Tarhiel
4105 
- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ne
Hlavní hrdinkou této klasické point-and-click adventury je pařížská operní pěvkyně Mona de Lafitte. Jednoho dne Mona odmítne svého nápadníka Barona Shrowdy von Kiefera, který je k její smůle upír. Zhrzený Kiefer Monu kousne, čímž ji přemění na upírku, a unese ji na svůj hrad do Draxsylvanie. Po několika letech věznění se Moně naskytne příležitost utéct z hradu a vrátit se zpět do Paříže, jelikož je její věznitel zabit knězem. Na této obtížné cestě za svobodou, vedoucí přes spoustu pastí, příšer a lovce upírů, jí bude pomáhat neomalený netopýr Froderick, za nímž ovšem Mona nechce zůstat pozadu a sama má schopnost přeměny v netopýra, což jí umožní přístup na jinak nedostupná místa. Naší hrdince je také nápomocna tajemná magie odhalující důležité předměty v okolí.
Poslední diskuzní příspěvek
Tarhiel
4105 Nejlépe hodnocené komentáře
Kdybych měl A Vampyre Story popsat jedním slovem, bylo by to „sympatické“. Je to hlavně díky sympatickým hlavním postavám, tedy operní zpěvačce Moně, která trochu problém uvěřit tomu, že už nežije, a mluvícímu netopýrovi Froderickovi, který háže jednu vtipnou hlášku za druhou.
Humor ve hře je tak z drtivé většiny verbální než situační, což ale moc nevadí, protože na všechny aktivní a pasivní předměty (tedy i ty dekorační, které vůbec nevyužijete a nemůžete je sebrat), existují 3 různé interakce: prozkoumat, sebrat/strčit, promluvit si.
Ano, Mona se tak může pokusit mluvit třeba s kamenem nebo s dveřmi, a i když z toho občas vyleze generická hláška typu „S takovými věcmi se nebavím, nemají plíce, ani žádné zajímavé myšlenky,“ velmi často se autorům povede vykřesat z toho něco zábavného.
Hra je vyloženě narvaná nejrůznějšími popkulturními odkazy, od obligátního Drákuly, přes Kmotra po Hvězdné války, které obstarává zmíněný Froderick. Je to jako byste měli v The Longest Journey k dispozici Vránu na rameni po celou hru.
Hra je relativně krátká, zabere tak 6 hodin, což by ani moc nevadilo. Co ale vadí je, že zhruba od druhé poloviny jakoby autorům docházel dech (nebo už možná opadne počáteční nadšení) a ze hry se stane víceméně běžná rutinní adventurní záležitost. Docela mě to mrzelo, protože třeba ze situace s přepracovanou matkou nebo s rodinou zamčenou v domě se myslím dalo vykřesat mnohem víc.
A jak už zmínili ostatní, hra končí velkým cliffhangerem, přičemž pokračování nebude, takže rozuzlení příběhu se nikdy nedočkáme. Škoda :(
Herní výzva 2022 - Vzkaz ze záhrobí (HC)
Humor ve hře je tak z drtivé většiny verbální než situační, což ale moc nevadí, protože na všechny aktivní a pasivní předměty (tedy i ty dekorační, které vůbec nevyužijete a nemůžete je sebrat), existují 3 různé interakce: prozkoumat, sebrat/strčit, promluvit si.
Ano, Mona se tak může pokusit mluvit třeba s kamenem nebo s dveřmi, a i když z toho občas vyleze generická hláška typu „S takovými věcmi se nebavím, nemají plíce, ani žádné zajímavé myšlenky,“ velmi často se autorům povede vykřesat z toho něco zábavného.
Hra je vyloženě narvaná nejrůznějšími popkulturními odkazy, od obligátního Drákuly, přes Kmotra po Hvězdné války, které obstarává zmíněný Froderick. Je to jako byste měli v The Longest Journey k dispozici Vránu na rameni po celou hru.
Hra je relativně krátká, zabere tak 6 hodin, což by ani moc nevadilo. Co ale vadí je, že zhruba od druhé poloviny jakoby autorům docházel dech (nebo už možná opadne počáteční nadšení) a ze hry se stane víceméně běžná rutinní adventurní záležitost. Docela mě to mrzelo, protože třeba ze situace s přepracovanou matkou nebo s rodinou zamčenou v domě se myslím dalo vykřesat mnohem víc.
