Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

@GodOfTheSick (25.04.2018 16:19): Já to mám u RPG třeba tak, že když si zahraji nějaký novější díl a strašně se mi líbí, tak jsem plný zvědavosti, jak vypadal díl předchozí nebo úplně první a dolsova si tu vykopávkovost užívám a počítám s technickými nedokonalostmi, při kterých jsem ale mnohdy velmi mile překvapen, co dokázali autoři do hry i tak vtěsnat a kolik vychytávek do toho vložili. Příkladem budiž třeba Might and Magic, prvně jsem hrál kdysi M&M 4 a říkal jsem si, to je laťka, pod kterou nejdu, to je nejlépe vypadající M&M a není důvod hrát starší díly. Pak přišel M&M 6 a zahrál jsem si jej a některé věci nadchly, jiné oproti čtverce naopak zklamaly a já nějak získal nutkání, že chci zpátky kroky a nějaký krokovací M&M. Sáhnul jsem po starší trojce a byl jsem jí totálně uchvácen a některé věci mi dokonce přišly lepší než ve čtverce. No a není to až tak úplně dávno, kdy jsem se díky Richmondovi, který rozehrál M&M1, rozhodl taky tento relikt minulosti ze zvědavosti jen vyzkoušet a totálně mě pohltil, že jsme si jej i celý sám zmapoval a považuji jej za jeden z těch M&M dílů, které jsem si užil vůbec nejvíce. Podobný vývoj jsem zažil u sérií Dragon Quest a Final Fantasy, kdy po FF7 jsem šel postupně až k prvnímu dílu, byť se mi nabízelo hned hrát FF8 a 9. Naprosto mě uchvátila FF4 a 6 a graficky se mi líbily i více než FF7. Po dragon Quest 8 na PS2 jsem si udělal výlet opět na SNES a dohrál jsem tam DQ 5 a 6 a pak jsem dokonce podlezl danou laťku a šel do NESu a zahrál si Dragon quest 4, jeden z nej dílů série a byl jsem velmi překvapen, jak taková stařičká hra o pár barvách dokázala větvit příběh a rozdělit jej postupně mezi několik postav a nakonec jej spojit v jeden celek. Takže tak k tomu chápání, objevování a vůbec snaze se dopídit k prazákladu a užít si jej.

Skoro bych k tomu se zamyšlením řekl, že opravdový hráč do těch starých dílů klidně jde a užije si je. Casual hráči narychlo zkonzumují nejvíce cool věc, pochlubí se, že to dohráli a jedou dále. Nové hry, nové platformy, nové verze konzolí, nové díly čehokoliv, hlavně, ať se jede dále, to není už zapálené fanouškovské hraní, to je ryzí konzum toho, co projde zrovna kolem a je to cool, moderní, všichni o tom mluví, je to prostě NEW!, NEU!, NOUVEAU!
@Ringo (25.04.2018 16:08): A na rozdil od některých tvých zdejších souputníků hraji bez návodu! :) Tedy ne že bych proti návodům byl nějak vysazený. Je to každého věc.

Z DM si pamatuji jedno hledání šedého klíče na stříbrné zemi a pak ty plošiny v osmém či kolikátém patře. V Isharu 2 jen tu straku, pak nějaké váhy (ty ale byly dost easy). Tuším tam byla cca jedna podobná hádanka na ostrov. Z BaK si pamatuji jen tu truhly všude. Kdyžtak mi nějaké ty zaseky připomeň.

Kreslení mapy neberu v potaz. To je max trochu otrava. Ale žádný velký výkon ducha.

