Kdo má rád jedničku a dvojku, bude se mu líbit i třetí díl této série, který přichází po hodně dlouhé době. Podobně jako v předchozích dílech vybíráme do našeho týmu žoldáky, často jde o staré známé. Mimochodem provázanost s předchozími díly je docela velká. Nově jsou k dispozici i elitní žoldáci, k těm se ale na začátku nedostanete. Opět si můžete "vyrobit" vlastního, který nemá žádný plat a na konci bude patřit k nejlepším.

Nebudu zde popisovat všechna nová vylepšení, je jich dost a v drtivé většině jsou to změny k lepšímu. Questů je relativně hodně, ačkoli ke konci jich rapidně ubývá, což je škoda (taky je zejména u úkolů vidět, že občas se vyskytne nějaká chybka, která potřebuje opatchovat). Dají se řešit více možnostmi, ovšem na začátku často nevíte, který je správný, což je fajn :-). Také rozhodnutí ze začátku má vliv v pozdějších fázích hry. Lokací je spousta, zde bych preferoval kvalitu před kvantitou.

Bohužel hraní mi zkazili dvě věci. Ta první je moje chyba - na začátku máte výběr obtížnosti - tváří se to jako normal/hard/superhard, ale ve skutečnosti je to easy/normal/hard. Bohužel jsem vybral tu nejlehčí možnost a kromě začátku to bylo extrémně jednoduché. Dále jsem si vybral nemožnost ukládání během souboje, abych se přiblížil JA1, ale ani tohle nepomohlo. Dohrál jsem to s původní partou nejslabších žoldáků (mimochodem můžete mít více part, čehož pak využíváte) a ke konci už to byla opravdu nuda. V průběhu hry si můžete obtížnost změnit, ale na to jsem zapomněl a zjistil jsem to až po dohrání :).
Druhá negativní věc je spoiler spoilerovatý, týká se prozrazení příběhu.  Po dobytí jednoho z dolů se ukáže zrada Santiaga Corazon, která kromě jiného obsadí původní ostrov. Vy máte dál pokračovat v útoku na majora a hledat důkazy proti ní. Jenže já šel rovnou na ni a majora nechal až na konec. Hra s tím evidentně vůbec nepočítá.

Celkově hru hodnotím kladně, zvoral jsem to tou obtížností, jinak bych si to užil víc.

Je to sice early access, takže by se možná mělo komentovat až později. Ale nemůžu si pomoct. Přečetl jsem si jeden ze článků, jaký že to je teď hit na steamu, líbili se mi obrázky i kladné recenze. A jelikož v posledních pár letech byla pro mě jedna z nejlepších her survival Subnautica , zkontaktoval jsem bráchu a šlo se na věc.

Valheim je úspěšný naprosto po právu. Jakmile se jednou ponoříte do jeho světa, těžko se s ním loučíte. Nejdříve se v krásném dni procházíte lesem a zjišťujete co a jak. Jakmile se setmí a začnou se ozývat podezřelé zvuky, zjišťujete, že by asi bylo dobré si postavit nějakou tu střechu nad hlavou. Stavba je tu hodně důležitá a řekněme, že i zábavná. Skoro bych řekl takový novodobý minecraft. Ale pokud vás stavění nebaví, tak ho prostě omezíte na nezbytné minimum. Obsah je vám dávkován postupně, podle toho, jak postupuje hrou. Tím pádem se prakticky nikdy nenudíte a neustále je co objevovat. Nikdo vás nevodí za ručičku, na všechno si musíte přijít sami.

Vývoj postavy je nastaven tak, jak známe ze série The Elder Scrolls nebo Quest for Glory. Když běžíte, zlepšujete běhání, když bojujete s kladivem, tak kladivo. Ovšem pozor, jakmile zemřete, ztratíte 5% ze všech svých dovedností, takže umírat opravdu nechcete. Výborně je zde vyřešen počet životů a stamina. Pokud jíte ty nejlepší pokrmy, máte vysoké zdraví a stamina se rychle obnovuje. Ovšem pokud na jídlo kašlete, hlady sice nezemřete (takže se furt nemusíte něčím cpát), ale moc toho nevydržíte. To vás nutí starat se o svoji zahrádku a vařit chutné jídla. Stejně tak vaše obydlí - čím ho máte hezčí, tím víc budete odpočatí a tím pádem opět rychlejší obnovování staminy. Je zde systém teleportů, takže odpadá bezduché putování, ovšem některé klíčové suroviny teleportovat nejdou - ve výsledku řekl bych geniální nápad.

