Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
To byla jízda. Nejprve jsem podle pár gameplayů měl z druhého Sama trochu strach. Úplně jiná stylizace. Šíleně barevná grafika. Až hodně infantilní. Ještě šílenější létající papoušci. Nejšílenější parodický humor, který byl nakonec docela vtipný. Nová podoba starých nepřátel je divná. To už je až moc předimenzované.

Naštěstí zůstala stará dobrá hratelnost. Mega arény, kde na vás útočí tisíce nepřátel a vy se musíte hodně a často otáčet. Jestli čekáte nějakou jednoduchou pohodovku na pár večerů, tak jste tady špatně. Možná na lehkou obtížnost. Už na tu střední dokáže hra pořádně zatopit a napumpovat adrenalin. A to hlavně ke konci hry. Kdy nesundáte prst ze střelby a nepřátelé se na vás hrnou ze všech stran. Někdy trochu i frustrující maso. Naopak souboje s bossy jsou vyváženy skvěle.

Docela zábavné je hledání skrytých míst. To hlavně v kontextu s tím, že level design prakticky neexistuje. Projdete chodbou do arény. Vykosíte několik vln nepřátel. A checkpoint. Je to neskutečně zábavné. Samovský drive by mu mohl závidět kdejaký Painkiller. Nový prvek v podobě vozidel a věžiček je přesně to, co minulým dílům chybělo. Neskutečně osvěžující. Nové podoby nepřátel už mi tolik nesedly. Nosorožec na klíč? Kamikadze panáček s bombou na pružině? Proč? Původní podoba nepřátel byla lepší.

Hra docela často mění prostředí a je docela dlouhá. Ke střílení hraje příjemná muzika a nabízí dost vtipných filmečků, které si pořád utahují z různých klišé. Jen škoda té trochu frustrující obtížnosti ke konci. Třeba aréna byl těžký opruz na čas. Když jsem to hrál déle v kuse, tak se občas dostavil i stereotyp. Vypařený jsem byl ale náramně.

Steam čas: 14,7 hodin

Pro: střílení tisíce nepřátel, velké arény, zábavní bossové, humor, vozidla, délka

Proti: při delším hraní stereotyp, některé zbytečně těžké pasáže, aréna

+21
  • PC 85
Hra si stále udržuje punc klasické střílečky, ale je tu zároveň vidět i spousta změn, které série nově nastolila. Celkově to tak představuje vítané zpestření. Tu trocha pokročilejší fyziky, lépe vymodelovaných stébel trávy, bystřejších a variabilnějších nepřátel, prvky bojového simulátoru, ale třeba i větší interakce s NPC. To vychází z faktu, kde se příběhově Sam Stone nyní nachází. A dá se tím rovněž obohatit samotná hratelnost, kdy hráč nemilosrdně kosí nabíhající protivníky. Zpočátku mu tak hra servíruje zdejší systém herních mechanik a dává mu několik možností, jak si s hrou pohrát. A záleží pouze na mně, zda většinu z obsaženého uzmu.

Obvyklou chůzi po svých doplňují pasáže s dinosaurem a koulí, z nichž lze střílet či přejíždět, stejně tak i jiná jezdící a létající udělátka. Secrety sestávají z ukrytých lokalit, mnohdy umístěných vertikálně, což se pojí s fyzikou. Uchopím do rukou většinu objektů ve hře, majících aktivní klávesu F, naskládám bedny na sebe a vyskočím nahoru. Je to sofistikovaně navržený secret, nebo nějaká lednička s tučňákem. Menší obměnou prošlo doplňování zdraví a vesty. Krom beden jej hráči shodí vznášedlo, přátelské postavy a podobně. Malebná krajina cizích planet podněcuje mou představivost. Byť lze do vody vejít jen omezeně, na startu ale jo.

Akce je velmi intenzivní, prokládaná několika vlnami soubojů, postupně se stupňující. Čímž není problém to snadno schytat. Prostoru k manévrování je dostatek, a rozloha map dává vzpomenout na ty z předešlých dílů. Úseky úrovní jsou též odděleny nějakou překážkou, aby se nešlo jakýmkoli způsobem vrátit. Pakliže mi někdy činily některé šarvátky potíže, jednoduše jsem vyskočil na vhodnou střechu, měl přehled o celém dění a všechny likvidoval s gustem mně vlastním. Hráč si může pokročilejší obtížnost usnadnit i vyšším nastavením DPI na myši. Pojetí hry se mění s tím, jak dosahuji pozdějších úrovní a absolvuji arkádově laděné přestřelky.

