I still recall the ecstasy of the sun piercing through the trees...
V případě Anny si dovolím hodnotit, abych tak řekl, po částech.
Zaprvé, úvodní herní část... geniální! 95%. Už při prvních tónech teskné melodie a prvních titulcích (viz výše) mi naskočila husí kůže. Nacházíme se se před malebným polorozpadlým mlýnem, kde se ve vzduchu mísí nostalgie, hořkost, smutek, touha po poznání pravdy a zároveň jakési zlověstné ticho před bouří.
Jenže... poté co vstoupíme do prokletého mlýna z kterého už do konce hry nevylezeme, achich ouvej... travička zelená, to je moje potěšení. No, chcete-li travičku, zahrajte si raději FIFA , se atmosféra diametrálně mění a výsledkem je hororová duchařina plná symbolů a lekaček (některé jsou dosti povedené).
Zde hodnocení podstatně ubírám, neb to jednoduše není můj šálek čaje. Kromě toho, jak už psali jiní, naprosto mi unikala logika všech rébusů, takže jsem se snížil ke hraní podle návodu. Ale abych nebyl nespravedlivý. hra je zpracovaná kvalitně, na zajímavosti ji přidává i vícero možných vyústění (dnes již stále běžnější prvek).
Shrnul bych to takto, příběhem a atmosférou mě hra opravdu nadchla. Je to lidsky tragické až dojemné, překvapivě tíživé, na druhé straně též příjemně melancholické. A to vše je podáno relativně nevtíravým způsobem. Jen ta herní stránka mě příliš neoslovila.
Co se týče mé interpretace příběhu, nestudoval jsem jednotlivé symboly natolik, abych si dokázal udělat jasnou představu, nicméně to chápu asi tak: hlavní protagonista se zamiluje do dívky, Anny, která je ovšem vtělení jakési lesní bohyně. Provádí ovšem temné rituály a vesničané ji zavraždí, protože ji považují za čarodějnici. Díky rituálům, které Anna prováděla, je po smrti uvězněna mezi dvěma světy a nedosáhne pokoje. Hlavní hrdina se po letech vrací s palčivou touhou najít svoji milou. Nakonec se od ní buď dokáže oprostit a anebo se zblázní a je také navždy uvěznen. Ale jak říkám, to je jen moje pracovní verze, která mi přišla nejvíce poetická. :P Rád si poslechnu jiný názor :)
jak je mým zvykem, opět musím vychválit soundtrack, který poslouchám doteď, více než rok po dohrání.
Jaký je tedy můj finální verdikt? Mohl bych jednoduše ohodnotit jednotlivé aspekty a části hry a výsledná procenta pak pěkně zprůměrovat, ale protože si s matičkou matematikou příliš netykám, hodnotím, rovněž jak je mým zvykem, intuitivně, dle celkového dojmu...
I hoped I had forgotten you forever and ever... Anna, my love.
Já díky výše zmíněným pozitivům nezapomněl, a to o něčem svědčí.
V případě Anny si dovolím hodnotit, abych tak řekl, po částech.
Zaprvé, úvodní herní část... geniální! 95%. Už při prvních tónech teskné melodie a prvních titulcích (viz výše) mi naskočila husí kůže. Nacházíme se se před malebným polorozpadlým mlýnem, kde se ve vzduchu mísí nostalgie, hořkost, smutek, touha po poznání pravdy a zároveň jakési zlověstné ticho před bouří.
Jenže... poté co vstoupíme do prokletého mlýna z kterého už do konce hry nevylezeme, achich ouvej... travička zelená, to je moje potěšení. No, chcete-li travičku, zahrajte si raději FIFA , se atmosféra diametrálně mění a výsledkem je hororová duchařina plná symbolů a lekaček (některé jsou dosti povedené).
Zde hodnocení podstatně ubírám, neb to jednoduše není můj šálek čaje. Kromě toho, jak už psali jiní, naprosto mi unikala logika všech rébusů, takže jsem se snížil ke hraní podle návodu. Ale abych nebyl nespravedlivý. hra je zpracovaná kvalitně, na zajímavosti ji přidává i vícero možných vyústění (dnes již stále běžnější prvek).
Shrnul bych to takto, příběhem a atmosférou mě hra opravdu nadchla. Je to lidsky tragické až dojemné, překvapivě tíživé, na druhé straně též příjemně melancholické. A to vše je podáno relativně nevtíravým způsobem. Jen ta herní stránka mě příliš neoslovila.
Co se týče mé interpretace příběhu, nestudoval jsem jednotlivé symboly natolik, abych si dokázal udělat jasnou představu, nicméně to chápu asi tak: hlavní protagonista se zamiluje do dívky, Anny, která je ovšem vtělení jakési lesní bohyně. Provádí ovšem temné rituály a vesničané ji zavraždí, protože ji považují za čarodějnici. Díky rituálům, které Anna prováděla, je po smrti uvězněna mezi dvěma světy a nedosáhne pokoje. Hlavní hrdina se po letech vrací s palčivou touhou najít svoji milou. Nakonec se od ní buď dokáže oprostit a anebo se zblázní a je také navždy uvěznen. Ale jak říkám, to je jen moje pracovní verze, která mi přišla nejvíce poetická. :P Rád si poslechnu jiný názor :)
jak je mým zvykem, opět musím vychválit soundtrack, který poslouchám doteď, více než rok po dohrání.
Jaký je tedy můj finální verdikt? Mohl bych jednoduše ohodnotit jednotlivé aspekty a části hry a výsledná procenta pak pěkně zprůměrovat, ale protože si s matičkou matematikou příliš netykám, hodnotím, rovněž jak je mým zvykem, intuitivně, dle celkového dojmu...
I hoped I had forgotten you forever and ever... Anna, my love.
Já díky výše zmíněným pozitivům nezapomněl, a to o něčem svědčí.
The Life and Suffering of Sir Brante
Pro: Povedená atmosféra, příběh otevřený mnoha interpretacím, soundtrack
Proti: (pro mě) nelogické hádanky