Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 55
Ach, jak já miluju indie hry. Anna od začátku vypadá působivě a hned vás, v dobrém slova smyslu, "zakleje" jakousi zvláštní melancholickou atmosférou. Hra má totiž perfektní soundtrack, který jí posouvá minimálně o příčku v hodnocení výš, a totéž se dá říct o vizuálním zpracování. Je zde totiž doslova vidět, jak si s každým koutem místnosti někdo pohrál a s láskou tam položil všechny ty smítka prachu, šišky a staré plechovky. Bohužel, tohle se celkem výrazně projevuje na optimalizaci, tudíž i můj relativně výkonný notebook měl s Annou občas co dělat. Vůbec ona ta technická stránka není úplně dotažená. Ne, že bych si chtěl moc stěžovat, nic, co by mě vyloženě naštvalo jsem zde nezaznamenal, ale je vidět, že se autoři mají dost co učit (a že já mám jako nevývojař co říkat, že).

Vem to ale čert. Jak říkám, Anna má skvělou atmosféru, je do detailu vypiplaná a všechno to hezky vypadá a zní. Zakopla však hned o dva hlavní kameny úrazu. Jedním, tím menším z nich, je příběh, jenž se mi zdál vyprávěný spíš jen tak mimochodem a jestliže měl nějaký hlubší smysl, pak jsem onoho smyslu nenašel víc, než co by se za nehet vlezlo. Jakýsi muž zabil svoji ženu kvůli jakési... soše... která je ve skutečnosti bohyně? :-O

No a ten druhý, podstatně větší kámen úrazu je smysluplnost veškerého vašeho konání ve hře. Dle autorů hra nabízí tuším 4 až 6 hodiny hraní pro nováčka a circa 2 hodiny pro ty z nás, kdo už ví, co dělat. Nicméně nebýt návodu v některých částech, Anna by mi nejspíš vnutila přinejmenším 120 hodin "zábavy" a já bych ještě za dva roky někde v rohu sbíral jehličí. Můžu s naprosto klidným svědomím říct, že NAPROSTÁ většina hádanek absolutně pozbývá jakékoliv logiky. Respektive hra by mi pravděpodobně dokázala vysvětlit, proč dělám to či ono, jenže z mého pohledu, jakožto nezasvěceného smrtelníka, to všechno vypadalo jako příběh jako opilé Alenky v Říši divů. Přeju hodně štěstí všem, kteří se Annu zarputile pokusí dohrát bez nahlédnutí do návodu.

Takže tak. Neříkám to poprvé - Anna krásně vypadá i zní, má perfektní atmosféru a idea příběhu, který se celý odehrává v jednom domě, je moc pěkná, nicméně Italové z Dreampainters to celé jaksi zmotali a místo melancholicky-snové jízdy předložili milovníkům adventur dost důvodů, proč bít hlavou o zeď. Být Anna spíše příběhová procházka typu Dear Esther nebo kdyby věci do sebe alespoň trochu zapadaly, pak by to byl dozajista pěkný zážitek. V tomto případě se ale veškerý požitek nuluje oněmi zmíněnými strastmi.

Pro: výborná atmosféra; detailní grafika; vhodně vybraná hudba

Proti: pochybný příběh; nesmyslnost hádanek; optimalizace

+15
  • PC 80
Herní výzva 2017, č.7 - No fujtajbl!

Hrána "Extended edition"

I když je Anna momentálně na 81. místě ve "100 nejhůře hodnocených her na databázi", vůbec nelituju toho, že jsem si ji zahrál.
Hra mě očarovala hned od samého začátku, kdy se objevíte u staré dřevěné pily uprostřed krásné prosluněné krajiny a do toho začne hrát nádherný soundtrack. Postupem času atmosféra houstne a vy se pomalu a jistě dozvídáte strašlivou pravdu o tom, co na tomhle místě děláte a co se tam vůbec stalo. A nebo taky ne... hra má totiž několik možných konců, které ovlivníte svým pátráním, řešením puzzlů a všímavostí.
I když se v průběhu hry pořád dokola vracíte do stejných lokací, téměř pokaždé se tam něco změní a překvapí vás (párkrát jsem se hezky lekl :-) ).
Co mě ovšem hodně otravovalo byl fakt, že když jsem skočil do inventáře, nemohl jsem už pohybovat kamerou, takže abych použil nějaký předmět, musel jsem znovu inventář vypnout, najet kamerou na určité místo a znovu inventář aktivovat. Pro někoho by taky mohlo být mínus, že se musíte nejdříve zaregistrovat na stránky hry, aby vás to vůbec pustilo hrát.
Celkově jsem si hru užil. Ano, má své mouchy. Ano, mohla být lepší. Ale vzhledem k místnímu hodnocení jsem čekal spíše odpad, místo toho jsem byl velice mile překvapen.

