Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Že by ze mě nebyl dobrý detektiv, jsem už zjistila při hraní předchozího dílu. Jelikož mám ale detektivky ráda, rozhodla jsem se Sherlocka znovu zkusit.

Ač hra nabízí hraní z pohledu první osoby, které preferuji, v tomto případě jsem se rozhodla hrát hru z pohledu třetí osoby. Už u hry Darkness Within: In Pursuit of Loath Nolder, jsem zaregistrovala, že se mi může u hraní z pohledu první osoby dělat nevolno a Sherlock byl bohužel stejný případ.

Kriminální případy zde byly skvěle vymyšlené, avšak uvítala bych jich více na úkor miniher, kterých bylo na můj vkus až příliš.
Nejvíce mě minihry potrápily v hrobce (nejvíce času jsem strávila v místnosti s nášlapnými dlaždicemi, mezi kterými jsem měla najít cestu, a přitom se neotrávit plynem) a také cestu skrz bažinu v prvním případu jsem si řádně „užila“. Oproti tomu třeba hraní petangu mě velmi bavilo.

Případy jako takové mi nepřišly nijak přehnaně lehké ani těžké. Nejvíce jsem bojovala se sestavováním profilů osob a převážnou část jsem odhadla špatně, což ale naštěstí ve výsledku nemělo na nic vliv.

Co mě ale celou dobu hraní vytáčelo byl pisklavý hlásek Kate a vlastně celá příběhová linie týkající se jí a Alice. Obě dvě mi lezly na nervy už od začátku a bezmoc, ve které se zde ocitám, mě štvala o to více. Závěr hry však navzdory všemu obměkčil mé srdce a citově nevyrovnané Kate se mi zželelo.
+37
  • PC 75
Tak tenhle díl je dosti rozporuplný. Jedná se o hybrid mezi předchozími díly. Testament of Sherlock Holmes byl jednolitý příběh a jedno vyšetřování, Crimes and Punishments byly naopak nesouvisející případy nijak neprovázané. Devil's Daughter má několik oddělených případů, ale jsou průběžně spojeny jedním příběhem, který navazuje právě na Testament - příběh Holmesovy adoptované dcery. Bohužel případy nejsou tak dobré jako ve Zločinu a trestu. Nejsou tak zábavné, místo zajímavých míst (venkovské zapadlé nádraží, lázně) se většina koná v šedých ulicích Londýna. Působí to trochu chmurně a člověk si to tolik neužívá. A hlavně jsou docela krátké a je jich málo. Herní doba je jen pár hodin.

Grafika a ozvučení hry je jinak bez chyby, prostředí je vykresleno detailně, hra není extrémně náročná na HW a běží naprosto stabilně.

Vyšetřování případů naštěstí kopíruje ZaT, hledáte stopy, kombinujete závěry, můžete se rozhodnout, koho obvinit a jaký bude jeho osud. K tomu jako pomocníka máte představy, svůj archiv, psa Tobyho a deník. Tento princip byl vymyšlený skvěle a naštěstí ho zachovali. Spojnicový příběh ale bohužel následuje Testament, a není také nic moc.

Stále je to jediná řádná adventurní série o Sherlocku Holmesovi, za to je třeba vzdát lidem z Frogware hold. Ale bohužel je tento díl spíš krokem zpět oproti předchozímu. Hlavně délka a počet případů je neadekvátní, trochu to působí spíš jako DLC k předchozímu dílu, ne jako nová hra.

Pro: Je to Sherlock, vyšetřování případu, možnost volby závěru případu, grafika

Proti: Šedé prostředí, slabší příběh, DÉLKA!