A jak už zmínili ostatní, hra končí velkým cliffhangerem, přičemž pokračování nebude, takže rozuzlení příběhu se nikdy nedočkáme. Škoda :(
Herní výzva 2022 - Vzkaz ze záhrobí (HC)
Jumas
S tvorbou herního designéra Billa Tillera jsem doposud neměl co do činění a před rozehráním A Vampyre Story jsem ani nevěděl, že má tento bývalý zaměstnanec LucasArts na svědomí adventury jako Full Throttle, The Dig nebo třeba The Curse of Monkey Island. To bych se asi do dobrodružství pařížské operní pěvkyně pustil dříve.
Ústředními postavami zde jsou Mona de Lafitte a její užvaněný netopýří společník Froderick. Oba tvoří skvěle sehraný tým, který se neustále pošťuchuje různými narážkami na vše, co vidí a jde jim to opravdu bravurně. Dá se tu bavit úplně se vším, takže situace typu "Ahoj stěno, co ty si o tom myslíš?" se vyskytují opravdu často, a i když Mona někdy prohlásí, že se s tímto předmětem bavit opravdu nebude, zkoušel jsem tuto možnost neustále.
Nejvíce jsem se pobavil u odkazu na film Trosečník (kdy Froderik prohlásil, že mu jeden smajlík na stěně připomíná kámoše Wilsona, kterej je hodnej, ale hrozně tichej :)), super vymožeností je i koňská botička za špatné parkování a téměř pětiminutová hádka šlapky s dirigentem, v níž zazněla spousta ne úplně sprostých nadávek, se také nevyskytuje v každé druhé hře. Lokací není moc, ale jsou využity na maximum, takže jsem stereotypem netrpěl, i když musím přiznat, že po odchodu z hradu už hra přeci jen ztratila něco ze svého kouzla.
Plánováno bylo více dílů, na což odkazuje i otevřený konec, ale další nejsou a s největší pravděpodobností ani nebudou. To je však ohromná škoda, protože dobrých adventur není nikdy dost a i přes občasné bugy, kdy se opakovaly již jednou viděné animace nebo problikávaly postavy při rozhovorech A Vampyre Story dobrá adventura rozhodně je.
Ústředními postavami zde jsou Mona de Lafitte a její užvaněný netopýří společník Froderick. Oba tvoří skvěle sehraný tým, který se neustále pošťuchuje různými narážkami na vše, co vidí a jde jim to opravdu bravurně. Dá se tu bavit úplně se vším, takže situace typu "Ahoj stěno, co ty si o tom myslíš?" se vyskytují opravdu často, a i když Mona někdy prohlásí, že se s tímto předmětem bavit opravdu nebude, zkoušel jsem tuto možnost neustále.
Nejvíce jsem se pobavil u odkazu na film Trosečník (kdy Froderik prohlásil, že mu jeden smajlík na stěně připomíná kámoše Wilsona, kterej je hodnej, ale hrozně tichej :)), super vymožeností je i koňská botička za špatné parkování a téměř pětiminutová hádka šlapky s dirigentem, v níž zazněla spousta ne úplně sprostých nadávek, se také nevyskytuje v každé druhé hře. Lokací není moc, ale jsou využity na maximum, takže jsem stereotypem netrpěl, i když musím přiznat, že po odchodu z hradu už hra přeci jen ztratila něco ze svého kouzla.
Plánováno bylo více dílů, na což odkazuje i otevřený konec, ale další nejsou a s největší pravděpodobností ani nebudou. To je však ohromná škoda, protože dobrých adventur není nikdy dost a i přes občasné bugy, kdy se opakovaly již jednou viděné animace nebo problikávaly postavy při rozhovorech A Vampyre Story dobrá adventura rozhodně je.
Fingon
O A Vampyre Story jsem se zajimal uz pred vydanim a hodne jsem si od te hry sliboval, krome toho jsem byl zvedavy nad tim, jestli se autorum vyplati rozdeleni na vice casti. A najednou piseme rok 2016, ja mel az do ted zkusenost pouze s demem (pokryvajici posledni cast hry na hrbitove) a A Vampyre Story Part 2 se nejspis uz nedockame.
Na vizualni stranku jsem si musel chvili zvykat, i kdyz porad je memu estetickemu citeni blizsi, nez treba takova Deponia. Rovnez tak je potreba si chvili zvykat na ujeceny hlasek hlavni postavy (na druhou stranu jeji "RRRR" me celkem rajcovalo:-P). Netopyri sidekick Frodrick chrli jednu perlu za druhou, tim se ale vycet opravdu zajimavych postav konci.