Pro: soundtrack, atmosféra, příběh

Proti: inventář, někdy nelogické puzzly

+12
  • PC 65
Dlouho jsem nevěděl, jaký postoj ke hře zaujmout, protože její pro a proti pořádně zamíchaly mým postojem, který se navíc během hraní několikrát změnil. Opět se ukázaly staré dobré pocity, kdy moment pohodového hraní střídá chvílemi pocit nadšení a chvílemi vztek. Vztek nad nesčetným časem stráveným při řešení puzzlů, aby, pokud už nějaký vyřeším, se objevil další a ještě komplikovanější.

Stručně řešeno je Anna explorativní hra, kdy hráč prochází okolí a prostory starého mlýnu, kde kdysi došlo k několikanásobné vraždě. Venku je krásně, svítí sluníčko a hučí potůček, uvnitř se tají tíseň, šero a dozvuky čehosi hrůzného, co se tu kdysi odehrálo. Hráč prochází jednotlivými prostory, překonává puzzly a poodkrývá historii toho, co se tu vlastně odehrálo. Zhruba tak by se dala Anna stručně popsat.

Přiznám se, že mi trvalo opravdu hodně času a stálo mě hodně sebepřekonání, abych hru mnohdy nevypnul a nerozhodl se s ní rozloučit. Co mě možná přimělo jí aktivně dohrát, byla vlastně kombinace několika prvků: nádherné a do každičkého detailu propracované prostředí, precizní práce se světlem a obrovská pozornost ke grafickým detailům. K tomu na míru šitý soundtrack, který se neoposlouchá a naopak, s přibývajícími motivy neztrácí na originalitě.

Celá hra se rozkládá na několika menších prostorech, což na jednu stranu se může zdát jako nevýhoda, ale v mém případě o to více potěšila preciznost a grafické detaily, kterých si možno všimnout na věcech, kde by je člověk prakticky ani nehledal. Pokud jde o puzzly, celá hra je jimi téměř protkaná skrz naskrz a člověk si od nich nevydechne. To by nemuselo být na škodu, kdyby některé puzzly nebyly totálně nelogické a jejich dosažení nebylo dosaženo prakticky náhodně. Měl jsem to štěstí, že jsem hrál Annu ve verzi Extended edition, která se od základní v mnohém liší a tudíž jsou tu určité "legální" hinty (prostřednictvím knih, poznámek, dopisů...), co a jak zhruba, by se mělo udělat. Bez těchto věcí je základní verze hry z mého pohledu prakticky nehratelná, protože vyžaduje od hráče takřka nesmyslné úkoly, které jen tak asi někoho těžko napadnou.

Povedlo se mi většinu hry dohrát bez návodu nebo jiných zdrojů rad, protože jsem se zapřísáhnul, že zkusím překonat tu zdánlivě nehratelnou věc, aniž bych měl před sebou postup nebo okoukával, co a jak mám udělat. To se mi vcelku a poměrně dlouhou dobu dařilo, ale ke konci jsem měl už těžce nabouranou motivaci neustálým a nekonečným blouděním okolo a hledáním toho, co jsem kde opomněl.

I přestože mě to stálo kýbl nervů, nakonec jsem se přiklonil k tomu, že nelituju toho, že jsem Anně věnoval nemalý čas. Splnil jsem většinu Steam achievementů i těch několik "ingame miniachievementů", zdolal jsem 5 různých zakončení z celkových osmi a celková pokořenost podle výsledků zůstala na čísle 86%

Přesto všechno, celkový dojem ze hry zůstává rozpačitý. Zahřála mě však na duši stránka paranormálních jevů a několik překvapivých momentů, kdy mě hra nečekaně leč příjemně vyděsila. Co hodnotím spíše kriticky je skutečnost, že hra je prakticky celá postavena na puzzlech a pokud nemá člověk náladu se jimi zabývat, nemá smysl hru vůbec hrát.

Pro: Propracované prostředí, atmosféra, hudba, zvuky

Proti: Puzzly, nelogičnost některých z nich sráží hratelnost na bod mrazu

+11
  • PC 60
Herní výzva 2017 - 7. "No fujtajbl!"

