Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Cat Lady

84
56 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
01.12.2012 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.thecatlady.co.uk/
Druhý počin studia (první titul Downfall vyšel roku 2009), který stejně jako Downfall spoléhá na hororovou atmosféru. The Cat Lady polského autora R. Michalskiho vznikla na populárním AGS enginu. Profesionálně vytvořená klasická adventura nabízí kompletní dabing, grafiku ve vyšším rozlišení a původní soundtrack. Titul The Cat Lady vznikal celé tři roky.

Susan Ashworth je okolím viděna jako podivínská žena. Bez rodiny a dětí, bez přátel, bez práce a na samém okraji provedení sebevraždy. Jednoho dne však do malého, usedlého městečka dorazí pětice cizinců, kteří se z nějakého, doposavad neznámého motivu, pokusí narušit částečnou harmonii města. A zvláště Susan, která bude muset přehodnotit své nejbližší cíle, a z kořisti se stát lovcem, aby mohla bojovat s takzvanými "The Parasites", neboli jak nazývá pětici nebezpečných psychopatů.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Tentokrát budu stručný. Nejlepší adventura, která za posledních 5, možná 10 let vznikla. Mistrovsky podaný a dávkovaný příběh plný zoufalství, vražd, sebevražd, úchyláků a divných individuí, ale i nečekaného přátelství a znovunalezené naděje.

Na hře je na první pohled vidět, že je vytvořená v poloprofesionálním enginu - ta syrová, neuhlazená grafika ale ke hře sedne. Stejně neuhlazený (tentokrát ale už bohužel ne záměrně) je dabing, který sice není špatný, ale je zřejmé, že ho tvořili nějací nadšenci na domácí mikrofon (nevyvážená hlasitost, někteří do toho funí) a hlas hlavní protagonistky, které má být okolo čtyřicítky, mi prostě připadal příliš mladý. Naopak soundtrack považuji za velice zdařilý.

Trailery ke hře a popravdě i začátek hry mi připadal neatraktivní a divný, ale po první hodině už jsem seděl přikovaný v křesle a nemohl se odtrhnout. K vtáhnutí do děje přispívá i nízká obtížnost, hra je opravdu založená spíše na dialozích a když už dojde k nějakému kombinování předmětů, je řešení poměrně zjevné.

Kočičí paní je jedna z her, při jejímž hraní jsem hltal každé slovo a jen těžko jsem jí uprostřed noci vypínal (už jsem moc starej na to, abych hrál až do rána !). Nemá snad žádné hluché místo a bavila mě od začátku až do konce. Vždyť se zde objevil i odkaz na Jeffa Buckleyho! Kéž by takovýchto her vycházelo více...
+30
  • PC 90
Po delší době se objevuje nástupce adventur, jenž kráčí ve šlépějích klasických, na rating nehledících her v podobě I Have No Mouth, and I Must Scream a Harvester. I přes z technologického pohledu archaické zpracování dává tušit návrat ke kořenům, opakem je pravda. The Cat Lady je moderní adventura se vším všudy. Plynulé naraci je podřízena obtížnost, a vše je závislé na kontinuitě zážitku.

O hře polského autora jsem se prvně dozvěděl na fóru AGS, a popravdě mě na první pohled neoslovila. Hrubé animace i s nepříliš zdařilou podobou postav dokáží své. Za více jak dva roky však podoba doznala značných změn, a dnes mohu říci, že The Cat Lady je jednou z vizuálně nejzdařilejších adventur nejen na AGS enginu. Jistá inspirace z mé nejoblíbenější adventury The Lost Crown je znát na každém kroku, ať již (u videoher) nepříliš používaným černobílým zpracováním s využitím obarvených částí scenérie, nebo jen nezvykle vysokým počtem koček (a havranů) na scéně. Stejně tak si uznání zaslouží řada designérských prvků, které u komerčních adventur nejsou k vidění. Překvapením je ovládání, které po krátké době přejde do rukou a ke hře se hodí.

Jak se z technického ohledu, tedy možná mimo někdy nepadnoucí hudební stránky, vše povedlo, s hratelností je to již horší. V některých případech to jsou až příliš dlouhé dialogy (v nepoměru s dobou hraní), jindy zase minimální obtížnost a absence puzzlů či logických hádanek (nepočítám-li dvě více než zjevné). Příběh, nebo spíše jeho podání, však The Cat Lady vynáší daleko před současnou konkurenci. Klidně by mohl fungující scénář ihned na plátna, a velký rozdíl mezi dějem indie titulu a např. filmem Se7en by se nenašel.

