Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Darkness Within: In Pursuit of Loath Nolder

06.11.2007
76
19 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

V roce 2006 úspěšný soukromý detektiv Loath Nolder zanechal své práce a začal cestovat po Africe a Oceánii. O pět let později se vrátil změněn k nepoznání. Znovu začal pracovat, ale brzy se stal podezřelým v podivném případu Clarka Fielda a nakonec zmizel. Vyšetřování se ujímá hráč v roli policejního detektiva Howarda E. Loreida.

Hra se odehrává ve městě Wellsmoth a jeho okolí, jež skrývají prastará tajemství. Ponurá atmosféra, prostředí rozlehlých starých domů a témata šílenství, dávných božstev a rituálů jsou inspirovány dílem klasika hororových příběhů H. P. Lovecrafta.

Darkness Within je point & click adventura z pohledu první osoby v renderovaném prostředí. Mezi jednotlivými lokacemi se přechází skokově. Zvláštností je práce s psanými texty, ve kterých je potřeba zvýrazňovat důležitá místa. K dispozici je i několik jednoduchých mechanických hádanek.

Hra je prvním dílem plánované trilogie, druhý díl se jmenuje Darkness Within 2: The Dark Lineage.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Na doporučení Ebba jsem se dostal k další zajímavé hře (adventuře), která by mě pravděpodobně v budoucnu neminula, ale jistě by neměla takovou prioritu v zahraní. A to především kvůli značnému podhodnocení, které se Darkness Within dostalo od různých herních stránek, a to i těch na adventury primárně zaměřených.

O to větší překvapení přišlo s prvotním zapnutím. Technologicky jde o řemeslně vyvedenou práci, kterou posouvá na další úroveň specifický vizuální styl a předně padnoucí zvuková složka, kdy se střídá plyně ticho s pianovými motivy. Menší počet lokací vyrovnává jejich zaplnění různými detaily a pro titul od menšího tureckého týmu tak vytváří příjemné podhoubí pro atmosféru a děj, který nezklamal. A jak je zde již zmíněno, jedná se o další počítačovou hru (od Shadow of the Comet po Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth) inspirovanou dílem H.P. Lovecrafta - a dost možná také tou nejlepší. Celá hra se odehrává v pěti dnech,. Ty však uplynou poměrně rychle, ale menší rozsah není jistě záporem. Zážitek z Darkness Within je tak ucelenější a celou dobu napínavý.

Kladně musím hodnotit zdejší puzzly (kterých však není tolik) a detektivní práci, která se sestává z čtení různých dopisů, knih a vzkazků které by měli pomoci vyřešit případ Loatha Noldera, respektive Clarka Fielda. Díky menšímu počtu lokací si hraní udržuje tempo, které je však v kontrastu se samotným děním na monitoru. To však dokáže zvýšit tep hráče, především díky povedeným cutscénám z pohledu hlavního protagonisty či událostem vlastním hororovým příběhům.

Ve výsledku se tedy jedná o kvalitní adventuru z vlastního pohledu, kterou by neměl minout ten, kdo hledá mysteriózní děj, zajímavé hádanky a audiovizuální hody.

Pro: hudba a zvuky, příjemné ovládání, míra detailů, grafika

Proti: pár nedostatků

+15
  • PC 95
Skutočný horror a strach nevychádza z nízkeho jasu monitora, hlučných náhlych zvukov ani z miliárd zombíkov s motorovými pílami. Strach prichádza keď vaše vedomie už nezvláda ten nápor vyskakujúcich schém, ktoré iniciujú našu predstavivosť. Darkness Within nepatrí k hrám ako je Penumbra a nie je založená na spisovateľoch typu Clive Barker. Toto je čistý Lovecraft, ktorého čím dlhšie čítate tým viac sa vám dostáva pod kožu. DW je najpresnejšie zachytenie, herné či filmové, Cthulhu Mythos.

DW buduje a stupňuje tenziu veľmi pomalým spôsobom, pričom nijak extrémne negraduje. Jednoducho sa ukončí, bez veľkých odpovedí. To čo tomu väčšina recenzantov vyčíta sú práve tieto loose ends. Celá tvorba H.P. Lovecrafta je sprevádzaná loose ends, žiadna z jeho poviedok nie je ukončená, v podstate nič nie je dopovedané, ak by daní páni recenzanti mali čo len jednu poviedku prečítanú, tak by také niečo nemohli Darkness Within vyčítať.
+13 +14 −1
  • PC 70
Darkness Within je moje první zkušenost s point&click adventurou z pohledu první osoby a taky první setkání s H. P. Lovecraftem (ne, že bych o něm nikdy neslyšel, ale nikdy jsem od něj nic nečetl ani nehrál hru/nesledoval film inspirovaným jeho dílem). A musím se hned přiznat, že jsem musel častěji, než bych chtěl, hrát podle návodu. Mám rád, když mě hra netahá za ručičku jak dementa, jenomže jsem čekal trošku něco jinačího. Ne přímo snažšího, ale vysvětlit některé herní principy více do hloubky. Například dedukce nových myšlenek z nalezených důkazů - skvělý herní prvek, který jsem nebyl schopný efektivně využít. Stejně tak po prozkoumání místa jsem nebyl schopen najít jakékoli další vodítko, kam jít dál, co dál hledat. Částečně si za to můžu sám, svým očekáváním a také tím, že jsem do hry tak nějak fofrem vlétl a nepřemýšlel jsem déle hned na začátku - tím jsem trochu vypadl z tempa a neměl jsem pak trpělivost hledat víc ve hře, ale na internetu. Podtrhávání důležitých věcí je také zajímavé. Jenomže pro mě byla zajímavá fůra věcí, ale hra uznala jen něco.