@Richmond (25.04.2018 16:14): Já myslím, že mi ty dungeony už stačily. ;)
@Phoenix (25.04.2018 15:18): Ale já s tebou víceméně souhlasím. Jenom se snažím říct, že když má dnešní hráč za sebou deset novodobých stříleček a pak si zahraje starého Dooma, tak ten revoluční potenciál nebude vnímat tolik, jako my co jsme ho hráli v době vzniku, žádná jiná podobná hra nebyla a všechno bylo nové. Jinak je celkem vtipné, že ve Score tuším v recenzi Quake/Unreal ? psali, že se rodí nová generace hráčů, pro které je Doom zastaralá nebo dokonce neznámá hra. Přitom se jednalo o rozdíl ani ne pěti let :-)
@Jab (25.04.2018 15:31): "staré dungeony" je široký pojem. Většina z nich není úplně easy, ale nároky na hráče jsou řekl bych určitě větší než v novodobých (počínaje Baldursovkama). Ty nabízí zase něco jiného, ale obtížnost to většinou není. Pokud ale DM, BaK jsou moc lehké, doporučil bych Wizardry Trilogy :)
@Jab (25.04.2018 15:31): Dungeon Master není o pár hloupých hádankách, chápu, že hcceš předvést svou genialitu, kdy dáváš napoprvé hádanky Isharu 2, Albionu, Krondoru i DM s prstem v nose, ale sorry, vzít čtverečkovaný papír a zmapovat Dungeon Master a přijít na všechny puzzly, to opravdu už dnes ve hrách neuvidíš, protože by to zvládl málokdo, nebvo spíše chtěl zvládnout málokdo.
@Drolin (25.04.2018 15:09): Ale jo, výjimky se najdou a jsem za každou takovou výjimku rád. Můj desetiletý syn hraje Zeldu Ocarina of a Time na 3DS a chce strašně hrát tu mou Zeldu A Link to the Past z roku 92, co hraji teď na SNES mini. Tak snad bude taky tou výjimkou :-)
@Phoenix (25.04.2018 14:01): Povedzme si uprimne, cela ta debata mala skoncit tymto prispevkom. Za ktory ma u mna Phoenix velke (i ked bezvyznamne ;)) plus. Pretoze tam bolo povedane vsetko dolezite. Howg. Amen. Ende. Konec. Zvonec. Rosnicka.
Já fakt nesouhlasím s tím, že ty staré dungeony byly nějak složitější. Byť by tomu mainstreamová přístupnost měla nasvědčovat. Oukej. DA:O je také tunels řadou zjednodušení. Ale EOB i DM je o klikání na pár ikonek a semo tamo nějaká poměrně primitivní hádanka.

Rovněž pak to vymezovaní se "staří géniové" vs. "líná dnešní mládež" je prostě hloupě přezíravé.

@Red (25.04.2018 15:30): Tzn. okolo je černá obrazovka?

@Richmond (25.04.2018 15:28): Je možné, že mi pomohlo, že už jsem předtím četl knihu.
@Jab (25.04.2018 15:09): Tak jsem chtěl ukázat srovnání, ale vypadá to že i BaK přenastavili. Dám jen screen z Albionu, při prntscreenu BaK to padá do okna, ale vypadá to stejně. Předtím to bylo tak že se ta hra roztáhla na celou obrazovku což znamenalo že jednak opravdu vypadala rozplyzle a druhak na širokoúhlém monitoru koule nebyla koule ale ovál (změnil se poměr stran).
@Jab (25.04.2018 14:49): Krondor bez návodu není vůbec žádná legrace! Je to rozsáhlá hra a člověk si musí (naprostá nutnost) vést zápisky, o čem kdy proběhla řeč. Osobně bych pro začátek opravdu nedoporučoval. Hrál jsem to relativně nedávno, bez návodů a zabralo mi to velkou porci času.

Asi bych doporučil ten Lands of Lore, i když on taky trochu klame tělem. Závěr rozhodně dá zabrat :)
@S4TW (25.04.2018 14:26): Já samozřejmě chápu, že někteří starší hráči mohou zamrznout v tom, že všechno po roce 2000 (1995 nebo třeba 1985) je špatně a priori (což je jiná skupina než hráči, kteří jsou na základě osobních preferencí přesvědčeni o tom, že jim drtivá většina současné produkce nevyhovuje). Osobně sice nikoho takového neznám, ale nelze vyloučit, že existují. Šlo mi jen o to, že "starší hráči", kteří budou mít pravděpodobně (korelace, nikoli kauzalita) více nahráno, budou narozdíl od těch, co jsou mladší a mají nahráno méně, vědět třeba:
- že WSAD ovládání je staré přes dvacet let a od té doby nikdo nic jiného/lepšího pro střílečky nevymyslel
- že FPS nemusí nutně znamenat tunel a nemusí být nutně rozdělena na kola
- že existují RPG, dohratelná bez bojů
- atd. (to byly první příklady, co mě zrovna napadly)

