní stěžně, když 90% těch srandiček nemá žádný význam a ani se nikde ve světě nezobrazují? Přijde mi, že výroba většiny předmětů stojí víc, než výdělek z obchodu a užitek? Žádný! Něco jiného to bylo, když jsem hrál Skyrim, kde vytvořené věci měly své místo v domě, který díky tomu vypadal přinejmenším útulněji, ale tady se všechno zboží ukládá do imaginárních skladů, které slouží jen na převoz zboží a tedy na vydělávání peněz. Jenomže pokud si chci opravdu vydělat, pak nebudu nic vyrábět, pouze nakoupím medvědí a bobří kůže, které obratem pošlu lodí a už jen inkasuji tisíce liber. Navíc ovládání, kdy musím padesátkrát kliknout, abych naložil jeden pitomý konvoj, je vážně na zabití. Jestliže jsem vyslal asi deset takových konvojů a už byl mezi 10% nejlepších hráčů v rámci obchodování, pak to o něčem vypovídá.

Podzemí aneb spojení stanic rychlého cestování je další katastrofa. Vzpomínám, že první návštěvu podzemí jsem zkusil ještě za Kenvyae, objevil jsem asi tři východy a s úlevou jsem vypadl. Pak jsem podzemí navštívil znovu až ke konci hry, kdy jsem dočišťoval mapy a dokončoval všechny aktivity – ano, tak moc mě průzkum podzemí bavil.

Takže jak AC III shrnout? Opět půjdu do zelených čísel navzdory tomu, že jsem vypsal tolik negativ. Celková myšlenka AC – čili volný svět plný možností v (pseudo)historických kulisách je pro mě stěžejní bod k dobru. A i když jsem to nečekal, Amerika mě svým zpracováním, řadou zábavných úkolů i dosud nevídanými možnostmi připravila pěkných 40 hodin zábavy. Potenciál pro další díly je stále obrovský a AC univerzum může jít dál napříč časem i prostředím, aniž by výsledek působil nevhodně. Která jiná herní série to svede? Bál jsem se to říci, ale myslím, že u třetího (anebo u pátého?) dílu to konečně říci mohu – AC se stává mou nejoblíbenější sérií akčních her.

PS: Zatímco u Odhalení jsem hopsací DLC s klidným svědomím vynechal, už teď se těším na Washingtonovu tyranii :)

Pro: Prostředí, 'historické' kulisy, volnost pohybu (prostě AC), Haytham, zpracování měst a venkova, námořní bitvy, usedlost + úkoly obyvatel,... ještě by se něco našlo

Proti: Slabší příběh (hlavně závěr), nesympatický hrdina, výroba + obchodování, lov, obtížný pohyb

+11
  • PC 75
AC III má mnoho chyb, ale tou úplně největší je jeho hlavní hrdina - Connor Kenway. Král nudy bez jakékoliv osobnosti, ještě ke všemu s nevýrazným hlasovým projevem. Střídavě s ním a střídavě proti němu pak stojí jeho pravý opak - Haytham Kenway. Ani nemůžete uvěřit, že by někdo takhle charismatický, zajímavý a zábavný (a ještě ke všemu s tak okouzlujícím britským přednesem), zplodil něco tak nudného, jako je Connor. Stejně jako nemůžete uvěřit tomu, proč se hlavní postavou nestal právě Haytham. Pravda jeden zádrhel mě napadá, ale vlastně je to jenom taková maličkost... :D Příběh AC III je víceméně prostinký, nejprostší doposud - Charles Lee vypálí polovičnímu Indiánovi Connorovi jeho vesnici a ten se mu rozhodne pomstít. Připlete se mezitím do války mezi Patrioty a Loajalisty, setká se se svým otcem, ale zjistí, že jejich povahy a názory se příliš různí. Hádejte jak to celé dopadne?

Hra mě zklamala hned v několika úrovních: 1) hrdina - viz. výše. Nedostanete se mu pod kůži, je nudný, nic neříkající, nemáte důvod mu fandit, za celou dobu hraní se o něm dozvíte jen dvě vlastnosti - je klidný a vytrvalý. Trochu málo, ne? 2) doba - Válka za nezávislost pro mě jako pro Evropanku není dostatečně zábavná a tvůrci se ani moc nesnažili ji zábavnou udělat. 3) místa - strašný skok oproti úžasné architektuře renesanční Itálie! Strohé, jednoduché domy, stejné, nudné dřevěné kostely. Každá ulice vypadá v podstatě stejně, lhostejno, jste-li v New Yorku nebo v Bostonu. 4) příliš striktní zaměření na historická fakta a jména - skutečně mám ráda dějiny, a domnívám se, že každý, kdo AC hraje, ale tohle je prostě moc a je to příliš suché! Chtělo by to okořenit trochou lidskosti. 5) Příběh - tuctová cesta za pomstou okořeněná miliony historických dat, bitev a osob, hlavní záporák Charles Lee je stejně nudný, jako hlavní hrdina.