Jde o předběžný přístup, takže nevím zda hodnotit chyby, jelikož doufám, že budou časem odstraněny. Našlo by se pár otravných věcí, které kazí dojem. Například suroviny povalované na zemi nikdy nezmizí a automaticky je sbíráte. Ale ke konci hry už opravdu nechcete 30. trofej jelena, protože vám je prostě k ničemu. Hudba je taky řekněme průměr. Zapamatovatelná je snad jen ta námořní, ale i ta se časem oposlouchá. Určitě by se dal víc využít potenciál některých surovin, víc receptů na vaření atd., ale to předpokládám v dokončené verzi bude. Stejně tak optimalizace - pokud stavíte opravdu hodně na jednom místě včetně velkých úprav terénu, hra se pak v těchto místech začne nepříjemně sekat. Moc mě nezaujala lokace Hory, naopak Planiny jsou můj favorit. Poslední věc - možná bych trochu uvítal vyšší obtížnost, hlavně u bossů.

Hra momentálně stojí necelých 17€ a za tu cenu to opravdu stojí. Je to teda žrout času, to ano. Každopádně netrpělivě očekávám budoucí updaty. Letos mají být čtyři větší, ten třetí má název "ships and sea" a já si jdu rozšiřovat přístav :).

Vynikající hra. Těch současných 95% tady má naprosto zaslouženě. Hráno před dokončením poslední éry. Prakticky vše je hotovo, možná ještě přibudou letadla. Momentální verze neobsahuje prakticky žádné bugy (narazil jsem na jeden malý), vše vypadá výborně.
Hratelnost je vynikající, systém žetonů se myslím povedl. Stejně tak elektřina tomu dodává kouzlo. Největší přednost vidím v přepnutí do grafického "kochacího" módu, to je paráda. První hra, ke které jsem občas přizval čtyřletou dcerku a moc se jí to líbilo. Procházela se lesem jako v rpg (tam chyběla už jen schovaná truhla), přes pole slunečnic došla k vlakové trati vedoucí do hor, stačí kliknout na projíždějící RegioPanter a už sedíte na místě strojvedoucího a můžete i řídit (a v jejím případě houkat :). Velké plus je také za worshop na steamu. Můžete si přidat reálné vlaky jako již zmíněný RegioPanter, oranžovou tatru a spoustu dalších. To je něco pro fajnšmerky. Teď třeba vím, jak vypadá zevnitř Japonský šinkansen.
Nebudu psát sáhodlouhou recenzi plnou pochval, ale opravdu koho aspoň trochu baví mašinky, mhd apod., tak bude spokojený.

Abych jen nechválil, pojďme na nějaké neduhy. Trošku mě překvapila doba načítání při vyvinuté mapě (ale loading je jen při spuštění). Taky jsem měl vždy spousty peněz, ale takové železo byl kámen úrazu, ať jsem dělal co jsem dělal. Hudba byla trochu lepší v OpenTTD, ale tam byla ikonická, to se těžko překonává :).

Samozřejmě jsem rád, že hru vyvíjí český autor (sám!), takže těch utracených peněz vám opravdu líto není a ani nemusíte čekat na slevy.

Nedá mi to nenapsat komentář k této srdcové záležitosti. Spellcross si zahraju vždy cca jednou za sedm let a pokaždé je to paráda. Bohužel hra nejde oficiálně nikde koupit a proto instalace a spuštění na nejnovějších zařízeních je trochu věda. Také jsem byl mírně znepokojen posledními patche, které hru oproti původní verzi trochu zjednodušují (o tom ale později).

Začínáte již legendární první misí, která by svou obtížností odradila 90% dnešních hráčů. Po čase se dostanete do druhého scénáře, který je možná nejlepší z celé hry. Tam už ani nedutáte a cítíte stejnou bezmoc jako vaši vojáci. Velmi se mi líbí příběh i k tomu doprovodná videa. Příběh není kdoví jak originální, ale je kvalitně zpracovaný a opravdu vtáhne do děje. Hra je opravdu hodně hodně těžká. Na každé mapě můžete jen 3x uložit hru (v patchu 1.06 12x), peníze na vylepšení a nákup jednotek, případně na klíčový výzkum se vydělávají hodně pomalu (v patchu opět vyděláváte víc). Na začátku si sice můžete vybrat obtížnost, ale pozor. Pokud zvolíte jednoduchou, vaše jednotky budou bojovat proti méně nepřátelům a nebudou tak rychle získávat klíčové zkušenosti. Proto může být výběr jednoduché obtížnosti trochu kontraproduktivní a já ho nedoporučuji. Stejně tak při těžké obtížnosti máte brzo vyexpené jednotky a ke konci je to trochu nuda (což teda bohužel platí i na normal).

