Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Shadow Tactics: Blades of the Shogun - Aiko's Choice

Shadow Tactics - Aiko's Choice

06.12.2021
85
21 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Aiko's Choice je samostatně spustitelné rozšíření k Shadow Tactics: Blades of the Shogun. Příběh se, jak už podtitul napovídá, zaměřuje na známou adeptku kunoiči Aiko. Ta se bude snažit o pohřbení svého starého života, včetně vypořádání se s duchy své minulosti, kteří jsou s ní hluboce svázáni. Aiko ovšem nebude na vše sama, na hráče opět čeká velení skupinky unikátních postav disponující několika schopnostmi a vychytávek, které efektivně zneškodňují nepřátele.

Rozšíření obsahuje celkem tři mise, které se odehrávají v průběhu dějství základní hry v raném období Edo. I zde si hráč může vybrat mezi stealth nebo útočným průchodem hry.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Mohl bych v podstatě zkopírovat komentář k původní hře a nepárat se s dalším. Aiko's Choice se totiž hraje nachlup stejně, jako předchůdce, a jak je to u některých her spíše na škodu, zde je tomu naopak. Jelikož se děj odehrává mezi osmou a devátou misí, je znalost předchozích událostí vcelku nutná a je určitě dobré hrát oba tituly brzy po sobě.

Znovu jsem si zvolil japonský dabing, trochu poupravil ovládání a pustil se do toho. Postupně jsem prošel šestici misí, což je v podstatě polovina toho, co minule, ale plnohodnotné jsou vlastně jen tři. Ty však opravdu stojí za to, především pak ta ostrovní. Mimimi si při její tvorbě nejspíše zkoušeli některé nápady, které pak využili v jejich nejnovějším a bohužel také posledním titulu. Místo stop ve sněhu tu jsou stopy v písku a plavání jsem si zde užil habaděj.

Z postav jsem se znovu snažil nejvíce využívat Yuki, ale v první misi to nešlo, a v té druhé jsem kvůli získání jednoho odznaku nemohl hrát na její flétnu. Tím se Yukiny schopnosti značně zredukovaly a musel to tak oddřít převážně Hayato v závěsu s Aiko. Podrobné statistiky po každé misi zůstaly, což je dobře. Mimo odznaků za dokončení mise za určitý časový limit jsem splnil všechny. Nově se ale i ty protichůdné dají splnit hned a zůstanou i po nahrání předchozí pozice. Není tak třeba až na pár případů mise hrát vícekrát.

Bohužel zůstaly i neduhy. Omráčení nepřátelé stále nejdou svazovat a členové týmu se sem tam zaseknou o překážku nebo o sebe navzájem. Občas mě také trochu zlobilo ovládání a nešlo mi označit některé postavy nebo pohled nepřátel. Také konečná volba, podle níž se hra jmenuje, je celkem k ničemu. Jestli Lady Chiyo zemře nebo ne, je úplně fuk. Při jedné z voleb mohlo dojít k alternativnímu konci, kde by spolu Aiko a Mugen vychovávali dítě, načež by Aiko prohlásila, že takhle to bohužel nebylo a děj by se vrátil před volbu. Po rozhodnutí se ale nestane nic, jiný je jen rozhovor s Lady Chiyo a zbytek je úplně stejný.

Jako další taktická strategie mě čeká Desperados III, které je na tom dle ohlasů snad ještě lépe, ale to se dozvím, až se k němu dostanu. V záloze mám pak Shadow Gambit a další zástup nových titulů, kterých v dnešní době vzniká nebo je v plánu až nečekaně mnoho. Po tom suchu, které zavládlo po krachu Spellboundu, je to vítaná změna.

Pro: provázaný příběh, japonský dabing, různorodé mise, pětice postav, podrobné statistiky

Proti: chybí svazování, zasekávání členů týmu o překážky a parťáky, zbytečná volba

+22
  • PC 90
Jakožto Commandos: Behind Enemy Lines pozitivní jedinec na každý podobný kousek netrpělivě čekám s velkým očekáváním a protože jsem si před lety absolutně užil Shadow Tactics: Blades of the Shogun, tak navazující datadisk byl jasná must play záležitost.

