Hitman se konečně ukázal v pravém světle. V podstatě tu není zas tak mnoho nových věcí, takže ti, co zabíjeli už dříve, nebudou překvapeni, a ti, co ještě ne, nebudou ochuzeni. Úplně každá mise je originální a lze najít spoustu možností řešení problému. Mě osobně se Blood Money líbilo z celé série nejvíc: autoři udělali pár kroků dopředu v grafickém zpracování a na vyšší úroveň poskočil i příběh. Na opravdu kvalitní soundtrack jsme si již zvykli. Objevily se i některé zpestřující fíčurky typu manipulace s penězi (další motivace k jemnějšímu plnění misí), známost mezi lidmi, kterou lze snižovat úplatky, nebo novinové články, na které jsem se vždycky těšil. Co říct víc...

Tento na první pohled klasický tycoon je řešený zcela neobvykle pobíháním po budově letiště od jednoho místa k druhému - kanceláři ředitele, poboček cestovek, hangáru, prodejny letadel, Rickova občerstvení, banky... Ale ono je to zajímavé a dává to hře svižné tempo. Hra nabízí spoustu možností vyžití - charterové lety, pravidelné linky, čistě ekonomické operace (akcie či půjčky), nákup nových letadel, obchod s leteckým palivem (který nakoupíte levně a v době, kdy je tržní cena vysoká, plníte ze svých zásob)... Kromě toho má Vámi ovládaný manažer aerolinií i osobní inventář pro užitečné věci - diář, mobilní telefon či notebook, nebo třeba věci, které stačí někomu nabídnout a hned máte nějakou výhodu, z nichž nejvýznamnější jsou asi sabotáže (od přesolení jídla po bombový atentát). Je neuvěřitelné, jak detailní mikromanegement hra nabízí - u každého letadla můžete určit kvalitu vybavení, poměr sedadel první a druhé třídy nebo třeba počet letušek. Zajímavé (a mnohdy obtížné) je i plánování letů. A aby toho nebylo málo, každý zaměstnanec - pilot, letuška, stevard, dokonce i jednotliví poradci, mají svou osobní kartu, kde je obvykle něco vtipného. A odlehčený styl hry ještě ke všemu doplňuje roztomilá grafika a soundtrack.

Theme Hospital, ač už má požehnaný věk, je hra, která mě dokáže pohltit i v současnosti. Detailně propracované a zábavné grafické zpracování dotváří humornou atmosféru celé hry: kromě typických problémů, před které je kápo nemocnice stavěn (umístění recepcí, vyšetřoven, pokojů, místností pro personál či toalet, ale i nákup laviček, topení, automatů na pití a dalšího vybavení a samozřejmě i zaměstnání lékařů, sester, údržbářů a školení těch méně zkušených), musí řešit i léčbu kuriózních nemocí - neviditelnosti, nafouknutých hlav, Elvisova syndromu nebo mimozemského řetězce DNA. Množství specializovaných stanovišť nás nutí kupovat další a další budovy, na což je třeba získat peníze - ze správné léčby, řešení nouzových situací, dotacemi od ministerstva... teď k tomu ještě přidejte přírodní katastrofy a obtížnost narůstající ve dvanácti úrovních a vyjde vám hra, kterou nesmíte minout.

Ghost Master je opravdu povedená a neotřelá taktická hra, která se však bohužel příliš neuchytila. Originální úkoly v různých prostředích a vícero způsobů, jak je vyřešit; příchod obávaných Krotitelů duchů; mystický, ale pozitivní úvodní track; výběr z celé škály duchů, strašidel, přízraků a bubáků; jejich objevování, osvobozování a učení novým schopnostem... Ghost Master přišel se zajímavým nápadem a dobře ho pojal - rád jsem se nořil do světa duchů a plašil nebohé smrtelníky. Teď se sází a značku a být originální zbývá na nezávislé tvůrce. A to je škoda.

Famózní. A teď bych klidně mohl skončit. Rebellion se vytasil s naprosto parádní akční střílečkou: originální příběh, rozmanité mise i prostředí, hlášky čipů mrtvých kamarádů, neotřelý způsob vylepšování zbraně a nákupu munice, na svou dobu dobrá grafika a dokonce solidně propracovaný systém krytí za objekty. Od téhle hry jsem se téměř nedokázal odtrhnout a je škoda, že je tak málo známá, protože za to opravdu stojí.

Tohle není žádné Need for Speed! Tady se hraje na model poškození, ale i tak je to arkáda až po uši. Rozsáhlý vozový park, rozmanité závodní lokace, spousta možností destrukce čehokoliv, přítomnost tuningu a skvělý soundtrack, přidejme k tomu ještě destrukční derby a vtipné minihry typu bowling, kde roli koule hraje řidič... Já zkrátka nemám slov. Dokud si to nezahrajete, nepochopíte...

Pro mě spolu s U2 nejlepší hra série. Prostě mě chytla, ať už to bylo úžasnou grafikou, docela dobře voleným soundtrackem nebo přítomností alespoň trochu pořádného příběhu (na poměry NfS určitě). Dostat se na vrcholek a vidět, co už mám za sebou, je více než dobrá motivace k dalšímu postupu, i když je to jen stereotypní závodění a obzvláště při vyšším Heat levelu značně stresující honičky s policií... A i méně možností tuningu se dá přežít, když je to vykompenzováno skvělou atmosférou a tím vším, co jsem už jmenoval.

Ze San Andreas jsem tak trochu na rozpacích. Na jednu stranu je pěkné, jak si autoři poradili se zasazením mezi černošskou komunitu, naproti tomu je sice skvělé užívat si atmosféru a zvuk silného motoru chopperu při přejíždění mezi městy, ale jenom jednou, možná dvakrát. Přejíždění mezi lokacemi se záhy stane otravné.
Mise jsou navrženy docela dobře a i když se jejich struktura často opakuje, najdou se také světlé výjimky, zejména parodie na některé filmy či hry. Co mě však překvapilo, byla jednoduchost misí. S většinou jsem neměl problém, některé jsem dělal dvakrát, třikrát, a potom jsem se dostal ke Stowaway, kde, což přiznávám na rovinu, jsem po zoufalé půlhodině zkoušení sáhnul po traineru... Stejně tak lze San Andreas, jako všem dílům série (ne však tolik co právě SA), vytknout nedostatečná reálnost, kterou rád označuji slovy: "V GTA tě musí trefit atomovkou, abys to nepřežil."
K San Andreas se i tak vracím dodnes, ale jen když nemám vůbec co dělat. Obrovská volnost a spousta možností nabízí solidní prodloužení herní doby, pokud na to ovšem máte trpělivost. Závěrem slovo k audiovizuálnímu zpracování - ze soundtracku si vybere asi každý, a pokud ne, může si naimportovat vlastní MP3. No a ke grafice se dá říct jediné: až na vyšší počet polygonů je spolu s enginem stejná jako v GTA 3.

Jedna z nejlepších her, které se mi kdy dostaly na harddisk. Je úžasné, kolik v sobě kombinuje žánrů, a přesto vůbec nevypadá jako slátanina. Sice má své mouchy - třeba občas trochu neposedná kamera nebo extrémně těžký závěrečný boss -, ale zajímavý a emocionální příběh, možnost sice jen jednoduché, ale přece kooperace se spolubojovníkem, rozmanitost vedlejších aktivit, kouzelné grafické zpracování i dobře zvolená hudba, to všechno z BG&E ve výsledku dělá téměř dokonalou hru, na kterou budu hodně dlouho vzpomínat.