Jako největší nevýhodu vidím zdlouhavé posouvání jednotek. Vůbec bych se nebál zmenšit mapy. Hromadné označení a neomezený pohyb při neobjevených nepřátelích by byl sen. Největší peklo bylo na mapě, kde máte zachránit ztroskotaného pilota. Ten se nachází v protilehlém rohu, než je vaše startovací pozice. Když se tam po hodinovém boji dostanete a objevíte ho, objeví se vedle něj nepřátelská jednotka, která ho rychle zabije a vy můžete loadovat. Pokud si toto pohlídáte a pošlete pilota zpět na začátek (kam se musí trochu nepochopitelně dostat), nechce se vám jít se všema jednotkama a pilot jde sám (proč ne, když je mapa vyčištěná). Jenže na startovní pozici se objevila nová armáda a vy můžete znovu načítat. Pokud i tak misi splníte - ejhle - musíte na obří mapu znovu a tentokrát ji znovu celou vyčistit od nepřátel. Uf.. Jakmile máte jednotky vyexpené na maximu, obtížnost ke konci hry paradoxně klesá. Ale i přes tyto "drobnosti" dávám 95%, protože spellcross opravdu stojí za to si zahrát. Bohužel, psal jsem kdysi tvůrcům, proč hra není na GOGu atd., ale pohádali se o práva a tak se toho asi nikdy nedočkáme. O dvojce ani nemluvě.

Pokud vás většina nových her nudí a máloco dokáže zaujmout, zkuste Subnauticu. Já jsem po dohrání naprosto nadšený. Dokázal jsem se do hry ponořit, jak už se mi dlouho nestalo. Pro opravdovou realističnost zkuste nehledat návody a hrát napoprvé s hardcore obtížností (jakmile umřete, hrajete úplně od začátku). K této hře se skvěle hodí. Já jsem tu odvahu ale neměl :-), dal jsem "přežití" a nakonec jsem umřel 2x. Poprvé asi po půl hodině, kdy jsem se nestihl vynořit na hladinu, druhá smrt dost připomínala scénu z tohoto (mimochodem vynikajícího) traileru.

Celková herní doba 50 hodin, což je super. A to se mi zdálo, že jsem rozhodně neprozkoumal všechno. Výborně funguje strach z hloubky, kdy víte, že se musíte ponořil stále hlouběji, ale moc se vám nechce. To vše podkresluje výborná hudba, která se mění v závislosti na lokaci (stačí vejít do observatoře, to je paráda). Při zvucích nejrůznějších příšer vám doslova tuhne krev v žilách - hlavně ze záčátku, ale třeba v případě warpera i na konci.
Neustále něco craftíte, hledáte suroviny, stavíte si základnu a skenujete neobjevené rostliny a živočichy (moje nejoblíbenější část). Celou dobu přemýšlíte, o co tu na té planetě jde.

Co se týče nějakých záporů, moc jich není. Asi největší je optimalizace. Subnautica je první hra, kde jsem musel snížit detaily. Taky jeden bug, kdy se ryby "z venku" objevovaly ve vaší základně, což trošku tu hru sráží. Jinak jsem ale na nic nenarazil. Ještě možná dvě palivové tyče v jaderném reaktoru vydržely celou hru (což možná má tak být), v bioreaktoru zase někdy stejná "náplň" (4 cibulkové stromy) vydržela dvě hodiny, jindy 10 minut. .

První díl Europa 1400: The Guild mě bavil, tak proč nezkusit další pokračování (samotný The Guild 2 jsem nehrál). Zklamaný nejsem, ale žádný zázrak to taky není. Je tu spousta nových povolání, dá se hrát až za tři lidi atd. Hra je to stále zábavná a kdo má rád středověké strategie, tak je to dobrá volba.

Největší problém vidím stejný jako u prvního dílu - hře chybí nějaký smysluplný konec. Většinu scénářů končíte, když už dosáhnete všeho. Jako konec hry se dá sice nastavit např. dosažení určité finanční hodnoty nebo cíl v politice (toto jsem taky nejčastěji využíval), ale dovedl bych si představit i sofistikovanější způsoby. Stejně tak i singleplayerovou kampaň s různou obtížností map. To by byla paráda, ale bohužel.

