Machinarium je jedna z mála českých her. Ale také jedna z těch dobrých her. Jedná se o klikačku s bočním pohledem, kde hráč ovládá robota. Zajímavostí na této hře je, že nepadne jediné slovo. Celý příběh je vyprávěn pomocí jednoduchých obrázků a bublin nad hlavami postav, ze kterých musí hráč zjistit o co jde a co má udělat, aby se pohnul dál. Na začátku navíc není žádné intro a hodinové video o tom, co se děje, velké proroctví, princezna v jiném hradě a bla bla bla. Prostě je hlavní postava vyklopena na skládce a hráči hraj. Tím jak hráč pokračuje dál se i víc dozvídá, co se děje.
Zajímavé také je, že hráč může používat pouze věci ve svém dosahu, ne že klikne, postava doběhne na místo, všechno vyřeší a jde se dál. Parkrát se mi stalo, že jsem se snažil kliknout na něco, na co jsem nedostal a tak jsem to přešel. Což mě přivádí i k hádankám a úkolům, které je nutné vyřešit a opět k tomu má hráč občas pouze bublinu nad hlavou postaviček. Některé úkoly jsou jednoduché, jiné mi dali zabrat, ale nakonec se to dá zvládnout i bez internetu.
Vše navíc dokresluje hezká a specifická grafika plná kovu, rzi, trubek a drátů...přesně tak, jak se na robotické město sluší a patří.

Subnautica je survival, crafting, open world a to všechno pod vodou, což z ní dělá v těchto žánrech jeden z unikátů. Hráč hraje za kosmounauta, který ztroskotá na vodní planetě a je na něm, aby se zachránil. K tomu, aby si vytvořil co potřebuje, může použít, jak jinak, jen to co najde. Zajímavé to ale je v tom, že když si chce něco vyrobit, nejde do lesa s krumpáčem a sekerou. Vše musí získat z moře ať už se jedná o ryby, rostliny nebo horninu. K tomu, aby zjistil, jaký materiál se v čem skrývá, je potřeba scanovat. A to bude hráč dělat často také proto, že díky scanování zbytků z lodí, které se válí na mořském dně, zjistí, jak vyrábět další a další věci. Líbí se mi, že věci vlastně nevyrábí hráč, jako v některých craft hrách, kde je prakticky možné v ruce vyrobit bagr. Vše za hráče vyrobí počítač, jen musí vědět (z provedených scanů), co má vyrobit. Vše je doplněno událostmi, jako volání o pomoc ze záchraného modulu a nacházení zpráv, které postupně odhalují co se děje. Navíc je zde ještě zákeřná nemoc, která hráče "nutí" k akci. Přišlo mi, že vždy, když to začínalo vypadat na další nudnou a stále opakující se těžbu surovin, nastala nějaká událost nebo jsem odhalil novou oblast, jeskyni či vrak, který mě opět vtáhl do hry a donutil k dalšímu průzkumu.
Zároveň je možné hrát hru v několika verzích survivalu, podle toho, jak moc se hráč chce strachovat o svůj život.
Protože se jedná a mimozemskou planetu, vývojáři se mohli vyřádit a podvodní tvorové vypadají opravdu hezky. A čím větší je hloubka...tím je to zajímavější.

Když jsem hru poprvé viděl, měl jsem pochyby. Přišla mi jako hloupá na rychlo splácaná hra, kterých je plný internet, kde nefunguje ani hlavní menu natož pak hra. A i když jsem koukal na videa, jak to někdo hraje, nepřišlo mi to extra zábavné. Hráč ovládá panáka, který se plácá ze strany na stranu a pomocí ovládání rukou dokáže chytat věci do ruky. Pak jsem si, ale pustil stream, kde bylo slyšet i hráče a nebyl jsem si jistý, jestli hraje to, co vidím. Plno smíchu, křiku a zábavy, ale říkal jsem si, že stream je vždy hlavně pro lidi. Nezávisle na tom, přišel bratr, že hrál s kamarádem nějakou hru, kde se hraje za nemotornéhl panáka a že se u toho strašně nařechtal. Jednalo se právě o tuto hru Human: Fall Flat. Tak jsem ji tedy zkusil. Hra je přesný opak, než jsem čekal. Už dlouho jsem si tak nezablbnul jako právě v této hře. Nejedná se o žádnou hlubokomyslnou hru, ale jednoduchou hru, kde řešíte nejednoduché (ale ne nesplnitelné) hádanky a překážky. Nevím, jak moc zábavná je v jednom hráči, ale v kooperaci je naprosto boží, kdy i jen to, že sebou hráčova postavička plácne, vyvolá mezi ostatními vlnu smíchu, právě proto, jak je nemotorná. Nemluvě o situacích, kdy se snažíte vyřešit hádanku a poté, co se otočíte zjistíte, že váš spluhráč, je přilepený jako moucha na zeď a snaží se po ní vylézt. Zároveň do svých tlapek můžete chytit i spoluhráče (mnohdy i omylem), takže vznikají další situace plné smíchu, kdy visí nad propastí a dožaduje se pomoci, protože nedoskočil a vy, ačkoliv ho držíte, nejde to ani tam, ani zpět a tak se oba plácáte až nakonec stejně spadnete. Ne, že by to vadilo, protože i když jsme několik minut tvořili super způsob, jak se dostat přes překáku, stačilo špatné, nebo příliš rychlé kliknutí myši, chycení nesprávného předmětu a už celý tým i s řešením letěl do hlubin za strašného smíchu.
Líbí se mi, že hádanky nemají jen jedno řešení a je na hráčích, jak se k problému postaví a i když jediná možnost ovládání je pouze chytit něco do levé a pravé ruky, tak je možné v této hře ovládat jeřáb, katapult, robotická ramena, nosit beranidla nebo se houpat na obřím háku.