Tak to nakonec nebyla taková hrůza, jak jsem čekala. Respektive, kdysi jsem zkoušela bezplatný prototyp a dlouho to vypadalo, že se hra ani nikam jinam neposune. Po několika letech jsem však zaregistrovala vydání Anny jako plnohodnotné hry na Steamu a údajná technická stránka hry i prvotní špatné ohlasy mě od hry odradily. Až do nedávna by mě nenapadlo, že si ji někdy zahraju.

Na tohle je Herní výzva fajn, člověk si vyzkouší i něco, co by za normálních okolností odkládat do aleluja. A musím uznat, že mě hra i celkem bavila. Hlavně zkoušet nové postupy a dostávat se dál. Sice jsem dosáhla jen dvou konců, ale údajně by jich mělo být k dispozici až osm. No, třeba se jednou ke hře ještě vrátím.

Hru bych definovala jako tísnivější interaktivní adventuru z pohledu vlastních očí zasazenou do menších uzavřených lokací. O to je atmosféra hutnější a prostředí detailnější. Grafika je taky úcházející, co však naopak začíná drhnout je optimalizace a hádanky. Ty po pár minutách začaly postrádat smysl a jejich řešení začalo nabírat na otravnosti. Nehrát to na streamu a nebavit se u toho s diváky, tak nejspíš hru skončím daleko dřív a nesnažím se ji dohrát na druhý konec.

Pro: Atmosféra, individuální herní doba, OST, vícero konců, ze začátku poutavá zápletka

Proti: Hádanky postrádající smysl, možné zádrhely, optimalizace

+11
  • PC 40
Rád pokouším hry. Jestli jsou dobré nebo špatné dle recenzí, na to moc nehledím. Anna je třeba jeden z těch příkladů, kterému jsem chtěl dát šanci. Vím, že se objevila ve Score, dlouho jsem odolával, ale jakmile přišel jeden pošmourně unavený večer po práci, neváhal jsem a hru s různým očekáváním spustil.

Hned v prvních momentech mě překvapilo prostředí, ve kterém se hra odehrává. Polorozpadlý mlýn někde v alpách. Určitě něco, co může a dokonce i umí vybudovat patřičně děsivou atmosféru. Hra mi nedala nic zadarmo, příběh mi vyprávěla v lyrických textech. Takže jsem se jal objevovat okolí. Za mnou zurčel potok, předemnou se povalovalo čerstvě spadané listí. Odkud ale? Nikde žádný strom, jen jeden - mrtvý.

Hra je po vzoru takové legendární Amnesia celá ve 3D. Přiznám se, že u těchto her se mi často stává, že buď mě snadno nadchnou a nebo mě ještě snadněji otráví. Vše je odvislé od prostředí, které se ve hře objeví. Jakmile jsem ale vstoupil do mlýna, logika šla totálně stranou. V mlýně se začnou dít nejen nadpřirozené věci, ale i příběh je Vám vyprávěn spíš minimalisticky, než abyste logicky hledali správný postup hrou. Pro mě je ale většinou právě ten příběh tou podstatou, která táhne podobné hry. Pokud nevím, co se ve hře děje, jak můžu vědět, jak mám postupovat?

Postup hrou je pak opravdu všechno, jen ne logický. Hra neobsahuje hodně místností, kde se děj odehrává. Nicméně jakmile něco provedete, prostředí se může výrazně změnit. Toho tvůrci zřejmě hojně využívali, aby navýšili množství obsahu a celkově hru něčím ozvláštnili a oživili. Blbý na tom všem ale je, že já vlastně nevím, co se v té chatě vůbec děje. Jako jasně, je tam nějaké nadpřirozeno. Ale jaké?

Hudební podkres by byl dobrý, kdyby se spouštěl v takovou chvíli, v jakou by bylo příhodno a nebyl to náhodný hudební výkřik do tmy. Při načítání mapy z místnosti do místnosti mi u kolonky "loading" tradičně zaječel nějakej mužskej hlas a já si říkal proč. Samozřejmě pokaždé jsem se málem posral, ale na atmosféru hry to vliv úplně nemělo.

