Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Tekken 7

18.03.2015
02.06.2017
78
28 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Tekken 7 je první díl z této známé série, který se objevil na platformě PC. Jak je pro sérii typické, jádro hratelnosti staví na soubojích jeden na jednoho. Oba soupeři jsou postaveni proti sobě do arény, aby se utkali v drsném souboji plném pokročilých bojových výkonů a efektních komb.

Kromě samotných soubojů je také důraz kladen na příběh. Ve středu pozornosti se ocitají známé postavy - Heihachi Mishima a jeho syn Kazuya Mishima. Mezi oběma mistry bojových umění panuje dlouholetý spor. Konečně se dozvíme, co stojí za věčným bojem klanu Mishima a dočkáme se zakončení příběhu. Ve hře se poprvé objeví také Kazumi Mishima, manželka Heihachiho a matka Kazuyi.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Neexistuje hra ve které bych měl nahraných hodin více než v sérii Tekkena. Od prvního dílu téhle bojovky jsem si nenechal ujít žádný další díl a byl věrný Playstationu přes neskutečných 20 let, právě díky téhle sérii.

Nyní se poprvé za celou historii dostává Tekken oficiálně i na PC a já s Playstationem mohu asi víceméně skončit:-)..Něco co bych nikdy nečekal se stalo (ach ten bussiness) a konečně tedy i bojechtivý, Tekkenem nepolíbený PCčkář, může na vlastní pěst zakusit matadora a legendu všech bojových her oficiálně, na jeho platformě, jak se sluší a patří. Zkrátka názorně zjistit, proč je ten Tekken vlastně tak dobrej. Proč se stále tolik na východě skloňuje a proč léta dostává mnohdy i absolutní hodnocení. A pokud jste ho opravdu nikdy dříve nehráli a s láskou vzpomínáte na Virtua Fightera 2, mohu Vás ubezpečit, že nyní budete vřískat nadšením. Tekken by se nikdy nestal hranou hrou, kdyby neměl image jaký má a geniální bojový systém s technickou hloubkou doslova Mariánského příkopu..

Desítky zábavných a stylových charakterů, svým bojovým stylem záměrně podobných bojovým hrdinům filmové historie se utkává jeden na jednoho v tématických arénách, v soubojích plné akrobacie, chvatů a kopů, s důrazem na dokonalý realismus veškeré animace pohybů, ale zároveň takovým efektem razance ran, že Vás až napadá, jestli by čelní srážka s buldozerem nedopadla lépe. Popularita bojových filmů byla kdysi obrovská a Harada, hlavní direktor hry, se touto stylizací Tekkena do puntíku trefil nárokům a touze většiny hráčů. Tekken v tradičně dokonalé grafice balancoval mezi realistickými souboji bojových umění, které zároveň nezabil pokusem o simulaci nebo naopak přepalem. Našel v tomto dokonalý kompromis. Kompromis mezi arkádovým mlácením, nedeformovaným manga stylizací, magií nebo pohyby zcela popírajících fyzikálních zákonů. Neexistoval pak větší požitek, než když jsem ve třetím díle Tekkena odemkl humanoidního cyborga Bryana Furyho a s jeho naprosto agresivním kick boxem se přes Ogreho promlátil k závěřečnému filmečku, kdy Bryan vyrval dělo z tanku a s maniakálním smíchem ho hodil za prchající jednotkou, která ho měla zastavit. Byla to prostě čistokrevná nirvána.

Kde však Tekken exceloval byla především trvanlivost samotného hraní, nejen zmíněný woow efekt. Každý z charakterů byla jiná zkušenost. Řval jsem nadšením při příchodu kontroverzního Tekkena 4, kdy se na scéně poprvé představil britský borec Steve Fox. Zatímco každý charakter má specifické tlačítko pro končetiny rukou a nohou, jak je pro Tekkena typické, Steve jako jediný ne. Steve je totiž boxer, umí to s pěstmi, ale nekope.. Šlo o první postavu, která vybočila z nalinkovaného systému a namísto kopů, Steve představil své variace úhybných manévrů. Každá z postav přitom měla své unikátní bojové specifikum. Ať už šlo o chvaty, krátká komba naprosto devastujících ran, různé postoje s dalšími technikami nebo kanonádu kopanců a otoček, při kterých by si Van Damme nejspíš rovnou ustlal. Pokud to hráč s Tekkenem myslel opravdu vážně, denně u hry trávil čas skutečně z jara do jara. Pro hraní na lepší úrovni, bylo totiž třeba postavy dlouho pilovat a trénovat. Jestli konkurenční bojovky měly 30 unikátních pohybů pro charakter, bylo to sakra hodně. Tekken jich měl běžně přes 150..A jakmile jste hloubku charakteru pochopili, Tekken Vás již ze své kravaty opravdu nikam nepustil.

