Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >
  • PC 100
Warcraft 2 byla spolu s Dune 2 mojí nejoblíbenější strategií, tak jsem si ji samozřejmě pořídil i do své PC Big box sbírky, kde nechybí většina her z mého mládí.

Hra je zasazena jak na souš, tak do vody a polétáte si i ve vzduchu. Jednotky jsou celkem vyvážené a je dobré je v boji kombinovat. Krásná SVGA grafika, se mi líbí moc a i v dnešní době se nemusí za nic stydět. Hra se mi vždy velice dobře ovládala a je to vše takové úhledné a vše jakoby sedí, hlavně oproti prvnímu dílu. Možná je to jen můj osobní pocit, ale dvojka je prostě taková úhlednější a vychytanější. Jakoby se zrovna za ten rok trochu posunula technologie.

Oproti Dune 2 bylo super, že se mohlo hrát po síti. Pamatuji si, že sice dalo zabrat spojit ty dva počítače, aby se to celé našlo, někdy to prostě ne a ne se vidět, ale potom to stálo za to. Na začátku jsme si vždy s kamarádem navolili, abychom na mapě začínali co nejblíže k sobě a proti sobě zvolili co nejvíce soupeřů. 2-3 soupeři se ještě dali zvládnout, ale pokoušeli jsme se samozřejmě zvládnout i plný počet, myslím, že největší mapa měla 6 soupeřů.

Přičemž se mi vždy vybaví totální nostalgie je zvukový doprovod a hlavně samotné zvuky jednotek a staveb. Takové: Yes sir, Captain on the bridge, My lord, I´am flying, a spousty a spousty dalších jsou opravdu nezapomenutelné. Líbila se mi i výslovnost a řeč, kterou to bylo namluveno.

Dále si ještě pamatuji, že touto hrou jsme propařili celé jedny Vánoční svátky, samozřejmě s přestávkami na bruslení a sněhové radovánky. Ono totiž dříve ještě sníh býval. :D

Pro: Skvělá hratelnost, zvuk, grafika, síťová hra a veliké vzpomínky.

Proti: Trochu okopírovaná Dune 2, počítač opakuje chyby.

+18
  • PC 90
Warcraft II: Tides Of Darkness je pro mě především krásná vzpomínka na léta devadesátá spojená s MS-DOSem. Ačkoliv nejsem velkým obdivovatelem strategií, tato hra je výjimka, která uchvátí především skvělou hratelostí a roztomilou SVGA grafikou. I po těch více než dvaceti letech se jedná o geniální titul, který stojí za to si ho čas od času připomenout.

Velkým plusem hry je, že se nejedná o akci na pár hodin, ale přinejmenším na několik dní, v mém případě i týdnů. Tedy za předpokladu, že se jako hráč snažím vytěžit co nejvíce surovin a zničit vše, co mi stojí v cestě. Vše je tak jednoduché a přitom téměř dokonalé.

Toto je jedna z legendárních her, která si zaslouží obdiv každého správného hráče. Již se nemohu dočkat, až budu pokračovat ve hraní s datadiskem Warcraft II: Beyond The Dark Portal.

Pro: Hratelnost, grafika, hudba + zvuky

Proti: Nic zásadního

+12
  • PC 90
Zatímco první díl série byl poměrně nesmělým výkřikem do světa RTS, v kontextu „dvojky“ již lze právoplatně hovořit o sofistikovaném výtvoru, k němuž hráči mají i po letech dost silné cukání se vracet. Warcraft II je zasazen do stejného světa jako Warcraft: Orcs & Humans, rozšířen byl „sortiment“ jednotek, zdokonaleno ovládání a na první pohled udeří do očí pohádková grafika.