Neexistuje nic takového jako správné hodnocení her (právě proto, že je subjektivní), proto také o ničem takovém nikde nepíši (a proto je také principielně chybné bavit se o hodnocení blízkému pravdě, protože pravda není subjektivní). Říkám jen, že větší zkušenost s sebou nese to, že má člověk představu, co jde, co nejde, co má kde kořeny atd. A současně chápu, že ne každý ke hrám takto přistupuje. Pajmičovi jsem nedal minus proto, že dal Aréně nějaké hodnocení, ale proto, že jeho zdůvodnění byl nesmysl a zbytečný osobní útok.

@SilentWolf (25.04.2018 14:46): "ad pokles kvality a honba za pozlátkem"

Dříve (před dvaceti lety) byly hry doménou "šáhlých asociálů" a stačilo prodat 100 000 kusů. Dnes se za komerční neúspěch často považují jednotky milionů. Dnes zkrátka musíš dělat hry pro principielně jiné publikum, protože počet lidí, kteří jsou kvůli hře ochotni studovat 200 stran manuálu, je v čase konstantní. A totéž platí pro hudbu, film nebo knihy. Ne že by na obou stranách časového interval neexistovaly výjimky, ale mainstream (tedy to, čeho je nejvíce) tak vypadat z podstaty věci musí.

@GodOfTheSick (25.04.2018 14:48): Skutečně netuším, jestli zrovna A Touch of Zen je dobrý příklad. Co třeba věci které nepopiratelně odrážejí problémy nebo náladu dané doby, ať už se jedná o Ucho (tomu dnes dvacetiletí skutečně věřit nebudou), Easy Rider (kterého natočili právě tak jak odpovídalo tehdejšímu duchu, co v USA převládl) nebo třeba Blade Runner (u kterého člověk, neznalý noir, prostě některé věci nepobere)? Co když Ti právě bez znalosti kontextu něco přijde jako nereálná blbost a pak Tě napadne si o tom něco přečíst a úplně změníš názor? Ano, Doom byl revoluční, protože přínesl jako první FPS spoustu technických vymožeností. Z dnešního úhlu pohledu to snad není pravda? Pochopení tohoto faktu na člověka zase tak velké nároky neklade, pokud ovšem skutečně zcela neignoruje kontext (Doom dodnes exceluje stran hratelnosti, ale to už je na jinou debatu).

@S4TW (25.04.2018 14:49): Pochopení přínosu starších her klade na novější hráče nároky, o tom žádná. Ne že by vás to nějak omlouvalo :-)) Jak se to liší od stavu, kdy si člověk, znaje pouze dnešní literaturu, přečte poprvé Shakespeara nebo třeba Johna Keatse?

@Jab (25.04.2018 15:12): Neřekl bych, že Ringo primárně odsuzuje hráče, spíše říká, že se mu nelíbí vývoj odvětví. A je třeba si uvědomit, že mainstream takto vypadat nutně musí. Např. netrpělivost, vycházející z toho, že her je dnes příliš mnoho, aby se v nich člověk kloudně vyznal, notabene v porovnání se situací před dvaceti lety, kdy byl problém se k nějakým hrám vůbec dostat.
@Ringo (25.04.2018 15:01): Hráč od hráče, máš tu na DH 16letého Ada, co hraje Wizardry VI a tak :). Kdo chce, tak si najde cestu k těmto starším titulům.