Chvála bohu, že jádro hry zůstává stále stejné a ačkoli se sedmý díl může stát znovu tou hloubkovou sondou do všech starterů, jugglů a šílených komb, zůstává nyní mnohem přístupnější díky drobným úpravám v bojovém systému. Nelze proto jinak, než ho všem nováčkům jen a jen doporučit. I přes drobné mušky, budete nadšení.

--------------------------------------------------------------------------------

Co ale pak tedy my, ti ostatní...5 let jsme čekali na nový díl po neskutečně šťavnatém Tekkenu Tagu 2 než vyjde sedmička. Tekkeny známe jak své boty, hrajeme je dlouho, s každým dílem bychom mohli vyjmenovat veškeré změny v bojových technikách, systému a skloňovat jména všech nových příchozích i s nožem na krku. Je Tekken 7 zase špička? Má co nabídnout oproti 5 let starému předchozímu dílu? Má dostatek přidané hodnoty, aby obstál před konkurencí, která sice komplexnost jeho bojového systému nedotáhne, ale snad právě proto se soustředí jinými směry, které piluje, vylepšuje a nebojí se ani originalit? Může se vůbec Tekken v tomhle všem ještě někam posunout? Tedy..Samozřejmě, že může. Bohužel však, rozhodně ne tento díl. Sedmička je pro mě totiž až příliš okatým mlácením starého známého, což novým hráčům sice vadit nebude, ale mě to nutí klást si otázku, co Harada se svým týmem těch celých 5 let vlastně dělal.

Pokud jsem žral Steva Foxe kvůli revoluci v jeho ovládání ve čtvrtém díle, v pátém zase shaolin styl nasypaného Feng Weie, v Tekkenovi DR zase Dragunova, kvůli příslibu jeho lehkého mma stylu, v šestém díle akrobatického tlustoprda Boba a bizardní bojový styl Zafiny, nějak se nemohu rozhodnout, která že to postava v Tekkenovi 7 má být nyní tou řádnou satisfakcí. Z nepochopitelného důvodu skončil monstrozní přeborník Vale Tuda Marduk, aby jeho místo hájil podivný chapadlozad Gigas a úplně stejným škrtem zde prošla celá řada známých postav buďto úplně nebo na úkor nováčků disponujících stylem stejným či velmi podobným. Jak přesně tvůrci chtějí trumfnout například blondatého negra ve stylu Wesleyho Snipse jakousi technoidní černoškou nebo Muay Thai bijce Irvina krátkovlasou Josie, mi je pak záhadou úplně.

Z celkového dojmu nad novými postavami dobrý pocit zkrátka nemám a Harada se zde patrně snaží o odklon stylizace značky jiným směrem, právě v rámci sílící popularity konkurence. Tekken 4, jakkoli kontroverzní v době svého uvedení tím, že pojal značku realističtěji, v Tekkenovi 7 se jakoby tvůrce snažil zase o přesný opak a servíruje v uvozovkách "arkádového a asijského Street Fightera po Tekkenovském způsobu". Jakoby se tím však narušila zmíněná rovnováha, ten dokonalý balanc Tekkena v kompromisu někde mezi japonskou arkádovou mlátičkou a seriozní bojovou hrou typu Virtua Fighter. Jakoby zde překypoval dojem, že Harada své vlastní nápady pro hru již vyčerpal, riskovat se mu nechce a diktovat žánr již vůbec ne. Tekken 7 je tak hrou ve kterých se krása pohybů a přehlednost technik vytrácí na úkor přepálených výbuchů a jisker. Je hrou, ve které končí tvůrce s realismem a přidává na bizardnosti postav v asijském ladění. Tekken 7 je hrou nových tváří s bojovými styly, jež jsou jen bídnou snahou o nezaměnitelnost, jako mají např. Lei, Steve nebo Eddy.. Nový Tekken je bohužel souhrnně hrou, ve které se místní škrty nenahradily dostatkem inovací nebo přidanou hodnotou.