V seznamu ras „papírově“ nedošlo k žádným změnám, k lidem se však přidružili elfové a k orkům ogři. To mi s logickým požadavkem na rozšíření rozmanitosti zní logicky, ovšem asi nejen mne zamrzelo, že do hry „se nevešly“ ikonické jednotky jako Raider nebo Cleric. Do téže kategorie bych zařadil další pilíř zahajovatele série, a sice vyvolávané jednotky. Vodní elementálové a Démoni, jež bych v této souvislosti zmínil především, troufnu si říci pilíře hratelnosti prvního Warcraftu, zůstali rovněž vně finální „konfigurace“ jednotek této hry.
Pokrok v ovládání považuji stejně jako představení skirmishe za nutné zdokonalení, neshledávám to jako hodné zvláštního ocenění, spíše jsme mohli užívat ještě více sofistikovaný model. Devět současně označených jednotek je sice 2,25krát více než čtyři, i tak jsem ovšem o tento strop při hraní „drhnul“ až příliš často. O nějakém auto-healingu si hráč může nechat zdát, stejně je to s vytvářením skupin jednotek s jejich následným uložením pod čísly. Přihlédněme ale k datu vydání…

Nápad zavést třetí surovinu nepůsobí neotřelým dojmem, v kombinaci s vlastností těžby na vodě a její potřeby jen k výrobě (a vylepšování) lodí však glanc této novinky násobí, nebo ji alespoň zušlechťuje. Ono vlastně celé rozšíření bitevního pole na vlny bylo vlajkovou lodí Warcraftu II. Vezmu-li to kolem a kolem, Warcraft II je vlastně ukázkovým příkladem RTS, v níž jde o rozvinutí základny, vyrobení armády a odstranění nepřítele, tedy věci, které se už docela dlouhou dobu válečným strategiím vytýkají. Tenkrát však videoherní průmysl byl jinde a po něčem takovém byl hlad.
Každá mince má ale dvě strany a vytěžení nejen všeho zlata, nýbrž i dřeva, v levelu kampaně se mi nenuceným způsobem podařilo dosáhnout nejednou. Když se zrovna nestalo, že bych musel celé dějství opakovat kvůli tomu, že mi nezbylo dřevo na potřebný upgrade hlavní budovy na ostrově poblíž středu mapy, za což bych ty jinak skvělé vývojáře z Blizzard Entertainment zaživa zalil do betonu, charakter vyčerpané krajiny na mě působil přinejmenším rozporuplně, zejména pak při pohledu na velké mezery po stromech ve zdech kolem vlastní základny (s potřebou obranných věží a hlavně lodí jde dřevo na odbyt hodně rychle).
Velmi kladné hodnocení u mě získává zapracování a zpracování fog of war. Takový verdikt vynáším hlavně proto, že její uplatnění lze měnit v průběhu hry. Využíval jsem toho k dohledávání zbytků sil nepřítele, což by jinak na mapě 128x128 bylo dost otravné.

Mimo hodnocení nemohou zůstat kampaně. Ty nejsou chudé, 14 misí za každou stranu je hlavně vzhledem k později vydaným RTS hodně slušná porce, musím se ale přiznat, že i přes pečlivé studium brífinků (za účelem zdokonalení své angličtiny) jsem se nudil. Klasické prvky kampaně RTS jako postupný nárůst obtížnosti a zpřístupňování silnějších jednotek a kouzel sice jsou zakomponovány, nicméně tak slavné to zase není. Jedna úspěšná taktika vždy vede přes obléhací stroje (resp. lodě) a rytíře nebo ogry. Hru jsem chtěl hlavně dohrát, čili na magii jsem skoro ani nesáhl. Jako příprava na multiplayer, který hodnocení Warcraftu II obecně hodně zvyšuje, tedy v mých očích kampaň jednoznačně selhává.
Další vlastnost prvního dílu – dungeony – se do „dvojky“ rovněž nepřenesly. Kampaň sice disponuje misemi bez základen, pro mě je to ale jen slabá náplast na půvab dungeonů. Navíc není možné hrát hru více hráčů bez základen.
Bylo by krásné, kdyby Warcraft II měl slušně vypiplaný pathfinding; neděje se. Přitom v 10. misi za lidi, kdy je přepravní lodí třeba objet „esíčko“, je to do očí bijící. Také se stavá, že jedna z pěti pozemních nestřeleckých jednotek se při hromadném pokynu k útoku nedá do práce, protože by bitkaře na své straně barikády musela obejít a útok vést z jiné strany. Holt, nejen rytíři mají svou důstojnost a ví, k čemu se nesehnou…

Již pochválená grafika je pravděpodobně tím, co ze hry si hráč nejvíce zapamatuje. Autoři si s ní skutečně vyhráli, vždyť nejen, že budovy jsou v zimním prostředí zasněžené, ony jsou zasněžené i na obrázcích v nabídce stavby. Na druhou stranu svou grafikou ovšem Warcraft II nenavázal na atmosféru svého předchůdce.
Zpracování zvukové stránky hodnotím jako dobře odvedené, podněcující akci, slova o ztrátě atmosféry zde ovšem platí taktéž.