Hra se rozjela v tom nejlepším okamžiku děje předchozí hry, kdy už se parta zná a vzájemně si důvěřuje a hráč si rád střihne menší odbočku. Samozřejmě, asi 10 minut jsem se sžíval s ovládáním, které jsem už pozapomněl, ale pak už nic nestálo v cestě dobrodružství. Pokud si vše dobře pamatuji, tak Aikoina volba vlastně neobsahuje žádnou novinku v rámci hratelnosti, postavy pořád dělají, to co jim jde nejlépe a nepřátelé jsou pořád podobně naladěni. Ale to je vlastně úplně fuk, protože v téhle hře jde o to, že je to prostě vítaný nášup, který vlastně vyšel úplně nečekaně.

Všechny 3 hlavní mise (ve hře jsou pak ještě 3 menší rozvíjející příběh) jsou zábavou na pár hodin a hráč se nemá možnost nudit. Občas se vyskytne zdánlivě bezvýchodná situace, kdy na sebe vzájemně kouká třeba 4-5 nepřátel, ale vždy stačí situaci správně zanalyzovat a brzy, i za pomoci shadow módu, už nejsou tito nepřátelé mezi živými.

Jako matador jsem hrál hru na nejtěžší obtížnost, ale ta je tak zhruba na úrovni toho, co jsme zažívali už v těch prvních Commandosech, prostě pokud má tento podžánr člověk rád, tak to vlastně není zas taková výzva, spíš jde hlavně o dobrý pocit z dobře vykonané práce :) Hru jsem pak ještě jednou hrál na nejlehčí úroveň, abych dosbíral achievementy, ale překvapilo mě, že se to zas tolik nelišilo, člověk byl tedy odhalen až po cca 10 sekundách, místo 1-2, ale jinak to i tak vyžadovalo přemýšlení a plánování.

Nádherná byla druhá mise odehrávající se na asi 5 ostrovech, to jsem snad ještě neviděl a v osobním žebříčku ji řadím určitě do TOP5 misí ze všech podobných her.

No, vývojáři z Mimimi jsou prostě skvělí řemeslníci. Moc se těším na Desperados III a netrpělivě vyhlížím, co vydají příště. Zkusím si tipnout, jelikož jsou z Německa, tak bych se nedivil třeba protestantským válkám po Martinu Lutherovi, nebo třeba Třicetileté válce za Švédy (samozřejmě v malém cca 5 členném týmu, jak to máme rádi) :) No uvidíme.

Pro: nečekaný datadisk pro fanoušky, všechny postavy mají své role, ostrovní mise, popichování hrdinů

Proti: člověk ví, jak to pak bude dál, žádná gameplayová novinka

+20
  • PC 100
Aiko's Choice je samostatné DLC, které nabízí v podstatě jen více toho stejného, co vám servíruje základní hra. Pro hru od Ubisoftu by se jednalo o špatnou věc, pro team Mimimi se jedná o poklonu, protože laťka byla už tak nemožně vysoko, a i přesto si studio neudělalo ostudu. Na Hardcore obtížnost dohráno za necelých 5 hodin. DLC obsahuje na střídačku 3 klasické mise na velké mapě a 3 drobnější na pár minut, což je velmi příjemná změna. Příběhově DLC zapadá mezi 8. a 9. misi základní hry a rozšiřuje původní příběh. Ten zdaleka není jenom o Aiko, ale zahrajete si za všechny postavy, tak jako v původní hře. Nic nepokazíte, když si po 8. misi základní hry odskočíte k tomuto DLC a pak se vrátíte. Hra obsahuje shrnutí příběhu, ale ne spoilery za 9. mise a dál... i když dopad příběhu bude mít silnější vyznění, pokud jste původní hru odehráli celou. Hratelnost a stavba levelů se nijak nemění, ono ani nebylo co zlepšovat. Těžko říct, jestli se mi to jen nezdálo, ale přišlo mi, že hra vypadá trošku lépe díky lepšímu nasvícení a hezčím efektům třeba vody. Po perfektních Desperados jsem se rád ještě jednou vrátil do Japonska na jeden poslední zákusek před doufám další originální taktickou akcí z rukou mistrů z Mimimi.