Na druhou stranu, podobně jako u The Lost Crown, tu je velmi silná atmosféra, která je umocněná pohledem z první osoby. Zvuky jsou perfektní a velmi často mi běhal mráz po zádech. Grafika je na svou dobu skvělá, Steam verze přidává některé efekty (šum, chromatická aberace), které jsem sice nevypínal, ale ve scénách, kde se objevují to nepůsobí zas tak dobře, je to spíš jako bych se najednou díval na televizi se špatným signálem a trochu to narušuje imerzi.

Darkness Within není vůbec špatná adventura, jen některé mechanismy by to chtělo trošku vyladit. Hra by také mohla hráče trochu lépe na úvod naladit a na chvilku ho chytnout za ruku, dostat jej do správného tempa, to jen aby nedopadl jako já a nekazil si zážitek hledáním vodítek na internetu.
+12
  • PC 60
Herní výzva 2021 č. 6 – Jména zákona (hardcore)

Tuhle výzvu původně splňovala jiná hra, ale když mi nečekaně spadl do klína tento „skvost“, musel jsem svůj seznam her poněkud revidovat, protože by byla škoda to do výzvy nezařadit. Zvlášť i proto, že to poměrně splňuje i původní účel celé výzvy, tedy vyjít mimo komfortní zónu.

Musím se přiznat, že úplně nevím jak hru hodnotit. Ani jak sepsat své dojmy a pocity tak, aby to nějak dávalo smysl. Nestává se to často, ale tentokrát je to vážně bída. Jde o to, že na každé pozitivum se najde negativum, a každé negativum se alespoň nějak z neutralizuje. Přesto když to vezmu z širšího hlediska, jedná se o dobrou adventůru, asi ne horší než mnohé jiné hry, kterým s chutí dám vyšší hodnocení, jen na mě celkově působila víc negativně.

Začneme však několika zajímavostmi. Darkness Within je hra inspirovaná Lovecraftem, což je poměrně vidět. Jsou tu klasické příznaky, jako kult a tak dále, ale i menší detaily, jako například pracování s našimi hlubokými niternými strachy, které autor rozžehne do bizardních rozměrů. Je to zvláštní dualita malého strachu a nekonečné hrůzy univerza. Ačkoliv byl Call of Cthullhu v mnoha ohledem lepší, tohle se mu moc nedařilo zprostředkovat. Takže za to plus.

Co mi přišlo obzvlášť zajímavé je to, že hra se odehrává v roce 2011. A byla vydána v roce 2006. A vypadá na styl roku 2000. A snaží se působit jako z počátku 20.století, protože to samozřejmě byla Lovecraftova éra. A výsledek je… zajímaví? Rozpačitý? Já ani nevím. Když vidím mobil jak z devadesátek, obrazovku počítače kterou fakt poldové v roce 2011 nepoužívali, a starý ford… nepůsobilo to na mě dobře, ale zároveň to tvořilo jedinečnou atmosféru. Už chápete, co jsem myslel tím, že netuším jak hru hodnotit? Podobné pocity mám totiž z mnoha dalších oblastí hry, od příběhu až herní mechaniku.

Hra je neuvěřitelně nepřehledná, a to v mnoha smyslech. Za prvé inventář je jako z říše divů. Ano, je to starší hra, pár věci by se mohlo odpustit, ale trvalo půl hodiny, než jsem přišel jak to funguje. Jak funguje systém přemýšlení jsem přišel až ve čtvrtině hry, a nikdy ho pořádně nevyužil. Mimochodem, v jedné chvíli jsem spolu spojil dvě myšlenky, které spolu souviseli. Zřejmě však nebyli všechny, takže postava řekla, že tohle je špatně. Ale ono to špatně nebylo, souvislost tam byla a očividná. Autoři měli možnost vytvořit nenásilný systém nápovědy, který by umožňoval hráče postrčit aniž by vyloženě podváděl. Ale místo toho vložili do hry systém, který je většinu času absolutně k ničemu.

Další věc je item hunting. Hra je nepřehledná. Spoustu, jakože spoustu, věci přehlédnete a skončíte zběsilým chozením z jedné místnosti do druhé, a nakonec úplnou náhodou naleznete co potřebujete po zběsilém klikání. Snad se shodneme, že tohle do adventur nepatřilo nikdy. Systém chůze mi zas tolik nevadil, tedy ne-volný pohyb a chození ze snímku do snímku. Ale opět – nepřehledné. Uznávám, že ty „tajné“ šipky vedou spíše k příběhovým bonusům než k něčemu podstatnému, ale stejně.