Celkově Warcraft II považuji za hru hodně (v kladném slova smyslu) vyčnívající v historii RTS, nemohu se však zbavit dojmu ušití horkou nití. Přestože na tom možná hodně dělá můj profesní defekt (s přístupem „hlavně, aby už to bylo“, jsem ze své programátorské praxe hodně familiární), za svým závěrem si stojím. Vedle odpustitelného malého kontrastu nalezišť ropy v prostředí wasteland pod fog of war tím útočím zejména na vyváženost jednotek. Jako dost nepromyšlené spatřuji spojení nejúčelnějších kouzel (krvežíznivost, léčba) s nejsilnějšími pozemními jednotkami, letecké jednotky, další to novinku, se potom hodnotit úplně zdráhám. Co by ale určitě levně zařídit šlo, je možnost snížení technické úrovně v multiplayeru. Zcela jistě by to působilo lépe než rozbalovací seznam pro volbu povolení cheatů. Cheaty v multiplayeru, to je jako absence přezouvání na základní škole; to ne, že není, to prostě neexistuje… (Případné hodnotitele mého komentáře snažně prosím, aby přihlédli k možnosti, že se setkali s jinou verzí hry. Osobně jsem např. na YouTube viděl HUD s údajem o obsazenosti farem, což ve verzi hry, s níž jsem pracoval, nebylo.)

Pro: jednotky, suroviny, grafika, multiplayer

Proti: nenavazuje na stěžejní body svého předchůdce

+16
  • PC 95
Po tom co jsem dohrál první díl této série, jsem se hned vrhnul na její pokračování.
A po shlédnutí úvodního filmečku, jsem se prostě musel pousmát nad výstižností názvu "Tides of Darkness". A už jsem se jen těšil jak za hordu přinesu oheň a zkázu z Azerothu na nový a ještě nepostižený kontinent Lordaeron. Svět Warcraftu mě dokonale pohltil a nové herní prvky a grafika druhého dílu, mě mile překvapily.

Na to, že je tato hra o pouhý rok mladší, než její první díl, zaznamenala opravdu velký posun po stránce grafické a ovladatelnosti.

Grafika je pěkně malovaná a velice zdařilá, ovšem oproti prvnímu dílu působí spíše pohádkově (v zasněžených oblastech mi to připomínalo spíše krajinu z mrázika, nebo santovu základnu :D ). A v tom spočívá jedna z mála nevýhod, této hry. Tato grafika už totiž nenavozuje tak temnou a dusnou atmosféru, jakou disponoval první díl. Ovšem i tak se mi grafika velice líbí.

Co se týká ovladatelnosti tak té naopak nemohu nic vytknout. Každy, kdo si prošel své s ovladatelností jedničky, musí uznat že tato je opravdu zázračná. Opravdu lehké a pohodlné ovládání, které spíše umocňuje hru a dopřává prostor na lepší prožití hry.

Další změnu zaznamenaly jednotky obou frakcí a aby to nebylo málo, tak Blizzard přidal i vzdušné a vodní jednotky. Konflikt se tedy přesunul jak na vodu tak i do vzduchu. Celkově jednotky obou frakcí už jsou i o něco rozdílnější navzájem. Sice stále platí, že každá jednotka má svůj ekvivalent na druhé straně bojiště, ale už jsou viditelné menší rozdíly a dochází k určité diferenciaci. A další novinkou v tomto ohledu je lepší levelování jednotlivých typů jednotek, kdy jim hráč může vyvinout schopnosti jako regeneraci, či lepší dohled.

Hru dále obohatili nově se účastnící rasy (například elfové jako lučištníci v Alianční armádě). A také těžba nové suroviny, kterouž je ropa/olej potřebný ke stavbě válečných lodí. Jelikož se dá těžit pouze na ropných skvrnách na vodě, vzniká tu nutnost investovat i do námořní obrany.

