Memento Mori 2: Guardians of Immortality

Opravdu dlouhá point'n'click adventura. Asi nejdelší, co jsem kdy hrál. Memento Mori 2 je rozdělená do sedmi kapitol a hned ta první je delší, než většina jiných adventur, s kterými jsem měl tu čest, a to je to teprve takový prolog.

Memento Mori dvojka a jednička jsou jak dvě strany jedné mince, nebo jako měsíc v úplňku a v novu. V jádru prakticky stejná hra, ale vyznívá úplně jinak. Jestliže je jednička jedna z nejlehčích adventur, co existují, dvojka je, i díky své délce, poměrně oříškem. Detektivní práce si zde hráč užije neskonale více, než v jedničce. Hráč musí zapojit své mozkové závity na vyšší level. Přesto je vše logické. Obzvláště kapitoly 3 a 4 jsou fakt zapeklité. Naopak kapitoly 2 a 7 trošku připomenou pohodlný průnik hrou ála jednička.

V recenzi v Levelu jsem se dozvěděl, že kapitola první je nejhorší a pak se příběh rozjede na plné obrátky. Já mám názor opačný, nejvíce jsem si užil hned tu první kapitolu, ta je vysoce racionální a taková pohodová. Pak již přijde na řadu mystika a ke konci jsem z toho již bylo trochu unavený. Možná to i souvisí s tím, že mám raději postavu, za kterou hrajete v první kapitole, než ty postavy další.

Podobně jako v jedničce v průběhu hraní ovlivňujete to, jaký budete mít závěr. Na rozdíl od jedničky, kde bylo těchto okamžiků tak pět, zde i díky statistikám, je těchto momentů daleko víc. Ovšem ve výsledku jsou konce víceméně dva a tyto dva pak mají drobné diference vzhledem k tomu, jak dobře jste si vedli. Můžete některé situaci vyřešit ideálně, nebo trochu hůře, nebo to dost pokazit a pak se vám to sečte, a i v tom konkrétním okamžiku zažijete trochu jiný průběh události. Je to maličkost, ale dělá to z této hry něco přecijenom trochu víc, než jsou běžní lineární zástupci žánru.

Hra má ovšem znovu problémy na Steamu. V jedničce byla česká verze silně zabugovaná a mnoho rozhovorů bylo vedeno pomocí počítačového hlasu místo dabérů. Dvojka je i v české verzi namluvena anglicky, počítačový hlas tu není, místo toho je spousta rozhovorů prostě úplně tichá a hráč čte jen titulky. Zvlášť se to týká těch rozhovorů, které souvisí s rozvětvěním příběhu. Jako kdyby autoři prostě zapomněli namluvit některé větve příběhu. Fakt to nechápu. Zvlášť při závěrečném outeru to mrzelo, a výsledný dojem to značně sráží.

Hudba stejně jako v jedničce výborná. Grafika se posunula dopředu, i ty pohyby úst už jsou znatelnější, i když je to stále velmi nedokonalé.

Celkově se jedná o kvalitnější hru, než předchůdce. Hodnotím ji však stejně, neboť jednička, ačkoliv byla krátká a jednoduchá, působila soudržnějším dojmem a její příběh na mě měl větší dopad. Dlouhá dvojka má své naprosto vynikající pasáže, zvláště ty, které souvisí s detektivní činností (otisky prstů, průzkum fotografií, průzkum obrazců na stěně, ohledání místa činu, objasnění průběhy vraždy), je však taková roztěkaná a ke konci už mě tolik nebavila, což je škoda, neboť bych právě čekal, že budu na konci strhnutý.

Po prvních dvou kapitolách jsem uvažoval o tom, že by z toho mohla být nejlepší adventura, co jsem hrál. Celkově však přesto výborná práce českého studia, které už bohužel není mezi živými. Ta česká podpora však mohla být lepší.