The Lost Crown: A Ghost-Hunting Adventure

Jonathana Boatesa zrejme nie je treba predstavovať pre fanušíkov adventúr. Pre tých ostatných, je to autor vynikajúcich hororových nízko rozpočtových hier. Za všetky spomeniem len Darkfall sériu či Scratches.

Lost Crown je špecifická adventúra, pretože sa od Boatesovej predošlej tvorby líši v pohladu hlavnej osoby. Kdežto Darkfall, Scratches, Barrow Hill mali in-person pohlad na spôsob Mystu, Lost Crown je klasická third person point and click adventúra. Okrem toho, v porovnaní s jeho predošlými hrami, ktoré sa dali bez problémovo dohrať do 10 hodín, Lost Crown ponúka zábavu na najmenej 35-40 hodín.

Dej sa odohráva v opustenom malom prístavnom meste, ktoré je spracované po väčšinou bielo čiernymi fotografiami zo skutočného mesta kde sa narodil Boates. Do toho sú pridané efekty počasia, rôzne animácie, a reálne ambientné zvuky príboja, vetra atď. Je to netypické a velmi efektné, a ak prekusnete tú nie príliž podarenú animáciu hlavnej postavy, tak si atmosféru hry skutočne užijete.

Lost Crown je najambicióznejší projekt Jonathana Boatesa. Na adventúru má netypicky dlhú hraciu dobu, napriek tomu po 40 hodinách budete namiesto triumfálnej úľavy pocitovať smútok, že už to všetko končí.

The Lost Crown mě přesvědčilo, že i dnes vychází řada výborných adventur, které snesou srovnání s klasiky z období slávy Sierry. A je až k neuvěření, že hru, která kypí nepřeberným množstvím detailů, po všech směrech profesionální produkcí a předně hratelností, která zpočátku sází na velice pomalé tempo jenž se s každou odehranou hodinou zrychluje, aby v půlce hráč s napětím očekával každou další údálost, stvořil do jisté míry jediný člověk.

Takřka všechny aspekty, které ovlivňují můj pohled na celkovou kvalitu hry jsou zde na vysoké úrovní. Mysteriózní příběh má spád a drží pozornost po celou dobu, vizuální kvalita sázející na doupravené a černobílé fotky z oblasti západního pobřeží Anglie je nadmíru přitažlivá a vše okolo zahrnující délku, ozvučení nebo obtížnost dopadlo nejinak.

Děj, odehrávající se v rámci pěti dnů a čtyř nocí, pomalu rozvíjí zápletku točící se okolo ztracené anglosaské koruně, a tak se mohou projevit prvky historie, kdy je velice kvalitně (podrobně i zajímavě) přiblížena původní legenda především neanglickému publiku. Druhou stěžejní částí je otazník vysící nad společností Hadden Corporation, jejímž byl hlavní představitel hry Nigel Danvers zaměstnancem. Což souvisí s častým využiváním zařízení pro vyhledávání a zkoumání paranormálních jevů po celou dobu hry. A ačkoliv by se mohlo zdát, že přes dobu okolo dvaceti hodin trvající k dokončení se hratelnost může stát repetivní, The Lost Crown nabízí řadu zpestření, ať už se jedná o zkoumání zvukových nahrávek a fotografií nebo hraní z pohledu první osoby v některých úsecích.

Technické zpracování dopadlo také na jedničku, zvláště pokud jde o symbiózu reálných fotek a objektů do nich vložených. Hudba je minimalistická, jiná by však narušovala atmosféru tvořenou především zvuky, se kterými si externí studio pomáhající J. Boakesovi více než vyhrálo.

Chyby a nedodělky se nachazí však i zde, a ani se tomu přes celkovou rozsáhlost titulu nelze divit. Předně jde o často vytýkané vracení a procházení těch samých míst, nemožnost přeskakovat dialogy a monology, které si často vyslechnete vícekrát nebo pár drobností v designu (použití vysílačky jinde, než měl autor na mysli zapříčiní zopakování několika předešlých událostí).

Ač jsem The Lost Crown po téměř všech směrech vychválil, lepší bude, přistoupit k samotné hře bez velkých očekávání. Stejně tak tato adventura není pro každého jako série Broken Sword a ji podobné. Pokud však máte v úmyslu přistoupit na zastaralejší, avšak vizuálně dokonalé, grafické zpracování v čele s nekvalitní animací, pomalou hratelnost a velké množství textu, pak je tato adventuru tou pravou volbou, zvláště pokud hledáte mysteriózní děj s prvky historie a hororu.