Dalo by se řící, že Warcraft II Tides of Darkness je prostě pokročilejší verzí prvního dílu. Pravda je taková, že je to dost dobrá pokročilejší verze první hry. Která má opravdu dost co nabídnout a dokáže zaujmout na dlouhé hodiny. Za mě 95%

Pro: Pokračování skvělé strategie a určitá zlepšení oproti ní.

Proti: Nemohu to definovat úplně jako zápor, ale ta grafika. Je sice výborná ale na dojmy z jedničky prostě nemá.

+21
  • PC 85
Pamatuji si, když jsem viděl Warcrafta 2 poprvé. Byl jsem úplně unešený grafikou. V době pixelových válek najednou přišla hra s krásně vyhlazenou grafikou, která neztrácí své kouzlo ani teď. A ty filmy, ty byly nevídané. Dlouho se svou grafikou a dějem držely na vrcholu (dějem doteď). Blizzard tohle prostě umí. Hratelnost je poměrně jednoduchá a uživatelsky příjemná. Devět jednotek na zaměření už byl přeci jenom posun oproti prvnímu dílu. V čem si myslím, že Warcrafta 2 snad do této doby nikdo nepřekonal, jsou bitvy na moři. Jsou prostě krásně udělané. Hra zabaví, mise jsou pestré a krásně to odsýpá. Potěší i vtipně nadabované jednotky a bouchající ovečky. V neposlední řadě přehledný a geniálně jednoduchý editor. Ale...

brzy zjistíte, že jednotky nejsou moc dobře vybalancované (to byl v té době asi standart). Jakmile můžete vyrábět paladiny, ostatní vojáčci jsou k ničemu. Jakmile můžete vyrábět draky, paladinové jsou minulostí. Lidské jednotky se od těch orkských rychlostí nebo damage vůbec neliší. Jedině pár kouzlama. Hra mi přišla strašně jednoduchá (bez možnosti nastavit si obtížnost) a dá se dohrát prstem v nose. S tím možná, ale souvisí příjemné ovládání, které vás od hry neodrazuje.

Podobné neduhy se ale dají Warcraftu 2 s chutí odpustit. protože je to prostě klasika dodnes výborně hratelná. Na druhé rozehrání už mě to moc netáhlo. Taková chuťovka.

Pro: pohodová hratelnost, filmy, grafika, námořní bitvy, ovládání, dabing

Proti: špatně vybalancované jednotky, krátké

+16
  • PC 90
Zatímco v dnešní době je hnacím finančním motorem Blizzardu WoWko, a my věrní se již asi těžko dočkáme pokračování parádní RTS, nedalo mi to a vyzkoušel jsem opět Warcraft 2 jestli všechny vzpomínky jsou jen obyčejná nostalgie či je opravdu hra tak parádní. Moudří už vědí že druhá možnost je správně.

Příjemným překvapením je, že u hry se dá zaseknout na několik hodin a ztratit pojem o čase, a až v nočních hodinách si uvědomit že za pár hodin musí jít člověk opět do práce. Hra se nebála využít plně potenciál bojiště(jiné RTS by se od ní mohli učit) a hráče vrhla na zápolení jak na zemi, ve vzduchu a na moři.

Dala vzniknout takovým napjatým situacím kdy se odehrávali střety útočných flotil podporovaných letci a ponorkami, kdy se hráč snažil prolomit protivníkův břeh, který střežili dělové věže s jednotkami střelců a obléhajícíh strojů, kde do toho často i zasáhli mágové. Právě tyto kombinace a situace které se odehrávali dávali možnost taktizovat a plánovat, i přesto že hráč nemusel mít desítky různých jednotek.

Kampaň se po několika misích solidně rozjela, a nabídla slušnou výzvu a pestrou paletu misí kterým nechyběli zajímavé nápady, proložené pěknými animačkami, nádherným hudebním doprovodem, stylovou grafikou a excelentním dabingem.

Nevím jestli je to tím že naše generace zažila tu éru která již je neopakovatelná, ale i dnes ke konci roku 2011 se s Warcraftem 2 dají strávit nezapomenutelné chvíli a pobaví skvěle. Tento závan starých časů nezklame.