+19
  • PC 60
Pravda, Testament, na který tato hra dějově volně navazuje, měl sice ten nejdebilnější možný závěr, ale jinak to pořád byla zajímavá, zábavná ADVENTURA s pravým panem Holmesem a pravým panem Watsonem. Tady je už zase vandrák Holmes a tentokrát mu ještě sekunduje floutek Watson. Prostě jde poznat, že se někdo hodně díval na Ritchieho. To samo o sobě by ještě bylo stravitelné, ale horší jsou na tom samotné případy. Jako největší problém bych viděla, že všechny tak nějak splývají dohromady, což má za vinu (jak už zmínil kolega přede mnou) monotónní prostředí a podobné typy podezřelých, a myslím si, že za měsíc už vůbec nebudu vědět o čem který byl (kromě útěku v bažinách, ten si budu pamatovat do smrti). Taky mi moc nesedla přílišná akčnost a některé pasáže byly tak zmatené, že jsem vůbec nevěděla co se po mě vlastně chce. Ano, C&P bylo taky akční, ale vyváženě a všechny případy byly pestré a zajímavé. Tady jediný, který mě opravu zaujal, byl Chain Reaction, a to ještě jenom jeho začátek, a to je dost slabé.

Pro: Sherlock Holmes

Proti: monotónnost, zmatenost, dlouhé načítání, grafické nároky

+18
  • PS4 60
Po skvělých Crimes and Punishments a dobrém Testamentu pro mě byl zatím poslední Sherlock Holmes od Frogwares velkým zklamáním. Případů tu je sice dohromady pět a mají i nějaké ty nápaditější momenty (hromadná srážka drožek), ale bohužel mi jejich vyšetřování přišlo takové lineárnější, plytčejší ... Prostě si to odklikat a odchodit a pak se v podstatě náhodou dobrat ke správnému pachateli. Právě ta náhodnost a intuitivnost řešení mi na tom vadila nejvíc. Například v případu s americkým hercem mi vůbec nebylo jasné, zda je možné se na základě dostupných důkazů 100% rozhodnout, kdo je vinen. Vůbec jsem se při odhadování řešení řídila spíš tím, jak se mi zdálo, že by to mohlo být ("vypadá to, že to asi bude tenhle zlověstný liliput, protože to dělá zajímavější příběh"), což je samozřejmě protikladem toho, jak by měl Holmes případy řešit. V předchozích dílech jsem tento pocit neměla.

Katastrofou samou pro sebe je samozřejmě Holmesova adoptivní dcera a zákeřná mulatka odvedle … k této příběhové lince nemám slov, její stupidita mi totiž vyrazila dech.... Ok, dobře, nedá mi to - oblíbená formulka platonické lásky muže a jakoby dcery v tomto případě totiž naprosto kolabuje, protože zaprvé nedávala žádný smysl už ani v Testamentu a teď tomu Frogwares nasadili korunu (Proč by měl Holmes proboha vykřikovat, že toho fracka miluje, když s ní vůbec neměl šanci nic prožít? Kolik kvalitně napsaných zombie her je potřeba k názornému vysvětlení toho, že mě jako hráče absolutně nemůže zajímat osud jakéhosi cizího dítěte, pokud mi není vysvětleno a ukázáno, že na něm mojí postavě záleží.)

Navíc na to, že Watson od posledního dílu evidentně vyhrál soutěž complete sexy makeover a vypadá úplně jinak, se character designu podařilo udělat mladou slečnu Moriartyovou opravdu mimořádně ošklivou - a ještě ji nechali namluvit opravdu iritujícím pisklavým hlasem. Zkrátka to byl krok vedle. Ale i přes tuto všechnu kritiku jsem hru prošla, místy jsem si jí i užila a doufám, že v příštím díle to bude lepší.

Pro: další Sherlock Holmes

Proti: krok vedle, působí trochu odbytě

+16
  • PC 80
Předchozí díl Crimes & Punishments přinesl celkem razantní změnu zpracování příběhů Sherlocka Holmese. V dalším počinu s podtitulem Devils Daughter se pak pokračuje v nastoleném trendu.

Je znát, že si tvůrci z Frogwares vzali ponaučení z nedostatků minulého dílu a snažili se pokračování dopilovat k dokonalosti. Nalezneme v něm tentokrát pětici nových případů, které se pokusí svými detektivními schopnostmi vyřešit Sherlock Holmes za pomoci svých společníků.

Vše dobré z minulého dílu zůstalo, jednotlivé případy jsou hodně zajímavé a do nejmenších detailů propracované. Hra se tentokráte více odehrává v samotném Londýně, tvůrci dokonce opět eskalovali svou obsesi v otevřeném světě vymodelovali část hlavního města Velké Británie, takže je možné se v něm volně procházet a v případě zájmu i řešit různé minihry jako box, házení šipek či páku. Je to příjemné oživení a nasátí té správné atmosféry, pro průběh samotné hry však většinou zbytečné.

