Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Persona 3 Reload

02.02.2024
86
8 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Reload je kompletní a rozšířený remake Shin Megami Tensei: Persona 3. Neobsahuje však dodatečný epilog z FES verze původní hry ani možnost ženské protagonistky z Portable vydání. Obsahem a herními systémy se však přibližuje k novějším dílům série, především pak tomu pátému. Dočkáme se tak znovu "simulátoru" života středoškolského studenta, včetně správy volného času a procházení dungeonů. Důležitou součástí jsou opět tzv. Social Links, tedy interakce hlavního hrdiny s ostatními osobami. Prohlubováním vztahů si lze potom pomoci v tahových soubojích s nepřáteli.

Příběhově remake zachovává věrnost originálu, některé pasáže jsou nicméně pozměněny a upraveny, včetně průzkumu hlavního dungeonu zvaného Tartarus. Rozšířeny jsou i původní Social Links. Mezi novinky patří kompletní namluvení novými herci, upravená hudba a další vylepšení.


Poslední diskuzní příspěvek

@Solidor (01.04.2024 13:12): To zní dobře no, trochu tu sérii někam posunout a nechat jí lehce dospět. Mě už tenhle kolovrátek střední školy nebaví, hlavně je to prakticky furt to samý, šikana, neopětování lásky, problémy s rodiči a když už pak ani ta stránka o přátelství či partě nefunguje, tak je to slabý no. Což u trojky to jde nejvíce cítit. Takže jo no, bral bych všemi deset třeba Personu o tom že čerstvě vystudovaný hlavní hrdina se musí zapojit do pracovního procesu v japonsku a do toho řešit právě shadows a tak, plus osobní život. Ale no, většina nových fandů série ani další moc JRPG nehrajou a tu sérii mají rádi hlavně protože dating a kompenzace školního života který nikdy neprožili, takže jo, Atlus by to schystal :D

Je to škoda že jediná verze hraní za holku je v té PSP verzi, která se mi ale hrát nechce protože mi do toho ten VN styl fakt nesedí.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS5 90
Třetí Persona byla prvním dílem v, který zásadně změnil podstatu série a přetvořil ji z poměrně fádních dungeon crawlerů na jeden z pozdějších etalonů žánru. Jenže Atlus časem jednotlivé mechaniky rozšiřoval a vylepšoval, takže trojka zůstala ve stínu mladších sourozenců a i její novější verze (FES, Portable) poněkud zaostávají. Nejspíš právě proto nám byl naservírován kompletní remake vhodnější pro nové hráče.

Už od oznámení se autoři vyjadřovali jasně k tomu, že chtějí zůstat věrni originálu a z hlediska příběhu a gameflowu tomu tak skutečně je. Přidány jsou nepovinné sekce se členy party kolem vaření či pěstování zeleniny a dostali i nějaké ty nové mini příběhy. Rozšířených interakcí se dočkali i záporáci. Bohužel, změn v Social Links je opravdu poskromnu a některé postavy jsou stále výrazně slabší. 

Změny přišly zejména v dungeonové a soubojové části. Tartarus, s jeho 260 patry, stále zůstává, nicméně jeho jednotlivé úseky už se od sebe trochu svou skladbou odlišují. Více náhodných eventů a třeba i velké množství namluvených dialogů během průzkumu trochu odlehčuje jistou sterilitu původní hry. Boje nově připomínají Personu 5. „Shift“ dovolí po kritickém zásahu protivníka přepnout na jinou postavu. Theurgy zase připomínají limity ze starších Final Fantasy a umožní provést obzvláště silný útok.

Vůbec boje zůstávají největší předností série. Svižné i taktické zároveň a vizuální přepracování jim jednoznačně prospělo. Navíc veškeré další mechaniky jsou jim podřízeny a ať už budete ve hře trávit čas se známými, studováním nebo, již zmíněným, zahrádkařením, nikdy nebudete mít pocit, že děláte něco zbytečně. Vše je spolu provázáno. Obzvláště na vyšších obtížnostech toto propojení opravdu vynikne.

Zatímco nová hudba mi k srdci moc nepřirostla, tak nové namluvení (skoro) všech postav se mi překvapivě zamlouvalo více. Graficky, až na pár výjimek, se koná pěkná podívaná. Konkrétně třeba efekty u Aigis po spuštění Orgia módu se mi nikdy neomrzí. Čestnou zmínku si zaslouží i interface, který, nejen v rámci žánru, nemá konkurenci.