Když střílečka Borderlands vyšla, chlubili se vývojáři "nekonečným" množstvím zbraní. Což na jednu stranu je pravda, každá zbraň, kterou najdete je tak trochu jiná, ale na druhou stranu je zde jen několik druhů zbraní, které se liší v detailech. Nicméně hráč alespoň může nají něco, co mu přesně sedí.
Hledat můze hráč v otevřeném světě, který je specifický svoji kreslenou grafikou, která se někomu může líbit a někomu zase ne. Myslím si, že se ale přesně hodí k vtípkům a stylu hraní této hry. Je zde jedna hlavní dějová linka a spousta vedlejších úkolů, které není nutné plnit. No...do té doby, než hráč zjistí, že na toho bosse opravdu potřebuje pár zkušenostních bodů navíc. Vedlejší úkoly jsou někdy zajímavé, jindy opakující se (přines, zabij, zapni), ale to je problém každé velké hry. Rozhodně u všech úkolů pomůže si přečíst, o co se jedná a proč vlastně máme dojít tam a tam. Což mě přivádí k multiplayeru. Hrál jsem se dvěma stálými spoluhráči a oba to vzdali s tím, že je to nebaví - protože nevědí proč máme to a to dělat. Když jsem se ptal, jestli si čtou ty texty k úkolům, tak odpověděli, že ne. Bez zjišťování toho, co je v pozadí to opravdu může být místy trochu nudné. Oproti tomu, když se objevila někde bedna se zbraněmi, takovou soutěživost o to, kdo ji jako první vybílí jsem už dlouho nezažil :-D.

Pro shrnutí: zajímavá hra, která nechytné každého, ale pokud to chytne všechny hráče v coopu, čeká je mnoho hodin zábavy.

Hra Life is Strange je adventura, ve které hráč hraje za holku na střední škole, která zjistí, že umí vracet čas a tato schopnost jí pomůže při řešení velké záhady. Ačkoliv to není žádná střílečka nebo mlátička i tak je hra plná akce, kterou střídají klidné rozhovory a procházení se po areálu školy. Protože se jedná o hru, kde rozhodnutí ovlivňují další děj, zrychlený tep příjde i ve chvílích, kdy hráč nemusí reagovat během okamžiku. Schopnost vracet čas dovoluje hráči měnit svá rozhodnutí, ale dle mého názoru je rozhodování ještě těžší, obzvláště potom, co po vykonání něčeho velkého hlavní hrdinka rozhodnutí okomentuje vždy tak, že hráče ještě víc zneklidní.
Také si myslím, že jsou velice dobře a zajímavě zpracované okamžiky, kdy hlavní hrdinka s někým promluví a dotyčný jen něco nakousne a odmítne se s ní dál bavit, po vrácení času rozhovor začíná stejně, ale díky utržkům získaným z předchozích pokusů se hovor nasměruje jinam.
Je dobře, že vývojáři nedali do hry něco jako možnost "vyčerpání" nebo počet vrácení času a hráč se tak může vrátit kdykoliv, kdy to uzná za vhodné.
Hra je hezky doplněna spoustou detailů a vedlejších aktivit jako focení, čtení plakátů a povídání si s ostatními.
Protože je hra na epizody, moc se mi do toho nechtělo, ale díky tomu, že je možné si první díl zahrát zdarma, jsem to zkusil...a ostatní díly jsem dokoupil dřív, než jsem ten první dohrál.
Co se týče konce hry, pořád se sám se sebou dohaduji jestli se mi líbil nebo jsem naštvaný, ale tak jako tak se není čeho bát, není to původní tříbarevný Mass Effect 3 a hra jako celek stojí za to.

Half-Life je sama o sobě dobrá hra na několik hodin. Komu by to nestačilo, jsou zde ještě další datadisky, mezi které patří i Blue Shift. Ten je o dost kratší, ale i za tu hodinu nebo dvě hraní dokáže pobavit. Sám o sobě hráči asi nic neřekne, ale na dokreslení událostí na pozadí pro ty, kteří hráli původní hru je super. Hráč hraje za člena ochranky Calhouna, který se snaží po "události" utéct z komplexu. Na hráče opět čeká řešení hádanek, zapínání, vypínání, přepínání a ...no prostě spousta tlačítek pro postup a také monstra, která nesmí chybět.
Protože se jedná o pohled na stejnou událost z jiné perspektivy, hráč uvidí nejen Gordona Freemana, ale i G-Mana a i když s nimi nebude moci reagovat, určitě tato událost vyvolá příjemné šimrání.