Pro: Unikátní herní zážitek, skvělá hratelnost, hudební doprovod, dabing

Proti: Kdo by mohl mít něco proti této hře

+31
  • PC 100
Druhý díl Warcraftu je mou nejoblíbenější real-time strategií mimo herní série Commandos, kterou řadím na trochu jinou kolej, protože se tam netěží suroviny a nestaví budovy.

Ve Warcraftu II se suroviny samozřejmě těží a navíc k nim mimo klasického dřeva a zlata přibyla také ropa. Ta se těží zajímavým způsobem ze skvrn na vodní hladině a já si vždy říkal, že kdyby to takhle šlo ve skutečnosti, havárie ropných tankerů nebo těžařských věží by vůbec nikomu nevadily.

Stavba asi patnácti různých budov u obou ras se zde objevuje také, přičemž každá z nich má svůj specifický zvuk. Podobně je tomu i u jednotek, vyrobených v těchto budovách, kdy každá pronáší nezapomenutelné hlášky. Díky nim jsem si zahrál i kampaň za lidi, kterou jsem předtím vůbec v plánu neměl. Hlášky Peasantů (lidských dělníků) jsou totiž tak dokonalé, že jich doposud několik používám v operačním systému místo standardních zvuků.

Nezapomenutelná jsou také kvalitní herní videa, kterými jsou vývojáři z Blizzard Entertainment proslulí, stejně jako líbivou hudbou, jenž si občas pouštím i v dnešní době, a protože si nevzpomenu na žádný zápor, který by mi znepříjemnil hraní, musím Warcraft II doporučit každému, kdo má rád RTS a ještě tuto legendu nehrál.

Pro: těžba ropy, zvuky budov, hlášky jednotek, herní videa, hudba

Proti: na nic si nemohu a také nechci vzpomenout

+20 +21 −1
  • PC 90
Pokračování z dob, kdy se hráč u Blizzardu ještě nemusel třepat celou dekádu, aby se dočkal rozšíření své oblíbené hry o další díly. A že šlo v tomto případě o parádní porci RTS fantasy není ani pochyb.

Graficky se nám hra překulila do pohádkového SVGA pláště a nabídla patřičná uživatelská vylepšení, přispěchala s bojišti na vodě i ve vzduch a rozšířila řadu těžitelných surovin (jen o ropu, v prvních demoverzích bylo ale ještě počítáno s těžbou kamene). Jednotky jsou sice na obě strany prakticky zdublované (určitá variabilita týká se pouze kouzel), svým výzorem (nebo hlavně díky němu) hráče od zábavy neodradí – má smysl projít si celou kampaň jak za lidi tak orky. Při hře se vyplácí jednotky vhodně kombinovat, protože ač počítač neoplývá žádnou geniální inteligencí, zareagovat na produkci jednotek jednoho druhu dokáže.

Hra vhodně rozšiřuje dění prvního dílu, příběh nabírá na epičnosti a je šperkován zajímavými postavami... Inu, Blizzard se rychle naučil, jak hráče ke svým produktům přikovat.

Pro: grafika, hudba, příběh, hlášky jednotek

Proti: ještě ne úplně vychytané ovládání (do jedné skupiny nelze vzít více jak devět jednotek, skupiny nelze ukládat do paměti)

+27
  • PC 90
Warcraft II společně s blbnutím v pražských Havlíčkových sadech jsou hlavní aspekty mého dětství:). To tak úplně ne, ale v těch 10ti letech nebo kolik mi bylo, jsem ho spolehlivě žral.

Až WarCraft 2 byl první z velkých úspěchů Blizzardu a položil základ těch dvou největších (StarCraft a WoW - myšleno hlavně komerčně).

Čím to, že mě tak vzal? Těžko říct, když si zpětně promítám vlastnosti hry, dostávám se hlavně k technickým aspektům - roztomilé SVGA grafice, nádherné atmosférické hudbě (viz. tady např.ingame lidská, zde za orky, hudba z briefingu před misí - ještě teď mi evokuje klid před přicházející bouří a prostě celkově) a samozřejmě namluvení... "Yes my lord", "Ay captain!" a kultovní "Stop poking me":). Hlášky postav jsem vždycky pamatoval nejvíc právě z her od Blizzardu (+nesmím opomenout Baldur's Gate)... 2 rasy sice nebyly nijak zvlášť odlišné hratelnostně, ale opět ztvárnění bylo precizní a tak byly jasně odlišitelné (v tom možná tehdejší CnC vedlo).