V některých ohledech se Reload sice rozhodně nevyrovná pátému dílu. Pro naprostou většinu hráčů je ale v současnosti nejlepším způsobem, jak si P3 zahrát.
+19
  • XboxX/S 75
Persona 4 pro mě byla vlastně takový křest co se týče JRPG a pořád si stojím že co se týče od třetího dílu až po pátý, má čtyřka nejlepší uchopení školního života a přátelství z těchto tří dílů. Jelikož jsem si čtyřku zamiloval tak jsem hned rozehrál originální trojku, která prostě pro mě byla velké překvapení a i seznámení se sérií Shin Megami Tensei, ze které Persona vychází. Persona 3 byla ještě taková zkušební verze toho, co se pořádně rozjelo od čtyřky. Tím myslím social linky, školní život atd. Trojka (jako první díl z Persona série co to obsahoval) v tom ještě nestála na pevných nohách a promně to byl problém i překvapení. Social linky nebyli tolik propracované, postavy neměli tolik prostoru co se týče jejich osobních příběhů a dungeony byli prostě Shin Megami Tensei a to i jejich obtížnost (popisuji dobu kdy jsem ještě nehrál žádný SMT titul)

Proto jsem velice rád že se Atlus rozhodl udělat remake třetího dílu, jelikož to opravdu potřeboval. A ano kdybych hodnotil čistě remake kvality, tak bych tomu napálil bez okolků 90% ale jako samostatná hra? Je to prostě bohužel slabší a to i přes změny které nám tu tvůrci nabídly. Jak jsem totiž říkal tak v orignálu byli slabší social linky a navíc jste i nemohli nic podnikat s mužskými postavami. Tady to napravili a dodali dodatečné scénky ať už že se spolu můžete učit nebo například něco podniknout i s mužským charakterem, což jsou vítané změny. Bohužel Social Linky samotné mi přišly beze změny. třeba taková Fuuka u které jsem se na změnu opravdu těšil (protože její social link byl debilní) tak byl stejně dementní jak předtím. A i tak podobný mi to přišlo i u ostatních postav.

Navíc v rámci celkového příběhu jsou ty postavy pořád trochu méně zajímavé a nemají tolik šancí na to se pořádně ukázat a to i přes to že pár z nich se tu dočká jistého vývoje, což ale neplatí pro všechny. A to je i z toho důvodu že tu pořád není moc mimo aktivit kde by se postavy mohli projevit v jiném světle. Což je škoda.

Ale jo dobře pojďme ještě chválit... což největší big up si zaslouží logicky kombat který je vymazlený, stylově udělaný a všechny nové "featurky" do něj bezvadně zapadají, takže k němu nemám jedinou výtku. Tak jako i k přepracovanému soundtracku (teda až na to že v některých songách dost zmírnili kytary) či novému dabingu který se vážně povedl.

Bohužel v těch jiných aspektech jsem dost trpěl. Například k rozhodnutí že tu zanechali že k romanci hlavních tří holek potřebujete vymaxované staty. Což po zjištění vás donutí k velkému grindu, neboli i k zjištění že celá Persona série je vlastně velký grind zaobalený do školního života. Neříkám, že k mým znalostem z originálu to nebyla moje chyba, ale logicky jsem grindoval. Což pak jsem zjistil že mě výplň mezi hlavním příběhem kurevsky nebaví, protože už tam nemám co dělat. Mám vše na max a social linky taky. V ten moment jsem pak zjistil jak je Persona vlastně broken v tom na co nejvíc sází a to je školní život. Jelikož když vy se pořádně zprvu naexpíte a uděláte si postavy co máte rádi, pak už máte hovno co dělat. A co si budem, tady nejsou všechny social linky nějak top zábavný (některé jsou vyloženě demetní). Jenže to ani není problém remaku jako orignálu a neschopnosti Atlusu s tím cokoliv dělat.

Což navazuje i na to že příběh vlastně není nic světoborného a ani se to nesnaží zakrývat přes více rozvedené charaktery či jejich osobní příběhy, je to tu holt na půl cesty. Což se u toho originálu dalo pochopit, ale tady jsem čekal jisté úpravy. Nevím no. Mě to prostě krom kombatu přijde jako pořád kurevskej průměr. Ten příběh je prostě typická tropa o přátelství a vy ani nemáte krom pár dodatečných dialogů pocit že to tak velcí přátelé byli. Je to prostě celé mid. A tady ani ten školní život není zábavný a přijde mi že tu jde nejvíce vidět jak ta celá premisa toho života školního je slabá a jakmile se naexpíte tak zjistíte že je to pouhý grind a ne zábava.