Asi nejvic me hra chytila na samotnem zacatku do momentu, nez se podarilo otevrit prvni magicky zavrene dvere. U druhych magickych dveri v laboratori se mi podarilo narazit na divny bug, kdy jsem sice ziskal magickou knihu, ale dvere do kobky zustaly zavrene. Pote, co jsem zoufale projizdel net i projizdel kazdou dostupnou obrazovku a znovu prochazel rozhovory, jsem ze zoufalstvi zkusil ulozit hru a opet ji nahrat - a bariera zmizela. Zaverecna cast ve meste uz me prilis nebavila a do hry jsem se musel hodne nutit. Krome toho se vyskytl jeste jeden bug, pravdepodobne spojeny s tim, ktery jsem popsal v diskuzi (problem s rozbehem videi na Windows 8- stacilo nainstalovat DirectX dodavane se hrou). Kdyz se v posledni casti hry objevila cutscena, po skonceni se rozjela znovu. Mezernik to nastesti vyresil.
Mezernik se da ostatne pouzit i k preskakovani dialogu, potiz je v tom, ze zvukove stopy jsou obcas docela dlouhe a po stisknuti mezerniku se sice dana zvukova stopa prerusi a zmizi i titulky (ktere se rovnez zobrazuji jen na dvou radcich a promluva je casto mnohem delsi), ale postavy otviraji hubu na prazdno dal. Otrava (kdyz ctete rychle).
Pš, pro fanousky klasicke hudby jedna perlicka - v hradni kuchyni zazni par taktu z Bizetovy Carmen. (pro ty, kdo se spis orientuji v direct-to-DVD disneyovkach: "ma dojna miss, tak mam te rad, ze jsem se skoro prestal ovladat. Rikej mi hnup, to nevadi, tve sladke buu me usi pohladi / dej mu sbohem a naveky, tvuj ukol je ho shodit do řeky")
Na vizualni stranku jsem si musel chvili zvykat, i kdyz porad je memu estetickemu citeni blizsi, nez treba takova Deponia. Rovnez tak je potreba si chvili zvykat na ujeceny hlasek hlavni postavy (na druhou stranu jeji "RRRR" me celkem rajcovalo:-P). Netopyri sidekick Frodrick chrli jednu perlu za druhou, tim se ale vycet opravdu zajimavych postav konci.
Asi nejvic me hra chytila na samotnem zacatku do momentu, nez se podarilo otevrit prvni magicky zavrene dvere. U druhych magickych dveri v laboratori se mi podarilo narazit na divny bug, kdy jsem sice ziskal magickou knihu, ale dvere do kobky zustaly zavrene. Pote, co jsem zoufale projizdel net i projizdel kazdou dostupnou obrazovku a znovu prochazel rozhovory, jsem ze zoufalstvi zkusil ulozit hru a opet ji nahrat - a bariera zmizela. Zaverecna cast ve meste uz me prilis nebavila a do hry jsem se musel hodne nutit. Krome toho se vyskytl jeste jeden bug, pravdepodobne spojeny s tim, ktery jsem popsal v diskuzi (problem s rozbehem videi na Windows 8- stacilo nainstalovat DirectX dodavane se hrou). Kdyz se v posledni casti hry objevila cutscena, po skonceni se rozjela znovu. Mezernik to nastesti vyresil.
Mezernik se da ostatne pouzit i k preskakovani dialogu, potiz je v tom, ze zvukove stopy jsou obcas docela dlouhe a po stisknuti mezerniku se sice dana zvukova stopa prerusi a zmizi i titulky (ktere se rovnez zobrazuji jen na dvou radcich a promluva je casto mnohem delsi), ale postavy otviraji hubu na prazdno dal. Otrava (kdyz ctete rychle).
Pš, pro fanousky klasicke hudby jedna perlicka - v hradni kuchyni zazni par taktu z Bizetovy Carmen. (pro ty, kdo se spis orientuji v direct-to-DVD disneyovkach: "ma dojna miss, tak mam te rad, ze jsem se skoro prestal ovladat. Rikej mi hnup, to nevadi, tve sladke buu me usi pohladi / dej mu sbohem a naveky, tvuj ukol je ho shodit do řeky")
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
John Mirra
70
148 dní -
p3tris
70159 dní -
GTP
70250 dní -
Peti1502
901 rok a 130 dní -
Zuzka1512
75
1 rok a 210 dní
Statistiky
- Id hry:
- 1972
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h1972
- Přidána:
- 09.02.2009
13 let a 147 dní
- Hodnocení:
- 32 (55-90 %)
- Komentářů:
- 3
- Oblíbenost:
-
11
14
-
2
21
- Návštěvnost:
- 12569× (celkem)
- 142× (poslední měsíc)
- 31× (poslední týden)
- 2× (dnes)
Pro: Mona, Froderick, možnost oslovit neživé předměty, humor, hrad
Proti: není pokračování, bugy