Pro: Mimimi? Mimimiluju.

Proti: Nic

+19
  • PC 80
Samostatně hratelné rozšíření japonských Commandos je naroubováno před poslední misi původní hry a jejího příběhu a rozvíjí story jedné z pětice hratelných postav - Aiko. Prizmatem původního příběhu jde o klasické vyřizování unfinished business před velkým finále a prizmatem hráče o vítaný -leč velmi krátký- návrat k podle mě nejlepší moderní adaptaci klasiky od španělských Pyro Studios, tedy Commandos z roku 1998. Hra nabídne tři plnohodnotné mise na nepříliš velkých ale rozmanitých mapách, dvě v podstatě mezihry a jeden hratelný epilog, což průměrnému hráči vystačí na jedno delší herní odpoledne. Gameplay nebo dovednosti pětice vašich hrdinů se nezměnily, stejný zůstal i celkový koncept se všemi nevýhodami z něj plynoucími. Například poměrně mechanická repetice stále stejných postupů a způsobů likvidace nepřátel; fakt, že jakmile naleznete díru v systému hlídkování, celý zpočátku zdánlivě neprolomitelný blok se rozpadne a hra ani umělá inteligence na to adaptivně nereaguje nebo velmi nízká základní obtížnost. To je logický důsledek toho, že mise lze ve skutečnosti dohrát i bez některých postav či dovedností, tudíž hra musí nabízet více způsobů řešení a mezer, které může hráč využít. Skutečná výzva tak přichází až při plnění bonusových "badges," je však otázka, kolik hráčů se do toho pustí. Negativně mě také překvapil příšerný pathfinding (který navíc nefunguje, je-li v cestě skok, šplhání nebo žebřík) a občas zlobivá kamera, respektive práce s kurzorem, kdy například kvůli úhlu kamery jsem klikal na vyšší vrstvu (střecha) než se zdálo opticky (země). Pokud vás tento koncept taktických strategií baví, hra rozhodně stojí za zahrání a vyjdou-li v budoucnu další rozšíření v podobě Mugen' Choice nebo Yuki's Choice, rád se do feudálního Japonska na těch pár hodin opět vrátím.
+16
  • PC 85
Herní výzva 2024 -  9. Ztraceno v překladu 

Před dvěma lety jsem hrál základní hru Shadow Tactics: Blades of the Shogun a byl to pro mě nezapomenutelný návrat do skvělých časů Commandos: Behind Enemy Lines a Desperados: Wanted Dead or Alive, protože ta hra se hrála naprosto stejně jak jsem si pamatoval, jen s lepší grafikou, novou a ještě lepší mechanikou, s jinými postavami, prostředím a samozřejmě příběhem. A tak Shadow Tactics: Blades of the Shogun - Aiko's Choice byla jasná volba. A podle očekávání to je zase naprosto skvělé hraní a taky úžasné vyplnění příběhu k základní hře, které se odehrává před koncem původní hry. Mise jsou pěkné, vyvážené a na těžkou obtížnost dokáží i občas potrápit ale nic co by se nedalo zvládnout. A už se těším až se vrhnu i na poslední dílo tohoto zkvostného a dnes již bohužel zaniklého studia Mimimi Games a to není nic jiného než Shadow Gambit: The Cursed Crew. Ale o tom zase jindy...

Pro: dobové zasazení, příběh, postavy, hudba, japonský dabing, grafika, herní prostředí

Proti: absolutně NIC

+14