Na druhou stranu pár kladných věcí by se tu taky našlo: 1) Haytham Kenway - Ubisoft zřejmě neúmyslně stvořil nejzajímavější, nejkomplexnější a nejnejednoznačnější postavu vůbec. Templáře, který hravě zastíní všechny Assassíny, jakkoli se nám snažili zalíbit se svými bohulibými řečmi o svobodě... :) Kdyby byl on hlavním hrdinou, zlepšilo by to hru nejméně o 50%. 2) možnost projet se po lese - příroda a počasí jsou udělány velmi pěkně. Každou chvíli fouká nebo prší, lesy a krajina vůbec je velmi různorodá a rozsáhlá, v lesích je spousta zvířat, která můžete lovit. Je to sice, podle mého názoru, kruté vraždit zvířata kvůli kožešině, na druhou stranu v rámci hry a historické věrnosti si na to zvyknete. S kožešinami i jinými výrobky můžete obchodovat a vydělávat tak peníze. 3) budování usedlosti - tahle činnost mě bavila víc, než samotný nosný příběh hry. Kolem Achilleova domu můžete zbudovat novou vesnici a sehnat do ní všechny obyvatele, kteří budou potřební v rámci společného soužití - truhláře, kováře, lovkyni, švadlenku, hospodské, doktora atd. - každý má svůj vlastní příběh a každému z nich budete muset do své vesnice dopomoci. 4) osvobozování Bostonu a New Yorku - můžete pomáhat v různorodých úkolech obyvatelům, aby se jejich život ve městě zlepšil - opět zábavnější, než hlavní linie příběhu.

Sečteno a podtrženo - 75%.

Pro: Haytham Kenway, nový, méně černobílý pohled na Templáře, grafika, příroda, hodně vedlejších misí

Proti: Nudný hlavní hrdina, nudné reálie měst, ne příliš zajímavý nosný příběh, nadbytek suchých historických faktů

+11
  • XboxX/S 70
Herní výzva 2025 – 4. "Byl jednou jeden život" (Hardcore) - Dohraj hru, ve které hraješ za postavu, která ve hře prožije 3 a více životních etap.

Môj prvý dohraný Assassin. Napriek tomu viem, že budem mať tendencie čiastočne komentovať celú sériu. Majte trpezlivosť.

Čo si o tom teda myslím? Myslím si, že si vo vedení Ubisoftu každý rok sadnú do zasadačky a rozmýšľajú, do akej lokácie a v akej dobe zasadia ďalší diel tejto zdanlivo nekonečnej ságy. Všetko ostatné je druhoradé. Som presvedčený o tom, že celý príbeh vznikol ako zámienka, aby sa dej mohol odohrávať na rôznych miestach a v rôznych epochách, nie naopak. Možno keby som začal pekne prvým dielom, bavilo by ma to viacej. Takto som sa miestami trochu strácal a hlavne mi príbeh ako taký a postavy v ňom prišli ukradnuté.

Každopádne, ako-také povedomie o tomto univerze som už mal. Ťažko sa tomu vyhnúť, je to obrovská značka. Takže čo som pred prvým zapnutím čakal? Krásne zobrazenie britských kolónií na atlantickom pobreží Severnej Ameriky. To som dostal, klobúk dole. Parkour? Efektný bol, to áno. Ale nečakal som, že to bude také infantilné. V podstate držíte jedno tlačítko a všetko sa vyrieši za vás. Rozhodne žiadne Mirror's Edge a ani len Tomb Raider. Súbojový systém? V podstate platí plus-mínus to, čo pri parkoure. Stealth? Nedajte sa vysmiať.

Napriek všetkému chápem, prečo hra toľkým ľuďom imponuje. Pripomína mi to boom Marvelovských filmov. Megalomanské, pozlátené nič. Ale ruku na srdce, perfektne sa dá pri tom vypnúť mozog a väčšinou si poviete, že to vlastne bolo celkom fajn. Hra je ľahká, zvládnete ju bez stresu a nutnosti robiť vedľajšie questy, aby ste sa nalevelovali. Tie som prakticky nerobil, chýbala motivácia. Taktiež som absolútne vôbec nevyužil kopec bočných mechaník, ako craftovanie, obchodné cesty, atď. Načo. Poslednú kapitolu v pohode prejdete aj so zbraňou, ktorú máte od začiatku.

Hru som dohral viac menej z povinnosti. Ani raz som sa neprichytil, že by som sa vyslovene tešil na ďalšiu hernú session. Musím však pochváliť námorné bitky, tam autori trafili do čierneho. Čo mi je známe, Ubisoft si bol toho vedomý a námorné situácie vyšperkoval v neskoršom Assassin's Creed IV: Black Flag.