Přiznám se, že bez návodu bych hru nedal. Nicméně zajímavé na hře jsou různé konce. Osobně k nepochopení té mytologie jsem ale usoudil, že rozdíly v tom nejkratším a nejdelším konci úplně nejsou. Jasně, hra by Vám toho měla říct víc, ale reálně Vám i tak neřekne skoro nic. Nejzajímavější momenty hry jsou pak hlavně nalezené knihy, ve kterých se toho dozvíte logicky nejvíc, ale navíc asi i to jediné, co Vám hra je schopná sdělit.

Anna chce pracovat s atmosférou. Tu určitě nějakou má, abych tedy nebyl úplně tak kritický. Třeba ta ponurost je tu z těch stěn cítit na míle daleko. No a jak říkám výše, byly tu momenty, u kterých jsem měl na krajíčku, abych si nestřík do textilu. Ty momenty byly hlavně ze hry a hlavně v momentech, kdy se na místě, kde předtím nic nebylo, něco nebo někdo (no spíš něco) objeví. Hudba, pravda, není špatná, ale přijde mi, že často hraje v nevhodnou chvíli. Nejhorší na psychiku pak bylo, když mi už asi půl hodiny místo hudby v pozadí někdo neustále pořvával. To jsem měl co dělat, aby to nesejmulo i mě. Celkově vzato je to ale počin, který za to hraní popravdě úplně nestojí. Hororovou atmosféru mám rád, ale musí mít nějaké opodstatnění. Tady to spíš působilo, jako když se tvůrci zhulili nějakým italským hašem a pak do hry valili nápady hlava nehlava, bez logiky, bez nápadu, bez skrupulí. Prostě jen tak ledabyle, aby ve hře něco bylo. No a jestli je to dobře nebo špatně, o tom asi ani netřeba polemizovat.

Občas jsem litoval momentu, že jsem vstoupil do chaty a po prvním ohlédnutí se neotočil a nešel zase do prdele. Hra by skončila, já bych měl pokoj a ve výsledku bych se dozvěděl jen o chlup míň o tom místě, než jsem se skutečně dozvěděl :-) Jo, přijít a odejít je totiž jeden z konců hry...:-D

Pro: Atmosféra je nejsilnější, a jediná dobrá, stránka hry.

Proti: Zbytek je jako když pejsek a kočička vařili dort a prdli do něj všechno, co jim padlo pod ruku.

+10
  • PC 75
I still recall the ecstasy of the sun piercing through the trees...

V případě Anny si dovolím hodnotit, abych tak řekl, po částech.

Zaprvé, úvodní herní část... geniální! 95%. Už při prvních tónech teskné melodie a prvních titulcích (viz výše) mi naskočila husí kůže. Nacházíme se se před malebným polorozpadlým mlýnem, kde se ve vzduchu mísí nostalgie, hořkost, smutek, touha po poznání pravdy a zároveň jakési zlověstné ticho před bouří.

Jenže... poté co vstoupíme do prokletého mlýna z kterého už do konce hry nevylezeme, achich ouvej... travička zelená, to je moje potěšení. No, chcete-li travičku, zahrajte si raději FIFA , se atmosféra diametrálně mění a výsledkem je hororová duchařina plná symbolů a lekaček (některé jsou dosti povedené).

Zde hodnocení podstatně ubírám, neb to jednoduše není můj šálek čaje. Kromě toho, jak už psali jiní, naprosto mi unikala logika všech rébusů, takže jsem se snížil ke hraní podle návodu. Ale abych nebyl nespravedlivý. hra je zpracovaná kvalitně, na zajímavosti ji přidává i vícero možných vyústění (dnes již stále běžnější prvek).

Shrnul bych to takto, příběhem a atmosférou mě hra opravdu nadchla. Je to lidsky tragické až dojemné, překvapivě tíživé, na druhé straně též příjemně melancholické. A to vše je podáno relativně nevtíravým způsobem. Jen ta herní stránka mě příliš neoslovila.

Co se týče mé interpretace příběhu, nestudoval jsem jednotlivé symboly natolik, abych si dokázal udělat jasnou představu, nicméně to chápu asi tak: hlavní protagonista se zamiluje do dívky, Anny, která je ovšem vtělení jakési lesní bohyně. Provádí ovšem temné rituály a vesničané ji zavraždí, protože ji považují za čarodějnici. Díky rituálům, které Anna prováděla, je po smrti uvězněna mezi dvěma světy a nedosáhne pokoje. Hlavní hrdina se po letech vrací s palčivou touhou najít svoji milou. Nakonec se od ní buď dokáže oprostit a anebo se zblázní a je také navždy uvěznen. Ale jak říkám, to je jen moje pracovní verze, která mi přišla nejvíce poetická. :P Rád si poslechnu jiný názor :)

jak je mým zvykem, opět musím vychválit soundtrack, který poslouchám doteď, více než rok po dohrání.

