Poslední z lidí jsou utlačováni kybernetickou armádou známou pod názvem Oniken. Malá jednotka odporu vedená generálem Zhukovem se z posledních sil brání útoku. Na pomoc se jim vydává legendární ninja Zaku, hrdina neznámého původu, o kterém se traduje, že je jediným, kdo může zastavit armádu Oniken.
2D retro plošinovka Oniken obsahuje 6 levelů, a v každém z nich jsou tři oblasti. Cílem hry je dostat se ke konci každého levelu, kde na vás čeká boss, kterého je potřeba porazit. K dispozici je také hardcore mód, kdy hráč má jen jeden život a po smrti začíná vždy od začátku hry.
Hra Oniken byla vytvořena dvěma nezávislými brazilskými vývojáři jako pocta jejich oblíbeným hrám z éry 8bitových počítačů, zmíněny byly hry Ninja Gaiden, Contra, Kabuki Quantum Fighter, Shadow of the Ninja a Vice: Project Doom. Hlavní hrdina Zaku byl inspirován postavou Kenshira z japonského komiksu Fist of the North Star.
Oniken je pro mě hotové zjevení. Samozřejmě vím, že nezávislé hry si z retro stylu učinili až určitý fetiš. Ale přesto jsem nečekal, že by se někdo pustil až tak daleko. Oniken vychází především z odkazu akčních plošinovek Contra a Ninja Gaiden, což je samo o sobě návratem k tradici, která se jevila být už nadobro mrtvá. A neinspiruje se jen grafickým hávem či hudbou, ale především v hratelnosti. Věrnost, se kterou upomíná staré klasiky, je současně příjemně nostalgická a precizně funkční. Někdo se rozhodl jít opravu do hloubky a já toto úsilí mohu jedině kvitovat.
Příběh je kouzelně béčkový a macho jednání hlavního hrdiny se ve stylovosti vyrovná největším frajerům stříbrného plátna 80. let. Testosteron neukapává, ale proudí v hektolitrových dávkách. Svými krátkými cut-scénami mezi úrovněmi staré předchůdce (Ninja Gaiden) hladce dohání, ba i převyšuje.
Bohužel to úplně neplatí i pro vlastní náplň hraní. Oniken v tomto směru kvality svých slavných inspirací nedosahuje. K tomu postrádá výraznější design úrovní a větší variabilitu v boji. Některé levely jsou esteticky nevýrazné a především neskýtají výzvu nebo překážku, která by se vypálila hlouběji do paměti. Obdobně je to se zabíjením nepřátel. Jistě, máte upgrady a možnost vyčerpat je všechny v Berserk módu , ale i při sebevětším úsilí strávíte drtivou většinu času se základním útokem. Contra nabídla širokou škálu zbraní, Ninja Gaiden zase bonusové útoky. U Onikenu se ničeho takového nedočkáte. Bossové (hlavně ti v pozdějších úrovních) mají poměrně nezáživný vzorec jednání, takže vás boj s nimi bude občas až trochu otravovat. Frenetického vypjetí, jaké jsem zažil při zabíjení Rudého Sokola v závěru Contry, se mi tady k mému zármutku nedostalo.
Nicméně tím celkový zážitek z Onikenu rozhodně nechci znehodnotit. Pořád se jedná o poctivou plošinovkovou střílečku, ze které na Vás dýchne atmosféra starého dobrého Nintenda. Pokud je pro vás podobná vyhlídka lákavá (jako byla pro mě), je Oniken jednoznačnou volbou.
Příběh je kouzelně béčkový a macho jednání hlavního hrdiny se ve stylovosti vyrovná největším frajerům stříbrného plátna 80. let. Testosteron neukapává, ale proudí v hektolitrových dávkách. Svými krátkými cut-scénami mezi úrovněmi staré předchůdce (Ninja Gaiden) hladce dohání, ba i převyšuje.
Bohužel to úplně neplatí i pro vlastní náplň hraní. Oniken v tomto směru kvality svých slavných inspirací nedosahuje. K tomu postrádá výraznější design úrovní a větší variabilitu v boji. Některé levely jsou esteticky nevýrazné a především neskýtají výzvu nebo překážku, která by se vypálila hlouběji do paměti. Obdobně je to se zabíjením nepřátel. Jistě, máte upgrady a možnost vyčerpat je všechny v Berserk módu , ale i při sebevětším úsilí strávíte drtivou většinu času se základním útokem. Contra nabídla širokou škálu zbraní, Ninja Gaiden zase bonusové útoky. U Onikenu se ničeho takového nedočkáte. Bossové (hlavně ti v pozdějších úrovních) mají poměrně nezáživný vzorec jednání, takže vás boj s nimi bude občas až trochu otravovat. Frenetického vypjetí, jaké jsem zažil při zabíjení Rudého Sokola v závěru Contry, se mi tady k mému zármutku nedostalo.
Nicméně tím celkový zážitek z Onikenu rozhodně nechci znehodnotit. Pořád se jedná o poctivou plošinovkovou střílečku, ze které na Vás dýchne atmosféra starého dobrého Nintenda. Pokud je pro vás podobná vyhlídka lákavá (jako byla pro mě), je Oniken jednoznačnou volbou.