Prototype 2 je takové zombie GTA, kde má hráč spoustu mutantích schopností, kterými ostatním ukazuje, kdo je na vrcholku vývoje. Hra je v podobném duchu jako první díl s tím, že je v mnoha místech vylepšený. Je možné si vybrat jak mezi střelnými zbraněmi tak těmi mutantími a kadá se hodí na něco jiného. Přibylo i víc typů nepřátel, a misí, takže ne vždy šlo splnit úkol jen mačkáním tlačítka útoku.
Co mi trochu vadilo a možná to tak přišlo jenom mně, ale že hlavní postava se cítila strašně ublíženě a jako velké chuďátko - "můj kámoš je tuhej, moje dcera je pryč, moje žena...tenhle, támhle...jsou na mě všichni zlí" a blik... konec cutscény a v dalších okamžicích už seká stovku lidí v ochranném táboře.
To, že je hráč v převleku, skáče x metrů, běhá po zdech a nikomu to nepřijde divné neberu uplně za chybu jen za něco, co by se asi "normálně" nestalo.

Češi sice nemají velké množství AAA her, ale o to jsou lepší. To potvrzuje i krásně vypadající hra Kingdom Come: Deliverance, která je zasazena do období vlády Václava IV. Jedná se o RPG hru se survival prvky, kde začnete hrát za floutka, kterého nic netrápí, ale později se bude muset přizpůsobit situaci. A hra se s hráčem opravdu nemazlí. Hráč jde do souboje s mečem, ačkoliv ho nikdy nedržel v ruce? Smůla. Zaměřovač u luku? Tak to vůbec. Jde vyjednávat ve špinavém oblečení. No nebude mít úspěch. Jede si takhle v noci v lese? ...no...
Hráče čeká netradiční soubojový systém a s tím spojená spousta akcí s mečem, sekerou či jinou chladnou zbraní, vyjednávání na tržišti i mimo něj a řešení někdy velice zajímavých situací.
Pak je tu druhá část a tou je vyobrazené prostředí, které je naprosto úžasné. Při hraní se mi často stávalo, že jsem se jen procházel po vesnici a užíval si tu středověkou atmosféru. Tady si povídají selky, tady pánové hrají kostky v hospodě, u stánku prodavačka vykřikuje, že má čerstvé koláče. K tomu hraje super středověká hudba. (A spousta spousta dalších detailů, které jsou prostě "wau" a nemá cenu je popisovat, protože bych to za A) nedokázal a za B) ochudil tím další hráče. A ačkoliv se hra nemá hodnotit podle vzhledu, myslím si, že tady tomu hodnocení vzhled hodně přidá.
Aby to nebylo jen o kladech, dáme si taky pár záporů - kůň. Ten se chová mnohdy opravdu mizerně a několikrát, když jsem se zasekl o keř, slezl jsem a šel radši pěšky.
Když hra vyšla, slyšel jsem, že obsahuje mnoho bugů. Já ji hrál až později a setkal jsem se asi se dvěma u úkolů, které šly vyřešit jiným způsobem. Nestalo se mi, že bych byl v situaci, že se musím něčemu vyhnout nebo čekat na opravný patch.
Co mi chybí, je dabing, který by se do toho prostředí parádně hodil, třeba jen kvůli českým jménům, a oblastem o kterým se mluvilo a byly česky pojmenované. Už jen ty české titulky byly naprosto super, kdy každá postava měla svůj styl a jedna a ta samá věta, byla řečena pokaždé jinak.
Závěrem: super hra, která má strašně moc co nabídnout

Hra ze světa Star Wars, která je svým stylem hraní velice podobná napřáklad hrám Neverwinter Nights. Vlastně je to takový následník NN a předchůdce Dragon Age. Jak už to bývá u her od BioWare, je zde spousta možností, jak zadaný úkol splnit, a také mnoho rozhodování, které hráče mohou potěšit, ale i zabolet v pozdější fázi hry. Vše je navíc okořeněno Star Wars tématikou, takže nechybí světelné meče, používání síly a také světlá vs. temná strana. Ve hře je spousta akce, ale zároveň se hraje na tahy, je možné souboj pozastavit a rozmyslet si co dál.

Naprosto super hra, která nenutí člověka hrát stealth, ale zároveň ho za takové hraní odmění. Je to výzva dosáhnout maximálního hodnocení. Každá mise má několik možností jak zlikvidovat protivníka a to někdy takovým způsobem, že se hráč dostane k nepříteli tak blízko, že si řekne: "A co teď zmůže tvoje ochranka, která ani neví, že tě za vteřinu sundám?" Samozřejmě, občas se najde nějaká podivnost/chybička, jako například ve chvíli, kdy je hráč oblečen jen v plášti, a není poznat a naopak, když je zachumlaný v zimní bundě s kapucou a maskou, tak je hned ochrankou odhalen. Ale to jsou drobnosti, které hře neuškodí. Každopádně je to hra, kde si hráč vybere z mnoha možností svoji cestu jak misi plnit.