Resident Evil 7: Biohazard - End of Zoe

"Řekněte mi cenu a já vám řeknu, jestli je tohle DLC dobré", toť moudro, které jsem právě vymyslel. Proč je cena u DLC relevantním aspektem? Protože od DLC neočekáváme inovace, které by z původní hry dělaly diametrálně odlišný zážitek. DLC není v nadsázce řečeno samostatně stojící umělecké dílo, je to pouze nadstavba, která má fanouškům originálu prodloužit jejich příjemně strávené chvíle u oblíbené hry. Proto se přirozeně nabízí otázka: "stojí tohle DLC za to?" 

Odpověď je tedy relativní v závislosti na velikosti vaší peněženky (ano, i zde na velikosti záleží). Pokud se k vám DLC dostane za prachmizernou cenu v rámci např. Gold edice, jako byl právě můj případ, pak určitě stojí za zahrání. Ačkoli End of Zoe přímo navazuje na jeden specifický bod kampaně z průvodní hry, je svou hratelností natolik odlišný, že téměř popírá první odstavec mého pseudo-komentáře.

Zapomeňte na střelné zbraně, v kůži bratra Jacka Bakera, budete mít k dispozici dvě rychlopalné pěsti a s trochou štěstí i dalekonosný oštěp. S těmi budete nejen všudypřítomným zombíkům, ale i - navzdory nelibosti ochránců zvířat - místním aligátorům rozdávat pořádnou vémolici.

Design prostředí je sice poměrně příjemný, ale vlastně dosti jednotvárný. Nečekejte žádné sofistikované úkoly, puzzly, nebo více možností, jak se propracovat dál. Následující necelé 3 hodiny strávíte v bažinatém koridoru, na jejímž konci vás čeká Atilla Végh a vy se budete muset setsakramentsky snažit, abyste se nenechali knock-outovat.

Úsměvnější než příběh o opíchání Zoe injekcí s protijedem byla snad jen snaha o zakomponování primitivních stealth prvků do hry. Nakonec se ale nic nepokazilo a tak můžeme prohlásit, že jednohubka End of Zoe - pokud je zadarmo - může hráče původní hry i docela potěšit.