Jinak kam vlastně zmizelo nadšení z Ultim, datované na přelom roku? :)) To snad měl rozehráno či hrál každý zdejší cRPG hráč!
@Jab (25.04.2018 14:49): Pokud máš hru z GOGu tak právě velikost monitoru než žádný problém. Nejen že funguje klasické dosboxovské alt+enter do okna, ale i při spuštění na celou obrazovku je hra scalovaná tak aby si udržela původní poměry (a je tak také menší), což je spíše výjimkou než pravidlem. GOG verze BaK to nemá, tam opravdu pokud je pro tebe dosbox španělská vesnice a nepřenastavíš to nějak, dojde k roztáhnutí a při skoku do okna hra taky hapruje. Ale třeba to spravili hrál jsem obě hry taky tak před rokem.
@S4TW (25.04.2018 14:49): No jo, jenže když ti hráči nových her přijdou a řeknou, fuj, to je hnus grafika, jak to můžeš hrát, tak si nic jiného, než že nechápou, myslet nemohu :-)
@Jab (25.04.2018 14:49): Já neříkám, že to nedá, ale jak znám dnes hráče, jaký komfort žádají, tak oni to odhodí po prvním problému seřazování věcí v inventáři ;-)
@SilentWolf (25.04.2018 14:46): Tak jistě, že her je dost, takže by se dalo říci, že si vystačím, ale když se podívám na seznam, tak důvod, proč jsem přešel kdysi na japonské RPG (a jsem tomu strašně rád) byl ve své podstatě opravdu ten, že staré dungeony byly dohrané, nové RPG mě na PC už nebavily, protože zcela změnily charakter někdejšího RPG hraní a očividně byly zjednodušovány, protože se komunita hráčů rozrostla v pěkný mainstream. A potřeboval jsem prostě něco nového a jRPG mi to splnily.

Takže to ,co píšeš jako možné příčiny, tak tam je od každého něco.

RPG/Dungeon - propad kvality a to naprosto zásadně. Zcela se změnil charakter toho hraní. RPG létaly od extrému k extrému, bu´d přímá Diablovská akce nebo naprosto přehlcené dialogové RPG, kde ke konci zjistíš, že se tam kecá o ničem a ty jen rozklikáváš další a další nicotné dialogy skoro dalo by se říci o počasí a jestli už NPC snídala. (samozřejmě zjednodušeně pospané, ale pro mě pocitově to takto přesně bylo). Pošťácké questy, ty zase zabily kombinaci akce a kecání - Bioware hry. Pokud se na PC objevilo nové RPG, které stálo za zahrání, jako např. M&M 10, tak si člověk uvědomil, že chytře opráskly staré mechanismy ze stařičkých dílů, vyšperkovali ovládání směrem k user friendly na max a hned je tu hra, která splňuje vše, po čem toužím. Jenže kolik takových dnes je? pro mě jedna, zrovna tem M&M 10. Tak nějak ještě doufám, že mě pobaví z novějších Xulima a Original Sin a to je na PC asi vše.

Co se jRPG týče, bohužel po dohrání soudobých stařešik ke hrám, co jsem hrál na PC, tedy her z let 1990 - 96 a pak na PS1 her od 1997 do roku 2002 to vypadalo, že PC na japonské RPG nemá a že konzole se oprostí od úpadku. Bohužel se nestalo a PS2 se pustila do experimentů typu emo, snaha o reáně ztvárněné postavy a pod. Takže na PS2 u mě vítězily hry, které kopírovaly ty staré, jen měnily grafiku. Novátorství mě tam moc nezaujalo. To se bavíme o hrách, které jsem hrál ve své době a byly to hry z let 2002 - 2008 a daleko raději než na PS2 jsem si pouštěl staré SNESovky, u kterých mě z nostalgie těžko někdo obviní, protože jsem je ve své době nehrál. Pak přišly handheldy a většinu příček tam obsadily remaky starých SNES her jako FF 3, 4, 5, 6, Dragon Questy 4, 5, 6, Chronotrigger atd., což je jen vyústěním faktu, že ty hry byly jiné kdysi nejen z nostalgického hlediska, jsou žádány dodnes.

Proč mají třeba dnes úspěch retro konzole NES mini, SNES mini, SEGA megadrive mini s hromadou stařičkých her tak jak kdysy vyšly, jak kdysi vypadaly? Jen nostalgie? Nebo návrat k tomu, co opravdu bavilo, zatímco ty nové hry hráči nes spíše tak nějak zkonzumují, zahodí a zapomenou (a po čase sníží hodnocení).
@Ringo (25.04.2018 14:41): No nevím. Imho BaK i Albion je v pohodě i pro naprostého nováčka her obecně. Dvouletému to nevrazím, ale každý starý dvanáct let či výše to dá.