Sám som zvedavý, do akej éry a lokácie sa sága presunie nabudúce. "Obvious" kandidáti sa už pomaly míňajú. Snáď to nedopadne ako filmová séria Piatok Trinásteho, kde sa v desiatom dieli s Jasonom Voorheesom presúvame na vesmírnu stanicu v roku 2455. Ktovie, dojnú kravu treba využiť až do krajnosti, tak prečo nie. Nuž, záverom len dodám, že ak nemáte so sériou žiadne skúsenosti, ale bavia vás polohlúpe filmové trháky, bude vás zrejme baviť aj toto. Tak si teda položte ľavý palec na šípku dopredu a pravý na tlačítko X (takto strávite väčšinu času), znížte mozgový výkon na polovicu a kochajte sa revolúciou zmietaným Bostonom, New Yorkom a okolím.
+11
  • PC 95
Herní výzva 2025 – 4. Byl jednou jeden život (Hardcore)
Již o doby vydání je třetí díl série Assassin's Creed jedním z nejrozporuplnějších dílů. Já ale vždy patřil mezi dle mého názoru menšinu, který jej považovala za jeden z nejlepší dílů série. Po letech se dočkal remasteru, který krom snahy o vylepšení vizuálu kompletuje také veškerá DLC. Samotnou recenzi bych tak rád věnoval kombinaci původní hry a remasteru. Jak je na tom hra, jejíž originál se datuje už do roku 2012, nyní?

Již před samotným vydáním mě velmi zaujalo zasazení, které se od všech předchozích dílů série velmi lišilo. Území dnešních USA a její samotný vznik? Hlavní postava z řad původního obyvatelstva? Tomu se říká změna! O to překvapivější byl hned několikahodinový úvod hry, který bych jen velmi nerad více rozpitvával a prozrazoval všem, kteří se doposud s tímto dílem nesetkali. Mohu jen říci, že samotný příběh mi přijde i doposud v kombinaci s Eziovou trilogií nejoriginálnější z celé série. Hlavní postava, která právě byla jedním z nejrozporuplnější prvků hry, možná neaspiruje na sympaťáka roku, ale řekněme si upřímně. Jací bychom asi byli v jeho situaci my? Naopak co oceňuji je dle mého naprosto autentické chování člověka, kterému vzali takřka vše a nakonec ho chtějí připravit i o to málo zbývající (možná s výjimkou chování vůči Achillovi). Když každý krok vpředu následují dva, ne-li tři kroky zpátky a vlastně ani ten krok vpřed není tak úplně správný.

Samotné zasazení rozhodně nezklamalo. Dnešní velkoměsta vidět v době jejich vzniku a rozkvětu, přírodní úkazy, ale také poprvé změna ročního období, kdy se střídá zasněžená krajina s letními západy slunce. Zkrátka nádhera. Je to také asi jediný úkaz, kde je dle mého názoru remaster skutečně pozitivně vidět. Nasvícení některých scén je zkrátka  a dobře leší. To čemu remaster malinko ublížil jsou naopak obličeje. Zkrátka ne vše se dá vylepšit pouhým uscalem a někdy postavy vypadají spíše komicky (série definitivních edic GTA by mohla vyprávět).

Hratelnost je velmi dobrá a ve všech aspektech je lepší než u předchozích dílů. Přidává více zbraní (tomahawk, luk), vylepšuje parkur a dokonce nabízí velkou věc v podobě námořních bitev, které dokonce inspirovali vývojáře ke vzniku dalšího pokračování v podobě Assassin's Creed IV: Black Flag.

Důležitou součástí je také velký důraz na skutečné události a celou řadu reálných historických postav. Ačkoliv novější díly stále tuto cestu následují, nepřijde mi už tak vydařená a funkční, jako tomu bylo právě zde. Postavy jako George Washington, Charles Lee nebo celá řada událostí jako dostaveníčko v přístavu s čajem. Zde dochází k kombinaci toho, co hru definuje. Velmi zajímavé avšak velmi lineární mise. To je asi jediný kámen úrazu, který ale v porovnání s novějšími nekonečně otevřenými úkoly a světy novějších dílů stál vychází jako vítěz.

Nakonec bych se rád zmínil také o lince v současnosti, kvůli které vlastně minulostí brouzdáme. Konec světa se blíží a klíč k jeho záchraně se nachází právě někde v minulosti. Také je too snad naposledy, co má linka současnosti nějaký hlubší smysl a není jen zbytečným doplňkem, který tam přeci MUSÍ být. Součástí je také opět několik výletů (mrakodrap, stadion v Brazílii, Abstergo), které velmi dobře doplňují hlavní příběh a zpestřují samotnou hratelnost.

Když se to vezme kolem a kolem, vlastně mě trochu mrzí, kam se série za poslední léta dostala. Ačkoliv stále se na každý nový díl velmi těším, tak tohle bylo opravdu něco. Právě v době vydání třetího dílu jsem snil o tom, kam by se se mohla série vydat dál (a na mnohá místa i vydala). Nápady byly takřka nekonečně, ale nyní, ačkoliv stále několik míst mám, nevím jestli o to vlastně stojím. Nechci říkat, že série už nyní tak dobrá co bývala, stál mě to baví. Spíše by bylo možná vhodnější použít: série už zkrátka není taková co bývala. A bojím se, že už ani nikdy nebude.

Hodnocení: 95 %

Pro: Svět, zasazení, reálné postavy a události, autentická hlavní postava, námořní bitvy, grafické zpracování.

Proti: Možná příliš lineární a uzavřené mise, nepříliš výrazný remaster.