Level design je pastva pro oči, že jsem si často fotil obrázky z hraní. To připisuji i dosti sympaticky působící grafice. Když k tomu přidám lépe zvládnuté cestování na vyvýšených místech, kde se jde podél neviditelných bariér, umožňujících se k secretu dostat jinudy, dostávám slušnou míru svobody, co tu můžu ve hře provádět. Vůbec nebylo nutné tu visící plošinu na kolíku odstřelovat. Krásně jsem si k ní po svých přišel, náboje sebral, objevili se dva uvítací příslušníci, co rádi poznali sílu mých zbraní. A stačilo to přeskočit na druhou stranu, skrze tvrdý a odrážející list palmy. Neboť rostliny obecně tu představují alternativu zdi.

Serious Sam 2 nabízí pestrou směsici stylů a přístupů, jak je daná oblast v něm koncipována. Ať už jde o průchod levelem, souboje, bonusy, jednotlivé světy a jejich obyvatele, nebo uplatněné zbraně, nestačím zírat, co tu dokázali vývojáři zakomponovat za originalitu. Stojí na tom, že cizí rasy v různých světech potřebují mou pomoc k odražení nevítaných návštěvníků. Tudíž kráčím jejich městy, dovídám se užitečné věci, po splnění mě oslavují jako hrdinu. Na to se váže ona interaktivita. Určitá míra kooperace tu vidět je. Občas dochází k až bizarním výjevům. Nacpat tu takovou náplň, že je ji možné snáze odlišit od Prvního a Druhého setkání.

Doposud celistvě obroušený diamant, ačkoli i na něm nacházím pár problematických míst. Totiž chyby, co notně zkomplikovaly můj postup dopředu. Neodbytně jimi trpěl i Will Rock. Jde o správné spouštění daných akcí, objevení nábojů, nepřátel, nových zbraní a přesné proběhnutí konkrétních úkonů, co nejsou nijak v režii hráče. Otevření brány, mříže, spuštění automaticky uložené pozice. To vše tedy musí proběhnout bez jakéhokoli zádrhelu, jinak se nepůjde regulérně dostat dál. Předměty se zhmotňují přímo přede mnou, a to okamžikem vstupu do daného secretu. Popisované chyby se vyskytují napříč první dvojicí epizod, a to opakovaně.

Z neoficiálních úprav mohu zmínit aplikaci ENB Series, ta by měla dojem z vizuální stránky umocnit. Doba vydání je v pohodě i po těch 15 letech. Tenkrát kupováno, byť netušeno, s čím mám tu čest. Ale záleželo mi na tom, mít tuto značku od Croteamu v malíku. A to se mi po spoustě letech i povedlo. Jenomže, situace se změnila. Asi od roku 2012 řešeno širokoúhlé rozlišení a zorný úhel zbraní. Dlouho bezúspěšně, až konečně nalezen účinný postup. Ten posléze představen i ostatním zájemcům, protože si to tato hra zaslouží. Ale znamenalo to mé neúnavné hledání, na již neexistujících stránkách, o to větší radost následovala. Zcela právem!
+21
  • PC 90
Serious Sam 2 je už 3. diel celkom populárnej FPS série, ktorá sa drží 2 základnych pravidiel nech je vždy čo strieľať a nech sa to dá štýlovo rozstrieľať so širokým arzenálom zbraní.
Dá sa ešte SS2 označiť za pokračovanie, keď prináša toľko zmien ?
Croteam prišiel s vylepšeným enginom (Serious Engine 2), ktorý oproti predchádzajúcemu je animovanejší a detailnejší, hoci hra ma nemilo prekvapila hneď na začiatku, keďže nie je optimalizovaná pre širokouhlé monitory vo fullscreene, prečo by som to mal hrať s orezaným obrazom? Aspoň že sa to dá nastaviť manuálne...
Hra prináša plno prekvapení, už na začiatku je príbeh viditeľne odlišný, už nejde len o cestovanie späť v čase a naháňanie Mentala. Sam Stone je poslaný 3 zvláštnymi mimozemšťanmi na lov za časťami medailónu, ktorý "vraj" dokáže poraziť zlého Mentala. Správne Serious Sam séria získava postupne viac a viac dablérov. Už to nie je ako vo The First Encounter, kde sme za celú hru počuli len hlášky Sama. Pridanie hlasu Netricse je veľké plus, keďže jej komunikácia so Samom je humorná a taktiež niektoré jej reakcie (" Kill that b... witch!"). Hoci dosť mi vadilo zredukovanie záznamov, popis k danému levlu zostal, no kompletne sa z hry vytratil popis nepriateľov či zbraní, niekomu to možno vyhovuje ale takto hra beží až príliš rýchlo vpred. Nemôžem si pomôcť, ale mám pocit, že v niektorých častiach hry bol dabing dosť odfláknutý.
Lokácie sú rôznorodé a každá prináša niekoľko nových nepriateľov, celkovo navštívite 7 svetov -
1. prales a mesto s aztéckou architektúrou ( tvorcovia našli múzu v King Kongovi).
2. močiare, za ktorými nasleduje stromové mesto (zrejme Endor) a potom podivná krajina, kde všetko je nadrozmerné (paródia na animáky o chrobákoch).
3. klasická Čína
4. lávová planéta
5. stredoveká oblasť
6. väzenská planéta, táto oblasť ma oslovila keďže v niektorých levloch ste sa ocitli na otvorenom priestranstve s teplotou hlboko pod bodom mrazu, takže ste museli hľadať zdroj teplo
7. finálne sci-fi mesto, ku ktorému bol pridaný bombónik v podobe arény

