Nejlepší simulátor deprese. Ne, opravdu, nedělám si legraci. Nikdy jsem nehrála hru s tak zatraceně realistickým pohledem na duševní nemoci. To taky vysvětluje proč jsem se jí tak dlouho vyhýbala, neb proti hororům vesměs nic nemám, ale ryze syrově depresivním kouskům, kde se navíc ještě řeší téma sebevraždy, se už nějaký ten pátek straním. O čem že tato hra vlastně je jsem se dozvěděla až po nákupu a pak mi strašila v knihovně přes dva roky, protože jsem na ni neměla odvahu. Ale teď musím přiznat, že jsem ráda, že jsem si ji konečně zahrála (díky, výzvo). Začátek byl pro mě sice těžký (kdybych chtěla hrát nedostaň záchvat tak nemusím ani zapínat počítač), ale než jsem se nadála, učaroval mě příběh i postavy a především celkové, pomalu gradující poselství. Taky soundtrack a temná stylizace jsou vynikající, ovšem na hratelnost si člověk musí trochu zvyknout.