+11
  • PC 65
Mám z AC: 3 takové smíšené pocity. Hrál jsem spoustu dílů Assassin's Creed, včetně některých novějších, a k tomuhle jsem se vracel až roky po vydání a navíc v Remastered verzi. Pořád je to víceméně to samé - v nějakém zajímavém historickém období se děje pobíhání po okolí, skákání po střechách, bodání lidí, a během toho všeho sbírání spousty věcí rozmístěných všude po mapě. Většinou je to až moc dlouhé a věcí ke sbírání je až příliš mnoho.

Tenhle díl naštěstí není tak dlouhý jako některé novější 100+ hodin dlouhé díly, ale i tak trvalo několik hodin, než jsem se vlastně stal assassinem, byly mi představeny základní mechanismy hry a začal jsem mít trochu volnosti ve světě. Když jsem se následně udržel neudělat úplně všechno, co mi přišlo pod ruku, skončil jsem na poměrně rozumných 20 hodinách hraní.

Na třetím Assassinovi je sympatické, že zkouší nové věci a herní mechanismy. Lodě jsou super a je radost je ovládat, a i když souboje nejsou kdovíjak složité, působí epicky, a proto se taky dostaly i do dalších dílů. Vydávání příkazů ke střelbě vojaků nebo střílení z děla už tak dobře nefungovalo. Z nějakého důvodu si dali tvůrci práci s přidáním deskové hry a možností zahrát si petanque. Je tu i nějaké drobné vylepšování vybavení a zbraní, ale nic, čemu by bylo třeba věnovat větší pozornost.

Hlavní náplň ve formě pobíhání a šplhání po úplně všem tu bohužel trochu trpí prostředím. Kromě měst je v koloniální Americe i spousta divočiny, a i když myšlenka šplhání po stromech místo po věžích je hezká, úplně to nefunguje. S některými stromy jsem bojoval až do konce a padání z nich mě zabilo víckrát, než kdejaký voják. Kostelní věže jsou mnohem jednodušší.

Obecně u Assassin's Creed docela počítám s tím, že příběh není úplně výběrem toho nejlepšího, spíš takový pseudohistorický Forrest Gump, který udělá rychlý průřez všemi důležitými historickými událostmi daného období, za kterými vlastně stáli Templáři a Assassini. V průběhu mi příběh AC:3 přišel ještě zmatenější než v jiných dílech, spousta postav byla nevýrazná a jen do počtu, ale několik málo jich naopak stálo za to a samotný závěr se mi vlastně docela líbil.

Smutné je, že i když jsem hrál Remastered verzi spoustu let po vydání, pořád jsem narážel na větší množství bugů. Překrývající se, desynchronizované nebo rovnou chybějící dialogy. Zasekávající se postavy, které mě měly následovat. A k tomu sem tam zakousnutí hry při načítání, nebo rovnou úplný pád.

Jak říkám, rozporuplné pocity. Za zahrání to stálo, příště ale radši zkusím nějaký novější díl, tvůrci udělali velký pokrok.

Herní výzva 2025 - 4.  Byl jednou jeden život (HC) - Dohraj hru, ve které hraješ za postavu, která ve hře prožije 3 a více životních etap.

Pro: spousta obsahu, relativně rozumná délka, některé postavy

Proti: pomalý rozjezd, slabší příběh, skákání po stromech není nic moc, bugy

+10
  • PC 80
Jako by to bylo včera, kdy jsem samotným úžasem koukal na perfektně zpracovanou dvojku a mlaskal si blahem, jaký ten pokrok od jedničky nastal. Podobně jsem přistupoval i k suverénnímu, třetímu pokračování, ale asi si někdo řekl, že už je značka na takovém stupínku oblíbenosti, že podobných skoků není třeba.

Assassin’s Creed III mne i přesto přikoval k monitoru na více než 16 hodin čisté herní doby i s videi. Celé to od začátku působí parádně, protože jsou hráči ukazovány stále nové a zajímavé věci, včetně parádní atmosféry a doby, ve které se samotná hra odehrává. Svým způsobem hráč hraje za tři postavy, přičemž jsou dvě minulosti propojeny a pak samozřejmě za Desmonda. Hlavní hrdina Connor přesto není postavou, u které by hráč řekl "to je postava, která mě baví!" Žádná z postav mě nebavila, žádná. Ony ani ty vedlejší nemají prakticky co nabídnout, snad jedinou výjimkou je Connorův mentor. Celý příběh ovšem končí v bodě, kdy si říkáte, že chcete ještě další porci, kuchařka toho přitom přichystala málo a vám nezbyde, než se potloukat po jídelně – myšleno po herním světě s hromadou zbytečných vedlejších misí.

Příběh je u mě pravděpodobně největším zklamáním a snad ani jednička nebyla tak „hrozná“, tam byla hlavní chybou vlastnost misí. Ve trojce je to bohužel příběh, protože hratelnost stále baví, i když je to už léta stále ta samá pohádka a ovládání bylo spíše kosmeticky upraveno. Co se ale nedá hře upřít, je vynikající výprava, v čele s perfektní, hudbou a atmosférou své doby, různými udělátky a nádherně vypadající grafickou stránkou. Nových vychytávek je poměrně hodně, ale přesto jsem u většinou neměl žádnou potřebu je využít.