Story mod dokreslující příběh klanu Mishima o délce hodiny a půl, Online režim, klasická Arkáda proti umělé inteligenci, Treasure mod pro vydělání peněz na customizaci charakterů, VS mod se skutečným hráčem a Training režim. Možná by to stačilo, říkáte si. Online režim či VS vydrží takřka neomezenou dobu, customizace oblečků pro charaktery s řadou úchylných doplňků (ryba do ruky, lopata na záda nebo dort na hlavu) dává dostatečný smysl k hraní Treasure modu spíše díky své monstrózní nabídce, nicméně pokud by snad v tomto někdo čekal větší inovaci série nebo radikální změnu od takového Tekkena 5, uvedeného před 12 lety, bude hledat marně. Marně budete hledat i Survival mod, Time Attack, TAG, Bowling, mód chodičky mlátičky, závěrečné filmečky postavám či cokoli dalšího. Tohle tady prostě už není, máme tu skutečně jen to nejnutnější.

Ta podstatná otázka tedy je, zda-li to něčemu vadí, pokud je bojový systém natolik kvalitní. Tekken 7 i přes lehký odklon, je totiž stále starým dobrým Tekkenem. Nepřišel žádný záškodník, který by zákeřně vložil do kódu hry cosi neslučitelného se skvělou hratelností a sabotoval celé to 20ti leté snažení:-)..A i když je rozpohybování postav od třetího dílu prakticky totožné, pořád je to pastva pro oči díky tehdejší nadčasovosti a doslova rozhýbaná efektní orgie.. Nováček hry nebo občasný hráč Tekkena si tak může klidně připočíst k hodnocení 20-30% a dokoupit si povinně joypad v PS designu. Bude se skvěle bavit u kultovní hry ve svém žánru.

My ostatní však pozor. Pokud by náhodou někdo čekal více než jen tradiční Tekken fight s opatrnou snahou tvůrce o přiblížení stylu hry ke Street Fighterům a jim podobným, může být zklamán..

--------------------------------------------------------------------------------

PRO:
- Tekken je na PC a je to pořád Tekken. Kdo nevyzkoušel, nepochopí.
- bojový systém, dynamika, skvělá hratelnost a trvanlivost hry
- customizace je skutečně bohatá
- vložka Rage Art a Power Crush v bojovém systému přidává na napínavosti a dává šanci všem nováčkům
- vybalancovanost všech postav, což je jistě hlavním důvodem, proč vývoj trval dlouho
- výborná optimalizace, prakticky bez bugů..

PROTI:
- minimální snaha o přidanou hodnotu nebo větší experiment.
- pro délku vývoje bych si představil ve hře mnohem více novinek
- jakožto Evropanovi se mi vzrůstající snaha tvůrců o přiblížení hry asiatům nezamlouvá
- spousta známých AAA tváří je pryč, nahrazena spíše random charaktery s neurčitým bojovým stylem
- zachované charaktery mají minimum novinek ve svém repertoáru
- online mod hry kvůli serverům zatím padá, ale věřím, že tohle tvůrce vychytá
- repetivnost muziky leze již nyní lehce na nervy. Z hlediska obecné trvanlivosti Tekkena to dobré zrovna není
- závěrečné filmečky charakterů jsou pryč
- příliš mnoho doprovodných efektů
- arény v porovnání s předchozím TTT2 působí lehce mdle

+15
  • PC 80
Teď, necelý měsíc před nevyhnutelnou a neurčitě dlouhou herní pauzou, vám nějak zažívám jedno YOLO za druhým, přestože bych love měl šetřit jak nikdy. Toliko k tomu, jak se mi prosatan do knihovny dostal i novej Tekken.

Spouštím ho poprvé. Ani nestíhám zdravit všech petstotisíc úvodních firemních animaček, a na mysli se mi již rozjíždí centrifuga vzpomínek na všechna ta zabitá odpoledne, kdy se v ostravským Špáru stály fronty na demo Tekkena 3, a o pár let později zase u kamaráda na Tekkena 4. Je to sotva pár roků zpátky, co jsem si náruživě emuloval Tekkena 5 a říkal jsi, jak jsem cool. Tuto kapitolu svého hráčského bytí jsem měl za uzavřenou, a včil tu sedím a spouštím Tekkena 7, a navrch toho to není emulace. Přiblblej zasněnej výkřen mi z ksichtu ovšem záhy odmrdává hned první kousek interakce - nastavení ovládání. Byť jsem rád, že oproti takovému Street Fighter V jsem si nemusel hipstersky nastavovat autohotkey, stejně se mi zdá, že soudruzi stojící za PC verzí nějak opět zapomněli konzultovat PC hráče. Nemožnost nastavit jistou klávesu, protože je pro něco již nastavena někde v jiném profilu, je prostě hrozná rakovina, a mě nikdy nepřestane fascinovat, že na ni pořád někde narážím. Ale ok, po čtvrt hodince štelování ovládání a dalších čudlítek se pouštím rovnou do hlavní story, a sice na médium. Prvními šesti kapitolami proplouvám jak mladej delfín svobodou, a tak to v tom nejlepším samolibě radši už vypínám.