Paradoxně, po tak dlouhém čekání, však není The Cat Lady jedinou hrou s touto tématikou, jež vyšla v poslední době. Na začátku roku se dokončení dočkala, shodou okolností také z Polska, adventura Donna: Avenger of Blood, které se komerčnímu produktu může směle rovnat.

Výsledek se zdařil více, než se čekalo a R. Michalskiho dílo se řadí do kánonu toho nejlepšího z žánru. Od obecného uznání však The Cat Lady drží někdy až příliš explicitní podání násilí a zpracování ve volně distribuovaném enginu. Pokud však další hra Harvester Games udělá skok, jako tomu bylo mezi Downfall a Cat Lady, můžeme se těšit na ultimátní projekt.

Pro: vizuální stránka, dabing, příběh a jeho podání, psané dialogy

Proti: minimální obtížnost, dlouhé neherní úseky, hudba

+27
  • PC 95
O tomto brilatním počinu už tady na DH bylo zaslouženě řečeno mnoho, přesto se ale i já musím vyjádřit protože tak silný zážitek prostě není každý den.

A začneme zostra. Nejsilnější stránkou hry je totiž příběh a to takový že kdejaké 3A tituly za miliony můžou jen tiše pukat závistí. Celkový koncept i všechny zvraty jsou perfektně promyšlené a tvoří Kočičí Dámě dokonalou kostru. Postavy jsou neskutečně charakterní, napsané jak od nejlepšího filmového scénáristy a především hlavní hrdinka mi přirostla k srdci jako málokterá postava. Rozhovory byly také velice solidní a mnohokrát s nečekaně skrytým významem. Vůbec častá mystifikace kdy ale vše nakonec zapadne do celkové mozaiky je dalším obdivuhodným a neotřelým prvkem. Obrovskou přidanou hodnotou jsou pak emoce které ve vás hra vzbudí. Vztek, zoufalství, naděje a další jsou pocity které jsem zatím u jiného titulu nebo v tak obrovské míře nezažil. Společně s atmosférou hustou a černou jako asfalt se tak jedná možná o něco víc než jen počítačovou hru ale o plnohodnotný životní zážitek.

Co se technické stránky týče tak na grafiku jsem zpočátku doslova "čuměl jako puk" a upřímně nevěděl co si o ní myslet, nicméně postupně se z toho vyklubala celkem zajímavá podívaná. Hádanky které jsou kořením každé dobré adventury jsou hlavně ze začátku velmi nápadité a dobře zpracované. Ke konci už sice v tomto směru hře přeci jen trochu docházel dech ale stále se jednalo o hodně velký nadprůměr.

Jak už z komentáře vyplývá, kritizovat se tu dá jen málo. Na začátku mě doslova sra*o netradiční ovládání ale nějak jsem se vždycky nakonec prorval. Některé dialogy i přes svou kvalitu a důležitost pak mohli být občas přeci jen o něco málo kratší. Mírně mě také zklamal konec který byl podle mě slabší než celý předchozí děj, ovšem je to zcela subjektivní názor, tudíž na kvalitu hry nemá vliv a i přes výše zmíněné je stále řeč o takřka perfektní adventuře.

Co říct na konec? Snad jen to že The Cat Lady je výjimečnou zkušeností která vám svou neuvěřitelnou silou možná i změní život. A řekněte sami, dokáže tohle jakákoliv jiná videohra? Asi těžko, takže pokud jste ještě nehráli s odvahou do toho, litovat v žádném případě nebudete!

Pro: Příběh, postavy, atmosféra, rozhovory, hádanky

Proti: Nic podstatného

+24
  • PC 90
Páni… celá The Cat Lady by se dala shrnout jedním slovem. Mrazivá. Od grafiky přes hudbu až po dabing. Vše je podřazeno perfektní atmosféře, která vytváří kvalitní zážitek.

Susan Ashworth dostala dar, pro který by jiní i zabíjeli. Jenže zrovna Susan chtěla přesný opak. Po pokusu o sebevraždu získala nesmrtelnost. Společně s ní také úkol. Zabít pětici tzv. parazitů. Lidí, kteří jí jsou velmi podobní a přesto zcela jiní. Vrahové. Dokáže je najít a odstranit nebo bude pouze další z jejich obětí?