V kostce: AC3 je krásně vypadajícím plnohodnotným pokračováním s velmi špatným příběhem, který ač kvalitně začíná, v tom nejlepším končí. K větším pozitivům chybí pořádný hrdina s charisma, delší a nepředvídatelný příběh. Zlatá trilogie okolo Ezia Auditore z Florencie!

Pro: grafika, dobově zasazení, některé velké bitvy, hudební stránka

Proti: příběh, námořní bitvy, v nejlepším vše končí, zbytečná změna ovládání

+9
  • PC 95
Po dlouhé době od hraní prvního dílu a vynechání druhého jsem se dostal k této hře. A byl to šok - pozitivní. Super grafika, propracovaný příběh a prostředí, lov, spousta mimo příběhových misí a úkolů. Parádní volnost pohybu.

Pro: Příběh, grafika, volnost pohybu, námořní mise.

+9
  • PC 60
Takže AC3. Pamatoval jsem si, jak mě kdysi dávno hra překvapila. Tím jak je obrovská, jak vypadá a tak dále.
Nyní jsem si hru zahrál po 12 letech.(Remaster)
Překvapilo mě, jak hra opravdu dobře po všech těch letech vypadá, zvlášť nasvícení a stíny v lese. Překvapilo mě jak detailně působí prostředí např přístav v Bostonu. Hra je však také na své stáří dost žravá na výkon, zvláště při vyšším rozlišení.
Příběh vás zrychleně provede důležitou částí americké historie. Osobní příběh hlavního hrdiny, působil naléhavě, možná až uvěřitelně. Byl hlavním důvodem proč jsem hru dohrál.

Nicméně jsem tohle AC proletěl za nějakých 17h hodin aniž bych více zavadil o nějaké vedlejší aktivity. A těch je opravdu veliká spousta. Většinu však důvěrně znám z modernějších dílů. Jejich repetitivnost v kombinaci s kostrbatým ovládáním a obrovským množstvím chyb, mě přiměla je raději ignorovat.
Za mě se jedná o jednu z těch horších her Ubisoftu, ale možná je to jen stářím hry a nebo mým vkusem.

Pro: Grafika, příběh

Proti: Téměř všechno ostatní

+9
  • PC 60
Už je tu nějak přeasasínováno. První díl - PECKA. Druhý + brotherhood, nové herní prvky - paráda. Revelations ještě šlo, protože uzavíralo Eziův příběh. Ale trojka..

Grafika parádní, cutscény nabrali větší a hezčí filmový look, postavy jsou taky docela fajn, ale hraní už je takové o ničem. Zimní Boston je sice skvěle zpracovaný, ale já nevím.. Revelations to měl všechno zakončit a tvůrci měli přijít s něčím novým. Dohrál jsem to asi do půlky a pak mě to už nebavilo. Je to samé pojď sem, běž tam, támhle vyskoč, támhle se schovej.. V předešlých dílech to tolik nevadilo, protože jste se se vším seznamovali.

Za sebe musím říct, že jsem si raději přečetl knihu, kde si ten příběh daleko více užiji.

Pro: grafika, příběh, cutscény, postavy

Proti: stejné herní prvky, zdlouhavé pobíhání, pořád dokola

+6 +8 −2
  • PS4 30
Tak hele, já jsem docela tolerantní osoba, jo. Obzvlášť co se AC her týká. Ale tohle byla fakt bolest. První část hry, kdy hrajete za Haythama, templáře jednoho ušatýho, byla super. Hrála jsem to a říkám si, co všem tak vadí, vlastně mi to přišlo úplně skvělý, hrát najednou za druhej tým. Sice jsem to věděla dřív než jsem tu hru hrála, ale to mi vůbec nevadilo. No a pak se to přeplo na synátora a já absolutně ztratila zájem. Nebylo to dobrý příběhem, hratelností, prostředím (člověk by řekl, že USA v týhle době budou dobrý, co), postavami, ničím. Vůbec nejvíc mě štvala vyprázdněnost mapy, která byla poměrně velká, ale bylo v ní velký kulový. Když jste se rozhodli cestovat na koni, nebo nedejbože pěšky, tak jste se jen táhli a nepotkali jste lautr nic zajímavýho. Z každý AC hry mám v něčem silnej dojem, vždycky tam byl nějakej klad, na kterej vzpomínám, i když mě ta hra třeba moc nebrala (Revelations mělo Konstantinopol a Ezia, Origins mělo velbloudy, hrochy a soundtrack), ale tady byl i ten soundtrack debilní. Prostě jediný na co myslím je začátek, kterej to ale nespasí a fakt je přebitej tím kýblem nudy potom. Ovladatelnost taky nanic. Fakt jsem to dohrávala jen ze setrvačnosti.
AC III jednoznačně vyhráva Adélinu cenu za nejdebilnější hru, kterou jsem měla tu smůlu dohrát.
Pakliže nemáte ambici hrát z principu všechny AC hry, tak se tomu vyhněte obloukem a dejte si radši Black Flag.

