Závodní hry hraji raritně, ale pokud se už k nim dostanu, tak se pro ně obvykle nadchnout. Jednou to byl druhý díl kultovní série s nesmrtelným splitscreenem (Colin McRae Rally 2.0), později dnes již legendární rally Richard Burns Rally a o nějaký čas později striktně realistické a výborné GTR 2: FIA GT Racing Game. Mezi tyto více méně konvenční tituly se dostala i návyková TrackMania Nations Forever (odehráno více jak 350 hodin). Z moderních závodů, tedy od roku 2010, se mezi tento úzký výběr dostalo ale i Project CARS (společně s povedeným DiRT Rally).
Zárukou kvality mi byla jistá provázanost s tvůrci ze SimBin, a také asi nejlepší díl NFS, Need for Speed: Shift. Předpoklady se potvrdily, a od technického zpracování po chování automobilů jde o zábavný titul, který přesně balancuje na hraně realistického zpracování a nikterak složitého ovládání a nastavení (i s vypnutím různých pomocníků řízení). Zatím jsem neměl možnost zahrát si Project CARS na volantu, ale i jen ježdění na klávesnici je zábavné a napínavé. Agresivita soupeřů je přiměřená, často se snaží uhájit své místo a také jim to často vychází. Tedy pokud je jejich schopnost jízdy nastavena na 50 a výše. Pak je vždy závod (obvykle preferuji 3-5 kol) napínavý až do posledních metrů, jelikož soupeři chyby skoro nedělají a naopak vás mohou šikovně vybrzdit či znemožnit výjezd ze zatáčky.
Jelikož okruhové závody moderních strojů nejsou pro každého a mohou být repetivní, tvůrci přidali i zajímavé tratě jako je Azure Coast nebo California Highway. Nechybí ani prototypy a starší mašiny, nicméně bez dokoupených DLC je výběr přeci jen omezený a poměrně malý (když to srovnáme s megalomanským Gran Turismo 2). I když své oblíbence z přibližně padesátky strojů si najde každý (moje oblíbené značky zde nejsou, takže volba padla především na Audi R8 V10 Plus a skvěle ovladatelný Renault Clio Cup). Kariéra je zde ve znamení pomalého postupu, proto jen na minikartech stráví hráč více času, než by asi bylo zdrávo. Na druhou stranu, Project CARS provází hráče jednotlivými typy závodů a tříd, a ten je pak o to lépe připraven na pekelné vozy jako je Pagani Huayra (s cenou přes 40 milionů a více jak sedmisty koni). Zvláště, pokud si zde nastavíte velmi efektivní bouřku nebo jiné ztížené podmínky, které chování vozu dramaticky mění a dostat se do smyku na klávesnici je otázkou prudčího zmáčknutí šipky dopředu.
Project CARS je skvělá závodní hra, která neodrazuje svoji realitou (jako například komplikovanější rFactor 2), ale do arkády má také velmi daleko. Jde tak o skvělou volbu pro nás, sváteční závodníky zpoza monitoru. Nicméně, co nevidět se pustím do ještě lepšího Project CARS 2, který mi z malé ochutnávky přišel ještě dotaženější a plnější obsahu.
Zárukou kvality mi byla jistá provázanost s tvůrci ze SimBin, a také asi nejlepší díl NFS, Need for Speed: Shift. Předpoklady se potvrdily, a od technického zpracování po chování automobilů jde o zábavný titul, který přesně balancuje na hraně realistického zpracování a nikterak složitého ovládání a nastavení (i s vypnutím různých pomocníků řízení). Zatím jsem neměl možnost zahrát si Project CARS na volantu, ale i jen ježdění na klávesnici je zábavné a napínavé. Agresivita soupeřů je přiměřená, často se snaží uhájit své místo a také jim to často vychází. Tedy pokud je jejich schopnost jízdy nastavena na 50 a výše. Pak je vždy závod (obvykle preferuji 3-5 kol) napínavý až do posledních metrů, jelikož soupeři chyby skoro nedělají a naopak vás mohou šikovně vybrzdit či znemožnit výjezd ze zatáčky.
Jelikož okruhové závody moderních strojů nejsou pro každého a mohou být repetivní, tvůrci přidali i zajímavé tratě jako je Azure Coast nebo California Highway. Nechybí ani prototypy a starší mašiny, nicméně bez dokoupených DLC je výběr přeci jen omezený a poměrně malý (když to srovnáme s megalomanským Gran Turismo 2). I když své oblíbence z přibližně padesátky strojů si najde každý (moje oblíbené značky zde nejsou, takže volba padla především na Audi R8 V10 Plus a skvěle ovladatelný Renault Clio Cup). Kariéra je zde ve znamení pomalého postupu, proto jen na minikartech stráví hráč více času, než by asi bylo zdrávo. Na druhou stranu, Project CARS provází hráče jednotlivými typy závodů a tříd, a ten je pak o to lépe připraven na pekelné vozy jako je Pagani Huayra (s cenou přes 40 milionů a více jak sedmisty koni). Zvláště, pokud si zde nastavíte velmi efektivní bouřku nebo jiné ztížené podmínky, které chování vozu dramaticky mění a dostat se do smyku na klávesnici je otázkou prudčího zmáčknutí šipky dopředu.
Project CARS je skvělá závodní hra, která neodrazuje svoji realitou (jako například komplikovanější rFactor 2), ale do arkády má také velmi daleko. Jde tak o skvělou volbu pro nás, sváteční závodníky zpoza monitoru. Nicméně, co nevidět se pustím do ještě lepšího Project CARS 2, který mi z malé ochutnávky přišel ještě dotaženější a plnější obsahu.
Pro: hratelnost, grafika (déšť), semi-realismus, zvuky, hudba, menu
Proti: menší počet aut a tratí