Nejdůležitější složkou hry jsou jistě dialogy. The Cat Lady jich obsahuje opravdu hodně a už od těch prvních je jasné, že nejde o žádnou pohádku. Smrt je cítit z každé věty. Susan se pohybuje na hranici zdravého rozumu a šílenství, což je podpořeno zvláštním dabingem většiny postav. Zmínku si zaslouží právě hlavní postava, která je namluvena skutečně povedeně a z jejích monologů často přeběhne mráz po zádech. Ostatní charaktery ji statně sekundují a např. parazité jsou nadabováni velmi nepřirozeně, ovšem zrovna k vražedným psychopatům takový styl sedne.

Z hlediska hratelnosti je Kočičí Dáma jednoduchá. Všechny z aktivních oblastí potřebuje hráč k řešení nějaké hádanky. Navíc je většina lokací poskládána z uzavřených map, takže nelze nikam zabloudit nebo se dokonce ztratit. K plynulosti pomáhá i ovládáni pouze směrovými klávesami a enterem. Občas jsem měl ale, právě díky ovládání, problém při práci s inventářem. Připnout jednotlivé položky k číslicím by jistě bylo pohodlnější řešení.

Grafika je parádní. Převážně černobílé provedení doplňují občasné barvy a výsledek působí až uměleckým dojmem. Například „snové“ sekvence designem hravě překonávají většinu ostatní produkce. Postavy jsou sice jednoduché, ale plně dostačující. Možná jen jejich pohyb, především při sbírání předmětů a podobných akcích, mohl být propracovanější. Zvuky s hudbou dotvářejí hororovou atmosféru a zpívané songy v důležitých momentech dodávají na profesionálním dojmu.

The Cat Lady je hrou nejen pro hráče adventur a hororu, ale i pro všechny, kteří hledají něco „jiného“. Sedmi hodin prožitých v kůži Susan Ashworth jistě nebudou litovat.

Pro: atmosféra, grafika, dabing, zvuky, hudba, téma

Proti: práce s inventářem, pohyb postav

+21
  • PC 90
The Cat Lady je hra, která u mě po delší době vyvolala ten pěkný pocit, když můžete nad hrou přemýšlet a dumat nad tím, co se vám autoři vlastně snažili říci (mimo samotný herní zážitek jako takový). Pod tento strohý popis by se dalo samozřejmě přidružit dalších x her, no přeci jen tento zážitek byl svým způsobem originální.

Hrajete za postavu Susan A., která žije osamělým a nevyrovnaným životem. Žije sama a pro své okolí představuje podivína. Tato osoba přemítá nad svou minulostí a hledá důvod, proč vlastně žít a proč tento bídný život neukončit. Nastanou určité okolnosti, které ji nabídnou částečné smíření se svým osudem, okolnosti, kdy je postavena před úkol, zabít pět tzv. "parazitů" (psychopatů, kteří za různých okolností a rozličných motivací vraždí nevinné lidi). Splnění tohoto úkolu ji má svým způsobem kompenzovat její životní selhání.

Těžko jednoduchými slovy vyjádřit vlastní herní zážitek.

Hráčovi hra naservíruje něco a teprve pomalu krok za krokem poskytuje vysvětlení, ale ještě dříve dá hráčovi příležitost se ptát sám sebe, co vlastně vidí a co a proč vlastně dělá. V některých případech vysvětlení nepřijde a je čistě na vás, jak daný děj/situaci/rozhodnutí pojmete. S tímto přichází také to, že přestože je hlavní dějová kostra jasně daná, tak i přesto můžete ovlivňovat vyústění některých pasáží (k mému příjemnému překvapení hra nabízí škálu možností, kde si každý může dle svého uvážení či vlastní povahy vybrat).

Právě tady se mi líbilo, že hra nutí hráče přemýšlet a podsouvá mu různá dilemata, jak se v té či oné situaci zachovat. Morální dilemata, kdy se ptáte sami sebe, jak byste se sami v takové situaci zachovali. Nějakým způsobem se rozhodnete, dostanete se dále a přemýšlíte nad tím, co by se stalo, kdybyste se rozhodli jinak.

Celkově se mi líbil příběh a vůbec propracování, do jakého kabátu jej tvůrci zasadili. Jsou zde propracované dialogy, poměrně pěkný vizuál a nechybí ani puzzly, jejichž náročnost je spíše symbolická (člověk se maximálně nějakou dobu motá na místě, než vydedukuje daný postup). The Cat Lady je z mého pohledu pěkná hra, která člověka nudit nebude a přiměje ho uvažovat na mnohými věcmi, jak by se on sám v té či oné situaci zachoval. Přestože jde o typ hry, kterou pravděpodobně znovu hrát asi nebudete, přesto ve vás něco zanechá a když už nic jiného, tak na ni budete příjemně vzpomínat.
+20