Pro: První hodina a půl

Proti: Všechno ostatní

+6 +12 −6
  • PC 85
narozdíl od nějakých lidí tady já tuto hru nepovažuji jako za zklamání série assassina. grafika se moc povedla a když jste na moři tak dvojnásob. Tak začneme od toho nejlepšího a to námořní bitvy kterými se může ac 3 naprosto chvástat. Příběh není sice 2x zábavný ale určitě není zklamání. Konec byl ale dost odfláklí a když Connor zabil Charlese bylo to dost suché bez špetky soli Hudba je moc hezká a určitě se ke hře hodí a oblíbíte si jí. bojový systém se my nezdál stejný jako u předchozího dílu, myslím že vývojáři dost pokročily a dál tomu bylo taky v ac 4. Vím že to určitě nikoho nezajímá ale doporučuji přečíst knížku (tedy jestli si nejste něčím jistí a chtěli byste vědět ja to bylo. Když jsem třeba hrál ac 3 zajímalo mě jaké měl asi Haytham dětství a to přesně v knížce najdete. No ale ted zase ke hře: prostřědí je krásné a můžete narazit na hodně druhů zvířat. lovit a prodávat kůže no řekněte mi, v jakém předchozím assassinovi toto bylo? já tuto hru hodnotím 85% a mám na to svůj vlastní názor myslím že to nemá na ac 4 ale na předchozí díly to má.

Pro: grafika, hudba zbraně, námořní bitvy, příběh až nakonec, prostředí, zvířata

Proti: příběh nakonci, moc se mi nelíbila hlavní postava Connor byl takový nepříjemný teda aspon pro mě

+5 +6 −1
  • PC 65
Assasins Creed 3 ve mě vyvolalo smíšené pocity. K jejímu dohrání jsem se nutil a ke konci mě to už nebavilo, ovšem celkově ten průběh hry nebyl vyloženě špatný, ale oproti dílům s Eziem to je poměrně pokles.

Postavy:

Desmond Miles mi byl ukradený (nevím proč), a vlastně přiběh celé jeho skupiny byl nudný. Connor, tvrdohlavý mladík mě také nezaujal. Celkově postavy ve hře pro mě neměly hloubku. Haytam a Connor měli zajímavý vztah, ovšem je tomu dáno málo času, a myslím si, že kdyby tomu bylo věnováno více prostoru, tak by to mělo potenciál. Upřímně bych vůbec nečekal, že moje nejoblíbenější postava bude nakonec Haytam...sice trochu nudný, ale měl aspoň nějakou auru, zkušenosti a sebevědomí. Za to jeho syn zdědil osobnost po své matce a často mi zatraceně lezl na nervy.

Svět:
Zatím jsem prošel AC 1, Eziovu trilogii, AC 3, částečně AC 4, Odyssey a Origins, a musím říct, že mi prostředí v AC 3 přijde nejhorší. Ve městech je parkour často k ničemu a je lepší jít nebo jet po ulici, a příroda je snad ještě horší. Kdykoliv jsem jel na koni mimo cestu (občas i po ní), tak jsem trpěl. Neschopnost koně seskočit z nejmenší výšky mě vytáčela. Lezení po stromech jsem využíval zřídka...nebylo to špatné, ale také jsem tam měl pár krušných chvilek.

Graficky to nebylo vůbec špatné. Města vypadala skvěle, detaily Connorova oblečení byly poměrně propracované, v přírodě to už bylo horší. ale to už tak většinou bývá.

Příběh:
Děj je jedna z lepších částí AC 3. Vyvolává trochu otázky, zda se vůbec vyplatí pomáhat Washingtonovi, či ne. Jak jsem již psal, nejvíce mě zaujal vztah Haytama a Connora. To. že ho nakonec Haytam chce zabít tak nečekaně, a ani s ním nesvedu pořádný souboj, je zklamáním. Být součástí boje za nezávislost Ameriky a zúčastnit se třeba legendarního Bostonského pití čaje je super a rozhodně to hráče baví. Takže i přes nudnost postav bych příběh hodnotil spíše pozitivně.

Soundtrack:
Hudba nebyla špatná, ale zároveň neoslnila. 50%

Gameplay:
Parkour vypadal dobře, ale ve městech i v krajině byl často zbytečný. Soubojový systém byl však na vysoké úrovni a posunul se na další úroveň. Mnoho animací udělalo každy boj jiný. Jízda na koni byla v krajině příšerná, ne jen strukturou samotné přírody, ale i ovládáním. Zavolat koně můžete pomocí tlačítka "R", ale problém je v tom, že na toto tlačítko se vztahuje mnoho dalších funkcí či zbraní, a musíte to měnit. Prostě vývojáři nemohli dát jedno univezální tlačítko pro přivolání koně :D Námořní bitvy můžu asi jen pochválit, ty se opravdu povedly.