Takže co hratelnost? Docházím k tomu, že přestože se nejednalo o revoluční počin, WarCraft II měl prostě všechno na svém místě a herní mechanismy byly vybroušené do dokonalosti - funkční jednotky, kouzla a upgrady, k tomu nevídané 3 suroviny (v betě nebo shareware dokonce 4, pamatujete?:)), boje na zemi, na vodě i ve vzduchu... Dohromady s multiplayerem, map editoren a výše zmíněnou prostě nekompromisní fantasy atmosférou dostávám jednu z největších klasik všech dob.

Pro: atmosféra fantasy světa, různorodé jednotky, grafika a hudba, 3 suroviny, kouzla, multiplayer

Proti: v té době? asi nic...

+24
  • PC 90
Přenádherná grafika posunující atmosféru do astronomických výšin, kterou ještě podbarvoval velmi podmanivý soundtrack je opravdu k nezapomenutí. Dalšími vlastnostmi je již zmiňováná selection 9 jednotek, ale také do tehdy neznámá vlastnost "fog of war", neboli viditelnost mapy byla omezena na viditelnost jednotek, což je dnes již běžná záležitost. Samozřejmě nové jednotky a to nejenom pozemní, ale i námořní ...

Pojmout tak široký příběh do jednoho souvětí je nemožné, ale hra nabídla dvě kampaně, a to za lidi a orky, a každá z nich o 4 dějství. Příběh vypráví o vzbouření orkských kmenů, kde obávaný Orgrimem Doomhammer sjednocuje jednotlivé kmeny se spojenci Orgy a Gobliny pod jeden celek - Hordu, která se vydává napadnout království Azeroth (ve WoW známé jako svět anebo kontinent) včetně okolních králostvích, aby zničila Allianci lidí, elfů a trpaslíků - a tak začala Druhá válka.

Blizzard Entertainment byla vůbec první vývojářská firma, kterou si dodnes pamatuji. Tohle se v mém měřítku povedlo zopakovat pouze Valve Corporation.

Pro: Grafika, Hudba, Příběh, nové jednotky

+24
  • PC 100
Moje skoro první hra a patří až doteď k mým nejoblíbenějším, dá se hrát dlouho,než budete znát všechny kampaně :-D Grafika si také zaslouží vděk, stejně jako vylepšení oproti jedničce(možnost označit více jednotek...)Také mě zaujala mluvu orků nebo skřetů, nebo co to je...

Pro: Nové možnosti

Proti: Nic

+4 +8 −4
  • PC 100
Úplně přesně si vzpomínám, jak jsme se sešli u Čmelína, jednoho spolužáka ze základky a on nám tam ukazoval Warcraft II a já jsem prohrásil: "No, to je ale hrůza. Koukej na tu divnou grafiku a ta atmosféra? To už není jako ve Warcraftu!" Nicméně jsme u něj ještě nějakou dobu vydrželi a odzkoušeli pár misí z kampaně. Pořád jsem na to koukal s pocitem, že se mi to nikdy nebude líbit. Ale přišly Vánoce a rodiče se mě zeptali, jakou bych chtěl hru pod stromeček - v té době už jsem na Ježíška dávno nevěřil a rodiče věděli, že je lepší se mě zeptat, než koupit nějaký nesmysl a tak jsem si řekl o Warcraft II. Od té doby se tato hra stala mou nejoblíbenější strategií, až do doby, než vyšel W3, ale i dnes si ji moc rád zahraju.
Nevím, jestli jsem stejný blázen jako Falagar, ale asi na tom něco bude, protože já si taky nahrál hudbu z W2, která se dala přehrávat ve stolním audiu, na kazetu a taky si ji pouštěl před spaním :D Bohužel původní hru již nevlastním, jednou jsem ji půjčil kamarádovi a od té doby jsem ho neviděl. Tak jsem si před lety pořídil Bnet edici.