Co se týče bugů, které byly u dvojky dost kritizovány, tak nic fatálního. Nejhorší byl občasný error při loadu, pak se musel použít starší. Dále se občas zasekl nějaký zvuk. Nevím proč, ale nešlo mi intro, To je asi vše. Al velmi šikovný, řekl bych. Hudba a grafika bez problémů (i když na tyto aspekty nejsem nijak náročný).

Ačkoli dosavadní popis může vyznít spíše negativně, tak hru hodnotím kladně. Než vás přestane bavit, je to zábava na několik desítek hodin a o to jde.

Pokud jste fanoušci skoků na lyžích a hledáte kvalitní simulátor, tak DSJ4 je asi jediná volba. Není to velkorozpočtová hra s perfektní grafikou, hudba tu není vůbec (jen zvuky), přesto hratelnost je velmi vysoká.
Naučit se skákat rozhodně není nic jednoduchého a zabere to minimálně několik hodin. Ani pak zdaleka nebudete žádná extratřída. Před koupí (hra se dá koupit pouze na webu výrobce!) doporučuji zahrát si demo, ty tři můstky bohatě stačí na několik hodin, než se to aspoň trochu naučíte.

K dispozici je režim tréninku nebo světového poháru, kde můžete skákat s počítačem. Všechny protivníky si musíte vytvořit sami, což jsem nejdřív považoval na vopruz, ale nakonec je to geniální. Každému pc totiž můžete přiřadit různou výkonost, která je velmi variabilní. Takže ze začátku můžete skákat se slabšími, abyste se dostali alespoň do druhého kola. Taky můžete mít v závodě víc hráčem ovládaných skokanů, což není špatné.

Velmi dobře je zpracován multiplayer. Ten se hraje online s ostatními hráči z celého světa. Je výborně zpracován, všichni skáčou najednou, takže žádné prodlevy a pokud hrajete World cup (všechny můstky), tak to trvá cca 30 minut. V neděli večer je národní World cup, jednou za rok i mistrovství světa. Jedinou nevýhodou je, že online je placený (ročně cca 8€). Při koupi základní hry máte tři měsíce zdarma.

Ještě bych zmínil, že každý nejlepší skok se automaticky uloží a pak si jej můžete přehrát (samozřejmě můžete ukládat i libovolné ostatní skoky). Stejně tak můžete přehrát i nejlepší skoky ostatních hráčů ve světě nebo v české republice. Tam se dá okoukat technika a styl.

Jak jsem už psal na začátku - grafika, hudba nebo nějaký režim kariéra - s tím nepočítejte. Vše toto má RTL Ski Jumping 2007, ale ten si jednou zahrajete a po pár hodinách můžete hru odinstalovat, protože už vám nemá co dát. To tady nehrozí.

DSJ4 je tu už od roku 2011 a hráčskou základnu má vcelku solidní. Na online hře večer je většinou 20-50 lidí, z toho 80% jsou to poláci. Pokud máte rádi skoky na lyžích, rozhodně doporučuji.

RPG je asi můj nejoblíbenější žánr, přesto jsem tuto hru až doteď nehrál. Ta mě chytla už od začátku, kdy jsem si v manuálu (mimochodem skvěle zpracovaném) četl dopisy od Rolanda své ženě, královně Catherine. Příběh je tady sice na vedlejší koleji, ale to vůbec nevadí.

Vycvičen z mých nejoblíbenějších her Gothic II: Night of the Raven nebo Baldur's Gate se mi obtížnost rozhodně nezdála tak těžká, jak někteří píší. Je pravda, že jsem prolézal vše co se dalo, prozkoumal každou uličku a nenechal naživu jediného protivníka, na kterého jsem narazil. Od začátku jsem mohl jít kam chtěl a dělat si co chci, přesně jak se mi líbí. Jediným vodítkem je deník, ale tam jsou jen ty nejzákladnější informace. Moc se líbila široká škála dovedností a jejich levelování, taky magie je výborně propracovaná - i když školy se mi zdály dost nevyrovnané.

Během hraní jsem narazil na jediný bug. Al protivníků by mohl být samozřejmě lepší, ale je to hra z roku 1998, takže se to dá omluvit. Hudba je vynikající a za těch 80 hodin se neomrzela. Čekal jsem, že hra mě bude bavit, ale výsledek předčil očekávání. Teď si dám chvilku pauzu, ale už se těším na další pokračování Might and Magic VII: For Blood and Honor.