Pro: Poměrně dobrý příběh, soubojový systém, námořní bitvy

Proti: Ovládání koně, pohyb v přírodě, parkour občas nevyužitelný, nudné postavy

+5
  • PC 60
Tak dříve než začnu psát komentář k téhle hře, která se těší aspoň zde v Česku aspoň podle mě přehnanému hypu, tak vám napíšu o tom jaký vztah mám ze sérii celkově. Ptáte se proč? Protože chci a můžu. Eziovou trilogii mám rád a každým dílem se mi líbila víc, za to jedničku fakt nesnáším (no možná trochu silnější slovíčko), jednička mi příjde nudná, nudná, stereotypní, nudná a ani to prostředí mě tam nebaví, a co se tam pak týče dabingu, tak je to špatný vtip. Takže abych to shrnul, Eziova trilogie=Chipsíková přízeň, První díl=Chipsík už nikdy nechce hrát. A jak že to má Chipsík s trojkou? No pojďme to zjistit (já to samozřejmě vím, ten kdo to bude zjišťovat budete vy, ale pokud jste bystří tak vám podle hodnocení dojde že to též žádná sláva nebude).

Abych nezačínal negativně (lepší je zmiňovat kladné věci, a to i v životě, pak je hned míň sebevražd) tak začnu tím co se mi na třetím díle líbí. Takže na třetím díle se mi nejvíce líbí prostředí krajiny lesů, to je perfektně zpracováno, má to atmosféru a k tomu když je tá krajinka zasněžená... no prostě paráda. Tohle se vážně studiím z Žubisovtu povedlo. Další věc co se jim povedla byly lodní bitvy. Velké překvapení pro mě bylo, jak byly zábavné a to i přes jednoduchou hratelnost. Opravdu skvělý pocit řídit pořádnou kocábku na rozbouřeném moři, a ze spojeneckou lodí si to rozdat proti přesile. A tady chvála nekončí, další věc co chci pochválit je soubojový systém, který má nejblíže k tomu ze hry Batman: Arkham City. Soubojový systém je plynulejší, lépe se na to kouká a je zábavný i když opět žalostně jednoduchý. No a tady chvála asi končí. Dále už to opravdu nebude žádná sláva. Čím začít? Tak třeba hlavním hrdinou.

Hlavním hrdinou je tu tentokrát naivní indian Conor, který když mluví svou mateřštinou tak mám chuť mu podříznout krk, zabalit ho do koberce, odvést na smeťák a tam to celé zapálit. Takže vám musí být jasné že Connorovo dětství pro mě muselo být utrpením, jakoby by nestačilo že to bylo nudné, ale ta jejich mateřština, fakt bych je všechny nejradši povraždil. Moment? Já měl chuť minimálně Connora zabít i když mluvil normálně. I když je už je Connor dost starý na to aby dostal občanku, mohl požívat pivo a řídit auto, přesto se kolikrát chová jako dítě! Nejspíš by mu pomohla kdyby mu nějaká dala aspoň ze soucitu. Možná by pak začal myslet aspoň koulemi a ptákem, jelikož to opravdu vypadá že má v hlavě vymetíno. Je naivní a dělá všechno co se mu řekne. Fajn je hezké že chce ochránit svou rodnou vesnici (spíš trochu větší tábořiště), ale važně se musí chovat jako dítě? Škoda že hlavním hrdinou hry není Haytham, muž za kterého hrajete na začátku hry a taky je to otec toho indiána který má v hlavě tak možná seno posrané srnkou. Haytham je drzý, charismatický chlapík za kterého je radost hrát.

Další věc co mě štvala bylo zpracování misí. Většina misí byla nudná, nezajímavá a to je opravdu smutné, když trailery slibovali velkolepou válku o svobodu. Bohužel skutek utekl, větší bitvy se snad ani pořádně nedočkáme, a když už to vypadá že bychom mohli, tak nám hra naservíruje trapnou minihru. Opravdu epický boj o svobodu až na půdu.

Dále mě vůbec nebavily mise za Desmonda. Opravdu pokaždé když čtu diskuze že je hraní za Desmonda bavilo, tak kroutím obočím. Jako ta mise kdy se leze na mrakodrap byla ještě dobrá, ale ten zbytek? Ten zbytek ve kterém se bojuje se vážně někomu líbil? Doteď nemohu pochopit proč je Desmond v těch misích nesmrtelný? Proč kurva?! Vždyť tak zabili celou hratelnost těch misí! Desmond může dostat klidně 100, 200, 300, 100000000000000000000000 kulek do sebe a stále bude stát jako by nic. Prostě neumře. Opravdu byl takový problém mu tam dát normální zdraví jako Connorovi, aby ty mise měli aspoň trochu šťávu? A když už jsme u toho Desmonda tak nesmím zapomenout zmínit mou spokojenost s ukončením jeho příběhu, ze kterého díl od dílu stával čím dál větší mišmaš, jako kdyby Kočička a Pejsek pekli dort a pozvali ještě Krtečka, Mata a Pata a dalších tucet pohádkových postav ať každá něco přidá. Tak co myslíte že jsem spokojený s koncem. Nejsem. Vážně stačilo aby Desmond šáhnul na futuristický glóbus, a konec. Svět zachráněn? Fíhá. Jako chápu že asi nevěděli jak ukončit ten mišmaš, ale tak aspoň to mohli ukončit epickým mišmašem, než jen obyčejným mišmašem, ala Desmond šáhne a svět zachráněn. I ten Connoruv příběh byl lépe ukončen.