Spíše je otázkou, zda jej bude třebas DM 2 bavit. A pak také, zda má někde malý netbook. Páč Albion je i na 15 palcovém monitoru pro mě nehratelný. Grafika je odporná (v dungeonech - ten pohled ze shora je ok) a měl jsem z ní motion sickness. Ale Albionu bych spíše věřil, že i dnes zaujme.
@Ringo (25.04.2018 14:34): ale tak stejně tu někteří aplikujete závěry na dnešní hráče, že prostě nemohou pochopit tehdejší hru a její historicky ceněný odkaz, že neprávem snižují hodnocení starých her a tím je poškozují, nechci tu zase slovíčkařit, ale tak to na mě působí, prostě taková ta klasická internetová přestřelka...

já osobně si rád zahraji všechno a řekl bych, že i ke starým hrám přistupuji otevřeně a neodsuzuji je jen, že jsou staré... jen mám prostě pocit, že podobně, jako někteří relativně plošně odsoudí staré kousky, tak stejně jsou harcovníky odsuzovány kousky nové a pravda je zase někde uprostřed...
@Phoenix (25.04.2018 14:01): Tak ale já ti neberu, že se nějaké staré dílo může líbit, stejně jako je dobré si o něm před konzumací něco nastudovat, ale když se mi dílo nelíbí, tak mě teda ani znalost dobového kontextu následně nepřinutí ho vychvalovat. Spousta starých vážně míněných filmů dneska působí jako parodie. Pusť si třeba Touch of Zen nebo Come drink with me a pokud neusneš nudou, tak se budeš prostě tlemit, jak je to trapný. Můžu ocenit historický význam, ale nebudu přece lhát sám sobě. Prostě pokud tu dobu dotyčný nezažil, tak jeho vnímání díla bude vždycky horší, což nemusí nutně znamenat úplně špatné, záleží kus od kusu. Podívej se třeba na Dooma, to byla revoluce a na chvíli se zastavil celý svět. Ale když si ho zahraje dnešní hráč, tak i když se mu bude náhodou líbit, tak stejně nepochopí, co to tehdy znamenalo.
@Ringo (25.04.2018 14:41): nevim, jestli to tu padlo, ale nove hry nevyhledavas protoze ti prijdou celkove horsi, nebo mas tech starych takove mnozstvi, ze si s nimi proste vystacis a necitis potrebu moderny?

Jestli primo (jako clovek, co hral hry jeste starsi nez jsem (hral) ja) fakt vidis ten pokles kvality a honbu jen za pozlátkem. Nebo spis jen nemas potrebu ty nove ani zkouset.

Edit: hezky se jinak ty nostalgicke prispevky ctou. I mezi tou hadkou. :-D
@Red (25.04.2018 14:33): Ty sejvy za prachy se dají v Isharu přežít, ty si nagrinduješ, z potvor jich padá nekonečno. Já jsem v té hře nevěděl co s prachama, takže poplatek za save mi přišel jako malinkatý odpustek.

Co se týče orientace, v Isharech se mi zdá vidíš o kousek dále než je běžné v jiných dungeonech a Ishary používají nulové zdi, proto možná to zmatení v orientaci.

Jinak Albion bych pro úplný začátek nedoporučoval, stejně jako ne Betrayal at Krondor. Podle mě začátečník neskousne souboje a bude pátrat, proč tam to či ono nejde, chce to trochu praxe a vycepovat se na pure kobkařinách jako jsou Beholdeři, Lands of Lore. Pokud teda nejde o začátečníka stratéga a milovníka tahových strategií. Těm bych doporučil pak i Dark Sun.
@S4TW (25.04.2018 14:26): Mě vždycky zaráží, jak někdo bezpečně ví, jaké pocity má hráč při hraní té či oné hry a že se jistojistě jedná o nostalgické zamrznutí :-) Já už to považuji jako za předsudek hráčů, kteří nezažii ty starší hry a neumějí si vysvětlit, proč je někdo může mít ještě rád, když cool je dnes hrát něco jiného a je třeba jít s dobou.