Pro: Všechno

Proti: Nic

+21
  • PC 95
První hra do které jsem se "zamiloval" a kterou jsem dlouho považoval za svou nejoblíbenější. Však už na první pohled oslní nádherná grafika, nad kterou se člověku dokonce ani dnes neudělá špatně a na pohled druhý? Či třetí, nebo čtvrtý? Můžeme jen odhalovat další a další krásy této hry, ať už ve výborné kampani, superakčním multiplayeru nebo všudypřítomné extrémní hratelnosti. Opět jen malá škoda, že se rasy trochu více neodlišovaly, ale žánr RTS si pořád v roce 1995 ještě trochu kakal do plenek, tak to lze tolerovat... Na Warcraft II mám jen krásné, nostalgické vzpomínky.

HW: Minimum: 486 33 MHZ, 8 MB RAM / Doporučeno: 486DX2 66 MHZ CPU, 12 MB RAM

Pro: Sympatická grafika, výborná hratelnost, svižný multiplayer.

Proti: Malá odlišnost ras, singleplayer je pro zkušenější hráče možná až příliš jednoduchý.

+14
  • PC 85
Hratelnostně i graficky naprostá špička. Sice už mi přišlo, že hra přišla o svoji temnou atmosféru z jedničky, ale i tak se to hrálo prostě skvěle. Vzdušné i námořní bitvy, zasněžené prostředí, možnost označovat celých DEVĚT jednotek místo původních čtyř, to byla prostě paráda.

Pro: Spousta nových možností.

Proti: Nějak mi tam chyběla ta temná atmosféra z jedničky.

+14 +15 −1
  • PC 85
Už podstatně lepší kafe jak Warcraft 1. Dune 2 se nám převtělila do Command & Conqueru s VGA grafikou a technikou, Warcraft přešel do verze 2. a nechal C&C daleko za sebou se svojí krásnou a jemnou SVGA grafikou (vím, dneska již 640x480 moc jemné rozlišení není). Máme tu nově lodě, těžení na vodě, letecké jednotky... Prostě paráda. Warcraft 2 mě ve své době velice bavil a byla to pro mě jedna z prvních her hranou v rámci LAN sítě. Pouze jsem se zpočátku divil, že mě přibívají z ničeho nic peníze a suroviny, abych později zjistil, že když kamarád sám sobě cheatoval tyto komodity, tak je zároveň, aniž by to věděl, připisoval i mě... :-)) Cheater jeden..! Ale poté co jsem mu na to přišel, dal pokoj a hru jsme si krásně užívali... Doporučuji i po letech!

Pro: Jemná grafika, více surovin na těžení, variabilní boje, zábavnost, multiplayer

Proti: Začal jsem chodit spát o něco déle :-)

+15
  • PC 95
Warcraft II je první mojí hrou, kterou jsem svého času považoval za nejoblíbenější. Z této pozice jej sesadil [dh-hra]might-and-magic-vi-the-mandate-of-heaven[/dh-hra], ten překonal až [dh-hra]deus-ex[/dh-hra].
Warcraft II jsem s oblibou hrával u Velkého Tučňáka dlouho před tím, než jsem měl vlastní počítač. Dodnes miluju tu malovanou grafiku a jen lituju toho, že znám všechny mise v kampaních nazpaměť a už si je tedy v opakovaném hraní neužiju. Hudbu z nějakého hraní jsem si kdysi nechal u kamaráda nahrát na kazetu a přehrával si ji před spaním. Byla to moje první originální hra. Warcraft II mi prostě přináší spoustu nezapomenutelných nostalgických vzpomínek.

Pro: Atmosféra, malovaná grafika, hudba, již tehdy výborné Blizzardí filmečky

Proti: ehm :-)

+25
  • PC 80
Warcraft II, byla první z řady modernějších her, které jsem hrál. Moc už si sice nepamatuju detaily, ale vím, že grafika mi připadala úplně parádní, sněhové mapy neměly se svými zamrzlými vodními plochami konkurenci.
Zelení trollové házející sekyrky nebo co to bylo, byli parádní! :-)

Pro: pěkná grafika, hlášky jednotek, editor map

Proti: nač si pamatovat chyby :-)

-5 +4 −9