Do hry bol zakomponovaný aj fyzikálny model, ktorý sa ale bohužiaľ snaží ukázať len v prvých lokáciach, potom akoby sa na neho zabudlo, zahádžete si na kôš alebo budete niečo presúvať, ale to je tak maximum. Predmety sa správajú akoby boli z papieru, len do nich trochu ťuknete a hromada krabíc, ktoré mali viesť k tajomstvú sú naspäť rozhádzané po okolí.

Arzenál zbraní bol zachovaný, hoci ani tu nedošlo k pár upravám. Primárna zbraň nablízko je rovno kotúčova píla, takže nôž tu hľadať nemusíte, no využitie tejto zbrane je skoro nulové, možno len na 1. obtiažnosti, kde sa život dopĺňa. Taktiež plazmová pištoľ a revolvery sú zbytočné, keďže dostrel automatickej brokovnice je rovnako veľký. Do hry boli taktiež podľa moderného vzoru pridané granáty, chvíľu som si myslel, že takto bol nahradený granátomet, ktorý dostanete až v cca. 3/4 hry. Užitočnou zbraňou sa stal samovražedný papagáj nesúci
serious bombu.

Nepriatelia sú rôznorodejší, lenže aj tak sú rozdelený do určitých skupín podľa typu útoku. Mnohých z nich stretnete len niekoľkokrát. Nový engine mi veľmi pri nepriateľoch nesadol, keďže oproti prvému dielu vyzerajú skôr komicky ako zastrašujúco (aj keď niektorí majú schválne humorne vyzerať - klauni, mech s cigarou...).
Súboje s bossmi sú originálne, takže každý boss potrebuje inú taktiku, aby ste ho porazili. Najviac mi asi utkvel v pamäti súboj s drakom, kde ste boli doslova drakobíjca, keďže na jeho zabitie ste použivali lukostrel. Tento súboj bol zaujímavý kvôli pointe, keďže vôbec nemusel prebiehať, lenže Sam nepovažoval princeznú za dosť krásnu, žeby ju zachránil a drak sa jej chcel zase zbaviť.
Nepriateľské rady boli najmä rozšírené o lietajúce jednotky, ktoré sú tak akurát doterné, a narozdiel od väčšiny jednotiek nie je nutné vždy všetky lietadlá zostreliť, keďže sa dosť často stratia.
Trochu ma zarmútilo prepustenie bezhlavých žoldákov a ich nahradenie pravidelnou orkskou armádou. Taktiež jednookí Gnaarovia, ktorých telesné pozostatky sa váľali v Egypte skoro všade, sú tu len súčasťou komických videí.

V mnohých častiach hry nájdete vozidlá, ktoré slúžia na rýchlejšie zvládnutie situácie. Či už nájdete vznášadlo, ufovité vozítko, zabeháte si v guli ako škrečok, či vyskúšate si jazdu na dinosaurovi (hoci len raz). V súboji s bossom si taktiež zalietate na nenávidenom nepriateľskom vrtulníku.
Keď už Croteam zakomponoval do hry vozidlá, tak prečo nie rovno aj bodovú obranu, tak aj toto tu máme, či už guľometné veže alebo sonické delá (raz ešte lukostrel).
V hre nechýbajú ani power-up-y, hoci len 2 - seriou damage a zvýšenie skóre (raz topánky na vyššie skákanie).