Dále mi tu přišla nevyužitá možnost lovu, kdyby se z těch věci dalo aspoň něco vycraftit, tak by to lovení mělo nějaký smysl, a né že si zalovím v jedné misi a konec.
Stejně tak města mohla být více propracovaná když jsou tu jen dvě, která si sou podobná jako vejce vejci až na to, že část New Yorku je vypálená.


No abych to shrnul, i přes všechny ty zápory se to hraje díky hratelnosti dobře, bitvy na lodích jsou super, stejně tak jako krajina a sníh a i některé ty pozemní mise měli aspoň nádech epičnosti. Ale pokud téhle hře něco podkopává nohy, tak je to hlavní hrdina, slabé zpracování boje za svobodu, mise ze současnosti a také ukončení Desmondova příběhu (ne že bych ho měl rád, ale takový konec si snad ani von nezasloužil) a hrdina. Aspoň že se na to dobře kouká, ale za tu optimalizaci ve městech by si zasloužili nakopat do koulí!!!

PS: Takže můj momentální pohled na sérii?
AC1- Hrůza
AC2, AC:B, AC:R- nejlepší díly trilogie, s nejlepším hrdinou (Ezio)
AC3- Nadhodnocený, slabý hrdina, lepší však než první díl, ale stejně jako jedničku se mi to hrát podruhé už fakt nechce.
AC:BF: Ta hra je mi totálně uprdele.

PSS: Bylo by fajn kdyby Žubisoft udělal multiplayerovou hru zaměřenou na lodní bitvy, to bych si od nich hned koupil.



Pro: Námořní bitvy, Krajina, Haythem, Soubojový systém a hratelnost jako celek, Grafika

Proti: Connor, Většina pozemních misí, Desmondovy mise, Závěr, Města mohla bejt rozdílněší, Optimaliazce

+3 +9 −6
  • PC 50
V třetím dílu se zbavíme Altaïra a Ezia. Čeho se však nezbavíme je všudypřítomná fádnost a nuda. AC III se sice oproti předchozím dílům zbavil oné šedomodré barvy (v Konstantinopoli ji vystřídala sépiová), ale přidal více dlouhých jízd na koni, více button eventů a více filmového vyprávění. Dovolte mi chvilku odbočit od série. Vrátím se zhruba do roku 1997, kdy představa, že hra vypadá jako film každého nadchla. Spousta titulů se o to v průběhu 90. let pokusilo, pár se jich dokonce povedlo - Phantasmagoria, Realms of the Haunting. Oproti AC III se přeci jen jednalo o hru s filmovým obsahem, včetně digitalizovaných herců (Film a point & click pak výborně zpracoval Toonstruck).

AC III je tedy vlastně takovým prototypem toho, po čem bažili hráči v době obrovského herního boomu na platformě MS-DOS. Hrát se to moc nedá. Cesty jsou předem dané, úkoly repetetivní a s nimi spojená nudná interakce hráče. Pět minut nádherné animované scénky, kde vývojáři ukazují dokonalost svého enginu, najednou hrajete, uděláte pár kroků k označenému cíli a spustí se další cutscéna.

Dále se nemohu zbavit dojmu, že celá hra je jakýsi tutorial. Neustále se mi připomíná, co mám udělat a jak. Možná se to dá v možnostech vypnout, ale jako hráč, který za sebou má 20 let herní praxe na to nejsem zvyklý.
Možná stárnu, možná se hry příšerně zjednodušily, ale beru-li v potaz nejnovější Tomb Raider, jenž zvládl vyprávět silný příběh, poskytnout hráči svobodu a motivovat ho vyvíjet postavu, mohu o AC III s klidem prohlásit, že ačkoliv na její obálce červeně svítí 18+, je pro konzumní 15-ti leté hráče.

Pro: Animace postav, grafika, rozmanitost prostředí

Proti: Repetetivní již od prvního dílu série, button eventy, skripty, hratelnost všeobecně

+3 +5 −2
  • XOne 70
V rámci série jsem zabrousil někam k začátkům a vrhnul se na titul označený trojkou a se značkou remasteru a dostal jsem do 18. století kdy probíhá americká válka za nezávislost a hlavní hrdinou je většinou mladík Connor– půlkou Brit, půlkou Mohawk – ze kterého se postupně stává asasín, jehož osud je vtažen do konfliktu mezi asasíny a templáři a navíc se snaží ochránit svůj kmen.  

S ním se pohybujeme v rozsáhlých lokacích v rámci měst v  historickém Bostonu či New Yorku a nebo v divočině a usedlostech. Hlavní mise jsou standartní a zahrnují hlavně klasické atentáty, infiltrace, výslechy, honičky a samozřejmě bitevní scény a skriptování historické momenty. Obsaženy jsou i námořní bitvy a nechybí levelování výstroje a výzbroje, pokud jsem dobře zapamatoval hra má celkem 12 sekvencí + další 3 v rámci DLC Tyranny of King Washinghton.  

Gameplay byl vcelku ucházející, ovládání ne úplně perfektní, slušný příběh – ale působí tak nějak komorně - ty velkolepější lokace teprve přijdou v pozdějších vydáním, dávám solidní lehký nadprůměr, ještě to není tak časově roztahané jako u nových titulů – 70 %
+3