Zůstala i detailní práce s jednotlivými stopami, efektní dedukční mapy i možnost různých konců jednotlivých případů. Na konci každého vyšetřování jsou k dispozici i morální volby, kdy je možné rozhodnout, jak se s vybraným pachatelem (který nemusí být vždy ten správný) naloží.

Nejvýraznější změnou oproti předchozímu dílu je tak bohužel posun k větší akčnosti. Stále je hlavním gró řešení případů a logická dedukce, přibyly však QTE pasáže, které by hře měly dodávat hře více akčních prvků. A přestože do hry s přimhouřením obou očí celkem zapadají, k Sherlockovi prostě chování a-lá Indy Jones nepatří. Ale to je nejspíše úlitba modernímu pojetí Sherlocka Holmese v posledních filmech a seriálech, které vesměs parazitují na velkém jméně, ale dělají z toho úplně jiné dílo v moderní době. Tomu je přizpůsoben i vizuální styl Sherlocka a Watsona, kteří viditelně omládli, přesto jim (naštěstí) jejich tradiční charisma a logické myšlení vesměs zůstalo.

Celkově vzato je Devils Daughter dalším kvalitním pokračováním Holmesovské série, které dotahuje k dokonalosti prvky načrtnuté v předchozím díle. A i když budou muset pravověrní fanoušci Sherlocka Holmese překousnout mladší vizáž i občasné akčnější prvky, i tak patří tahle hra do zlatého fondu Sherlockovských her. Obzvláště, když vychází v kvalitním českém překladu.

(text byl napsán již v roce 2016, tedy v roce vydání)
+15
  • PC 60
Som veľkým fanúšikom príbehov pána Arthura, no po tejto hre však predsalen zostanem pri tých knihách.

Na svoj prvý prípad som sa naozaj veľmi tešila, a dá sa povedať, že prvé krôčiky v koži Sherlocka Holmesa som si vychutnávala. Avšak po dokončení prvého prípadu som začala mať veľmi zmiešané pocity. V prvom rade ma to z ničoho nič prestalo baviť. Všetko nadšenie sa vytratilo a od tohto momentu až po koniec hry som sa naozaj nevedela dočkať kedy bude koniec. S každým novým prípadom som si vravela: k♥rva, ďalší? Jedna z mála hier, pri ktorej som si želala, aby to bolo tak o polovicu kratšie.

Ja osobne mám veľmi rada britský prízvuk, takže čo sa týka dabingu bola som spokojná. No vlastne, nie až tak celkom. Prišlo mi to veľmi monotónne, bez emócií. Dalo by sa povedať, že to bolo až príliš formálne. Ako v recitačnom krúžku. Kdežto mladá Kate a jej dabing - to je rozhodne niečo iné. Znelo to ako keď dve mačky majú koitus na sklenej tabuli, a pod ňou sú zrniečka piesku. Veľmi príjemný zvuk! Neskôr som sa pristihla pri tom (nie pri tom nie, myslím niečo iné), že nekontrolovateľne preklikávam dialógy a je mi úplne jedno o čom sa bavia. Dokonca ani samotné rozuzlenie prípadu ma nezaujímalo. Proste nadšenie z tejto hry sa zrejme odplavilo hneď počas prvej cikacej pauzy.

Takisto ovládanie postáv mi prišlo celé také nemotorné a spomalené, a častokrát som i nechápala čo odo mňa vlastne samotná hra chce. Naozaj neviem či som taká tupá a som v tomto sama, alebo aj niekto iný mal s týmto problém. Každopádne motať sa v špinavých uliciach Londýna sa mi veľmi páčilo. Som fanúšikom viktoriánskej éry, takže toto mi naozaj vyhovovalo. A musím sa teda priznať, že kým Watson mi bol aj celkom sympatický, tak Holmes vyzeral ako taký hnusný špinavý vandrák, a to i keď mal oblek. Som naozaj sklamaná z tejto hry, ale povedzme si úprimne, že hrala som naozaj i horšie hry, takže.... asi som iba drama queen.