Nezamrzli konec konců tedy i šachisti? Přitom je všude tolik krásných monstrózních a epických deskovek a někomu prostě pořád stačí jen karovaná deska a 32 figurek.
@S4TW (25.04.2018 13:32): Jak řekl Ringo. Tyhle hry jsem hrál poprvé nedávno (1-2 roky nazad )také bez znalosti dungeonů a Lands of Lore jsem dohrál a užil si ho.

V jedničce Isharů mě odradilo savování, kde savuješ za peníze a přes to se nedokážu přenést. A celkově jsem měl ve všech Isharech hrozný problém v orientaci v prostoru...uviděl jsem truhlu v dálce ale nedokázal jsem dokráčet před ní. Ale jestli s tím nemáš problémy, směle do toho:)

Jinak bych doporučil na začátek i Albion, ale to je už i trochu jinej žánr, kde z vlastního pohledu jsou jen ulice a dungeony; v přírodě a domech je to klasická izometrie a v soubojích tahy....naprosto špičková záležitost.

Dungen mastery mě teprve čekaj.
@Phoenix (25.04.2018 14:01): tak z části souhlasím a z části ne... dost často starší hráči takzvaně "zamrznou" v nějaké nostalgii a prostě nedokáži k tomu přistupovat objektivně či s odstupem, to je prostě holý fakt, říkám někteří...

a subjektivní hodnocení s tím má společného všechno... podle čeho se mají či je správně hodnotit hry? vizuál, hratelnost, zábavnost, nové prvky, všechno dohromady? vždycky bude subjektivní pohled na to, co je a co není dobré, proto je nejlepší, když to s chladnou hlavou hodnotí co nejvíc lidí... respektive nevím, proč by zrovna tvoje, moje, jeho hodnocení mělo být víc vypovídající a bližší pravdě...
@GodOfTheSick (25.04.2018 12:50): "Tak ten příměr moc dobrý není, protože černobílé filmy se točí i dnes a nechcete snad říct, že nové filmy se za černobílost kritizovat můžou?"

Ten příměr je naopak velmi dobrý, černobílé filmy se dříve točily proto, že to bylo tehdejší technické maximum. Stejně tak jako se dříve třeba vyráběly hry, které neměly akcelerovanou grafiku, protože to bylo technické maximum. A stejně jako u filmů se u her najdou lidé, kteří starší kusy kritizují z technického hlediska, aniž by chápali, že z hlediska kontextu doby (technického vývoje před x lety) to zkrátka jinak nešlo. Naopak pokud dnes někdo natočí černobílý film, tak o technickou nutnost nejde, může jít o součást sdělení nebo naopak o samoúčelnou pozéřinu.

Kontext Ti těžko může být u filmu (a často stejně tak u her nebo třeba knih, o hudbě nemluvě) ukradený. Protože pokud bude, tak budeš schopen pobrat pouze buď naprosté banality, které se za tisíce let nezměnily (má mě rád, nemá mě rád) nebo od jakéhokoli kontextu zcela odtržená abstraktní díla. Když se podíváš třeba na Křižník Potěmkin, tak bez znalosti kontextu (smysl vzniku, tehdejší politická situace atd.) opravdu nepochopíš, proč jej Sergej M. Ejzenštejn natočil právě tak. Samozřejmě že pokud chceš audiovizuální díla konzumovat coby popkornovou zábavu bez jakéhokoli kontextu a přesahu, budiž Ti přáno. Ale takový přístup pak zákonitě končí stylem "Pajmičova recenze Arény".

"Plně si uvědomit kontext doby není možné."

To jistě není, ale pořád platí to, že se na libovolný film díváš jinak, když alespoň trochu chápeš, proč jej autor vytvořil a na co tím reagoval.

"Stejně každé dílo vnímáš úplně jinak (u her většinou hůře), než v době vzniku."

To zcela zjevně není pravda, protože hry nedělá výhradně technická stránka věci. Ať už vezmeš hráče, kteří hrají kvůli příběhu nebo opačný pól, které zajímají mechanizmy, tak oba přístupy jsou zcela nezávislé na stáří hry. A to nemluvím o různých modech, hraní na emulátoru v lepší grafice / s možností savestate atd., nebo reedicích, které zachovávají hratelnost a vylepšují vizuál. Proč jsou dnes tak populární remastery? Protože ty hry všichni vnímají hůře než dříve?