V hre by nesmeli chýbať tajomstvá, ktoré sú taktiež ladené mnohokrát humorne, či si už urobíte klobásu z mrtvého zajaca, zahrajete si na obrovskom klavíre, zabijete Santu, nakŕmite kamennú opicu banánom a mnoho iných.

Filmíky sú zvládnuté bravúrne, hru si stojí zahrať už len kvôli nim, aj keď si autori uťahujú z mnohých hier/filmov - či už narážky na istého blonďáka, Star Wars, alebo výrok : I love big guns. It's like Unreal., narážajúci hádajte na čo?

Trochu mi v hre vadili tie životy, možno to stálo za niečo v kooperatívnom multiplayeri (neskúšal som, ale vraj sa nedá saveovať), ale v singli je to blbosť, keďže si hru môžete kedykoľvek uložiť a načítať a pri strate života sa tak akurát načíta posledný checkpoint, a vy máte o jeden život menej a hodnoty zdravia boli upravené, lenže dosť často sa stane, že vstúpite do nejakej arény s 200 hp a 200 brnením na to zomriete, načíta sa checkpoint a čo sa stane, no ste na začiatku tej istej arény, lenže máte len 100 hp a 100 brnenie, tak ako máte zvíťaziť? Takže životy sú v hrej len pre dobrý pocit, že po nazbieraní 10000 bodov vykríkne hlas "Extra life!".

Aj keď som sa snažil hľadať čo najviac tajomstiev, hru som odohral za 15 hodín na 3. obtiažnosti, čo je slúšná doba oproti súčasným hrám.

SS2 by som síce niekoľko vecí vytkol, no nemôžem povedať, že je to zlá hra. Pobavil som sa pri nej určite viac ako pri tých novinkách, ktoré dlhšie inštalujete ako hráte. Po dohraní som neodolal a musel som si prezrieť videá ešte raz. Na záver by som sa asi len vykjadril ako Serious Sam "Croteam rules!"

Pro: zbraňový arzenál, nepriatelia, príbeh, humor, herná dĺžka

Proti: problémy s rozlíšením, zbytočné životy, absencia zoznamu zbraní a nepriateľov

+18
  • PC 85
Moje stručné dojmy po dohraní s updatom 2.90
Opisovanie celej hry vynechám, to je v ostatných komentoch rozpitvané dosť.

Pôvodnú verziu hry som kedysi dohral 2x v dobe jej aktuálnosti. Nedávny update, ktorý pridáva dual-wield zbraní, mi dal dobrý dôvod, zahrať znova.

Hratelnosť je s touto novou možnosťou zábavnejšia, ale zároveň sa tým zjednodušila obtiažnosť. Predsa len, dvojnásobná palebná sila je hneď poznať. Preto pri volbe obtiažnosťi som navolil tú najťažšiu SERIOUS. Prišla mi ideálna, síce v začiatkoch takisto dosť jednoduchá, ale postupne začne prituhovať.
Lahšiu HARD moc nedoporučujem, skúsil som úvodné 4 levely, a to bolo o ničom, brnkačka s prstom v nose, 

Ďalšia vec je, že v menu hry pribudli nové nastavenia, napr. väčšia výdrž nepriatelov alebo multiplikátor ich počtu, ak som dobre pochopil. Tiež som otestoval a potiahol posuvník na oboch na väčšiu hodnotu. Využitie to má hlavne asi pri kooperačnej hre s viacerými ludmi. Pre jednoho je to dosť prehnané, nevyvážené a hrozne nudné, strielať neúmerne vela vybiehajúcich panákov 5 minút na jednom mieste. Takže som sa vrátil ku štandardnému nastavenie a SERIOUS obtiažnosti.

V úvode sa to síce nezdá, ale prídu neskôr pasáže, kde už aj s dvoma zbraňami sa človek zapotí, aby to všetko ustrielal (už v prvej epizóde napr. obrana osady pred útokom neandrtálcov). Velkých robo-pavúkov som si pamätal ako odolných parchantov. Zabudol som, že k tomu sa ešte nebezpečne rýchlo približujú a strielajú projektily presne do pohybu hráča v danej sekunde. Jeden, dva nerobia problém, ale takých 8-10 naraz už ani zdvojené zbrane nič extra nevyriešia. Celý finálny level bol dosť ťažký, tam bez serious bomby sa nedalo na pár miestach prežiť ani s dual-wieldom. Ale zdochýňal som aj pri bežných nepriatelských vlnách. Stačí sa zabudnúť hýbať na malú chvilku, a hneď to Samova postava schytá lasermi či raketami. Zopár zásahov a ide k zemi. Záverečného bossa som dal na tretí krát, ten mi až tak ťažký zase nepriśiel. 