To je asi vše, jako remake super, dali dost novinek a snažili se zlepšit co se dalo, proto nechápu proč do příběhu či socail linků nezasáhli více. Taky nevím proč neupravili tu debilní potřebu mít namaxované staty na některé postavy, protože si myslím že to i dost zabijí zážitek a pocit toho school lifu. Takže tak, místy jsem se bavil a místy to nesnášel. Pokud se krom soubojáku Persona nezmění, asi už mě nebude zajímat. I z faktu že romance neprosakují do hlavního příběhu, což mělo Trails of Cold Steel, i přes jeho problémy, pošéfované lépe.

Pro: Vylepšení oproti originálu, souboják, vylepšení Tartarusu, soundtrack, dodatečné scénky s postavami, vizuál

Proti: Ne moc velké změny v social linkách, slabý příběh a nemoc prostoru pro vyniknutí postav, debilně zvládnutý free time, i přes vylepšení je Tartarus pořád pain

+16
  • PC 85
Herní výzva 2024 - 2. "Láska nebeská"  

Persone 3 Reload som prakticky venoval skoro úplne celý február, aby som sa vyštveral až na najvyššie poschodie Tartara a dokončil svoju misiu. Musím uznať, že ten čas strávený s týmto titulom stál skutočne za to, aj keď mi fakt skvele ukázal, že hoci máme obrovské množstvo času na to, aby sme si vybudovali jednotlivé sociálne linky, tak objaviť, prejsť a vychutnať si úplne všetky je oveľa náročnejšie, než sa môže zdať. Vďaka tomu nakoniec ostali niektoré príbehové línie neukončené, ale čo už? Niekedy keď budem mať čas to možno vyskúšam opätovne.

Každopádne musím povedať, že táto hra ma bavila skutočne náramne. Alebo teda aspoň väčšinu hracieho času. Úvodných 5 - 7 hodín bolo trochu únavných, nakoľko sa primárne jedna o pomerne dlhý tutoriál, ktorý ná hru predstavuje, vysvetľuje jednotlivé mechaniky, pomaly začíname chápať príbeh atd atd. Keď sa človek však cez tie časti dostane, spozná viac postáv a pomaly sa začne predierať na vrchol temného mrakodrapu, začne to byť oveľa zaujímavejšie. Príbehové linky sa začnú vyvíjať, atmosféra začne byť hustejšia a najmä sa v hre dočkáme niekoľko skutočne skvelých boss súbojov, z ktorých som bol úprimne nadšený. Vždy počas splnu je totiž potrebné poraziť jedného, alebo aj viacerých dosť silných protivníkov, na ktorých treba skutočne vyzrieť.

Zdôrazním však, že som hru spustil na ľahkej obtiažnosti, nakoľko je to s touto sériou moje prvé stretnutie, no hoci som sa nijako výraznejšie nezapotil, tak súboje predsa len potrebovali aspoň nejakú dávku taktiky. Nie som hráč, ktorý stojí o super veľké výzvy, aby som si na protivníkoch vylámal zuby. V prvom rade sa potrebujem zabaviť, a to sa v tomto prípade reálne aj udialo.

Sociálne časti hry ma bavili rovnako ako aj JRPG momentky. Jednotlivé postavy boli zaujímavé, ich príbehové linky často dokázali zasiahnuť a dávali celej hre niečo, vďaka čomu to vlastne malo aj reálny význam prechádzať. Na jednu stranu totiž kvalita vzťahov ovplyvňuje naše Persony, no súčasne si myslím, že kvality nespočívajú len v tom. Je zaujímavé sledovať jednotlivé postavy, vnímať ich slová a nejakým spôsobom sa snažiť ich pochopiť a dostať k nim hlbšie. Toto vnímam ako jednu z najsilnejších stránok hry.

Navyše to vyzerá skvele, znie to skvele a nepôsobí to v žiadnom momente stupídne alebo pateticky. Navyše to celé má aj správny mix chutí, aký dokážu vyčarovať len japonci alebo kórejci. Má to humor, drámu, jemne prvky hororu, dostatok akcie, rôznorodé postavy so svojimi vlastnými príbehmi, no rovnako nezabúdaj tvorcovia aj na smutné až vyslovene emocionálne momentky, ktoré dodávajú tomu všetkému skutočne skvelý nádych. Hru vnímam ako skvelé zoznámenie sa so sériou a som zvedavý na pokračovania. Persona je v tomto skvelým titulom.
+14