Minesweeper

Hráno jistou dobu přímo maniakálně. Vyčítat Minesweeperu slabou grafiku či jednoduchý koncept je zcestné a svědčí to o nepochopení žánru hry. Nejde totiž o to Minesweeper dohrát (to je triviální), ale dohrát jej co nejrychleji a tedy nejefektivněji. Minesweeper, byť se to tak na první pohled nemusí zdát, není toliko hrou logickou, ale akrádou.

V Minesweeper Clone (klasický Minesweeper doplněný o logování statistik a další vychytávky pro pokročilé hráče) je můj rekord na experta 101 s. Vývoj světových rekordů je zde. Pokud si myslíte, že hledání min je trivialita (nebo nuda), nahlédněte sem nebo sem. Trivialita je to do té doby, než si řeknete, že experta budete chtít dohrát alespoň pod 110 s. V tu chvíli se z oddechovky stává sportovní klání, kde záleží na typu myši, teplotě rukou, rozlišení obrazovky, odhadech pravděpodobnosti, myší ujeté délce a pečlivém studiu pozic různých rozložení min. Po několika měsících hraní jsem přesně věděl, jak dlouho mi bude trvat, než se rozehraji natolik, abych dosahoval nejlepších výsledků a po jak dlouhé době se mi naopak již ruce tak unaví, že je lepší s hraním přestat. Vězte, že sebepřekonávání je hlavní tahoun hratelnosti hledání min. Pocit ze zlepšení vlastního rekordu (který je opravdu vydřený) je totiž neskutečně slastný.

K popsání složitosti různých her se vyvinul koeficient 3BV, díky kterému lze srovnávat jednotlivé hry mezi sebou (ne každá hra je stejně obtížná). Občasná rozložení, která lze pouze hádat, bych Minesweeperu nevyčítal. Po stovkách dohraných her jsou kořením, které dokáže příjemně zvýšit váš tep.