Samotný dual-wield je super. Keď raz človek objaví čaro dvoch dvojhlavňových brokovníc, už sa k jednej nevráti. Alebo zdvojené rotačné gulomety = symfónia smrti. A pri ultimátnej zbrani v podobe stredovekého kanónu sa pri zobratí aj do druhej ruky dostavý pocit ničitela sveta. Papagáj s bombou má teraz kamoša parťáka na druhej ruke a číhajú spolu na vhodný kamikadze útok. V podstate 95% hry som šiel v dual-wielde. Zvyšných 5% boli situácie, kde som strielal odstrelovačkou s použitím zoomu, ktorý funguje logicky len pri držaní jednej pušky, ale má ovela väčšiu účinnosť.
Dokonca týmto updatom pribudla aj jedna nová experimentálna energetická zbraň - Beam Gun. Pôvodne ju z finálneho arzenálu v tedy pred vydaním hry stiahli, tak teraz sa vrátila ako bonus. Použiva rovnáké strelivo ako plasmová puška. Páli nepretrźitý lúč energie, ktorý je silný už pri jednej zbrani. Pri zdvojení je to už turbo-rezačka-mäsa. Hneď v úvode druhej epizódy v močiaroch je možné ju vyskúšať. Všetky strigy a ježibaby na ňu nadávajú, že musia furt opravovať metly a buchnuté kotle. Ešte spomeniem, že zbrane v pravej a lavej ruke sa dajú lubovolne prepínať a navoliť si vyhovujúcu kombináciu.

Na záver teda konštatujem, že za znovuzahratie to stálo.

Táto parodicky praštená dvojka je u mňa stále velmi dobrá strielačka, bavila ma aj po tolkých rokoch. Aj grafika je stále velmi slušná. A k tomu hromada vtipov v tajných lokáciach a aj v animačkách pred- aj po misii. K tomu velká rôznorodosť levelov, nepriateľov, dalej aj možnosť osedlať "vozidlá" alebo dinosaura a vela iných maličkostí, ktoré sa snažia oživiť neustále strielanie. Croteam vtedy proste kopla múza a mali hromadu nápadov.
+17
  • PC 80
Zajímavě pojatá FPS, spíše na odreagování (je to jen tupá střílečka) s perfektním kooperačním módem, vtipem, pěknou kreslenou grafikou a zajímavými souboji s bossama. Určitě doporučuji každému, kdo má rád FPS a potřebuje se odreagovat po těžce stráveném dni.

Pro: Vtipnost, Odreagovačka, Svižnost

Proti: Někomu může vadit, že se jedná pouze o tupou střílečku

+16
  • PC 85
Třetí díl Serious Sama neboli Serious Sam II vyšel až s tříletým odstupem a vůbec jsem si ho po prvním dohrání nepamatoval. A byla to opět neskutečná jízda, i když trošku jiná než první dva díly.

Zatímco první díl byl víceméně vážný a druhý obsahoval pár vtípků na dokreslení atmosféry, ve trojce se Croteam utrhl ze řetězu a napsal tu nejšílenější parodii jakou jsem kdy hrál. Už samotný příběh je pořádně ulítlý - trojice hádajících se a legračních ufonů povolá Sama, aby našel v pěti světech pět částí medailonu a mohl čelit Mentálovi. Mimozemšťani se neustále hádají, komentují dění, hážou hlášky, v jednu chvíli jim vypadne holoprojekce, takže se ukáže že jejich vznešené sídlo je jen stará chatrč.

Ve hře je tuna animací a garantuju Vám, že pokud máte rádi infantilní humor jak z animáků, popkulturní odkazy či prolamování čtvrtého rozměru (je to jen hra), smíchy se neudržíte. Pár těch nejlepší scének - SPOILERY!
- V jednu chvíli se potřebujete dostat na hrad, ale stráže se Vám vysmějí (a vydrží jim to celou noc). Sama ale pustí královna, načež se druhý den spokojený Sam protáhne, poškrábe se na kolích, usere si a naštvaná Netscra s ním zbytek epizody nemluví.
- Je potřeba zachránit princeznu před drakem. Po heroickém vystřílení několika misí se Sam dostane k drakovi, ale ten se pricenzny rád vzdá. Sam se zděsí, jaká je to obluda a taky ji nechce. Následuje hádka a boj - kdo prohraje musí si ji nechat.
- Sam dobývá "starwarsovskou" planetu, projde spoustu kol a vydává se k sídlu hlavního zlouna. Cesta tam ale vede starou rozhrkanou tramvají, za které je navíc vyhozen - nemá lístek. KONEC SPOILERÚ.