Spouštím podruhé. Druhá půlka hlavní story mi velmi razantně připomíná, že někteří developéros mají prostě trochu odlišné definice "středních obtížností určených pro casuals", a tak poraženecky, se sytě červenými otisky na zádeli, snižuju na easy. Hlavní příběh dokončuju ani nevím jak - samo o sobě to netrvá ani tři hoďky, a já neznalý zdejšího lore a historie samo sebou většinově přeskakoval co se dalo. Ale všiml jsem si, že se pokoušeli o minimálně jeden plot twist, a finální bitka byla hustodémonsky epická. Kdybych měl sebemenší páru, voco tam šlo, zajisté bych vyloženě grcal duhu, když se mi to takhle moc líbilo i bez oné páry. Možná to ze mě dělá povrchní čuně, ale nezrobíš nic. Po hlavním příběhu jsem rovnou zfouknul i jednotlivé minikapitoly každé postavičky, a můžu říct jedno - člověk nemusí chápat, co se vlastně děje, na čem vlastně stojí příběh, a kdo jsou všeci zač, aby si byl schopný užít takové nápady, jako vyslání nájemné vražedkyně na misi inkognito v převleku nevěsty, nebo pokec tří postav naprosto odlišných národností, přičemž každá mluví svým rodným jazykem, ale všichni si stejně rozumí. Ujetina, která rozhodně nenudí.

Spouštím potřetí. Konečně sbírám odvahu kouknout se i na to upravování postav a dalš...no tpč, se posrali v kině? Tolik krávovin k vyblbnutí, že úprava jen dvou postav mi zabrala zhruba stejně času, jako ten příběh. Ale je fakt, že díky absolutně chybějící optimalizaci UI na klávesnici jsem v jednom kuse místo nasazení slunečních brejlí přecházel do foto módu, mno. Whatever, čas koštnout online. Nacházím prvního protivníka - connection lost. Nacházím druhého - can't send fight request. Nacházím třetího, konečně se dostávám do hry, po celé jedné vteřině hraní SYNCING...connection lost. Ve finále jsem za takových dvacet minut v onlajnu podstoupil dva celé fajty, a oba jsem vyhrál! Samozřejmě jsem čýzoval s Eddym a poštěstilo se mi chytit zrovna takové dva jedince, kteří toho Tekkena evidentně neumí o moc lépe, než já, ale... #stillfeelsgood

Takže ták mno, je to dobrý. Fanoušci Tekkenu snad nebudou mít sebemenšího důvodu k zklamání, fanoušci arkádových bojovek obecně by taky neprohloupili. Ale asi bych to nechal trochu uzrát, nechť zatím vychytaj online mouchy a přidaj ještě víc SP obsahu. Aktuálně přece jenom ten singl tvoří tak 4 hoďky.

A než se mě začne někdo pokoušet přesvědčovat o tom, kterak jsem hrozná lama, že to vůbec zkouším hrát na klávesnici - nevyvracím, že s gamepadem by to mohlo být lepší, kor pokud na gamepad je člověk aspoň vzdáleně zvyklý, ale považte - je klasickému arcade fightsticku podobnější gamepad nebo klávesnice? Já vím jen to, že na PC jsem naprosto každou bojovku vždy hrál na klávesnici, a nikdy jsem se necítil hendikepován. ;D

Pro: Je to poctivka, hraje se to dobře a dostatečně familiárně, přičemž to zároveň působí dostatečně 'nově' a jinak; hw optimalizace; příběh natolik zábavný, že baví i když ho vůbec nepobírám

Proti: Dosti keyboard-unfriendly; zatím hafec problémů s konektivitou; hodně bolestně tomu chybí pořádnej tutorial; těžce mi hlava nebere, co na tom zabírá 60gb

+11