Jaký je tedy můj finální verdikt? Mohl bych jednoduše ohodnotit jednotlivé aspekty a části hry a výsledná procenta pak pěkně zprůměrovat, ale protože si s matičkou matematikou příliš netykám, hodnotím, rovněž jak je mým zvykem, intuitivně, dle celkového dojmu...

I hoped I had forgotten you forever and ever... Anna, my love.

Já díky výše zmíněným pozitivům nezapomněl, a to o něčem svědčí.

Pro: Povedená atmosféra, příběh otevřený mnoha interpretacím, soundtrack

Proti: (pro mě) nelogické hádanky

+8
  • PS3 50
To je neco toto. Krasny prostredi, krasny hororovy pribeh, krasny ovladani ale silena logika. Bez navodu jsem se dostal do cca 1/3 hry a pak uz jsem hodne tapal. Některý logicnosti byli absolutni blbosti. Jak hra krásné začala tak i pokračovala ale i skončila.

V některých chvílích mi to pripominalologikou hru Starship Titanic kterou jsem sice nehral ale nedavno jsem viděl https://youtu.be/cgPzBz8dYD0 video a dost mi to pripomina.

Nebyt pribehu a zpracovani tak hre nedam ani 25 procent.

Pro: Pribeh, prostredi

Proti: Logika (nelogika)

+8
  • PC 65
Herní výzva 2017 č. 7
Zaměřím tenhle komentář na porovnání klasické verze Anny a Extended Edition.

Klasická verze:
Nejdříve jsem začal s klasickou verzí Anny, říkal jsem si, že rozdíly, asi nebudou podstatné. No, zas takovou pravdu jsem neměl. Když jsem začal hrát, zjevil jsem se před nějakým opuštěným, nejspíše mlýnem. Grafika byla nádherná, a už od začátku mi učarovala. Po úvodních slovech, co vám hra vysvětlí, o co půjde (mě to stejně příliš neřeklo) jsem se pustil do prvních hádanek.

Začal jsem sbírat nějaké předměty. Poté jsem narazil na nějaký zavřený dvířka, otevřel jsem inventář, a začal zjišťovat jak funguje. Byl celkem takový nepřehledný.

Dalším problémem bylo, že interaktivní předměty se špatně poznávaly (samozřejmě, že se dá občas něco přehlédnout).

Mým největším problémem bylo rozpoznání, jak používat předměty správně, protože občas jsem to musel zkoušet na několikrát, než se mi to podařilo. Po cca hodině hraní jsem přešel na Extended Edition a začal od znova.


Extended Edition:
Nyní přejdeme k Extended Edition, která výrazně poupravila příběh, aby byl trochu srozumitelný, a mě to vše od začátku dávalo větší smysl.

Největším plusem se stalo vylepšení inventáře, který je teď mnohem přívětivější ke hráči a věci můžete používat rovnou, i když z něho nevyskočíte (akorát se nemůžete hýbat a po použití daného předmětu se stejně vypne).

Trochu jsou pozměněné i hádanky, čehož si všimnete, již v první lokaci, kdy se do mlýna dostanete trochu jiným způsobem.

Pro mě byly hádanky největším problémem a bez návodu bych skončil už v první místnosti mlýnu (možná do druhé bych se dostal). Proto jsem hojně využíval nápovědy, protože některé hádanky nedávaly příliš smysl.

Teď něco málo o mém hraní. Hrál jsem to s pocitem menšího strachu. Některé figuríny mě občas docela vyděsily, hlavně, když se objevily přímo za mnou. Příběh jsem příliš v některých případech nepobíral, ale celkově jsem nebyl úplně totálně v pr****.

Nyní, jak jsem hru dohrál, spíše nedohrál. Sice se to počítá jako jeden z osmi konců, ale příliš spokojený s ním nejsem. Je to z důvodu, toho že jsem byl vyhozen nějakým duchem domu (nebo tak nějak jsem to pochopil.

Dámy a pánové, to je vše, děkuji za pozornost :D

Pro: Grafika, Extended Edition - vylepšený inventář, příběh, možné konce

Proti: Některé hádanky, špatný inventář, nepřehledný příběh

+7