Pro: prostredie, dedukcia

Proti: nudné prípady, otravné minihry

+14
  • PC 65
Detektivní adventury mám celkem rád a Sherlock Holmes: The Devil's Daughter vypadal hned ze začátku velmi pěkně, a to nejen graficky a zpracováním, ale i herně, příběhově a dialogově. Ve hře se pohybuje kočárem po různých lokacích, kde se pak pohybuje buď z vlastního pohledu nebo z pohledu třetí osoby. A ty cesty mezi lokaci jsou fakt otravné díky dlouhému načítání.

Případy jsou zajímavé a dobře vymyšlené a obtížnost je vyvážená. Vyhodnocování pomocí dedukcí, je podobné jiným detektivním hrám, a i celkově logické, ale s čím jsem měl zásadní problém bylo určení konečného viníka, jelikož někdy prostě důkazy ukazovali na více podezřelých a nebyl tam zásadní důkaz který by určit toho pravého a pak to bylo jen o pocitech. Dále mi vadila většina miniher, oproti jiným hrám byla většina z nich nudná, nelogická, zbytečná a hloupá a jen pár jich bylo opravdu zajímavých a zábavných, tak aspoň ty jsem si užil. Minihry je možno přeskočit což v tomto případě bylo asi dobře, ale jinak je to spíš na škodu.

Příběh s dcerou byl celý zmatený, zvláště když jsem nehrál předchozí díl a nikde nebylo žádné vysvětlení jak k ní Sherlocka přišel atd. Navíc holčička vypadala fakt hrozně a nepovedeně.

Celkem hra nebyla vyloženě špatná a zabavila, ale chtělo by to na ní více zapracovat, doporučit mohu jen fanouškům Sherlocka a nadšencům do detektivních adventur.

Dohráno za 13 hodin.

Pro: zajímavé případy a jejich řešení, Sherlock Holmes

Proti: dlouhé načítání lokací, minihry, působí odfláknutě, příběh s dcerou

+10
  • PS4 75
Moje první setkání s herním Sherlockem Sherlock Holmes: Crimes & Punishments proběhlo loni v rámci herní výzvy a vyšetřování mě bavilo, celkově mě překvapilo o jak kvalitní titul šlo.

Tenhle díl pokračuje v těch dobrých věcech, co byly v prvním díle, ale bohužel si sebou nese i ty negativní věci, kterých tu pro jistotu ještě přibylo. Ty akční scény... Minihry v rámci akčních pasáží hry jsou neskutečně debilní a frustrující, nepřeskočil jsem je jen z důvodu trofeje a že mi přijde hloupé pasáže hry přeskakovat, ale je to podle mě hrozně zbytečný a nijak to tu hru neobohacuje.

Případy jsou, řekl bych, příběhově o něco slabší, než v předchozím díle, přesto je ale vyšetřování a hledání důkazů zábavné a to jádro hry je stejné a hru jsem si užil. Je to i jedna z mála her, co hraji s přítelkyní, která hry normálně nehraje, ale jelikož je na aktuální vlně true crime dokumentů, některé souvislosti jí do sebe zapadaly lépe, než mně, což je zřejmě pozitivní známka pro vývojáře za autenticitu :D

Celkově to byla příjemná hra na takových 10 hodin herního času a pro majitele PS4 a PS5 snadná platinová trofej. Určitě si na základě tohohle zážitku plánuji zahrát i další hry z této série v řadě.

Pro: zábavné vyšetřování, zajímavé případy

Proti: frustrující akční sekvence

+8
  • PC 100
Právě jsem tuhle hru dohrála. Ten konec byl vážně mazec. Ze začátku jsem té Alici věřila. Až pak se ukázalo jaká je. Nejvíce se mi líbil ten první a čtvrtý případ. Trochu jsem bloudila v tom kanále. A ten konec jsem dala až na třetí pokus. Ten otevřený svět byl také zajímavý. Trochu mě štvaly ty mini hry ale dalo se to. Hru jsem si moc užila. :)

Pro: Otevřený svět. Grafika.

Proti: Mini hry.

+6 +8 −2