Hledání stop by byla vynikající herní mechanika, kdyby nebyla znásilněna celým systémem obtížnosti. Při druhé návštěvě chaty jsem zjistil, že stopy – i když třeba méně důležité – obsahují i dokumenty, u kterých se na obtížnost „Detektiv“ neobjeví možnost zaškrtávání. Přitom jedna tahle stopa vedla k jedinému „plot twistu“ který jsem našel díky „přemýšlení“ Člověk by si musí zvýšit obtížnost, aby tu možnost měl. W.T.F? To už jsem začínal být fakt hodně nasranej, a vzdal jsem snahu tu hru dohrát bez občasného postrčení, protože hrát adventuru s těžkými hádankami je jedna věc. Ale hra která má rozbité mechaniky je prostě jen špatná. Abyste mě správně pochopili, není špatné, když je adventura obtížná. Pokud hra ale nefunguje tak jak má, od jisté chvíli si přestanete být jistí, zdá je to úmysl nebo bug, což vás nakonec donutí se kouknout do návodu, je tak pro jistotu. A spojené s tím huntingem itemů a nefunkčním systémem přemýšlení je to zkrátka na budku.

A nakonec tohle všechno by se mohlo odpustit, kdyby byl příběh strhující. Ale on nebyl. Byl průměrný a vlastně mě moc nezajímalo, jak to dopadne. A konečný plot twist na mě pak působil vyloženě trapně, za což může fakt, že už jsem byl z hry neuvěřitelně otrávený. Tohle už se samozřejmě subjektivní stránka hodnocení, ale pro mě nejpodstatnější a když vezmu v potaz další problémy co hra má, nevzniká z toho nic dobrého.

Tak či tak, nebylo to až tak zlé aby si nezahrál další díl. Co jsem viděl, ten má šanci to ještě zachránit. Tak uvidíme. Výhoda je, že minimálně jedna výzva ode mě nebude mít zelené hodnocení.
+9
  • PC 80
První díl Darkness Within mě rozhodně nadchl. Investigativní pátračka kombinovaná tajemnem, ponurostí a hororem. Hráč je v roli policejního detektiva a ujímá se vyšetřování případu podezřelého a zmizelého Loatha Noldera.

Hra je především o pátrání a rozkrývání neznámého. V pozici hráče po čas hraní trávíte nemálo času čtením knih, záznamů, dopisů a různých jiných dokumentů za účelem pospojovat si souvislosti, dotvářet příběh a na základě zjištěných poznatků dále postupujete. Nechybí tu ani zajímavé puzzly a nelze opomenout onu pořádnou dávku atmosférična, která hrou doslova prostupuje.

Hru jsem hrál v zásadě v noci se sluchátky na uších a doslova jsem si užíval ono procházení ponurého domu, které bylo doprovázené zajímavě provedeným zvukovým lomozem (který jsem si doslova oblíbil!). Procházíte to úžasně namalované prostředí a doslova se vyžíváte v tom místě, skoro, jako by bylo skutečné. Tmavý dům místy prosvětlený lampami nebo lucernami, zvukový lomoz kdesi nedaleko okolo vás a do toho místy vstupuje hudba, která je opět šitá na míru.

Ona záhadná studna v domě Clarka Fielda byl obrovský tahák mé pozornosti a nadšení pro další hraní. Už jenom když jsem četl o tom místě, tak už jenom popis toho místa a jeho historie v člověku vyvolávala příjemný pocit mrazení. Jen škoda, že ta studna nedostala ve hře více prostoru, pořád jsem si myslel, že se do ní po čas hraní vrátím. Ta nabuzená atmosféra z těch záznamů byla tak intenzivní, že jsem se k ní pořád musel vracet a přikládat ji nějaký zásadnější význam.

Přiznám se, že bych hru možná nedohrál, pokud bych ji neměl v češtině (tímto díky za překlad) a zároveň pokud bych neměl po ruce hint book v případě zákysů. Moje trpělivost v případě detektivního pátrání není moc velká a zkrátka nedovedu moc dlouho bloumat a znovu a znovu navštěvovat stejná místa a hledat, co jsem kde přehlédl. Češtinu zmiňuju proto, že hra obsahuje opravdu nemálo písemností, které je třeba důsledně pročíst a navíc s nimi pracovat (podtrhávání textů, dedukování a následný sled myšlenek) a v tomto slohu by moje angličtina asi neobstála.

První díl této série jsem si i přes občasné zákysy užíval a to hlavně díky velmi dobrému příběhu, hratelnosti a zejména atmosféře, ve které jsem si doslova liboval. Ty strašidelné zvuky v domech, ten mechanický lomoz, praskot a ostatní byly velmi příjemným podbarvením hraní. Minimálně jednou nastal moment, kdy jsem si málem nadělal do kalhot. V noci, kdy návštěvník opakovaně klepe na dveře a pak posléze do mého bytu vstoupí a vyděsí mě - to byl mazec! Už jenom kvůli těmto momentům nelituju hrát v noci a se sluchátky! Vcelku velmi příjemné a poutavé hraní. Díky Drolinovi za doporučení hry.
+7