Hra samotná je obrovská - 7 epizod, každá s cca 4-8 misemi včetně bossfightu, v každé epizodě pár unikátních nepřátel. A jaké epizody panečku! Postupně se podíváme na tropickou planetu, bažiny, čínskou planetu, lávovou planetu a náááádhernou pohádkovou planetu. V závěru nás pak čeká indistriálně/ledový komplex a sci-fi svět.

Grafici se opravdu neskutečně vytáhli - zatímco první epizody jsem koukal na ten kýč trošku s opovržením, ve finále jsem valil bulvy - lávový svět jako by vypadl z Dooma 3, sci-fi jak ze Star Wars a pohádková planeta je prostě kouzelná. A ruku v ruce s tím jde i leveldesign - kola jsou tak akorát velký, tvůrci sází jeden nápad za druhým - například mise v obřím světě, TV šou s arénami smrti či vražedný mráz a nutnost hledat teplo. A tentokrát nechybí ani spousta infantilních domorodců (naštěstí jejich přežití není důležité pro úspěch mise).

A jak se to celé hraje? No tady už je to trošku horší. Zatímco grafika, příběh, humor, nápady a všechno kolem jsou na 100%, hratelnost trpí pár neduhy. Pořád je to samozřejmě neskutečná řežba, kde s rotačákem kosíte nepřátele po desítkách. Navíc tu k ruce jsou hezké vznášedla, osedláte i helikoptéru, ostnatou kouli nebo dinosaura. Nepřátelé jsou zpátky z předchozích dílů, ale vypadají trošku animákovitě, stejně tak se vrací většina zbraní i sbírání ulítlých secretů. Nechybí bossfighty, kde musíte na každého šéfíka najtí nějakou fintu, která Vám výrazně ulehčí život. A samozřejmě - všechno možné jde roztřískat - stromy, lavičky, lampy, domy... kam se hrabe Red Faction.

V každé epizodě ale začínate bez zbraní a tvůrci Vám dají jen to, co uznají za vhodné, takže výbornou plazmovku okusíte pouze dvakrát. Navíc nepřátelé už nenabíhají z nějakých prostor, ale zcela nepokrytě spawnují, čili se prostě v nějaké zóně zaseknete a kosíte tak dlouho, dokud to tvůrce nebo Vás nepřestane bavit. To že se Vám ještě v každém dalším kole vynulují životy, že je hra plná neviditelných zdí a v některých místech musíte skládat naprosto dementní bedničky jsou další kaňky. A hlavně - zejména na konci už ta řežba byla až úmorná - občas všeho moc škodí.

Nejvíce mě ovšem tvůrci naštvali s koncem, kde ten trolling dosáhl vrcholu Sam zničí Mentálovu instituci, ale Mentál nespatřen odlétá. Tvůrci si z nás prostřednictvím komentujících mimozemšťanů dělají srandu a pak se ukáže, že medailon pracně sbíraný po 5 světech byl k ničemu - chápu že podobný konec sedí ke stylu hry, ale já chtěl nějaké vyvrcholení a hlavně potřetí už to není vtipné.

Pro: Krásná grafika, naprosto úžasný humor, nápady na deset her, je to řežba.

Proti: Ta řežba má pár much na kráse a ke konci už je trochu ubíjející.

+16
  • PC 70
Na moje gusto někdy trochu moc cáklý (papouško-granátomet), ale právě značná cáklost dělá téhle sérii jméno - taková srážka s vesmírnou lodí plnou vývojářů se jako příběhový element neobjevuje zrovna každé pondělí. Srovnáno s přímými konkurenty, jedná se podle mého názoru o lepší a tak nějak svižnější hru než je třeba Painkiller: Overdose... na svižném enginu a v grafice, která hře sedí. Jak to ten CroTeam dělá?
+5 +8 −3
  • PC 90
Jako odreagování od těch všech ultra hyper reálných a namakaných stříleček je Serious Sam 2 dokonalý. Hru jsme v kooperaci prošel s přáteli několikrát a nutno poznamenat, že zábava to byla vždy výborná.

Pro: Slušná grafika, rozsáhlé úrovně, někdy totální řež., hrdinovo hlášky

+5 +7 −2