@S4TW (25.04.2018 13:12): My starší hráči (řekněme, že existuje korelace mezi stářím a počtem odehraných titulů) máme často v porovnání s mladšími hráči více zkušeností. takže víme, co šlo už před dvaceti lety (a často lépe a do větší hloubky). Vyšší věk přinášející více zkušeností je prostá logika a hry se dnes dělají pro násobně větší publiku, takže do hloubky tolik jít logicky nemohou. A že je hodnocení her subjektivní s tím nemá tolik společného.

@GodOfTheSick (25.04.2018 13:22): Samozřejmě že má smysl hrát starší hry kvůli dobrému konceptu, protože zrovna na Aréně zastarala pouze vizuální stránka (a to nijak "nepřekousnutelně"). Nemám nic proti Skyrimu, ale není to Arena v lepší grafice, je v lecčems úplně jiný (logický důsledek toho, že byl dělaný v jiné době pro jiné publikum).
@Ringo (25.04.2018 13:25): To ale nemluvíš o grafice, ale spíš designu hry a to jako pamětník, takže to vidíš starým okem. Pro mě má taky větší smysl si zahrát po stopadesáté znova Blood, protože se mi v tom světě líbí, než nové Call of Duty. Tak ale vidím, že grafika už stojí za prd a mladí se tomu tlemí.

@Drolin (25.04.2018 13:46): Stáří tvoje nebo stáří hry?
@Ringo (25.04.2018 13:45): Teoreticky každý, kdo hrál adventury, ty ptáky pro jistotu vykoupí všechny.

Já si to původně chtěl dát za plně skřetí partu btw. Ale na druhé dohrání už mě to nenalákalo. :(
@Jab (25.04.2018 13:36): Hrozné nejsou, jsou jen dost hard core co se týče puzzlů, respektive řešení pomocí použití předmětu na něco. Dost se tam tápe, kde co použít. Podle mě ale vynikající trilogie, dohrál jsem celou, 1 a 2 2x.
@Ringo (25.04.2018 13:25): teď trochu z jiného soudku, díval jsem se na ten Ishar a dost mě to zaujalo... kdyby si mi měl jako absolutnímu neznalci RPG z tohoto období nějaká doporučit, která by to byla? i v tom kontextu, že jsem žádná nehrál, tak abych se hned neutrápil, kvůli nějaké těžší nebo prkenné mechanice :-)...
@GodOfTheSick (25.04.2018 13:22): No a vidíš, že třeba pro mě smysl hrátArenu má, Skyrim jsem na chvíli rozjel a pak znuděně vypnu, zatímco Arenu jsem dohrál. Takže je nesmysl říkat, že nemá smysl hrát něco staršího, když j tu novější ekvivalent. tohl mám ozkoušeno už u tolika sérií a v rámci filtrace, že budu hrát jen to či ono, protože není čas jsem taky sahal po posledních dílech sérií, aby mě naopak nakoply si zahrát i vykopávkové prvotní díly a byl jsem za to rád, mnohé ty staré mě překvapily, jak byly zábavné a vlastně měly kolikrát násobně větší atmosféru.

A říci dnes, nebudu hrát Final Fantasy VII, protože tu máme Final Fantasy XV, to bych považoval za naprosto fatální omyl.
@GodOfTheSick (25.04.2018 12:50): Já se i na hry dívám jako na umění, třeba po grafické stránce. Když je to namalováno pěkně, vůbec mi nevadí, že je to ve VGA nebo 16 barvách. Dnes někdo řekne, je to hnusná grafika, ale málokdo se už zamýšlí nad tím, zda to je nebo není pěkný obrázek. Pravděpodobně se pak setkám s nepochopením, když řeknu, že Ishar 2 má lepší grafiku než drtívá většina dnešní herní produkce. A to jsem nakousl jen grafiku, o kterou by vlastně vůbecn emělo jít, primární je hratelnost. a ta může chytit taky různé lidi po různu. Asi mě bude více bavit piplat statistiku postavy v obstaróžní Areně než se prázdně vykecávat v Dragon Age např.